Jdi na obsah Jdi na menu
 


SS kavalérie a obec Úročnice - 4. díl

28. 12. 2010

7.    Jízdní jednotky SS v okolí obce Úročnice

Další jednou velkou skupinou jednotek SS, které se nacházely ve výcvikovém prostoru na Benešovsku na jaře 1945, tj. v době asi největšího vytížení výcvikového prostoru,  byly výcvikové švadrony jízdy. Byly soustředěny jednak severozápadně od Benešova (Chářovice, Václavice, Úročnice) a jednak v jihovýchodní části cvičiště (Drachkov, Božkovice, Libohošť, Hůrka, Maršovice). Některé z nich s velkou pravděpodobností patřily k 37. jezdecké divizi SS „„Lützow“.
image049.jpg
Pohled na původní náves Úročnice
 
Dle dochovaných informací se v prostoru cvičiště SS-Truppenübungsplatz „Böhmen“ / SS-Truppenübungsplatz „Beneschau“ vyskytovaly následující jezdecké jednotky vojsk SS:
 
  • SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Regiment (SS jezdecký výcvikový a záložní pluk)
  • SS-Freiwilligen Kavallerie Division (SS dobrovolnická jezdecká divize) – podle dalších zjištění se zcela určitě jedná  o 37. SS Freiwilligen Kavallerie Division „Lützow“
 
Konečný SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Regiment začal být postupně formován již v roce 1940 a to nejdříve jako SS-Kavallerie Ersatz Abteilung „Warschau“. Velitelem byl v té době SS-Sturmbannführer Rudolf-Gustav Ruge; od 20. března.1940 SS-Sturmbannführer Josef Fritz; od 22. března 1941 SS-Sturmbannführer Hans-Victor von Zastrow  a od 21. srpna 1942 (?) SS-Sturmbannführer Walter Naymann.
 
Složení oddílu bylo v té době následující:
 1. Ersatz Schwadron Kielce - velitel SS-Ostuf. Ernst Imhof;
 2. Ersatz Schwadron Cholm - velitel SS-Hstuf. Reichenwallner (?), později SS-Hstuf Stefan Charwat;
 3. Ersatz Schwadron München - velitel SS-Stubaf. Günther Temme.
 
Oddíl byl dnem 1. května 1943 přejmenován na  SS-Reiter Ausbildungs und Ersatz Abteilung „Warschau“. K 15. srpnu 1944 byl přesunut jako SS-Kavallerie-Ausbildungs- und Ersatz-Abteilung 8 k Benešovu (Beneschau) do prostoru vojenského cvičiště zbraní SS (Tr.Üb.Pl. „Böhmen“). K 1. prosinci 1944 byl rozšířěn na SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Regiment „Beneschau“.
 
Dne 20. února 1945 byl tento pluk začleněn jako 93. regiment do 37. SS Freiwilligen Kavallerie Division „Lützow, jejímž velitelem byl SS-Obersturmbannführer Wilhelm Plänk.

image050.jpg

Výsek z celkové mapy týkající se prostoru mezi obcemi Úročnice a Václavice

 

Jedná se o prostor na mapě označený římskou číslicí XIII. Žlutý kroužek označuje obec Václavice, modrý kroužek vpravo nad ním pak obec Úročnice. V tomto prostoru je pak několikrát uveden nápis „SS-Kav.A.u.E.Abt. 8“, což se nechá dekódovat jako „SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Abteilung 8“. Z hlediska časového zasazení (přesná doba vzniku mapy se neví) se mohlo jednat nejspíše o podzim roku 1944. V té době právě došlo – jak je uvedeno výše – k rozšíření jednotky „SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Abteilung 8“ a  jejímu přejmenování na „SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Regiment“.

