Rok 1569 - 1571

 Významným pramenem, pro poznání stavu konopišťského panství v 60. letech 16. století byla také registra urburní, sepsaná v listopa­du 1569 a chovaná později černínském archivu v Jindřichově Hrad­ci. Dnes jsou nezvěstná, a tak máme k dispozici jenom neúplný opis, příp. výtah_ který si v r. 1883 pořídil František A. Slavík. Rukopis urbáře, formátu velkého folia, obsahoval mnohem více,  nežli známe z použité dílčí, cedule z roku 1560. Týkal se totiž" všech a všelija­kých stálých i běžných ročních důchodův a platův a jiných lidských povinností se všemi a všelijakými příslušnostmi a spanilostmi“ panství konopišťského jakožto "zpupného dědictví", jak čteme v dlou­hém nadpisu. Zachytil tedy nejen teritoriální rozsah dominia výč­tem lokalit, ale i jména poddaných, výměru i poddanské půdy a znovu podrobně poddanské povinno. Srovnejme, co tedy tento ztracený pramen přináší. K hradu Konopišti je pouze doplňující údaj o příkopu (byl vyzděný), ………… Všechna místa uvedeme ve stručném přehledu (zkratky R = rychta, os. = počet osedlých, p. = počet poustek, str. = výměra rolí ve stryších, pouze u větších míst, nad 100 str.).

 Benešov 233 os., 3 231.6 str…………….R. Ouročnická : Ouročnice 8 os., 3 p., 226 str., Zbožnice 2 p., Žabovřesky 3 os., 3 p., 113 str., Chlistov 1 os., 1 p., Lhota Bukovská 6 os., 1 p., 177 str. R. Krusičanská : 15 os., 1 p., 272 str., Hrušice 2 os. R. Vaclavská : Vaclavice 17 os., 2 p., 327 str. Celkem to bylo 73 míst s 526 osedlými, 69 poustkami, cca 10 649 str. rolí, sena se sklidilo 872,75 a otavy 317 vozů.

 V dalších letech proběhlo na konopišťském panství několik změn – prodej a koupě nemovitostí, ale ty se jádra panství nedotkly. V roce 1571 koupil Jan ze Šternberka dědictví Adama Řepy z Neveklova na Tloskově vesnici Chrást, což dobře doplnilo jeho šternberský majetek za řekou Sázavou.

 V popisu panství konopišťského z roku 1569 se píše, že do vrchu Chlumu byla před několika lety (1560) hnána štola a k ní mnoho tisíc centýřů kyzů, které obsahovaly stříbro. Tím těžba skončila.

 Pod zámkem v Konopišti je do roku 1569 datován vznik pivovaru (nově vystavěný).

16. století

 V 16. století bylo město Benešov významným tranzitním městem, které zabezpečovalo cestujícím nocleh a stravu, což bylo přínosem pro celé okolí. bylo to proto, že město leželo uprostřed mezi Prahou a Táborem, ve vzdálenosti 40-50 km, snadno zvládnutelné denní jízdou na koni, voze nebo v kočáře. Jednalo se o panovníky, šlechtice

1574 - 1597

  Po dílčích územních změnách trvalo dominium i po smrti Jana ze Šternberka (†1578 ? 1587), v majetku nejprve jeho syna Adama (†1587), a po něm Janovy dcery Alžběty, provdané za Arkleba z Kunovic(†1578), Alžběta byla posledním členem šternberského rodu, který držel Konopiště. Už v roce 1590 darovala své otcovské dědictví svému manželu Arklebovi a nezletilým synům Janovi a Jetřichovi; roku 1592 se Arkleb v ně uvázal. Předlužené dominium však dlouho v majetku své rodiny neudržel.

 Do roku 1578 se klade vznik první lékárny v Benešově. Pokud by do té doby v Benešově lékárna byla zanikla v době války třicetileté.

 Ve druhé polovině 16. století přišel do zdejšího kraje zámožný rod rytířský Hodějovských z Hodějova, když Bernard Hodějovský na Lčovicích a Chotěticích zdědil po Adamu Řepovi z Neveklova, který byl poslední svého rodu, jeho statky Tloskov, Netvořice a Ostromeč (roku 1574); k nim přikoupil statek maršovický. Bernardův syn Přech později spravoval všechny otcovské statky. Jeho manželkou byla Dorota, která už od roku 1596 vlastnila tvrz Nedvězí a od roku 1597 malý statek Benice (dvůr s pivovarem, mlýnem a 5 vesnicemi).

 V roce 1590 se hrad Kožlí uvádí jako pustý, jméno přeneseno na mlýn pod hradem.

1595

 Od tohoto roku mohli nejen měšťané benešovští, ale i vesničtí poddaní Konopiště užívat nové výsady, kterou jim udělil Arkleb z Kunovic na Brodě Uherském, Hluku a Konopišti 13. listopadu 1595. Šlo o tuto svobodu pro dobu přítomnou i na všechny budoucí časy : „Aby všichni lidé v Benešově usedlí i lidé „vesní“ k zámku Konopišti přináležející, obojího pohlaví, o statcích svých movitých i nemovitých, za svého života nebo na smrtelné posteli, podle práv městských, lidé vesničtí v přítomnosti rychtáře a dvou přísežných konšelů, mohli kšaftovati, odkázati příbuzným nebo komukoliv; zemře-li kdo bez posledního pořízení, připadne vše jeho příbuzným, pokud jsou na konopišťském panství, jinak bude platit právo odúmrtí ve prospěch vrchnosti. Pro budoucno měli být Arklebovým privilegiem vázáni všichni jeho nástupci v ten způsob, že museli tyto svobody městu i vesnicím písemně potvrdit dříve, nežli se uvázali v držbu panství, v opačném případě by byla neplatná. A měšťané, sousedé i obyvatelé města i vesnic nebudou povinni slibovat případně nové vrchnosti „žádného člověčenství“, dokud by jim svobody nepotvrdila. Listina mohla být také vtělena do zemských desek..