Jdi na obsah Jdi na menu
 


SS kavalérie a obec Úročnice - 3. díl

27. 12. 2010
22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division „Maria Theresia“

Symbolem divize „Maria Theresia“ byla chrpa, což byla oblíbená květina císařovny Marie Terezie, podle níž divize dostala i své jméno.

image026.gif

22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division „Maria Theresia“ (22. dobrovolnická jízdní divize SS „Maria Theresia“) byla vytvořena v květnu 1944, když její sestavení bylo povoleno již v prosinci 1943. Základem této divize se stal SS-Kavallerie Regiment 17, který byl vyčleněn již v dubnu 1943 z 8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer“. K němu byly připojeny dva „dobrovolnické“ pluky, jejichž mužstvo tvořili maďarští Volksdeutsche (Němci žijící mimo území Německé říše). Ti byli původně povoláni maďarskou armádou, ale po dohodě s německou stranou byli následně přesunuti do SS. Tito pak tvořili až 70% stavu celé divize.

Do srpna 1944 byly SS-Kavallerie-Regiment 17, SS-Freiwilligen Kavallerie Regiment 52 a část dělostřelectva přiřazeny ke Kampfgruppe „Wiedemann“, s níž se přesunuly do župy Arad na rumunskou frontu. Zde během prvního boje padl velitel Kampfgruppe Wiedemann a nahradil ho SS-Hauptsturmführer Anton Ameiser. Zanedlouho byla, nyní již Kampfgruppe „Ameiser“, obklíčena Rudou armádou a utrpěla obrovské ztráty. Část Kampfgruppe se pod velením SS-Hauptsturmführera Harry Vandiekena probila k řece Harmas, přeplavala ji a dostala se do německých linií. Druhá část, pod velením SS-Hauptsturmführera Antona „Toniho“ Ameisera, se asi 3 týdny  probíjela 200 km k německým liniím, což se jí nakonec jižně od Budapešti podařilo. Přežilo pouze 48 mužů jedné z bojových skupin 52. pluku.

image027.jpg

V říjnu 1944 byl zbytek divize posílen příjezdem 53. dobrovolnického jezdeckého pluku. Koncem října 1944 byl nově pojmenované divizi „Maria Theresia“ přerušen výcvik, který měla u města Debrecen a následně byla poslána do Budapešti. Zde spolu s dalšími jednotkami pod vedením SS Obersturmbannführera Otto Skorzenyho provedla zajetí vůdce maďarského státu admirála Horthyho před tím, než mohl provést svůj plán na vyjednání separátního míru..

V listopadu 1944 byla spolu s jezdeckou divizí „Florian Geyer“ přidělena k budapešťské posádce, aby zde posílila obranu. Zde se dostala do prudkých jednak ústupových bojů, ale i protiútoků, až dne  24. prosince 1944 byla v Budapešti, spolu s dalšími jednotkami, obklíčena jednotkami Rudé armády. Dne 11. února 1945 se zbytky divize pokusily ze svých pozic nacházejících se blízko Hradního vrchu v Budíně probít z obklíčení. To se podařilo pouze 170 mužům z obou spojených divizí.

Velitel divize SS-Brigadeführer August Zehender spáchal 11. února 1945 sebevraždu. Je zajímaví, že Dubové ratolesti ke svému Rytířskému kříži obdržel týden před svou smrtí, tj. dne 4. února 1945. Zbylých 170 mužů z 8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer“ a z 22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division „Maria Theresia“ bylo následně převeleno do prostoru mezi Vídní a Bratislavou, kde byli použiti k vytvoření další jezdecké divize - 37. SS-Freiwilligen Kavallerie Division „Lützow“.

Základní složení divize (v říjnu 1944):

17. jízdní pluk SS

52. dobrovolnický jízdní pluk SS

53. dobrovolnický jízdní pluk SS

22. prapor stihačů tanků SS

22. dobrovolnický dělostřelecký pluk SS

22. oddíl protiletecké obrany

22. průzkumný prapor SS

22. ženijní prapor SS

Označení divize na výložkách uniformy příslušníků divize:

image028.jpg

33. Waffen-Kavallerie Division der SS (ungarische Nr 3)

Divize (teoreticky – viz dále) byla založena v prosinci 1944. Základ tvořili příslušníci Heimatschütz, což byla vojenská organizace složená z maďarských Volksdeutsche. Protože ale větší přednost mělo vytvoření 31. SS-Freiwilligen-Grenadier Division a 22. SS-Freiwilligen-Kavallerie Division „Maria Theresia“, tato divize obdržela pouze minimum mužstva a skoro žádné vybavení. V lednu 1945 se jednotka („divize“?) zapojila poblíž Budapešti do bojů společně s divizemi „Florian Geyer“ a „Maria Theresia“. Ještě během ledna byla tato jednotka úplně zničena. Přeživší příslušníci jednotky byli převezeni do Rakouska, kde se stali členy Volkssturmu. Číslo 33 určené pro divize Waffen SS bylo znovu použito hned v únoru 1945 pro „Waffen Grenadier Brigade der SS „Charlemagne“ (franzözische Nr. 1)“, kdy 2. února 1945 byla tato brigáda přejmenována na divizi a obdržela právě číslo 33 - 33. Waffen-Grenadier Division der SS „Charlemagne“ (franzözische Nr. 1).

Ze všech divizí Waffen-SS tato jediná prakticky nikdy opravdu nebyla vybudována, proto jí některé historické prameny ani neuvádějí. Na vysvětlení je nutné uvést následující:

Maďarští odvedenci byli organizováni k protipartyzánské službě. Jejím jádrem byl maďarský „Heimatschütz“, který vznikl z ochranné vojenské organizace maďarských Volksdeutsche („Deutsches Mannschaft“), který byl v pohraničí určen k bojům proti srbským partyzánům. Na základě rozkazu Otto Winkelmanna, Vyššího velitele SS a policie v Maďarsku, byli v létě 1944  příslušníci „Deutsches Mannschaft“ soustředěni do několika táborů a současně byli přejmenováni na „Heimatschütz“. Nově vzniklá organizace byla řízena SS-Gruppenführererem Wernerem Lorenzem, který měl představu zformovat z „Heimatschützu“ jednotku „Infanterie Division“. Winkelmann chtěl tuto jednotku použít obdobně jako Volkssturm, ale tato divize nebyla prakticky nikdy zorganizována. Příslušníci „Heimatschützu“ byli v té době používáni spolu s příslušníky jednotek „Šípové kříže“ jako ochranná služba pro zabezpečení důležitých objektů. Další příslušníci byli zařazeni do 31. SS-Freiwilligen Grenadier Division. Výstavba této nové 31. granátnické divize a 22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division měla přednost před vznikající 33. SS-Freiwilligen Grenadier Division, která proto nedostala žádné zbraně ani vybavení. Jak bylo uvedeno již výše, její muži mnohdy nedostali ani uniformy a proto bojovali v běžných civilních šatech. Zbývající příslušníci „Heimatschützu“ byli po prodělaných bojích na počátku roku 1945 evakuováni do Rakouska, kdy byli připojeni k rakouskému Volkssturmu. Tak 33. Freiwilligen Grenadier Division der SS (33. dobrovolnická jezdecká divize SS) vlastně nikdy nevznikla.

Přesto o jakémsi pokusu o budování a činnosti této „divize“ svědčí některé dochované a publikované informace. Jednou z nich je například vzpomínka jistého poručíka Karl Simona, který byl dne 10.února 1945 jako absolvent výcvikového kurzu vyšších důstojníků odvelen do prostoru Vídně právě k 33. SS-Kavallerie-Division. O tom prý svědčí záznam v jeho vojenské knížce.
Další takovou informací je prý záznam v personálních dokumentech bývalého „SS-Personalhauptamt. Personalamt der Waffen-SS, Berlin-Charlottenburg“ z 16. února 1945, který se týká přeložení účastníků ukončeného kurzu záložních důstojníků (13.K.-Reservejunkerlehrgange), který se konal na SS-Kavallerie Schule v Göttingenu. V záznamu bylo kromě jiného uvedeno, že „…s účinností k 10. únoru 1945 …bylo přemístěno 34 absolventů kurzu k 33.SS-Kavallerie Division a jeden k 31.SS-Freiwilligen-Grenadier-Division“.