Lze tedy předpokládat, že prostor označený na mapě sloužil jako výcvikový prostor pro tuto jezdeckou jednotku. Zda některé části jednotky sídlily (byly ubytovány) přímo v Úročnici a nebo sem pouze zajižděly cvičit, se autorovi článku nepodařilo přesně zjistit a ani hodnověrně doložit. Pouze se o tom píše např. v dokumentu – viz Použitá literatura, odkaz k). Nebo například autor článku uveřejněného v jednom z čísel časopisu „Hlas revoluce“ z roku 1984 pan Kožnar uvádí, že se v Úročnici nacházela (dokládá to údaji zjištěné ze studované archivní mapy zakreslující dislokaci nacistických jednotek na Benešovském cvičišti před 5. květnem 1945) jednak - cituji: „9. švadrona výcvikového pluku SS“ a „B. Btr. 505(?)“ (patrně to má značit jednu baterii 505. oddílu dělostřelectva SS; písmeno B by mohlo značit buď Beobachtung Batterie = pozorovací baterie a nebo Begleitung Batterie = doprovodná baterie a nebo spíše Bewährungs Baterie = zkušební baterie). V tomto článku nebudu rozebírat otázku dělostřelecké baterie, ale zaměřím se pouze na kavalerii. Myslím si, že údaj o 9. švadroně je nepřesný, protože každý klasický jezdecký pluk SS a to i z 37. SS Freiwilligen Kavallerie Division „Lützow“ měl klasických jízdních švadron pouze osm. Patrně autor článku zaměnil na mapě zřejmě ne zcela zřetelnou číslici 8 za 9. Podle dalších informací pamětníků měly tyto jezdecké jednotky v některých budovách v obci Úročnice sklady materiálu. Po ukončení války a po návratu vystěhovaných byly tyto sklady použity k zásobování navrátivších se úročenských občanů.

image051.jpg

Pohled na celkovou mapu cvičiště Waffen SS s vyznačením určitých výcvikových prostor

 

Podle dalších dochovaných informací se prostor cvičiště Waffen SS směrem od Bystřice na Benešov a Václavice stal pochodovou (ústupovou) trasou určenou na konci války pro přesun jezdecké školy s názvem „SS-Kavallerie Schule“ z německého Göttingenu. Tak, jak postupovala Rudá armáda směrem na Německo a na Berlín, snažili se Němci urychleně přesunout zde se nacházející německé úřady, vojenské školy a další orgány směrem do Protektorátu Čechy a Morava a pak i dále směrem do Rakouska. Tím se chtěli dostat minimálně ze zóny, kterou měla osvobodit a obsadit Rudá armáda.

image052.jpg

Ostuf. Johannes Ertl (Watzlawitz)
 
„SS-Kavallerie Schule“ v Göttingenu byla jednou z vojenských škol Waffen SS a byla určena pro výcvik důstojníků a poddůstojníků jezdeckých jednotek polních divizí SS.

 

8. „SS-Kavallerie Schule“ v Göttingenu a její osud
 
 
„SS-Kavallerie Schule“ Göttingen - Weende patřila do řady tzv. „Waffen-Schulen“, které byly určeny pro výcvik příslušníků Waffen-SS. Kromě jiných vojenských škol rozmístěných jednak v Říši samotné a jednak na okupovaných územích do této skupiny patřily i školy umístěné na SS-Truppenübungsplatz „Böhmen“ / SS-Truppenübungsplatz „Beneschau“. O řadě z nich jsem již na tomto webu zveřejnil několik článků. Pouze pro připomenutí, jednalo se zejména o následující školy:
-         SS-Pionier Schule Hradischko
-         SS-Artillerie Schule II Beneschau
-         SS-Panzer-Grenadier Schule Kienschlag (Prosetschnitz)
a jedna, o které jsem zatím nepsal a to o SS-Panzerjäger – (Sturmgeschütz-) Schule Bukowan, později Janowitz.
 
„SS-Kavallerie Schule“ Göttingen - Weende byla organizována odbobně jako „Wehrmachts-Kavallerie Schule“. Ve škole byly vybudovány různé jízdárny a rozsáhlé prostory určené pro nácvik skoků, školní jezdecký výcvik, vojenský jezdecký výcvik, organizování různých jezdeckých závodů, pro lov, pro udržování tradic (jako například pro výcvik jízdních jednotek trubačů a pro jezdecké soutěže), tj. pro takové akce, které nebyly přerušeny ani během války z důvodu upevňování morálních a bojových vlastností německého vojáka.

image053.jpg

Prvním velitelem této školy byl SS-Oberführer Gustav Lombard, původně velitel jízdních oddílů (Abteilungs) a pluku (Regiment) v rámci SS-Kavallerie-Brigade a později, po absolvování 12. divizního důstojnického kurzu v Hirschbergu v období od 14. července do 23. srpna 1944, také jízdní divize.

image054.jpg

Podle dochovaných informací bylo obsazení jednotlivých míst/funkcí ve štábu školy následující:
 
