Rukávová páska SS- Schule Braunschweig

Rukávová páska Schule Bad Tölz

Vojenské školy byly součástí velkorysé koncepce  Reichsführera SS Heinricha Himmlera. V ní očekával vznik nových velitelských kádrů pro Allgemeine-SS a SS-Verbänden. Na podzim roku 1936 otevřel Adolf Hitler první „Führerschule der SS-VT“ v Bad Tölz, jejímž velitelem se stal později Felix Steiner. V létě roku 1937 se na zámku v Braunschweigu otevřela druhá škola pod vedením Paula Haussera. Původní názvy škol v Bad Tölz i Braunschweigu „Führerschulen der SS-VT“ se k 8. srpnu 1937 oficiálně přejmenovaly na  „SS-Junkerschulen“. Tyto „Junkerschulen“ se nyní staly podobně jako jiná obdobná zařízení klasickými vojenskými školami německého vojska. Vojenský výcvik v těchto školách byl nyní prováděn přísně v souladu s armádními předpisy.

 Modelem těchto „Junkerschulen der Verfügungstruppe“  bylo v průběhu roku 1930 několik škol pro důstojníky SS a policie, které byly přiměřeně orientované na strukturu a organizaci dle svého zaměření. Pouze v oblasti vzdělávacích priorit se lišily od těchto Junkerschulen. Jako model pro tento účel sloužila také „SS-Unterführerschule Dachau“.

Od léta roku 1938 zastával funkci inspektora škol typu „Junkerschulen“  Hausser, který přišel  s cílem zlepšit účinnost těchto výcvikových škol.

SS-Junkerschule Bad Tölz vznikla přejmenování původní školy v roce 1937 ve městě Bad Tölz, který se nachází asi 30 km jižně od Mnichova. Umístění školy bylo zdánlivě vybráno proto, že obě města měla dobré dopravní spojení a bylo to v inspirujícím místě. Návrh a konstrukce školy měla za cíl zapůsobit na zaměstnance, studenty, návštěvníky i kolemjdoucí.

SS-Junkerschule Bad Tölz, 1937

Ve městě Bad Tölz byla zřízena také pobočka koncentračního tábora Dachau a to proto, aby poskytla práci a možnost praxe pro příslušníky a absolventy SS - Junkerschule a Zentralbauleitung (Ústřední správa budovy). Škola byla provozována prakticky až do konce 2. světové války v roce 1945.

SS-Junkerschule Bad Tölz – čelní pohled

Jedním z hlavních cílů školy bylo vytvořit vhodné bojové důstojníky a vyškolit je ve vedení nových útočných taktik, na jejichž základě byly vytvářeny v té době nové vojenské mobilní jednotky, zejména tankové.

Kronika SS-Junkerschule Bad Tölz

SS-Junkerschule Bad Tölz, 1942

SS-Junkerschule v Bad Tölz – celkový pohled

Příslušníci 6.a 7. Junkerschaft z 8. Standartenoberjunker-Lehrgang z SS-Junkerschule Bad Tölz

s učitelem taktiky SS-Hstuf. Hausmannem

V létě 1943 byla v Klagenfurt-Lendorf otevřena nová škola s názvem „SS-Junkerschule Klagenfurt“. K 1. červnu 1944 byla tato škola přejmenována na  „SS- und Waffen-Junkerschule Klagenfurt“. Škola sloužila pro výchovu a školení německých a také zahraničních kandidátů na velitele. Velitelem školy byl SS-Standartenführer (později SS-Oberführer) Walter Bestmann.

Kromě této školy v Klagenfurtu byly v létě 1944 otevřeny s obdobným zaměřením ještě dvě další a to:

- SS-und Waffen-Unterführerschule Westpreußen (Slagelse), otevřena k 1. červnu 1944;

- SS-und Waffen-Unterführerschule Laibach, otevřena k 27.8.1944.

Na jaře 1944 vznikla v Praze – Dejvicích další SS-Junkerschule, která byla zaměřena především v počátku pouze na německé kandidáty. Fungování výukového programu začalo dne 3. července 1944. V této škole vedle vzdělávání mladých adeptů na velitele se uskutečňovaly kurzy pro zraněné SS důstojníky. Velitelem školy byl SS-Standartenführer Wolfgang Jörchel.