Příslušníci této jednotky měli pouze toto jednoduché klasické označení na výložkách uniforem:

image029.gif

 

37. SS Freiwilligen Kavallerie Division „Lützow“

Znak 37. divize SS: na jezdecko-horském štítě bylo gotické písmeno L jako „Lützow“, s mečem uprostřed.

image030.jpg

Velitelé:

SS-Oberführer Waldemar Fegelein                               26.2.1945 – březen1945

SS-Oberstrumbannführer Karl Gesele                                   březen1945

SS-Oberstrumbannführer  Karl-Heinz Keitel                    březen 1945 – 8.5.1945

Tato divize byla zformována na začátku roku 1945 ze zbytků 8. jízdní divize SS „Florian Geyer“ a 22. dobrovolnické jízdní divize „Maria Theresia“, tj. divizí, které byly téměř kompletně zničeny během obranných bojů o Budapešť na počátku roku 1945. K nim byli přidáni nerůznější rozptýlení maďarští a němečtí vojáci a současně i noví mladí odvedenci z řad maďarských Volksdeutsche.

Těmto vojákům, shromážděným nejprve v Bratislavě jako nový zdroj posil pro jízdu SS, byl vydán 19. února 1945 rozkaz zformovat se do 37. jízdní divize, která dnem 1. března 1945 byla zařazena do bojové sestavy Waffen-SS. Prvním z velitelů této nově vzniklé divize se stal SS-Standartenführer Waldemar Fegelein, což byl mladší bratr SS-Gruppenführera Hermanna Fegeleina, který před tím velel 8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer“ .

Není zcela jasné, kolik praporů bylo vlastně u divize přesně postaveno, ale divize byla zcela určitě pod běžným stavem, byla nedostatečně vycvičena a trpěla nedostatkem výstroje a výzbroje. Dopravní možnosti divize údajně závisely na volských potazích.

Jelikož budování divize probíhalo velmi zdlouhavě, byla pod velením SS-Obersturmbannführera Karl-Heinze Keitela (syna generála polního maršála Wilhelma Keitela) ke konci března vytvořena bojová skupina „Kampfgruppe „Keitel““ o síle asi 2 000 mužů. Tato bojová skupina byla dnem 4. dubna 1945 připojena k 6. tankové armádě SS SS-Oberstgruppenführera Josefa Dietricha a byla podřízena 1. SS-Panzer Division „Leibstandarte SS Adolf Hitler“. Poté ustupovala z Maďarska přes Slovensko (Bratislava) a Moravu (Znojmo) do Rakouska, kde se zapojila do těžkých bojů v okolí Puchberga severně od Vídně.  Na počátku května 1945 se formace pod neustávajícím tlakem Rudé armády prakticky rozpadla. Zbytek příslušníů divize – méně než 200 mužů, který nebyl zajat jednotkami Rudé armády, se vzdal dne 5. května 1945 v Rakousku americkým jednotkám.

Divize obdržela svůj čestný název podle pruského generálporučíka Adolfa svobodného pána z Lützowa, což byl důstoník jezdectva, který vedl v osvobozenecké válce v letech 1813-1814 pruské jednotky Freikorpsu proti napoleónovým Francouzům.

Podle některých dochovaných informací divize nikdy nedosáhla ani síly pluku.

Základní (plánované) části divize:

-         92. jízdní pluk SS

-         93. jízdní pluk SS

-         94. jízdní pluk SS

-         37. prapor stihačů tanků SS

-         37. dělostřelecký prapor SS

-         37. průzkumný prapor SS

-         37. ženijní prapor SS

Podle zjištěných informací bylo základní obsazení jednotlivých funkcí u 37.SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division "Lützow" následující: (včetně čísla polní pošty – Feldpostnummer)

Velitel: 26.02.1945-00.03.1945 SS-Staf.Waldemar Fegelein       Feldpostnummer: 45725A

Velitel: 00.03.1945-00.05.1945 SS-Staf.Karl Gesele                    Feldpostnummer: 45725A

Feldgend.Tr.: 20.02.1945-00.05.1945 ??                                        Feldpostnummer: 45725B

Ia: 01.03.1945-00.05.1945 Maj.Helmut Poertner                           Feldpostnummer:

O1: 00.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Ludwig-Karl Egert             Feldpostnummer:

Ib: 20.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Walter Jens                          Feldpostnummer:

Ic: 20.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Otto Hotz                             Feldpostnummer:

IIa: 01.03.1945-00.04.1945 SS-Stuf.Walter Bornscheuer              Feldpostnummer:

IIa: 00.05.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Karl Richter                        Feldpostnummer:

IIb: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hscha.Eberhard Vogel                 Feldpostnummer:

Ord.Offz.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Johann-Gottfried von Arnold Plehn 

                                                                                                         Feldpostnummer:

Kdt.St.Qu.: 20.02.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Karl Friedrich       Feldpostnummer:

Kdt.St.Qu.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Friedrich Franz      Feldpostnummer:

III: 20.02.1945-00.05.1945 ??                                                         Feldpostnummer:

IVa: 00.00.1945-00.05.1945 SS- Hstuf.Schlafmann                       Feldpostnummer:

IVa: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Hans Stapenhorst               Feldpostnummer:

IVb: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Dr.Bülow                           Feldpostnummer:

IVb: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Dr.Kurz                              Feldpostnummer:

IVc: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Dr.Albert Tillmann          Feldpostnummer:

V: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Kurt Traupe                          Feldpostnummer:

Verwaltungs-Offz: 00.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Josef Dangel    Feldpostnummer:

Verwaltungs-Offz: 20.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Bernhard Stürmann   Feldpostnummer:

Verwaltungs-Offz: 20.02.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Paul Brand        Feldpostnummer:

Verwaltungs-Offz: 00.03.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.Wilhelm Wessel        Feldpostnummer:

W.u.G.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Lindemann                    Feldpostnummer:

Div.Ing.: 00.02.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Heinz-Werner Bohle          Feldpostnummer:

T.F.K.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.Till                                   Feldpostnummer:

Div.Begl.Schw.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Günther Temme    Feldpostnummer:

Nachr.Zg.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.May                           Feldpostnummer:

Kdr.SS-Kav.Reg.92: 26.02.1945-00.03.1945 SS-Stubaf.Karl-Heinz Keitel

                                                                                                           Feldpostnummer: 46450

Kdr.SS-Kav.Reg.92: 00.03.1945-00.05.1945 SS-Oberf.Waldemar Fegelein

                                                                                                          Feldpostnummer: 46450

I.Abt.: 26.02.1945-00.05.1945 ??                                                     Feldpostnummer: 47056

II.Abt.: 26.02.1945-00.05.1945 ??                                                    Feldpostnummer: 67195

Kdr.SS-Kav.Reg.93: 00.00.1945-00.04.1945 SS-Ostubaf.Friedrichs   Feldpostnummer: 45757

I.Abt.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                      Feldpostnummer: 65297

II.Abt.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                     Feldpostnummer: 66631

Kdr.SS-Kav.Reg.94: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Anton Ameiser     Feldpostnummer:

Kdr.SS-Art.Abt.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Albert Scheuffele 

                                                                                                            Feldpostnummer: 64669

Kdr.SS-Aufkl.Abt.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Karl-Siegesmund Litzmann

                                                                                                            Feldpostnummer: 45637

Kdr.SS-Pi.Btl.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.von Wanka      Feldpostnummer: 65125A

1.Kp.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                       Feldpostnummer: 65125B

2.Kp.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                       Feldpostnummer: 65125C

Brück.kol.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                               Feldpostnummer: 57401

Kdr.SS-Nachr.Kp.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Heinz Winkler (SS-Hstuf.Schultes ??)

                                                                                                            Feldpostnummer:

Kdr.SS-San.Abt.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Dr.Erwin Dom       Feldpostnummer:

Kdr.SS-San.Abt.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Dr.Richard Schreiner

                                                                                                                     Feldpostnummer:

Kdr.SS-Pz.Jg.Abt.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Rudolf Müller     Feldpostnummer:

Kdr.SS-Nachschub-Tr.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostubaf.Helmut Barthelmes                                                                                                                                                                                              

                                                                                                             Feldpostnummer: 67956

1.Fahrschw.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                             Feldpostnummer: 67956A

2.Fahrschw.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                             Feldpostnummer: 67956B

3.Fahrschw.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                             Feldpostnummer: 67956C

Feldzeugkp.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                             Feldpostnummer: 67956D

Verpfleg.Kp.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                            Feldpostnummer: 67956E

San.Kp: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                     Feldpostnummer: 67956F

Kr.Krw.Zg.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                              Feldpostnummer: 67956G

Vet.Kp.: 00.00.1945-00.05.1945 ??                                                    Feldpostnummer: 67956H

Verwaltungsfü.: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Josefa Dangel      Feldpostnummer:

