Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslanec František Máša - zemřel 30. 11. 1910

František Máša

Úročnice č. p. 5

(původní usedlost na tzv. "Na Kudrnce")

 

Narozen 1. června 1873 v Ouročnici, zemřel 30. listopadu 1910 v Ouročnici.

Rodiče Jan a Marie Mášovi, majitelé usedlosti č. p. 5 v Ouročnici od 10. února 1872.

Starosta obce Bukovany (osady Bukovany, Buková Lhota, Vidlákova Lhota, Ouročnice) od roku 1902 do roku 1904. Obecní výbor i rada proto zasedaly v Ouročnici, protože zde byla i místnost obecního úřadu. Za obec Bukovany byl zvolen do školní rady do Václavic.

Starosta obce Úročnice od roku 1904 (obec se oddělila od obce Bukovany).

Starosta okresu Benešov.

Zemský poslanec sněmu království Českého za politické okresy Benešov, Vlašim a Neveklov od 15. září 1908 do své smrti 30. 11. 1910.

Sněm království Českého 1908, 1. zasedání (15. září - 15. října 1908):

Zpravodaj náhradník přísedícího zemského výboru dr. Pinkas: Slavný sněme! K volbě poslance do sněmu pro volební okres venkovských obcí soudních okresů Benešovského, Neveklovského a Vlašimského odbývané dne 20. února 1908 dostavilo se z 5965 voličů 4410, z nichž hlasovalo pro p. Františka Mášu, rolníka v Ouročnici 2894, pana Václava Myslivce, redaktora v Praze 1192, pana Leopolda Brodila, jirchaře v Jirnech 269 a pro různé kandidáty 21.

Výsledek volby: 

Neplatnými prohlášeno 34 hlasů.  Nadpoloviční většina, hlasů činí 2189 hlasů.

Tuto nadpoloviční většinu hlasů obdržel pan František Máša, rolník v Ouročnici, který tudíž byl za poslance zvolen.

Dne 12. 9. 1909 v Netvořicích na manifestaci pro české menšiny burácel zemský poslanec Máša proti útisku našich menšin v pohraničí.

 

Poslanec zemského sněmu Máša František z Ouročnice při své poslanecké činnosti podal:

-          osnovy zákona o regulaci potoku Bystrého a Chotyšanky v okresích Benešov a Vlašim (16. září 1908)

-          návrh na poskytnutí příspěvků na stavbu místní dráhy Vlašim – Štěpánov -Zruč, 45,

-          na podporování staveb okresních a obecných chorobinců z fondu zemského, 45,

-          na poskytnutí zemské subvence a nezúročitelné půjčky na sanování dluhů, povstalých stavbou, zařízením a vydržováním všeobecné veřejné nemocnice v Benešově, 63,

-          na poskytnutí zemské státní podpory v obyvatelstvu v okresích Benešov, Vlašim a Neveklov, živelními nehodami postiženému, 63.

Příklad návrhu:

-          Hrozná katastrofa způsobena v měsíci červnu r. 1906 průtrží mračen, která mimo třinácti lidských životů, které si vyžádala a do milionu jdoucí škody nadělala, v povodí těchto potoků ukazuje nyní hrozné následky.

-          Krajina v povodí těchto potoků, která slynula svoji zdravou a romantickou polohou, podobá se poušti, a pusté, nezahražené rybníky otravují celou krajinu.

-          Průmysl mlynářský, nebude-li v nejkratší době s regulací započato, - bude zničen.

-          Vzhledem k tomu, že vyplacení státní dotace závisí od vydání zemského zákona, navrhují podepsaní:

-          Slavný sněme, račiž se usnésti: Zemský výbor vyzývá se, by v nejbližší schůzi sněmu předložil zákon o regulaci těchto potoků, by dotace státní mohla býti vyplacena a s pracemi započato.

V Praze, dne 16. září 1908.                                                                                       Máša František a soudruzi.

Příklad návrhu:

-          Nejvyšší maršálek zemský uvedl a sněmovní tajemník dr. Haasz  přečetl návrh poslance Františka Máši a soudruhů na poskytnutí zemské subvence a nezúročitelné půjčky na sanování dluhů, povstalých stavbou, zařízením a vydržováním všeobecné veřejné nemocnice v Benešově. Návrh zněl:

-          Okres Benešovský, ač již značně zadlužen, postrádaje veřejného humanitního ústavu, jakým jest veřejná nemocnice, postavil v r. 1898 okresní nemocnici, již postupně rozšiřoval tak, že do letošního roku do staveb 592.754 K 66 h, do zařízení 64.816 K 43 h, celkem 657.571 K 09 h investoval.