Kandidáti přicházející do školy však žádné zvláštní schopnosti - kromě sportovních – většinou neměli: 90% účastníků mělo koneckonců pouze základní školu. Vyškolení důstojníci od SS-Verfügungstruppen nebo jednotek Waffen-SS ale měli následně představovat především vojenskou a rasově čistou elitu. Protože bylo zapotřebí pro obsazení důležitých oblastí uvnitř Waffen-SS vyššího vzdělání, a nebo alespoň vychození střední školy, začalo se v roce 1940 dávat při náboru do škol přednost středoškolákům z organizace NAPOLA. Jednalo se o elitní nacistickou střední školu -Nationalpolitische Erziehungsanstalt – Národní politický výchovný institut (oficiální zkratka byla NPEA, ale běžně se používala zkratka NAPOLA - Nationalpolitische Lehranstal). Cílem této střední školy bylo vychovávat novou generaci pro politické, vojenské a administrativní vedení nacistického státu. Na tuto školu se dostávali jen ti nejlepší, nejoddanější a nejsilnější jedinci, neboť budoucí elita národa se měla skládat z mladých hochů z celého Německa, kteří by absolvovali právě tuto školu.

Účastníci „SS-Führerschule“ byly vybíráni v souladu s národně-socialistickou ideologií "rasového" vzhledu. Do „SS-Führerschule“ mohl být až do roku 1937 přijat pouze ten, který měl méně než 23 let, byl alespoň 174 cm vysoký a nenosil brýle. Také musel předložit takzvaný „důkaz árijské čistoty“ sahající až do 18. století ("velký árijský certifikát") a zdravotní osvědčení. Samozřejmě SS-Führerschulen byly také místem politické indoktrinace.

Až do roku 1936 se návštěva Junkerschule nepovažovala za náhradní vojenskou službu a přesto byli kandidáti školy chráněni před povoláním do Wehrmachtu. Od srpna 1938 bylo nařízením Hlavního úřadu SS (SS-Führungshauptamtes) stanoveno, že SS Junker musí dva roky sloužit v některé jednotce SS a pouze posouzením jeho bezprostředního nadřízeného mu bylo dovoleno přihlásit se do školy. Od roku 1938 návštěva Junkerschule byla považována za vojenskou službu. Toto pravidlo bylo stanoveno zejména k zabezpečení dostatečného počtu SS dobrovolníků a bylo také v písemné formě uvedeno v "Návodu pro vstup jako dobrovolník do jednotek SS-Verfügungstruppe".

Jednou z hlavních rolí  Junkerschule bylo vzhledem ke společensky velmi heterogennímu složení velitelů-čekatelů a mnohdy i jejich velmi odlišné vojenské kvalifikace zabezpečit a provádět jednotnou úroveň vzdělávání

V červnu 1940 byly Junkerschulen jako součást komplexních služeb Allgemeine SS (SS-Totenkopfverbände, SS-Hauptämter und SS-Verfügungstruppe) reorganizovány a sloučeny do "Waffen-SS".

Účastníci Junkerschulen byly vyřazováni dle starých armádních tradic jako „velitel-čekatel“ (kadet) nebo jako "záložní velitel-čekatel“. Po absolvování následného velitelského kurzu byli všichni účastníci vyřazeni jako „SS-Standartenjunker“ (v hodnosti SS-Scharführer – rotný) nebo jako „SS-Standartenoberjunker“ (v hodnosti SS-Hauptscharführer – podporučík, u Wehrmachtu byla adekvátní hodnost – vrchní šikovatel) a byli vráceni ke svým kmenovým jednotkám. Během kurzu na Junkerschulen nosili stále své vlastní uniformy a nikoli zvláštní uniformy jako účastníci „Führerschulen“.

Po návratu ke svým kmenovým jednotkám byly obvykle rychle povýšeni na SS-Untersturmführer (poručík) nebo dokonce až na SS-Sturmbannführer (major) (aktivní) nebo na SS-Untersturmführer  nebo SS-Sturmbannführer (d.Res.) – poručík/major v záloze.

3. Výuka a výcvik v Junkerschulen

Protože organizace SS byla politická organizace, i vzdělávání v jejich školách bylo řízeno přísně politicky. Podle říšského vedení SS se výuka a výcvik skládal rovnoměrně z vojenského vzdělávání a ideologického školení. Výuka kadetů ve školách byla založena na multidisciplinárním vzdělávacím principu a všechny vyučovací předměty byly stanoveny s ohledem na národně socialistickou ideologií tak, aby z kadetů byli vychováni zdatní sportovní jedinci, politicky odolní a efektivní bojovníci.

Výuka v SS-Junkerschule Bad Tölz (rok 1942)

Výuka byla zaměřena tak, aby byla v souladu s principy SS ideologie, například s geopolitickou dominací (tj. "lidé bez prostoru"), se sociálním darwinismem (byl založen na "nadřazenosti árijské rasy“) a se zaměřením na antikomunismus a antisemitismus.

