Gestapo v Benešově u Prahy (5. díl)
15. Kartotéční lístky Gestapa a záznamy SNB
V této kapitole jsou uvedeny na ukázku jednak některé kartotéční lístky příslušníků Gestapa v Benešově a jednak záznamy SNB - Velitelství stanice Benešov u Prahy o vysokých především SS funkcionářích, kteří se vyskytovali v Benešově a jeho okolí. Jedná se o fotokopie získané z již výše uvedeného Archivu bezpečnosntích složek.
16. Konfidenti Gestapa v Benešově
V Archivu jsou uloženy i některé dokumenty, které se týkají výslechů osob provedených po válce s cílem zjistit československé občany, kteří spolupracovali s Gestapem například jako konfidenti. Jednalo se například o Jana Kasala, obchodníka z Votic, který pracoval jako konfident benešovského Gestapa, či Josefa Přibila (pseudo „Josef Fibich“ nebo „Pepík“) z Kolína. Dalšími byli např. Ing. Bambas z Úval, Mrákota z Jankova atd. O některých se zmiňuje například i záznam z výslechu bývalého šoféra Gestapa v Benešově Jana Jonáše, který byl pořízen již 17.5. 1945.
Mezi velmi důležité spolupracovníky Gestapa, jak jsem uvedl již výše, patřili tzv. V – mani. Jednalo se o osvědčené konfidenty, kteří podávali pravidelná hlášení a za to pobírali klasický měsíční plat. Seznam těchto V-manů pracujících pro Gestapo v Benešově je následující:
17. Pátrání po příslušnících Gestapa
Ministerstvo vnitra ČSR vydalo ihned po válce „Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě“. Právě z něho jsem také čerpal při vytváření seznamu příslušnků služebny gestapa v Benešově u Prahy.
Dalším zajímavým dokumentem, který jsem objevil v Archivu bezpečnostních složek a který souvisí okrajově s danou problematikou, je dokument, který po válce vydal Úřad národní bezpečnosti v Českých Budějovicích s prostým názvem „ZATYKAČ/PRIKAZ OB ARESTA/WARRANT“.
Jak je již patrné z názvu, tento dokument je vytvořen ve třech jazycích – v češtině, v ruštině a v angličtině. V něm Úřad žádá o spolupráci při úsilovném pátrání po příslušnících Gestapa, SD a NSDAP, kteří v době války působili právě v Českých Budějovicích.
V dokumentu je uvedená skupinová fotografie s celkem 29 osobami, z toho jsou dvě ženy.
Následuje pak souhrnný seznam těchto osob a karta každé osoby samostatně. Na každé kartě je opět ve třech jazycích uvedeno jméno osoby, pokud bylo známo také datum a místo narození, jeho hodnost a funkce (např. vedoucí služebny, dozorce vězňů, vyšetřující komisař, tlumočník, řidič apod.) a stručný popis dané osoby včetně zvláštního znamení. Doplňkově jsou pak uvedeny případné další informace typu: kde dříve sloužil či kam byl případně z Budějovic přeložen, že byl na konci války v americkém zajetí nejčastěji ve Frymburku u Českého Krumlova a že byl následně Američany převezen neznámo kam, atd. Nedílnou součástí této evidenční karty byla i fotografie dotyčné osoby.
Jednalo se především o hledání celkem tří gestapáků, kteří byli postupně ve funkci vedoucího této českobudějovické služebny. Jednalo se o:
1. vedoucí služebny - Hubert ZIEMER, narozen 21. 1. 1909
2. vedoucí služebny – Adolf FUCHS – narozen 8. 2. 1909
3. poslední vedoucí služebny – Jan MOHRBECK, narozen 26.6.1900
Pro zajímavost - hledané ženy byly:
Ø Inge POHL (-ová), v té době asi 25-letá, říšská příslušnice, česky neuměla, byla úřednicí u dálnopisu.
Ø Marie HOLTAPPEL (-ová), rozvedená Kadlecová, narozená 3.2. 1911, československá příslušnice německé národnosti, mluvila plynule česky, pracovala jako písařka.
Některé z hledaných osob byly původně československými příslušníky německé národnosti, kteří se po okupaci Československa následně přihlásili k Velkoněmecké říši. Tito příslušníci uměli poměrně dobře česky, což využívali při své každodenní činnosti.