Velitel (Kommandeur):
Oberst i.G. Alfred Sachenbacher von Schrottenburg  00.08.1944 - 01.03.1945
SS-Obersturmbannführer Karl Gesele (pozdější velitel 37.SS-Kavallerie Division "Lützow") 01.03.1945 - 00.03.1945
SS-Obersturmbannführer Willi Rump (kommissarisch) 00.03.1945 - 00.05.1945

 
Velitelský štáb (Führungsstab):
Pobočník (Schul-Adjutant):
SS-Hstuf. Dr. Hans-Otto Mayer

Správní oddíl /administrativa (Verwaltungsabt):
SS-Hstuf. Albert Meyer-Mahndorf

IVb Vojskový lékař (TruppenArzt):
SS-Hstuf. Dr.Wilhelm Majert (00.02. 1945) – 00.00. 1945
(* 26. 5. 1910 Berlin, číslo v SS - 219 856, 11. 1943 Hstuf.u. IVb, Begl.Btl. RFSS, 6. 1944 Hstuf.u. IVb, Pz.GR.35, 2. 1945 Hstuf.a.d.SS-Kav.Sch.)

Lehrgruppe A: výcvik koňských specializací
Velitel (Kommandeur):
SS-Stubaf.d.R. Josef Fritz 00.00. 1944 – 00.04. 1945
(* 25.5.1899, číslo v SS - 17 229, Kdr. SS-RuF-Sch, později SS-Kav.Schule, DAL 1.3. 1940, od  4. 1945 Kdr Remonteschule Lingen)

Pobočník (Adjutant):
SS-Ostuf. Emil Huober (?) 00.00.44 – 00.04.45
(bývalý vedoucí 2.E-Schw. Cholm, od 4.1945 zástupce velitele Remonteschule Lingen)

Lehrgruppe B: s 3 inspekcemi na učební kurz (mit 3 Inspektionen für Lehrgänge)
Velitel (Kommandeur):
SS-Stubaf.d.R. Willi Rump 00.00. 1944 – 00.04. 1945
(* 18.4. 1914, číslo v SS - 131 669, DAL 30.1. 1942,  od 30.1. 1945 SS-Ostubaf., 4. 1945 velitel jedné Kampfgruppe)

I.Inspektion:
SS-Ostuf. Otto Kirchner 00.10. 1944 – 00.04. 1945
(Rytířský kříž v 1.5. 1944 jako Ustuf. a velitel švadrony v SS-Kavallerie Regiment 16 , dříve u SS-Kavallerie Regiment 3; v květnu 1945 v Praze jako velitel bojové skupiny u divize SS „Wallenstein“ (Kp.Fhr. i.d. SS-AA "Wallenstein") )

s 56 muži, členěné do 2 částí (Junkerschaften) po 28 mužích:

1.Junkerschaft: SS-Ustuf. Ribbentrop 00.10. 1944 -
2.Junkerschaft: SS-Ustuf. Friedrich (gen."der Schöne") 00.10. 1944

Učitel vojskové taktiky (Taktik-Waffenlehre): SS-Hstuf. Klaus 00.10. 1944
Učitel ideologie (Weltanschauung): SS-Ustuf. Herbert Scholtis 00.10. 1944 – 00.04. 1945
Učitel používání map a dobrých mravů (Kartenkunde-Anstandslehre): SS-Ustuf. Friedrich 00.10. 1944
Učitel vojenství a písemného styku/korespondence (Heerwesen-Schriftverkehr): SS-Ostuf. Kirchner 00.10. 1944
Učitel sportu a tělovýchovy (Sport-Leibeserziehung): SS-Oberjunker Plettenstein 00.10. 1944
Učitel jízdy a řízení koní (Reit- und Fahrlehrer): SS-Sturmscharführer Bartenschlager 00.10. 1944

Neznámé zařazení:
SS-Ustuf./Ostuf. Hermann Reinecke 00.00. 1944 – 00.04. 1945
SS-Ostuf. Joachim Boosfeld 14.03. 1945 – 00.00. 1945
(* 1.6. 1922 Aachen, číslo v SS - 362 256 (od 20.11. 1939), 30.12. 1944 Němeclý kříž ve zlatě /DK.i.G/, 21.2. 1945 Rytířský kříž /RK/ jako velitel  4./SS-Kavallerie Regiment 16, návrat z Budapešti od 8.SS-KavDiv., s účinností k 14.3. 1945 odvelen do SS-Kav.Schule)

