Rok 1449 – 1497

Zdeněk ze Šternberka, za pomoci Kostky z Postupic a Jana Parduse z Vratkova na jaře roku 1449 dobýval Hrad Kostelec nad Sázavou, dobyl jej a pobořil, za pomoci pražských oddílů zemského správce Jiřího z Poděbrad, však až roku 1450, tehdy hrad patřil Kuneši Rozkošovi z Dubé. Bylo to v době když Zdeněk  pomáhal Poděbradské straně proti jednotě Strakonické. Tak hrad Kostelec přidružil, dostal jej od krále Ladislava již jako pustý k panství Konopišťskému a tím se mu naskytla příležitost rozšířit pozemkovou držbu ve zdejším regionu na severozápad od Konopiště, neboť zároveň získal i vladislavický újezd (městečko Vladislavice a šest vsí včetně Úročnice), který byl od doby husitské držen jako zástavní zboží u Kostelce.  Jinému účastníku trestného tažení proti Kunešovi Rozkošovi, Janu Zajíci z Kunštátu, daroval tehdy panovník (Ladislav Pohrobek?, interregnum 1440-1453) z vladislavského újezdu některé poddané („v Chlistově čtyři člověky, ve Zbožnici tři člověky“).

V listopadu 1479 zámek Konopiště s městem Vladislavice a i s jeho okolními vesnicemi (včetně Úročnice) drželi synové Jaroslav a Zdeslav Šternberkovi. Později se tu uvádějí nezletilí synové Jana ze Šternberka Zdeněk mladší a Jiří, pod poručenstvím nejprve Jaroslava ze Šternberka († 1492), potom jejich matky Kateřiny z Eckartsau (Ekrcau). V lednu 1495 byl majetek mezi oba dědice rozdělen, v červnu téhož roku dělení dokončeno. Zdeňkův podíl obsahoval městečka Benešov s přesně určenou částí příslušenství konopišťského panství, dále hrad Ostroměř a pustý hrad Kostelec s jejich příslušenstvím. Podíl Jiříkův obsahoval zámek Konopiště s druhou částí jeho příslušenství a tvrz Kožlí s příslušenstvím. Rozsah i obsah tehdejšího šternberského majetku kolem Konopiště známe z detailního výčtu obou majetkových dílů z roku 1495, jak jsou zachyceny v úředních zápisech v dvorských deskách. Je to nejstarší seznam obyvatel. Díl Zdeňka mladšího, úředně stručně nazvaný „Benešova městečka polovice, Ostroměř hrad a Kostelec hrad pustý“, obsahoval tyto části :

I. V Benešově celkem 115 osazených domů a domků, u další nemovitosti dva pusté lány půdy,……..

II. V 36 místech, tj. v 35 vesnicích a jednom městečku dvory kmetcí (poddanské - 108) vypočtené jmény držitelů (soudobých nebo i předchozích) a usedlosti pusté (22). Byla to tato místa : Jarkovice……………Václavice (městečko Vácslavice nebo Vaczlavice) – Petr Markovcuóv, Matěj z Duškova, týž z Prokuópkova, Hybal mladší, Svatoš s dvého, Václav z Noskova, týž s Pechova, Plas na Havlíčkově, Říha mlynář, Svrhel. Úročnice – Jan Vrbakuóv, Prokop, Žaba, Havlovské, Šíp. Bukovská Lhota – Beneš, Dušek, Jaroš. Žabovřesky – Martin, Mathuš s dvého, týž z Duchcovského, Toman. …….Krusičany (Krusvičany) – Ješek s Wieneczkovu, Vach z Jikova, Jan Švalduóv, Blahen, Mol, Václav Leva, Jan Uher s Klobásová………….Zbožnice (Zboznice) – Jíra, týž s Prdochovo pole…….Celkem 108 usedlostí.

III. Zpustlé kmetcí dvory : ………….

IV. Mlýny s platem : ……..

V. Panství Ostroměř obsahující:

a) hrad (zámek),…..

b) nemovitosti přičleněné k dílu odjinud označené takto : Daniel z Václavic(tj. kmetcí dvůr s jménem držitele),…

VI. Louky v sedmi polohách…….

VII. Rybníky…………..

VIII. Lesy na šesti místech :…………. Hory na václavských lesích……

IX. Dvory poplužní : ………….

X. Kostelní patronát (poddací) : Václavice,……; „to vše k spravování obapolnímu vedle řádu a slušnosti zuóstavuje se“.

XI. Lázně v Benešově………

XII. Různé platy z poddaných :

Díl Jiříka ze Šternberka, úředně stručně nazvaný „Zámek Konopiště a Kozlí tvrz“, obsahoval tyto části :

I. V Benešově celkem 114 osazených domů,…..

II. V 41 vsích kmetcí dvory (s uvedením jmen držitelů) : Jarkovice……….Václavice – Jíra z Thuómova, Jíra s  Motolova, Daniel s Jakubovoho, Kouba s Mikova, Chybil s (druhého), Ješek, Jan mlynář, týž s Radbova. Úročnice – Vrbák, Mathuš s Jitčina, Martin s Thomova, Mathuš s Šimonoveho. Bukovská Lhota – Holina, Klenovec, Martin, Václav. Žabovřesky – Řasa, Pavel. ………Krusičany (Krusvičany) - Pazdera, Petr Jieczny, Jan Vacíkuóv, Jindřich, Petr Chmelík, Jan s Vaníčkova, Staněk, Volkéř (nebo Volkem, Volkem)…..Hrusice – Vcel (?)……

III. Zpustlé kmetcí dvory : …..

IV. Mlýny : ….

V. Louky v 11 polohách.

VI. Rybníků 11 …………

VII.- Lesy : ……..7. Vacslavské lesy (společný majetek).

VIII. Dvory poplužní : ….

IX. Kostelní patronát : ……….

X. Lázně v Benešově dvoje rovněž ve společném stavu.

 O tom, že již v 15. století obchodovali obyvatelé Podblanicka s Prahou svědčí nejstarší dochované knihy kšaftů Nového Města Pražského. V nich jsou  uvedeny pohledávky osob z Nového Města Pražského na obyvatelích Podblanicka, druhou věcnou skupinu tvoří odkazy peněžních částek nebo jiných věcí osobám, přebývajícím v Podblanicku, tj. jsou to vlastně údaje o příbuzenských vztazích mezi obyvateli pohusitského Nového Města a měst, městeček a vesnic Podblanicka. K vesnici Úročnici je pouze jeden odkaz z roku 1480 – zápis ze dne 31.5. Blažek, koželuh oznamuje, že dluží Matoušovi z Úročnic 7 kop grošů (2094, fol. 251 r).

 Po smrti Zdeňka ze Šternberka mladšího připadl všechen jeho statek jako odúmrť panovníkovi. Ale už v roce 1497 jej udělil král Vladislav Jagellonský (vládl 1471 – 1516) Zdeňkovu strýci Ladislavovi Bechyňskému ze Šternberka a matce Kateřině z  Eckartsau. Konopišťské panství tedy zůstávalo rozděleno na dvě části, protože Jiřík měl i nadále jeho polovinu, včetně hlavního sídla, hradu Konopiště.

 V roce 1497 Václavice jako mčko Wadslawicze neb Waczlawiczwe, Žabovřesky jako Ziabowrzesky a Úročnice jako Vrocznicze nebo z Vrocznicze

Převzato :

A. Sedláček, Hrady XV.

Bohdan Zilynskyj, Podblanicko v nejstarších knihách kšaftů Nového Města Pražského (1436-1494), Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, č. 25, 1984.