Ukázka evidenční karty příslušníka Gestapa úřadovny v Českých Budějovicích
18. Seznam věznic, táborů a služeben Gestapa
Následně je uveden seznam všech věznic a táborů Gestapa:
Aistaig – See Oberndorf
Ankenstein Schloss – Polizeigefängnis
Blechhammer – Arbeitserziehungslager
Farge – Arbeitserziehungslager
Fehrbellin – Arbeitserziehungslager
Gross-Kunzendorf – Arbeitserziehungslager
Hägerwelle – Arbeitserziehungslager
Hinzert – Arbeitserziehungslager
Hohensalza – Arbeitserziehungslager
Hradischko – Arbeitserziehungslager
Hunswinkel – Arbeitserziehungslager
Innsbruck-Reichenau – Auffanglager
Miroschau – Arbeitserziehungslager
Oberndorf-Aistaig – Arbeitserziehungslager
Plan / Leinsitz – Arbeitserziehungslager
Posen-Lenzingen – Arbeitserziehungslager
Rattwitz – Arbeitserziehungslager
Rudersberg – Arbeitserziehungslager
Theresienstadt – Polizeigefängnis
Vigaun – Polizeigefängnis
Witkowitz – Arbeitserziehungslager
Zwischenswässern – Umsiedlungslager
StaPo-Grenzpolizei-Komissariate:
Aachen
Bentheim
Böhm. Leipa
Borken-Westfalen
Bregenz
Bremen-Hafen
Brenner
Cilli
Cuxhaven
Eisenstadt
Emden
Emmerich
Eupen
Eydtkay
Flensburg
Friechrichshafen
Fürstenfeld
Gablonz
Gotenhafen
Gronau / Westfalen
Hamburg
Heinsberg / Rheinland
Herzogenrath
Kaldenkirchen / Rheinland
Kehl
Kiel
Kleve
Kolberg
Konstanz
Krainburg
Krummau / Moldau
Kutno / Posen
Landau / Pfalz
Leibnitz
Lienz / Drau
Loben
Lörrach
Lübeck
Lublinitz
Lundenburg
Luxemburg
Lyck
Malmedy
Memel
Meppen
Metz
Modlin-Bugmünde
Müllheim / Baden
Nordenham
Oldenburg
Ortelsburg
Ostrolenka
Pillau
Rostock
Saaz
Scharfenwiese
Schwiebus
Singen / Hohentwiel
Stettin
Stolp / Pommern
Stralsund
Sudauen
Swinemünde
Teschen
Tilsit
Villach
Waldshut
Welun
Wien
Zlin
Stapo-Leitstellen (řídící úřadovna):
Berlin
Breslau
Brünn
Danzig
Dresden
Düsseldorf
Hamburg
Hannover
Karlsruhe
Kattowitz
Köningsberg
Magdeburg
München
Münster / Westfalen
Nürnberg-Fürth
Posen
Prag
Reichenberg (Süd)
Stettin
Stuttgart
Wien
Stapo – Stellen (úřadovna):
Braunschweig
Bremen
Bromberg
Chemnitz
Darmstadt
Dortmund
Frankfurt / Main
Frankfurt / Oder
Graudenz (- 10.1943)
Graz
Halle / Saale
Hohensalza (- 10.1943)
Innsbruck
Karlsbad
Kassel
Kiel
Klagenfurt
Koblenz
Köln
Köslin (- 10.1943)
Leipzig
Linz / Donau
Litzmannstadt
Oppeln
Potsdam
Regensburg
Saarbrücken
Salzburg
Schneidemühl (- 10.1943)
Schwerin / Mecklenburg
Tilsit
Trier (- 10.1943)
Troppau
Weimar
Wilhelmshaven (- 10.1943)
Zichenau-Schröttersburg
19. Závěr
Speciální oddělení Gestapa sledovala veškeré, i potenciální, odpůrce režimu (oddělení pro komunistická hnutí, církve, židovské obyvatelstvo) a organizovala teror sloužící k upevnění fašistické diktatury jak v Německu, tak i na okupovaných územích. Gestapo používalo při své každodenní činnosti nelidské metody vyšetřování, mučení, „ochranných vazeb" v koncentračních táborech a je zodpovědné za vraždy miliónů lidí. V r. 1946 bylo Gestapo v rámci Norimberského procesu prohlášeno Mezinárodním vojenským tribunálem za zločineckou organizaci.
Záběr z Norimberského procesu
V tomto článku jsem se pokusil uvést některé obecné informace týkající se Gestapa jako takového, jeho založení, organizace, činnosti a každodenního působení. Posléze jsem se zaměřil na jednu z mnoha úřadoven Gestapa a to na služebnu, která působila v Benešově u Prahy. Pokusil jsem se uvést nejen příslušníky, ale i případné spolupracovníky (konfidenty) této služebny Gestapa tak, jak se mi podařilo získaz různé informace po jednotlivých archivech.
V článku jsou kromě jiného použity i fotokopie velmi zajímavých dokumentů, které jsem pořídil především v Archivu bezpečnostních složek. Souhlas s jejich nekomerčním publikováním a to pouze na našem webu jsem obdržel od ředitele Archivu v červnu 2010 (spis se souhlasem je evidován pod čj. ABS 3760/2010 R). Další kopírování výše uvedených fotokopií jednotlivých dokumentů uvedených v tomto článku pro jiné účely je proto přísně zakázáno!
Autor: Velč
Hlavní zdroje informací:
1) Archiv bezpečnostních složek (http://www.ustrcr.cz/)
2) http://www.druhasvetovavalka.nazory.cz/
3) Č. Amort: Heydrichiáda, Praha 1965
4) Slánský obzor, ročenka společnosti PATRIA, Vlastivědného muzea ve Slaném a Státního okresního archivu v Kladně, ročník 11, 2004
5) Národní knihovna Praha
9) http://wikipedia.infostar.cz/
