Historie Sboru od roku1909 do roku 1938
1909
Činní členové k 20. 5. 1909
byli: velitel – Žížala Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1
sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1
služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1
píšťalka), Havelka Jan – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček
s pásem, 1 píšťalka), Novák Čeněk – trubač (1 služební oblek, 1 přílbice
trubače, 1 pás členstva, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Zoula Jan – lezec (1
služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou, 1 sekerka
lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Brzobohatý Oldřich – člen (1 služební oblek, 1
přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Kohoutek
Václav (syn rolníka, člen od 1. 1. 1909) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice
členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Havelka František (zedník, člen od 1. 1.
1909) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1
píšťalka), Klenovec František (syn rolníka, od 1. 1. 1909) - člen (1 služební oblek,
1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1
služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Řehák Josef -
člen (jednatel), Svoboda Josef - (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1
sekerka stříkačníků, 1 pás členstva, 1
píšťalka), Svoboda Václav (syn Koláře, člen od 1. 1. 1909) - člen.
1910
Činní členové k 1. 1. 1910 byli: velitel –
Žížala Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček s pásem,
1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1 služební oblek, 1
přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka),
Havelka Jan – četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekerka lezců, 1
píšťalka), Zoula Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás
lezecký s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Brzobohatý
Oldřich – člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1
sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), v průběhu roku vystoupil, Kohoutek
Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1
píšťalka), Řehák Josef - člen (jednatel), Havelka František - člen (1 služební
oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen
(1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Svoboda
Václav – trubač (1 služební oblek, 1
přilbice členstva, 1 sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Klenovec
František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1
píšťalka), 12. 4. vystoupil, Svoboda Josef - (1 služební oblek, 1 přilbice
členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Kaprálek Václav (zedník, člen od
1. 9. 1910) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1
píšťalka).
Dne 1. 5. – viděl a v pořádku
shledal p. Eichler.
Činnost našich předků byla bohatá a velké vážnosti
v obci si zasluhoval i hasič samaritán, který poskytoval první pomoc nejen
při požáru, ale i po celý rok. Vzdělavatel, další to funkce ve sboru, pečoval o
potřeby duchovní půjčováním knih a pořádáním přednášek. Prvním zbrojmistrem se
stal Klenovec Josef, vyučený zámečník.
Dne 19. 6. se konal
v Poříčí nad Sázavou sjezd Benešovské župy.
1911
Do sboru vstupuje dne 1. 1. spolu
s Františkem Příhodou z č.p. 13 (nar. 1884) i Stojánek Otto z č.p. 22 (nar. 1882) otec našeho dosud žijícího nejstaršího
člena Otto Stojánka z č.p. 22 (nar.
1924).
Činní členové k 1. 1. 1911
byli: Havelka Jan - velitel Josef (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1
sekáček s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Klenovec Josef (1
služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1 povelka, 1
píšťalka), Řehák Josef - člen (jednatel), Stojánek Otto (hostinská živnost) –
četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček s pásem, 1 píšťalka), Zoula
Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký
s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Kohoutek Václav -
člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Kaprálek
Václav - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka),
Havelka František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás
členstva, 1 píšťalka), Příhoda František
(při hospodářství) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás
členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1 služební oblek, 1 přilbice
členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Čeněk Novák – trubač (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1
sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), 25. 4. vystoupil, Svoboda Josef - člen
(1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka, 1
svítilna lezců), Růžička Ján (mistr kovářský, člen od 1. 5. 1911) - člen (1 služební oblek, 1 přilbice
členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka).
1912
Činní členové k 1. 1. 1912
byli: Havelka Jan - velitel (1 služební oblek, 1 přilbice velitelská, 1 sekáček
s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), vystoupil, pod velitel – Klenovec Josef
(1 služební oblek, 1 přílbice pod velitelská, 1 sekáček s pásem, 1
povelka, 1 píšťalka), vystoupil, Řehák
Josef - člen (jednatel), Havelka František - člen (1 služební oblek, 1 přilbice
členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Kaprálek Václav - člen (1 služební
oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka), Růžička Jan -
člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Zoula
Jan – lezec (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás lezecký
s karabinou, 1 sekerka lezců, 1 smyčka, 1 píšťalka), Kohoutek Václav –
člen (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka stříkačníků, 1 píšťalka,
Příhoda František - člen (1 služební oblek,
1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Klenovec Josef - člen (1
služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), Stojánek Otto
– četař (1 služební oblek, 1 přílbice četaře, 1 sekáček s pásem, 1 píšťalka),
Svoboda Václav – trubač (1 služební
oblek, 1 přilbice členstva, 1 sekerka, 1 trubka harcovka, 1 píšťalka), Kaprálek
Matěj (domkář, člen od 1. 4. 1912).