Jak bylo již uvedeno výše škola, měla 2 základní učební skupiny (Lehrgruppen):
Lehrgruppe A: Stubaf. Fritz – jezdecký kurz
Lehrgruppe B: Hstuf. Rump-  vojenský kurz
 
Lehrgruppe A:
Lehrgruppe A byla určena k výcviku různých „koňských“ specializací (Ausbildung von Pferdespezialisten).  Velitelem této skupiny  byl SS-Sturmbannführer der Reserve Josef Fritz, dřívější velitel SS-Reit- und Fahrschule Zamosc, jeho pobočníkem byl SS-Obersturmführer Emil Huober.
Zaměření učební skupiny bylo na výcvik:
- štolbů (Schirrmeister) - kurzy pod vedením SS- ?
- sedlářů (Sattler) - kurzy pod vedením SS-?
- krmičů (Futtermeister) – kurzy pod vedením SS-Sturmbannführer Claus (? Hstuf. Karl Claus byl také učitel taktiky v Lehrgruppe. B)
- jízdy na koních a výuka vozků/vozatajů (Reit- und Fahrlehrgänge) pod vedením SS-?
 
Lehrgruppe B:
Lehrgruppe B: vojensky zaměřené kurzy pod vedením SS-Hauptsturmführer /od 30.1.1945 Sturmbannführer/ Willi Rumpa probíhaly ve třech nebo čtyřech inspekcích (skupinách? zaměřeních? etapách?). Jeho pobočníkem byl v té době SS-Untersturmführer Hermann Reinecke. Podrobné členění kurzů není autorovi tohoto článku známo, zjistil pouze následující:

1.Inspektion = určeno pro vyšší důstojníky (Oberjunker-(Führer-) Lehrgänge)
Inspektionschef: SS-Ostuf. Schmidt
SS-Ostuf. Kirchner (RK-Träger)
Taktiklehrer (učitel taktiky) 1.Insp. SS-Hstuf. Claus

2.Inspektion = určeno pro důstojníky-čekatele (Führerbewerber-(Führervorbereitungs-) Lehrgänge)
Inspektionschef (šéf skupiny): SS-Ostuf. Sanner (není přesně známo)
Zugführer (velitel čety): SS-Ustuf. Reinecke

3. Inspektion = určeno pro záložní důstojníky (Reserveführer-Lehrgänge)
Inspektionschef: SS-

 
4. Inspektion = určeno pro poddůstojníky (Unterführer-Lehrgänge)
Inspektionschef: SS-

 
Poznámka: omlouvám se, ale význam slova Inspektion ve vztahu k probíhajícím  kurzům se mi nepodařilo přesně vysvětlit a přeložit.
 
Podle zjištěných informací proběhly poslední kurzy ještě v únoru a březnu 1945.
 
Dne 27. března 1945 byl vydán příkaz SS-FHA k okamžitému přesunu školy do prostoru „Protektorat Böhmen und Mähren“. Přestože se škola začala k 1. dubnu 1945 stěhovat, ještě v půlce dubna zůstaly některé části školy v prostoru Göttingenu. Škola dostala pokyn se přesunout z místního vlakového nádraží pomocí 3 vlakových transportů. Podle některých informací se na nádraží přesouvalo asi 100 mužů kmenového personálu školy a něco kolem 1000 příslušníků kurzů. Kde se vzalo tolik mužů, nelze dnes již přesně určit, protože škola měla podle dochovaných údajů v té době asi 80 příslušníků školního personálu, 70 koní a plné obsazení kurzů tvořilo asi 200 žáků. Je možné, že k transportům se připojili i příslušníci dalších jednotek z okolí školy.
 
Přeprava všech částí školy však nebyla jednoduchá a byla často přerušována díky leteckým poplachům z důvodu náletů ruských letadel. Příjezd prvního transportu do prostoru  Lätzow (?) – Beneschau (Benešov) – Marschowitz (Maršovice) byl dle některých informací již dne 4 dubna 1945, podle jiných až 5.dubna 1945.
 