Výuka v SS-Junkerschule Bad Tölz (rok 1942)

SS-Junkers museli složit přísahu, že budou dodržovat bezpodmínečnou oddanost vůdci Adolfu Hitlerovi až do smrti. V učebním plánu byly zařazeny vzdělávací oblasti typu "ideologické vzdělávání", "germánská historie", " teorie árijské rasy" a široká filozofie tzv. "Velkoněmeckého životního prostoru". Poté, co SS-Junker ukončil a opustil školu, ještě obvykle absolvoval vojenský kurz například v Dachau.

Učební plán vojenských škol byl následující: taktika, pohyb v terénu a kartografie, bojové školení, vzdělávání v zacházení s vlastními zbraněmi, všeobecná praktická vojenská služba (vojenská technika, střelba, vojenská cvičení), ideologické vzdělávání, vojenské náležitosti, historie a činnost SS a policejních jednotek, systém velení jednotkám, tělesná cvičení, výuka nových zbraní, ženijní výuka, výuka spojovací techniky, výuka obrněné techniky a motorových vozidel, výuka o letectvu, administrativa, zdravotnická činnost, pracovní činnost, výuka němčiny.

4. Důstojnické školy SS, SD a Sicherheitspolizei

Základní strukturu zavedeného vojenského školství tvořily následující typy SS škol. Ty se lišily jen v oblasti zaměření vzdělávání absolventů jednotlivých vojenských škol. Vedle čtyř oficiálních důstojnických škol existovalo 18 speciálně zaměřených zbraňových a technických škol Waffen-SS, které byly zodpovědné za vyškolení aktivních/činných a rezervních/záložních důstojníků ve zvláštních technických a profesních dovednostech.

4. 1. SS-Unterführerschule Dachau (SS poddůstojnická škola Dachau)

S reorganizaci jednotek Totenkopfverbände (SS-TV) v dubnu 1936 byla v Dachau založena Junkerschule SS-TV, jejímž úkolem byl vojenský výcvik vlastního důstojnického kádru. Tato škola byla umístěna v koncentračním táboře Dachau a  než byla v červenci 1937 rozpuštěna, byli zaměstnanci této školy v počtu 79 osob převedeni do kadetní školy v Bad Tölz. Tato důstojnická škola se záměrně nazývala „Junkerschule“, tzn."kadetní škola", protože byly jednotky Totenkopfverbände Theodora Eicka odloučeny od jednotek Verfügungstruppe (SS-VT).

4. 2. Medizinische Akademie der SS (Lékařská akademie SS)

Na začátku března 1935 byla pod vedením SS-Standartenführera Schlinka oficiálně zřízena ještě třetí Junkerschule (kadetní škola), přestože bylo velmi nepravděpodobné, že zůstane pod kontrolou „inspektora SS-Verfügungstruppe a SS-Junkerschulen“. Byla to lékařská fakulta SS-Junkerschule v Berlíně, která byla pod přímou kontrolou „Reichsführung-SS, Dienststelle Reichsarzt-SS“ ("Vrchní velení SS, odbor říšského lékařství SS"), kde byl vedoucím tohoto odboru SS-Gruppenführer Ernst-Robert Grawitz. V roce 1937 byla škola přejmenována na „Medizinische Akademie der SS“ ("Lékařská akademie SS") a na podzim 1939 byla přestěhována do Grazu.

4. 3. SS-Führerschule des Wirtschafts-Verwaltungsdienstes (Důstojnická ekonomicko-správní škola SS)

SS-Verwaltungsschule („Správní škola SS“) byla otevřena v pozdním létě roku 1935 jako „SS-Verwaltungsschule Dachau“ ("Správní škola SS Dachau") pod vedením  SS-Standartenführera Hanse Baiera. Správa školy byla ubytována v budově sídla štábu jednotek SS-Totenkopfverbände v koncentračním táboře Dachau. Byla zde také skupina SS-Verfügungstruppe (SS-VT), která však byla pod přímou kontrolou inspektora Haussera. Tady asi v 53 kurzech byli v administrativní službě vyškoleni budoucí důstojníci SS. Studenti přišli z Allgemeine SS a nebo z Verfügungstruppe (ale občas také někteří z Totenkopfverbänden) a po ukončení školy byli využiti pro služby v řídících/administrativních částech jednotek SS. Nesměli být starší než 23 let a nesměli překročit hodnost  SS-Untersturmführer (poručík).

Správní škola byla založena 3. května 1935 a byla podřízena „Reichsführung-SS, Verwaltungsamt München“ ("Vrchní velení SS, Správní úřad Mnichov").

První školení bylo organizováno SS-Sturmbannführerem Bachlem, bývalým šéfem personálního oddělení SS. Během druhé světové války byla SS-Verwaltungsschule v Dachau rozpuštěna a byla reorganizována jako „SS-Führerschule des Wirtschafts-Verwaltungsdienstes“ "Důstojnická ekonomicko-správní škola SS") v Arolsen. Tato škola pak byla přímo podřízená šéfovi  SS-Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt (Hlavní ekonomicko-správní úřad SS) Oswaldu Pohlovi.