Hasičský sbor se společně s hasičským
sborem z Václavic zúčastnil dne 28.
října 1912 hašení požáru u p. Kadeřábka Václava v Chrášťanech. Bylo to
v půl šesté večer a hořelo obytné stavení, požár byl po hodině uhašen.
V roce 1912 vychází první ročník kalendáře
„Český hasič“.
V tomto roce se konal sjezd
Benešovské župy v Bystřici.
1913
Vznikla „hasičská vzájemná pojišťovna
v království Českém“ pozdější „Jiskra“.
Pro výcvik členstva se byla
v Benešově konána župní hasičská škola.
Starostou
župy Benešovské byl JUDr. Ladislav Feršman, advokát z Benešova (do roku 1920).
Do
Sboru vstoupil dne 1. 11. 1913 Vnouček Karel (domkář), Štěpán Václav (zedník) a
Hubaček Josef (zedník).
1914 - 1918
Dne 21. 6. se ve Václavicích
konal sjezd Župní hasičská jednota Benešovské.
Do války odchází občané obce i
členové Hasičského sboru, někteří z nich se stali i legionáři a někteří z
nich ve válce padli. Do armády bylo povoláno 85 000 dobrovolných hasičů,
padlo jich
V období války se ukázala
všestrannost výcviku hasičů, pěstování samaritní služby přineslo ovoce
v průběhu první světové války, kdy byly zřízeny dopravní čety v nichž
pracovali i hasiči, tyto čety zabezpečovaly dopravu raněných a nemocných
z nádraží do nemocnic, poskytovaly první pomoc, prováděly převazy a
poskytovaly jim občerstvení.
V roce 1918 se hasičské sbory
v Čechách zúčastnily 3 237 místních a přespolních požárů, provozovaly
3 575 knihoven, uskutečnily 22 211 cvičení, vyslaly 98 719
stráží a hlídek a ve 417 případech se zúčastnily záchranných prací.
1919
V neděli dne 9. února 1919
se konal v Ouročnici ples Sboru dobrovolných hasičů v hostinci Jana
Stojánka čp. 22, vstupné Kč, rodina 10 Kč, hudba pana Dvořáka.
V té době dochází
v Úročnici i ke změnám ve složení v hasičském sboru. Do funkcí
nastupují synové těch, kteří stáli u kolébky sboru a tak se mění funkce velitelů
i jednatelů. Byli to velitelé Matěj
Kaprálek, Otto Stojánek, František Kudrna a Josef Kolář, zasloužilí strojmistři
Josef Klenovec a Josef Novák (kovář z čp. 6), pokladní Antonín Pohůnek a
Jan Havelka, jednatelé Josef Svoboda a František Hubínek, kterému vděčíme za
to, že s velkým rizikem nám uchoval listiny a knihy, z kterých dnes
můžeme čerpat celou historii sboru. Všech těchto i dalších nejmenovaných
předchůdců si členové dnešního Sboru dobrovolných hasičů váží a jsou jim vděčni
za to co pro myšlenku „Bližnímu k ochraně a Vlasti k oslavě“ vykonali.
V roce 1919 byla založena v Praze „Hasičská záložna“.
Na valné hromadě dne
9. 6. 1919 za účasti 369 delegátů ze 120 žup byla “Zemská ústřední
hasičská jednota království Českého“ přejmenována na „Českou zemskou hasičskou
jednotu“ (ČZHJ). Stanovy schváleny
3. 8.
Dne 21. 12. proběhla
v Brně ustavující schůze Svazu dobrovolného hasičstva československého
(SDHČ), bylo utvořeno 5 zemských jednot, župy a v obcích sbory. Při
ustavování žup nebylo dbáno soudních okresů, tím méně pak politických, což
později přinášelo organizační těžkosti (platilo to až do roku 1938). Stanovy
schváleny dne 18. 10.