Například jeden z účastníků kurzu ve zveřejněných vzpomínkách na tu dobu uvádí, že účastníci kurzu důstojníků-čekatelů (Führerbewerber-Lehrgang) Lehrgruppe B se nakládali 1. a/nebo 2. dubna 1945 a spolu s koňmi a zařízením se vydali na cestu směrem Nordhausen, Leipzig, Prag do prostoru SS-Truppenübungsplatz „Böhmen“. Příjezd vlaku byl dne 5. dubna 1945 do prostoru Maršovice – Bystřice. Podle jiných informací však byli příslušníci tohoto kurzu vysazeni již v Benešově a odstud se přesunuli do Lešan nedaleko Týnce nad Sázavou a Prosečnice. Po dvou až třech dnech odpočinku se snad jako jedna z dopravních (?) švadron (Fahrschwadron?) zařadila do SS-Kavallerie-Ausbildungs- und Ersatz-Regiment. Tento pluk byl znám také pod názvem „SS-Kavallerie-Regiment „Plänk““.

image055.jpg

Jízdní oddíl SS v Maršovicích

Jiný Němec (Erwin Keller), účastník kurzu Junker-Vorbereitungslehrgang, vzpomíná zase na to, že 5. výcviková švadrona (5.Ausbildungs-Schwadron) z SS-Kavallerie-Ausbildungs- und Ersatz-Regiments pod velením SS-Obersturmführera Ertla se vyskytovala v prostoru obce Maršovice a posléze také obce Václavice.
 
Některé zdroje zase uvádějí,  že SS-Kavallerie-Regiment ”Plänk” byl doplněn štábní švadronou z SS-Kavallerie-Schule Göttingen, lidmi a štábem z poddůstojnické školy v Dahmshöhe (Unterführerschule „Dahmshöhe“) a dvou švadron z prostoru SS-Tr.Üb.Pl. „Beneschau“ tak, že jeho složení bylo následující:
 
Regiments-Kommandeur (Velitel pluku):
SS-Ostubaf. Willi Plänk 

I.Abt.(1. oddíl):
SS-Stubaf. Willi Rump 

Adjutant (Pobočník):
SS-U-/Ostuf Hermann Reinecke

 
Stabsschwadron (Stamm-Schwadron) (Štábní švadrona (kmenová švadrona)):
?

1.Schwadron:
?

2.Schwadron:
SS-H- neboUstuf.Friedrich ?

3.Schwadron:
SS-Ustuf. Erich (?) Brunner

4. (MG-)Schwadron:
SS-Hstuf Brockmann ?

Fahrschwadron (dopravní švadrona?):
?

II.Abt. (2. oddíl):
Geißler ? Hstuf. Conrad ?

Adjutant (pobočník):
?

Stabs-Schwadron (Štábní švadrona):
SS-Ustuf. Richard Frick

5.Schwadron:
SS-Ostuf. Ertl
Zugführer (Velitelé čet):
SS-Ustuf. Edgar Steinbrenner
SS-Ustuf. Köhler

6.Schwadron:
?
 
7.Schwadron:
?
 
8.Schwadron:
?
 
Fahrschwadron (dopravní švadrona?):
?
 
Štáb pluku byl podle některých informací ubytován na zámku Konopiště, kde se současně nacházelo i velitelství cvičiště SS.
 
Tak jak k prostoru cvičiště postupovala od východu ruská fronta, německé SS jezdecké jednotky začaly postupně ustupovat směrem na západ, neboť se chtěly dostat do amerického zajetí a nikoli do ruského. Některým z nich se to však nepodařilo a byly na ústupu zajaty českými lidmi. Příslušníci jiných jednotek se pak dostali do sběrného tábora zajatců, který se nacházel někde v prostoru Písek - Strakonice.
 
Například člen benešovského gestapa Rudolf Weisser ve své poválečné výpovědi uvedl, že postupoval spolu s jednou švadronou jezdeckého pluku SS č. 8 z Václavic ve směru na Neveklov, Sedlčany, Dublovice a Kamýk na druhý břeh Vltavy. Dále však se švadronou nepochodoval, neboť asi 4 – 5 km za Kamýkem nasedl do krytého nákladního automobilu štábu jezdeckého pluku a tímto pak jel dále. Před Příbramí odbočili směrem na Písek – Strakonice. Po krátkém odpočinku pokračovali v cestě, až přijeli k americkým závorám. Tím se dostal do amerického zajetí.
 
Podle dalších informací byly po vypuknutí pražského povstání 5. května 1945 některé jezdecké jednotky (jako např. z dělostřelecké školy v Benešově) poslány do Prahy na pomoc místním německým jednotkám v boji proti českým „povstalcům“. Odtud se však 8. května 1945 začaly postupně stahovat na západ směrem ke stanovené demarkační čáře.
 