Kdr.SS-Felders.Btl.37: 00.00.1945-00.05.1945 SS-Stubaf.Ernst Imhoff

                                                                                                             Feldpostnummer: 66993

Důstojníci s neznamým zařazením u divize:

 

00.00.1945-00.05.1945 SS-Hstuf.Ludwig Duftner

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Franz Korn

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Friedrich Metzen

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Sepp Peitler

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ostuf.Helmut Weber

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.Heinrich Bauer

 

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.Fritz Schramm

 

00.00.1945-00.05.1945 SS-Ustuf.Peter Sweerts-Spork

Na několika následujících obrázcích je zobrazen postup fronty v Maďarsku na konci roku 1944 a začátku roku 1945 tak, jak měl vliv i na působení 8., 22. i této 37. jízdní divize SS.

image031.jpg

image032.jpg

image033.jpg

image034.jpg

Fronta na konci roku 1944 – „Nový rok“

image035.jpg

 Fronta v březnu 1945

 

image036.jpg

 

6.    Známí velitelé

SS-Brigadeführer Hermann Otto Fegelein
(celým jménem Hans Georg Otto Hermann Fegelein)

image039.jpg

 

Narodil se 30. října 1906 v Ansbachu  v Bavorsku (v té době to bylo Německé císařství) v rodině penzionovaného katolického poručíka Hanse Fegeleina. a zemřel dne  29. dubna 1945 v Berlíně.

Fegelein jako malý chlapec pracoval v otcově jezdecké škole v Mnichově a po jejím uzavření díky celosvětové ekonomické krizi  začal pracovat ve stájích u Christiana Webera, prvotního člena nacistické strany. V roce 1925 se připojil k jízdnímu regimentu a 27. dubna 1927 v Mnichově k bavorské státní policii jako důstojnický nováček (kadet). V Mnichově se stal jednak členem strany NSDAP (jeho členské číslo bylo  1.200.158), a poté i členem SA. V roce 1931 přestoupil do Schutzstaffelu. Jeho hodnost Obergruppenführera u zbraní SS byla vyšší než obecná SS hodnost Gruppenführera a Generalleutnant zbraní SS.
 
Jeho znalosti koní vedly představitele Waffen SS k tomu, že byl vybrán do čela vznikajících jezdeckých jednotek SS. Dne 25. července 1937 říšský vůdce SS Heinrich Himmler vytvořil speciálním nařízením Oberabschnitt (SUD), hlavní jezdeckou školu v Mnichově a ustanovil Hermanna jejím ředitelem. Fegelein postupoval v hodnostech až k hodnosti SS-Gruppenführera. Také sloužil u Reinharda Heydricha, velitele Sicherheitsdienst.

image040.jpg

Hermann Fegelein v roce 1942

 Hermann byl nazýván zlatým hochem Heinricha Himmlera, který s ním jednal jako se svým synem. Od Himmlera dostával nejlepší úkoly (nejčastěji související s koňmi), nejlepší zaměstnance a velkorysé finanční dotace. Himmler ho dosadil mezi Hitlerovi nejlepší zaměstnance jako svého adjutanta a představitele SS. Byl také členem doprovodu Adolfa Hitlera. V roce 1941, v době vzniku nové jízdní brigády, se stal jejím velitelem.

image041.jpg

Hermann Fegelein jako SS-Standartenführer

Politicky dohodnutá svatba s Margarete („Gretl“) Braunovou, sestrou Evy Braunové – milenky a pozdější manželky Adolfa Hitlera, se konala 3. června 1944. Svědkem Fegeleina byl sám Heinrich Himmler. Následná velká svatební oslava se pořádala v samotném HitlerověOrlím hnízdě“. Fegelein byl znám také jako donchuán a svůdník žen, který měl po svatbě mnoho mimomanželských afér. Hitler, přestože o těchto jeho mimomanželských aktivitách velmi dobře věděl a nesouhlasil s nimi, je raději ignoroval.

image042.jpg

Adolf Hitler s Alfredem Jodlem a Hermannem Fegeleinem na poradě (rok 1944)

V dubnu 1945, když postupně začala Rudá armáda obsazovat Berlín, se pokoušel  Heinrich Himmler prostřednictvím švédského diplomata Count Folke Bernadotta vyjednávat se západními spojenci o kapitulaci Německa. V té vážné době obsazování Berlína však Fegelein opustil bunkr říšského kancléřství a odešel domů. Zde ho v jeho berlínském apartmánu, oblečeného do civilních šatů, dopadl SS - Obersturmbannführere Peter Högl. Fegelein si pravděpodobně se svou maďarskou milenkou, která byla údajně špiónkou západních spojenců, připravoval útěk do Švédska nebo Švýcarska. Měl u sebe dost peněz a to jak německých, tak i zahraničních, a rovněž měl u sebe i šperky, z nichž některé prý patřily samotné Evě Braunové. Údajně, podle některých informací, když byl zatčen a odveden zpět do bunkru, byl silně pod vlivem alkoholu.