1920
Starostou
župy byl František Poloprudský, učitel z Poříčí nad Sázavou (do roku
1924). V tomto roce zemřel bratr Emanuel Linc, který stál u založení
našeho Sboru.
Činní
členové k 4. 5. 1920 byli: velitel – Stojánek Otto (1 služební oblek, 1
sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), pod velitel – Příhoda František
(1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), četař - Kaprálek Václav (1
sekerka s pásem, 1 píšťalka), člen - Žížala František (syn rolníka, člen
od 1. 5. 1920, později četař), (1 pás členstva), člen – Havelka Jan (zedník,
člen od 1. 5. 1920), člen – Řehák Čeněk (parádní bluza, pracovní kabát), člen –
Štěpán Václav (parádní blůza, pracovní oblek, 1 píšťalka), člen – Novák Josef
(mistr kovářský, člen od 1. 5. 1920), (parádní blůza, pracovní oblek, 1
píšťalka), člen – Řehák František (syn rolníka, člen od 1. 5. 1920), (parádní blůza, pracovní oblek), člen –
Vnouček Karel (parádní blůza, pracovní oblek), člen – Klenovec Josef
(zbrojmistr), Řehák Vincenc (domkář, člen od 1. 5. 1920, odstěhoval se
v roce 1921), Kúrka Josef (domkář, člen od 2. 12. 1920, později
přesídlil).
1921
Úročnice se stává
samostatnou obcí v okrese Benešov (do roku 1950).
Dne 13. 4 1921 se stal členem Sboru Havelka Jan (syn
rolníka, dne 29. 10. 1923 nastoupil k vojenské službě).
1922
Činní členové k 18. 2. 1922 byli: velitel –
Stojánek Otto (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 sekerka s pásem, 1
povelka, 1 píšťalka), náměstek – Klenovec Josef - (1 služební oblek, 1 přílbice
členstva, 1 sekerka s pásem, 1 povelka, 1 píšťalka), Kaprálek Václav – četař (1 služební oblek, 1
přílbice členstva, 1 sekerka s pásem, 1 píšťalka), trubač - Kůrka Josef,
Řehák Josef – jednatel (1 parádní blůza), člen - Žížala František (1 služební oblek, 1 pás členstva, 1 píšťalka),
člen – Havelka Jan – (1 služební blůza, 1 pás členstva), stříkač - Kaprálek
Matěj (1 služební oblek, 1 přilbice členstva, 1 pás lezecký s karabinou),
člen – Štěpán Václav (1 služební oblek, 1 přílbice členstva, 1 pás členstva, 1
píšťalka), člen - Novák Josef (1
přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Řehák František – (1
přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Vnouček Karel – (1
přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), člen – Havelka Jan ml. – (1
přílbice členstva, 1 pás členstva, 1 píšťalka), zbrojmistr – Klenovec Josef.
1923
V Praze se konal ve dne 29. 6. až
2. 7. 1923 I. sjezd slovanského hasičstva, kterého se zúčastnilo 6 mužů
z Úročnice při sekerkovém cvičení.
V tomto roce se zúčastnili též sekerkového cvičení v Tismi a
Bukovanech. Došlo také ke sloučení „Jiskry“ vzájemné pojišťovny
československého hasičstva v Praze s „Hasičskou vzájemnou pojišťovnou“
v Brně v „Hasičskou vzájemnou pojišťovnu“.
Dne 24. 3. vstoupil do Sboru Řehák Vincenc (domkář),
dne 29. 11. Havelka Josef (domkář) a Franěk Josef (tesař).
1924
Dne 22. 1. vstoupil do Sboru Vnouček
Josef (domkář) a Havlíček Jindřich (zedník).
V květnu 1924 zemřel zakládající člen župy
Benešovské, bývalý jednatel, župní technický dozorce a později, až do své
smrti, župní starosta bratr František Poloprudský, učitel z Poříčí nad
Sázavou. Členové sboru se zúčastnili předání motorové stříkačky
v Krusičanech.
Pohřební pokladna ZÚHJ rozšířila platnost na celé členstvo.
Dne 1. 7. založeno Sdružení
slovanského hasičstva v Praze.