4. 4. SS-VT.-Berufsschule St. Georgen (Odborná škola SS-VT St. Georgen)

Tato odborná škola byla určená pro příslušníky SS-VT a měla jim umožnit získat odpovídající a kvalifikované základy vzdělání, které by jim následně umožnily se zapojit v budoucí civilní kariéře. Škola se nacházela v 17. Wehrkreis (Reichsgau Oberdonau) (v 17. vojenském okruhu (Říšský okres Horní tok Dunaje)). Díky zavedení termínu "Waffen SS" byla tato škola později známá pod názvem „Berufsschule der Waffen-SS“  ("Odborná škola Waffen-SS")  tak jako další školy, které byly založeny v Hamburku, Schleissheim bei München, Mittweida a na dalších místech.

4. 5. SS-Unterführerschulen der Waffen-SS (Poddůstojnické školy Waffen SS)

Waffen-SS měly nejen vojenské školy, ale také vlastní vybavení, které bylo použito na školení vlastních mladých kádrů. První dvě Unterführerschulen (poddůstojnické školy) byly od 1940/41 v Lauenburgu (Pommern /Pomořansko) a v Radolfzellu. V průběhu druhé světové války byly založeny poddůstojnické školy také v Arnheimu, Laibachu, Lubinitzu a v Posen-Treskau. Vzorem řešení těchto škol byla poddůstojnická  škola v Dachau.

4. 6. Schulen der Sicherheitspolizei (Sipo) und des SD (Školy Bezpečnostní policie a Bezpečnostní služby)

V zájmu zajištění vlastních kvalitních nižších důstojníků a dobré práce zaměřené na jejich vzdělávání pro SS-Sicherheitsdienst (Bezpečnostní, zpravodajská služba SS) byla ustanovena v Bernau u Berlina „Nachwuchsschule der Sicherheitspolizei und des SD“ („Základní škola Bezpečnostní policie a Bezpečnostní služby“). Její název byl „Führerschule des Sicherheitsdienstes“ a kurzy byly vedeny příslušníky „Reichssicherheitshauptamtes (RSHA)“ („Hlavní úřad říšské bezpečnosti“). Vedoucím této školy byl SS-Sturmbannführer Nickol. Škola byla plně v podřízenosti RSHA a inspektor Junkerschulen (vojenských škol) Hausser neměl žádný vliv na tuto instituci. Podle tohoto modelu byly zřízeny i ostatní „Polizeischulen der SS“ ("Policejní školy SS“):

1.  „Führerschule der Sipo und des SD“ (Berlin-Charlottenburg) pod vedením SS-Sturmbannführera Schultze a SS-Obersturmbannführera Hotzela
2. „Sicherheitspolizeischule“ (Fürstenberg) pod vedením SS-Standartenführera Dr. Trummlera
3. „Sicherheitsdienstschule“ (Bernau bei Berlin) pod vedením SS-Sturmbannführer Nickol
4. „Funkschule der Sipo und des SD“ (Schloss Grünberg bei Nepomuk) („Spojařská škola Sipo a SD“ na zámku Zelená Hora u Nepomuku) pod vedením SS-Sturmbannführera Hoffmanna

Schloss Grünberg/Zámek Zelená Hora (Česká republika)

5. „Schießschule“ (Zella-Mehlis) („Střelecká škola“) pod vedením SS-Standartenführera Danielse
6. „Sportschule“ (Pretzsch/Elbe) („Sportovní škola“) pod vedením SS-Standartenführera Danielse
7. „Grenzpolizeischule“ (Pretzsch/Elbe) („Škola pohraniční policie“)
8. „Reichsschule der Sipo und des SD“ (Prag) („Říšská škola Sipo a SD“) pod vedením SS-Obersturmbannführera Rabeho

V dubnu 1943 byly dvě školy uzavřeny: Spojařská/radistická škola v Nepomuku byla začleněna do školy SIPO ve Fürstenbergu a škola pohraniční policie byla uzavřena nadobro. Její personál byl také převeden do školy SIPO ve Fürstenbergu.

Po absolvování tohoto prakticky specializovaného "velitelského kariérního školení" účastníci důstojnických škol bezpečnostní policie a bezpečnostní služby často ještě kromě získání svých "základních policejních a vojenských dovedností" absolvovali klasický vojenský výcvik u oficiálních vojenských škol Waffen-SS.

Detail čepice SS

 ********************Konec 1. části *******************

                                                                                                              Velč