Ve výkladu dalších událostí kolem Fegeleina se však historie ve svých tvrzeních dosti zásadně liší. Některé teorie si navzájem dokonce odporují, některé vypadají nepravdivě a nesmyslně. Jedná se například o tvrzení, že Fegeleina zastřelil sám Adolf Hitler. Řada z teorií však předkládá názor, že Fegelein byl odsouzen svolaným válečným soudem a 29. dubna 1945 byl jako dezertér zastřelen. Jak to bylo ve skutečnosti, se vzhledem k velkému časovému odstupu již asi nikdo nedoví. Jeho poslední známé vystoupení na veřejnosti byla účast na narozeninách Adolfa Hitlera, což bylo zaznamenáno v té době natočeném německém filmovém týdeníku.

 

 

 

SS-Standartenführer Waldemar Fegelein

image043.jpg

Waldemar Fegelein se narodil 9. ledna 1912 rovněž jako jeho starší bratr v Ansbachu v Bavorsku a zemřel až v roce 2000.

Během 2. světové války sloužil od roku 1938 až 1945 postupně u následujících jednotek:

SS-VT
8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer
37. SS-Freiwilligen-Kavallerie Division „Lützow“

Během své aktivní služby dosáhl hodnosti SS-Standartenführer a byl držitelem následujících vyznamenání:

Rytířský kříž Železného kříže

Německý kříž ve zlatě
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Bronzová spona za boj zblízka
Všeobecný útočný odznak bronzový

Svá vyznamenání održel za extrémní statečnost během bojové činnosti a za úspěšné velení německým jednotkám.

Waldemar Fegelein dobrovolně vstoupil do SS-VT. Rytířským křížem byl vyznamenán v prosinci 1943, když byl v hodnosti SS-Sturmbannführer velitelem 2. SS-Kavallerie Regiment, se kterým bojoval na východní frontě. Byl vyznamenán osobně Heinrichem Himmlerem.

image047.jpg

August Zehender  vstoupil dne 1. května 1933 do řad jednotek SA (Sturmabteilungu), kde působil v různých sportovních pozicích. Posléze se stal ředitelem sportovní školy pod dohledem výcvikového velení SA. Až do listopadu 1933 sloužil ve službách SA. Po vstupu do NSDAP a zároveň i do SS byl zařazen do SS-Verfügungstruppe, kde sloužil ve funkci velitele čety u 12. roty 1. SS-Standarte "Deutschland" v hodnosti SS-Obersturmführera.. Dnem 1. září 1936 je pověřen velením této 12. roty.
 
V  květnu 1938 se stal v hodnosti SS-Hauptsturmführer  velitelem 8. roty SS-Standarte „Deutschland“. Na této funkci setrval až do června 1939, kdy se stal velitelem 4. roty. Po odvolení od SS-Standarty se stal velitelem SS-Kradschützen-Bataillon 2 (2. motostřelecký prapor SS) u 2. SS-Panzer Division „Das Reich“.
 
V červnu 1941 byl Zehender na východní frontě těžce raněn. Po svém uzdravení  se stal velitelem SS-Reiterregiment 2, který byl později přeměněn na SS-Kavallerie-Regiment 2. Tento pluk se stal součástí 8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer“.
 
Na začátku roku 1943 se Zehender se svým plukem dostal do prostoru Belyj nedaleko osady Cholomedina. Zde se mu dařilo odvracet nepřátelské útoky Rudé armády a během protiútoků na zadní linie nepřítele měl Zehender značný podíl na obklíčení a zneškodnění jednotek Rudé armády. Za tyto úspěšné bojové akce byl v hodnosti SS-Obersturmbannführer  dne10. března 1943 vyznamenán Rytířským křížem.
 