1925
Dne
23. 2. vstoupil do Sboru Kaprálek Matěj (domkář), později velitel a Havelka Jan
(syn rolníka, později četař), dne 4. 5. Kaprálek František (zedník) a Jirák
Bohuslav (tesař), dne 17. 12. Hlaváček František (syn rolníka).
Na valné hromadě župy Benešovské byla na počest
zemřelého župního starosty bratra Františka Poloprudského župa přejmenována na
župu „Hasičská župa benešovská – Poloprudského“ – č. 41.
Hasičský sbor se dne 12. 2. 1925
zúčastnil hašení požáru u p. J. Škvora ve Václavicích. Hořel stoh slámy, bylo
to v deset hodin večer a „nejpřednější“ činnost vykonal náš Sbor. Dne 19.
8. 1925 se Sbor zúčastnil hašení požáru na samotě u p. Antona Šebka na
Brejlovce. Od úderu blesku hořela stodola a chlév, Sbor se dostavil o půl páté
odpoledne a požářiště opustil v devět hodin večer.
Od tohoto roku pronikají více do
činnosti hasičských sborů i motorové a automobilové stříkačky.
1926
Dne 17. 4. 1926 vstoupil do Sboru
Stojánek Otto (hostinský) a dne 18. 9. Klenovec František (domkář), Havelka Jan
(rolník) a Klenovec Jan (zedník).
ČZHJ potvrdila legionářům nosit vyznamenání
legionářská na hasičském stejnokroji (27. 9.).
Dne 28. 9. 1926 byl v Praze položen
slavnostně základní kámen k hasičskému domu (později sídlo ústředního
výboru ČSPO) na Vinohradech. Oslav se zúčastnili i 2 členové sboru
z Úročnice.
Župa
Benešovská slavila 40 let trvání a měla 36 sborů a 663 členů. Sjezd se konal ve Čtyřkolech. Starostou župy byl
Josef Doleček, hostinský z Čerčan (do roku 1933).
1927
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne
17. 7. v Nesvačilech. V tomto roce byly při Sborech založeny
samaritánské čety.
V tomto roce byla uspořádána
veřejná sbírka v obci na oslavu 20 let trvání místního hasičského sboru.
V rámci oslav se konalo okrskové cvičení, kterého se zúčastnilo mimo
našeho sboru i dalších 9 okolních sborů se 65 krojovanými muži a 13 ženami a 3
župní činovníci.
V rámci slavnostního projevu
bylo mimo jiné řečeno: „Stará generace odchází a mnohdy opuštěná místa
zůstávají prázdná. Důležitou otázku musí proto hasičstvo řešit a tj. otázka
dorostu hasičského. Potřebujeme dorost, který by přinášel nové ideály a nový
život do našich sborů.“
1928
Dne 1. 3. vstoupil do Sboru Kolář
Josef (rolník, později velitel), Franěk Josef (tesař, později trubač), Franěk
František (dělník), Novák Josef (kovář, později zbrojmistr), Štěpán Josef
(obuvník, samaritán), Hlaváček Jan (zedník), Vnouček Václav (rolník), Zdvihal
Bohumil (dělník), Havelka Josef (dělník) a Kaprálek Čeněk (berní vykonavatel,
později náměstek).
Někteří členové Hasičského sboru se zúčastnili
v červnu celostátního sjezdu hasičstva v Praze.
Proběhl kongres Sdružení slovanského
v Praze.
Hasičská župa benešovská –
Poloprudského“ obdržela krásný župní prapor, vyšitý podle návrhu starosty
benešovského sboru Arnošta Buriana.
1929
Dne 8. 7. 1929 se v obci Úročnice, na
schůzi svolané z iniciativy Dr. Václava Havelky, ustanovil výbor občanů na postavení pomníku obětem (padlým) 1. světové války. Do činnosti se zapojil hasičský
sbor, Čtenářsko-ochotnický spolek „Komenský“ a občané obce. Předsedou výboru
byl J. Kolář, jednatel J. Havelka, pokladník Čeněk Kaprálek, členové J. Štěpán,
J. Novák, J. Havelka. Výstavbu podporoval a členem výboru byl i starosta obce
p. Drábek. Jako vhodné místo bylo vybráno návrší nad obcí směrem k obci
Chlístov resp. Benešov po levé straně silnice, pod břízami u Žabova pole. Bylo
to na místě „…..tady naposledy ohlédli se a dali s Bohem naší vísce..“.