 
9. Závěr
 
V tomto článku jsem se pokusil popsat další z druhů vojska Waffen SS  a to SS-kavalerii. V úvodu článku jsem stručně popsal historii vzniku a vývoje jezdectva a kavalerie od dávné doby až prakticky po současnost. Poté jsem se zaměřil především na SS kavalerii, její vznik a nejdůležitější jezdecké jednotky. Přitom jsem se pokusil popsat i její určitý vztah k obci Úročnice a blízkému i vzdálenějšímu okolí v průběhu 2. světové války.
 
Jak už jsem uváděl několikrát, bohužel je nutné konstatovat, že získávání informací je vzhledem k časovému odstupu od doby WWII čím dále tím větší problém, je to složitější a pochopitelně i nepřesnější. Řada údajů je v různých historických dokumentech uvedena odlišně, a bohužel, rovněž tak i publikované vzpomínky přímých účastníků té doby si mnohdy částečně a nebo dokonce úplně vzájemně odporují.
 
Konkrétní informace týkající se přímo obce Úročnice a zde se nacházející SS kavalerie (a v té době nejen kavalerie) jsou dochovány v minimálním množství, proto pátrání po nich je opravdu velmi složité. Je nutné přiznat, že některé mé formulace jsou spíše jakousi skládankou/konstrukcí postavenou na základě  informací získaných (bohužel ne vždy 100% pravdivých) a tím nemusí být také zcela přesné. Řadu věcí je nutné si na základě těchto informací i spíše domyslit  - je otázkou, zda však správně! Proto se autor tohoto článku velice omlouvá všem čtenářům či dokonce historikům za případné publikovaní některých historických nepřesností či nejasností. Dalším problémem je odborné názvosloví. Opravdu dosti velké problémy dělá překlad některých německých vojenských odborných výrazů, neboť tyto jsou poplatné době, kdy byly zavedeny a kdy se používaly. Současné ekvivalenty ve vojenské branži mnohdy ani neexistují (protože klasické jednotky jezdectva již v Armádě České republiky, ale ani v jiných armádách v současnosti prakticky nepůsobí) a i různé dokumenty, resp. jejich soudobí autoři je překládají také různě.
 
Přesto autor věří, že publikované díly tohoto článku a v něm uvedené poznatky o jezdectvu jako takovém a zvláště o SS-kavalerii včetně jejího působení v prostoru cvičiště vojsk SS na Benešovsku a v okolí obce Úročnice opět určitým způsobem přiblíží onu složitou dobu, která se zapsala kromě jiného přímo i do historie obce Úročnice a do vědomí jejích obyvatel. Není přeci možné, a to je krédo a snaha autora tohoto a jeho dalších obdobných článků o WWII, aby takovéto důležité informace a vzpomínky na tehdy mnohdy krutou a zcela určitě těžkou a složitou dobu 2. světové války zapadly v zapomnění.
 
Na závěr je nutné upozornit, že jako laik a historik-amatér nemá autor článku rozhodně takové osobní ambice na kvalitu textu a 100% pravdivost informací, jako opravdoví historici-profesionálové či renomovaní spisovatelé.

image056.jpg

Fotka  pořízená při natáčení útoku „německé armády“ na bunkr č. 10 
(Úročnice, 2007)
 
Použité zdroje informací:
 
a)            Wikipedia
b)            http://forum.axishistory.com
c)            http://www.frontkjemper.info
d)            http://www.axishistory.com
f)              http://www.husitstvi.cz/
g)            http://www.militaria.cz/
h)            http://panzer-archiv.de/forum
i)              http://www.panzernet.net/
j)              Bundesarchiv (různé webovské stránky)
k)            Kokoška Stanislav: Cvičiště zbraní SS Böhmen 1942 – 1945, 1986
l)              Hertl, Charvát, Petráň, Reinštein, Tywoniak: Podblanicko proti okupantům, 1966
m)          Chris Bishop: Divize Waffen SS 1939 – 45, Sojtka&Co., 2008
n)            Gordon Williamson: „Waffen SS“, OSPREY Publishing/Computer Press, a.s., 2007
o)            Vojenský historický archiv Praha
p)            Národní archiv Praha
q)            Dobové fotky obce Úročnice pocházejí  z rodinného archivu pana Oto Stojánka nejstaršího
                                                              
                                                                  Autor článku: Velč