V dubnu 1944 Zehender obdržel rozkaz vytvořit  22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division „Maria Theresia“. Jádro divize tvořil SS-Kavallerie-Regiment 17 z původní 8. SS-Kavallerie Division „Florian Geyer“ a doplněné o maďarské Volksdeutsche. Z nich byly vytvořeny SS-Freiwilligen-Kavallerie-Regimenter 52, SS-Freiwilligen-Artillerie-Regiment 22, SS-Freiwilligen-Kavallerie-Regimenter 53 a k tomu patřící divizní jednotky.
 
Jak bylo uvedeno již v předcházejícím textu, tato divize a spolu s ní i Zehender se zúčastnil těžkých bojů o Budapešť. Divize bojovala na jižním okraji Budapešti, kde 52 dní vzdorovala prakticky nepřetržitým útokům jednotek Rudé armády. Za svojí statečnost v bojích  obržel Zehender dne  4. února 1945 Dubové ratolesti k Rytířskému kříži. Při nepodařeném pokusu o prolomení obklíčení Budapešti August Zehender spáchal dne 11. února 1945 raději sebevraždu.

image048.jpg

******************************Konec 3. dílu ***********************

 

 

 

 

image044.jpg

Waldemar Fegelein, tak jako jeho bratr Hermann, šel velet SS-divizi, konkrétně 37. SS-Freiwilligen-Kavallerie Division „Lützow“.

Na rozdíl od svého bratra se dožil konce války. Po válce si změnil jméno na Axel Fegelein. Zemřel 20. listopadu 2000.

image045.jpg

Bratři Hermann a Waldemar Fegeleinové

SS-Standartenführer Karl Gesele
Karl Gesele se narodil 15. srpna 1912 ve württemberském městě Riedlingen (Německé císařství) jako syn prokuristy Hermanna Geseleho a jeho ženy Therese a zemřel 8. dubna 1968.

image046.jpg

SS-Sturmbannführer Karl Gesele (vlevo) a SS-Standartenführer Hermann Fegelein

(pořízeno v létě 1942)

 

Po základní škole a vystudování gymnázia absolvoval školení na stavebního inženýra. Toto školení zakončil v roce 1932. Během školení dne 10. srpna 1931 vstoupil jako SS-Mann do SS, kde byl zařazen k 1. rotě II. praporu 13. SS-Standarte, jejímž velitelem byl SS-Sturmbannführer Karl Pflomma. K 1. listopadu 1931 se rozhodl také vstoupit do nacistické strany NSDAP. Poté pracoval jeden rok v Ulmu u inženýrských staveb protiletecké obrany.
V létě 1933 byl zařazen na oddělení politické pohotovosti Württemberg (Politische Bereitschaft Württemberg) v Oberndorfu. S postupným rozvojem SS  byla jeho jednotka dne  16. srpna 1933 zařazena do SS-Verfügungstruppe (SS-VT) a současně byla  přejmenována na SS-Standarte „Deutschland“ (pluk SS „Deutschland“). Tím byl u pluku Gesele zařazen do 9. roty III. praporu.
 
Gesele byl důstojníkem jezdectva Waffen-SS, který sloužil prakticky od roku 1931 až do roku 1945 a který dosáhl během své aktivní služby postupně až hodnosti SS-Standartenführer. Během služby byl náčelníkem štábu u SS-Kavallerie-Brigade, náčelníkem štábu u 16. SS-divize tankových granátníků   „Reichsführer SS“ a poté velel 37. SS-dobrovolnické jízdní divizi „Lützow“. V průběhu WWII se zúčastnil napadení Polska a poté sloužil především na východní frontě.
 
Byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže a Německého kříže ve zlatě.
 
Jeho dosažené hodnosti a datum jednotlivých povýšení:
Významná vyznamenání a datum jejich udělení:
 
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS August Zehender
August Zehender se narodil 28. dubna 1903 a zemřel 11. února 1945. Během WWII byl důstojníkem Waffen-SS a dosáhl hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. Současně byl držitelem Rytířského kříže s dubovými ratolestmi.

Fronta v dubnu 1945

image037.jpg

Zobrazení vojenské akce Rudé armády nazvané

„грязная наступление“ – „Blátivá ofenzíva“

 

image038.jpg

Na obrázku jsou vidět prostory Slovenska a Maďarska obsazené Rudou armádou

- je zřejmé, že pro Němce „zbývala“ cesta pouze směrem na západ, pokud se nechtěli dostat do zajetí Rudé armády