Pomník byl odhalen 22. 9.
Župní hasičská jednota Benešovská
měla sjezd dne 7. 7. v Soběhrdech. Župě byl slavnostním způsobem
odevzdán nádherný župní prapor, vyšitý dle návrhu bratra Ar. Buriana. Slavnost
s odevzdáním byla velkolepá a důstojná. Sbor v Benešově má
v tomto roce dvě ruční stříkačky a od tohoto roku i vlastní motorovou
automobilovou stříkačku od firmy B. Elbert Praha (vybrána ze tří nabídek),
která dodala stroj dne 15. 2. 1929 za 117 tis. Kč. Na nákupu se dary podílely:
okresní správní komise, Okresní záložna hospodářská, Městská spořitelna, zemský
správní výbor, tělocvičná jednota Sokol, ministerstvo zemědělství, Hospodářské
družstvo skladištní, První česká vzájemná pojišťovna, pojišťovna Slavia,
Rolnická a Hasičská, 335 přispívajících členů, z nichž největším byl
ředitel Vojtěch Pulpitek a obce Benešov, Dlouhé Pole, Myslič a Skalice.
Byl slavnostně otevřen Hasičský dům
v Praze.
1930
Dne 1. 5. vstoupil do Sboru Kudrna František (rolník),
Dvořák Josef (dělník), Hlaváček František (rolník) a Hubínek František (zedník)
Sbor (10 členů
a velitel p. Kolář Josef) se dne 16. 1. 1930 zúčastnil společně se Sbory
z Chlístova a Benešova hašení požáru mlýna a truhlárny se zásobami „Racek“. Bylo to ve tři čtvrtě na deset
večer, Sbor opustil požářiště v jednu hodinu po půlnoci, mlýn patřil
Společnosti legionářů.
ČZHJ čítala 143 hasičských žup, 5 114 sborů,
1 040 ženských odborů, 96 jinošských družin, celkem 170 714 členů.
Župní hasičská jednota Benešovská
měla sjezd dne 8. 6. v Přestavlkách.
Dne 22. června 1930
proběhlo v obci okrskové hasičské cvičení, uskutečnilo se na cvičišti a na
zahradě „U Kudrnů“ a nebylo to jen cvičení, ale i ukázka prostných cvičení
s nářadím (holemi, žebříky a sekyrkami) a i v obsluze stříkaček na
vodu. V souvislosti s oslavami se uskutečnil i hasičský ples.
Celkový příjem z oslav byl 2 357,30 Kč, z toho 839 Kč u pokladny do sálu, 1 120,50 Kč na cvičišti a zahradě a
397,80 Kč z buffetu. Výdaje celkové byly 1 647,30 Kč,
z toho největší výdaje na plakáty 167,30 Kč, občerstvení do buffetu
(káva, cukr, cikorie, okurky, cukroví) 121,55 Kč, Žabovi ze sálu 300 Kč,
muzikantům za večer 38 Kč, obědy 105 Kč, za pivo a různé 107 Kč a
hudba za celý den 700 Kč. Čistý zisk tedy byl 710 Kč. Převzato z podrobné
pokladní zprávy o slavnosti okrskového cvičení.
V této době hasiči z obce
spolu s hasiči z Václavic uhasili požár v domě čp. 49 u Havelků.
Dne 1. 6. byla benešovskému
sboru slavnostně předána nová automobilová motorová stříkačka, která byla
zakoupena v roce 1929 za 100 000 Kč, jen díky subvencím, darům a
příspěvkům. Tak byl 1 sbor v celém okrese motorizován.
1931
Sbor byl součástí hasičské župy
Benešovské – Poloprudského č. 41, župa měla 39 Sborů, 844 mužů a 10 žen. V čele
župy byl bratr starosta Doleček Josef z Čerčan.
Sbor (11 členů a velitel p. Kolář Josef) se dne 20.
6. 1931 zúčastnil společně se Sbory z Týnce nad Sázavou, Pecerad,
Chlístova, Benešova, Krusičan, Václavic a dalšími (celkem 11 sborů) hašení
požáru u Kabeláčů v Bukovanech. Hořela hospoda a stodola, bylo to o půl
čtvrté odpoledne, k zapálení došlo cestujícím žebrákem, požár se rozšířil
na sousední budovy p. Vnoučka, Šebka a k Hruškovým čp. 6, požár byl uhašen
v sedm hodin večer a Sbor opustil požářiště v osm hodin. Při hašení
požáru se ukázala přednost motorových strojů, ruční stříkačky byly odstaveny.
