Rok 1603 až 1607

1603

 Dne  18. října 1603 soudně koupila (pro Arklebovy dluhy) Konopiště Dorota Hodějovská, rozená z Harasova za 110 tisíc kop grošů míšenských.

 Nová majitelka, manželka zámožného rytíře Přecha Hodějovského z Hodějova (jeho otec Bernard držel sousední statky Tloskov, Net­vořice, Ostromeč a Maršovice), si už předtím začala cílevědomě budovat nemovitý majetek ve zdejším kraji : roku 1596 koupila statek Nedvězí (s tvrzí, poplužním dvorem, pivovarem), roku 1597 Benice (s tvrzí, poplužním dvorem).

 V trhové smlouvě z října 1603, kterou koupila konopišťské domi­nium Dorota Hodějovská, je udán jeho rozsah jenom zhruba výčtem dominikálních objektů i poddanských míst s některým jejich pří­slušenstvím. Srovnáním se stavem, v roce 1569 včetně změn v roce 1571 můžeme konstatovat pouze dílčí rozdíly.

 Při výčtu míst je pro poznání jejich rozsahu významné rozlišení, zda k panství patřila celá nebo jenom dílem; uveden byl i počet pustých usedlostí a některé příslušenství. Vzhledem k diferencím od stavu v roce 1569 je nutno přehled uvést (zkratky „ c = celá ves, d = díl, dv = jen jeden kmetcí dvůr, p = poustka, pk = podací kostelní): Benešov (celý, pk),…….Kozlí (dv), Vatěkov (c, p), Přibýšice (d, 5 p), ….Hrusice (c), Krusičany (c, p, s 2 mlynáři), Ouročnice (c, 3 p), Zbožnice (c), Žabovřesky (c, 3 p), Lhota Buková (c, p), Chlistov, Vaclavice (c, p, pk). Ostatní příslušenství dominia je v trhové smlouvě udáno jenom všeobecně, jako platy stálé a běžné, krčmy, dědiny, luka, lesy, háje, porostliny, rybníky větší i menší, nasazené i pusté, s „poltrubími i zájezky“, se sádkami, řeka Sázava s oběma břehy (úsek od Ledců až nad jez mlýna v Týnci), potoky, „vodotočiny“, poddanská renta naturální apod.

 V té době tedy bylo konopišťské dominium už dosti koncentrovaným celkem (Konopiště a Benešov s částí nejbližšího okolí, zboží dvou pustých hradů Kostelec nad Sázavou včetně vladislavického újezdu a Kožlí a příslušenství – celé nebo dílem – některých bývalých statků vladislavických (např. Chvojinek, Kozmice, Poříčí, Petroupim). Avšak proces koncentrace půdy ještě dokončen nebyl, jak o tom svědčí řada rozdělených vsí. Zato byl už položen vhodný základ k režijnímu hospodaření vrchnosti, jak ukazují poplužní dvory jejich příslušenství. 

?

 Rod Valdeka vystřídal na týneckém hradě rod Klinštejnů a pak rod Velemyských.

1602 - 1605

 V roce 1602 se Krusičany uvádí jako Kruswycžiany a v roce 1604 Pecerady jako Peczierady.

 V letech 1604 až 1605 došlo k hlavní přestavbě hradu Konopiště, tj. gotické pevnosti na novou renesanční stavbu.

 Z popisu konopišťského panství, jak je obsažen v nově založeném urbáři z roku 1604, vyplývá tento jeho rozsah: zámek Konopiště s příslušenstvím, 5 mlýnů, 5 dvorů, 2 ovčíny, 4 štěpnice, chmelnice, větší počet rybníků, 4 sádky, 19 dílů lesa a 9 hájů, 6 podacích kostelů, město Benešov s 232 osedlými a 16 rycht (včetně rychty Ouročenské), v nichž bylo celkem 51 vesnic a samot s 238 osedlými (tzv. poustek, tj. neobsazených gruntů, bylo celkem 61). Peněžitý úrok z města i vesnic činil celkem 550 kop grošů českých, na naturálních dávkách odváděli poddaní 1136 slepic a 3765 vajec, o žních robotovali vesničané 284 dny, poddaní z města požali 4005 mandelů obilí.

1606 - 1607

 Získání Konopiště se stalo podnětem k dalším arondacím majetku : roku 1606 si vyměnila s majitelem, sou­sedního statku Týnec nad Sázavou, Jaroslavem Velemyským z Vele­myšlovsi dva poddanské grunty v Poděvusích (nyní Podělusy) a kus borového lesa u týneckého hradu s přilehlou částí řeky Sázavy za ves Kostelec ležící pod jejím zříceným hradem Kostelec nad Sázavou (nyní Zbořený Kostelec), krčmu v Poříčí nad Sázavou a za mlýn na Sázavě, zvaný V Pěnkavech. Hned v příštím roce 1607 toto zaokrouhlování nemovitostí paní Dorota velikoryse dokončila, koupí celého týneckého statku od téhož majitele (hrad Týnec i s ohradou“, s pi­vovarem, poplužním dvorem, městečkem Týncem, s vesnicemi a ostatním příslušenstvím).

 Tak se najednou dosta1a značná část zdejšího kraje do rukou Hodějovských. A zdálo se, že tento stav potrvá, když váha rodiny rostla nejen, majetkově, ale i společensky (r. 1604) byl její manžel Přech Hodějovský povýšen do panského stavu, velmi aktivně se účastnil veřejného dě­ní, jako příslušník Jednoty bratrské zejména při jednání o Rudolfův Majestát).

 V Týnci nad Sázavou pravděpodobně vznikl první pivovar (asi 1607 až 1623 či dřív?).

 Věž kostela ve Václavicích pochází z roku 1606.