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd
v Bukovanech.
Pro výcvik členstva se byla
v Benešově konána župní hasičská škola.
Benešovský
hasičský sbor založil vlastní hudbu, která poprvé vystoupila dne 4. 10. 1931.
1932
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne
17. 7. v Postupicích.
1933
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne
16. 7. v Bedrči. Starostou župy byl Karel Linhart, řídící učitel ze
Struhařova (do roku 1935).
Rok
1933 znamená pro hasičstvo předzvěst vážných chvílí, objevují se příručky:
Chemicko – letecká válka, obrana obyvatelstva a jiné.
1934
Činní členové k 1. 1. 1934 byli: velitel –
Kudrna František, náměstek – Kaprálek Čeněk, jednatel – Havelka Jan, člen –
Kaprálek František, člen – Hubínek František, člen – Vnouček Václav, člen –
Franěk František, člen – Dvořák Josef, člen – Žížala Jan, člen – Franěk
Jaroslav, člen – Greif Bohumil, člen – Zoula Jaroslav, člen – Vašák Jan, člen –
Řehák František, člen – Hlaváček František, člen – Jirák František, Franěk
Václav (vystoupil), Franěk Josef (vystoupil), Zoubek Karel (vystoupil), Havelka
Josef (vystoupil),
Dne 22. 4. 1934 se Sbor (10 členů a velitel p.
Kudrna) se zúčastnil hašení požáru u paní Novákové v Bukové Lhotě. Požár
začal v půl jedné odpoledne, rozšířil se na objekty Škvorovy, Křížovy,
Havelkovy a Bernardovy, šíření požáru se podařilo zastavit ve čtyři hodiny a
požár byl uhašen v šest hodin večer, požářiště opustil Sbor v sedm
hodin a při hašení byli zraněni 3 hasiči z Úročnice. K požáru se
dostavil i župní dozorce p. Čermák
Antonín (byl vrchním velitelem při požáru) a župní jednatel p. Patka Václav.
Vznikl Svaz československého hasičstva (SČH), stanovy
schváleny 9. 11.
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd
15. 7. ve Střížkově.
1935
Dne
10. 1. vstoupil do Sboru Kraif Bohumil (rolník, samaritán).
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd v
Kozmicích. Starostou župy byl Václav Patka, řídící učitel z Chlistova (do roku
1939).
V obci došlo k elektrifikaci
(obec měla 60 čísel popisných), což sice usnadnilo občanům život, ale zvýšilo
současně nebezpečí požárů z důvodů zkratů na elektrických rozvodech.
Hasiči se zúčastnili dne 12. 5. 1935
cvičení v Bukovanech na počest 40. výročí trvání Sboru. Tohoto cvičení se
zúčastnilo mimo úročnice dalších 7 okolních sborů: Buková Lhota, Krusičany,
Městečko, Poříčí nad Sázavou, Chrášťany, Pecerady, Bukovany. Benešova se
zúčastnilo družstvo žákyň a žáků v počtu 24. Celková účast byla 128 členů
ve stejnokroji a 24 žáků. Na této slavnosti ze 7 cvičení, které byly na pořadu,
provedl bukovanský Sbor 4 cvičení a to se stříkačkou, pořadové, závody
v běhu a požární útok. Bukovanská kronika uvádí, že obyvatelstva se sešel
velký počet – 800 osob.
Vládním nařízením byly zavedeny do
hasičské výzbroje plynové masky. Nový cvičební řád hasičů byl zpracován podle
vojenského cvičebního řádu. Byl přijat zákon o hasičském příspěvku při požárním
pojištění, tímto byl zvýšen příspěvek pojišťoven z vybraného pojistného na
3% (ze 2%, zrušen zákon č. 62/1884).
Dne 12. 12. 1935 v sedm hodin
večer vznikl požár u p. Havelky Josefa v č.p. 49 v Úročnici, hořely
obytné místnosti a chlév. Hašení se zúčastnilo 14 členů Sboru a Sbory
z Václavic a Krusičan. Vrchním velitelem při požáru byl p. Čermák Antonín.
V deset hodin večer bylo zamezeno šíření požáru a požár byl uhašen o
půlnoci, požářiště Sbor opustil ve dvě hodiny po půlnoci.
1936
Dne 1. 1. vstoupil do Sboru Kaprálek
Josef (dělník) a dne 7. 2. Stojánek Otta (rolník a hostinský, později starosta
Sboru).
Župní hasičská jednota Benešovská měla sjezd dne
26. 7. v Bystřici.
Dne 1. 12. 1936 v sedm hodin
večer vznikl požár u kováře p. Nováka Josefa v č.p. 6 v Úročnici. Poplach
vyhlásil troubením p. Štěpán Josef, hořela kolna, sýpka a stodola, hašení začalo po deseti minutách
od vyhlášení požáru, práce hasičů byly zastavena o půlnoci a požářiště hasiči
opustili v pět hodin ráno. Při požáru zasahovaly i Sbory z Chlístova,
Benešova, Jírovic, Bukové Lhoty, Týnce nad Sázavou a krusičan, vrchním velitel
při požáru byl p. Patka.
Ve sborech je organizováno
14 353 samaritánů a 4 198 samaritánek, pracují v 5 141
samaritánských strážích. Dne 5. 12. jsou zemským úřadem schváleny nové stanovy.
1937
V tomto roce se dne 27. června koná
v obci župní sjezd hasičů z Župní hasičské jednoty Benešovské, za účasti
župy Ostromeč a župy Votické, s ukázkou prostných cvičení s nářadím.
Zúčastnilo se 400 krojovaných členů, 80 cvičícího žactva a 8 cvičících žen. Na
sjezdu vystoupili i mladí hasiči z obce, kteří pod vedením cvičitele Františka
Kaprálka (čp. 55) předvedli cvičení s dřevěnými sekyrkami. Za cvičení
sklidili velký úspěch a tak byli pozváni i na okrskové cvičení do Zbořeného
Kostelce, kde též na hasičském sjezdu cvičili. Na vstupném bylo vybráno
4 700 Kč.
Hasičský sbor měl k 1. 1. tyto členy – Franěk Josef,
Franěk František, Brejla Antonín, Hlaváček František (čp. 8), Řehák František,
Vnouček Václav (čp. 9), Havelka Josef, Novák Josef (čp. 6), Štěpán Josef, Kudrna
František (čp. 5), Kolář Josef, Pohůnek Antonín (čp. 5), Havelka Jan (čp. 18),
Hubínek František (čp. 16). Od 15. 1. Čeněk Josef (dělník) a od 1. 4. pak
Pitelku Antonína (dělník)
Jednou z úloh hasičů byla i
stále se rozšiřující samaritní činnost, v tomto roce bylo v hasičstvu
na území republiky 10 305 samaritních stráží s 32 321 členy a ve
svém majetku měly i 183 sanitních aut.
1938
Činní členové k 1. 1. 1938 byli: velitel –
Kudrna František, náměstek – Kaprálek František, jednatel – Havelka Jan,
pokladník – Kaprálek Čeněk, samaritán –
Hubínek František, členové – Vnouček Václav, trubač - Franěk František (trubku
burcovku), Dvořák Josef, Krčit Bohumil, Řehák František, Hlaváček František,
Jirák František (zedník, později velitel), Pitelka Antonín, Durman Antonín, Kaprálek
Josef, Čeněk Josef.
Vznikla Zemská hasičská jednota v Čechách (ZHJ),
stanovy schváleny 18. 12.
S ohledem na blížící se
nebezpečí války se obyvatelé obce začali připravovat k civilní
protiletecké obraně, do níž se zapojili i hasiči. Mimo jiné učili obyvatele
zacházet s plynovými maskami. Dochází ke slučování žup, vznikají Okresní hasičské jednoty (OHJ).
Hasičstvo si při své činnosti získávalo finanční prostředky různými způsoby
: příspěvky činných členů, přispívajících i dárců, odborné i výchovné přednášky,
veřejná vystoupení, pořádání tanečních zábav a plesů, vystoupení hasičské
hudby, vydávání kalendářů a jiných tiskovin a ochotnická divadelní činnost.
Rozmach této činnosti u hasičů si v roce 1938 vyžádal vytvoření vlastního
divadelního ústředí.