-          Obnos to na malý a chudý okres Benešovský přímo obrovský, uváží-li se, že dluhuje 1,281.444 K, 27 h.

-          Vzhledem k tomu, že okres nese nejtížeji zřízení a vydržování sanatoria pro tuberkulosní při této nemocnici stávajícího kterýžto ústav neslouží jen malému obvodu okresu Benešovského, naopak slouží širší oblasti, téměř celému království, jest povinností vyššího činitele tj. země, starati se o to, aby ústav tento nejen se udržel, ale aby také patřičně prosperoval, an jest to jeden z nejmodernějších stávajících ústavů.

-          Nebude-li okresu Benešovskému, jehož okresní přirážky i dluhy vlivem výdajů na nemocnici se zdvojnásobnily přiměřenou kvótou přispěno, bude okres nucen svoji blahodárnou činnost v tomto humanitním ústavě zastaviti, po případě omeziti jen na své příslušníky.

-          Navrhují tudíž podepsaní:

-          Slavný sněme, račiž se usnésti:

-          Okresu benešovskému udělena budiž přiměřená náhrada na výdaje spojené se stavbou okresní veřejné nemocnice z fondu zemského, a na vnitřní zařízení této nemocnice budiž okresu udělena nezúročitelná půjčka až do výše skutečného nákladu.

-          V ohledu formálním budiž tento návrh přikázán bez prvního čtení rozpočtové komisi.

V Praze dne 4. února 1910.                                     Poslanec Máša a soudruzi.

 

 

Historie rodné usedlosti poslance Máši -

č. p. 5 v Úročnici

 

            První zmínka o usedlosti č. p. 5 v Ouročnici (Úročnici) je „Dle zápisů na panství konopišťském vedených nalézal se v roce 1700 v Ouročnici mimo jiné statek:

Vrbákovský neb Mášovský – (č. p. 5).

 

Druhá zmínka je z XVIII. století (18. století) „usazena uvádí se v Ouročnici mimo jiné i rodina Kadlcova později zvaná Mášova.

 

            Třetí zmínka uvádí „v roce 1750 nalézáme již v Ouročnici: č. p. 5 o výměře 48 jiter 50oo pozemků“.

 

            Dále uvedená historie pochází od historika Pinkase, v jeho rukopise se o usedlosti č. p. uvádí:

 

Usedlost č. p. 5

zvaná grunt Mášovský

neb Vrbákovský.

 

            V dřívějších letech na usedlosti té hospodařili (na té usedlosti) patrně

Vrbákové.

            Kolem roku 1700 patřila usedlost tato Vnoučkovi, okolo roku 1725 stavení toto shořelo a v roce 1725 ujal je jako spáleniště

Jakub Vnouček

a znovu je vystavěl, při tom, když mu usedlost ta odevzdána byla, byla následovně odhadnuta:

spáleniště stavení za 25 kop míšenských, stodola a kravín za 11 kop, 24 strychů polí osetých 48 kop a 16 strychů polí neosetých 16 kop míšenských, louky po 3 vozy sena 3 kopy, vůz 4 kopy, pluh a brány 1 kopa, celé hospodářství odhadnuto na 108 kop míšenských.

            Poněvadž ale Jakub Vnouček dobře nehospodařil, statek jeho pustnul a dluhů přibývalo, odejmula mu vrchnost hospodaření a odevzdala je

Václavu Kadlci,

který měl vlastní statek ve Velkém Chvojínku.

            On hospodařil do svého úmrtí. Když v roce 1773 zemřel, byla usedlost ta dle zápisu ze dne 1. března 1795 odevzdána jeho synu

Jakubu Kadlci,

ku kterému účelu byla odhadnuta Tomášem Baťochem, rychtářem Lštěnským a Jakubem Zoubkem, rychtářem Poříčským takto :

60 strychů polí, luk a zahrad za 70 zlatých rýnských,

stavení sešlé za 111 zlatých rýnských, hospodářské a domovní nářadí za 18 zlatých 42 krejcarů; dvě tuze sešlé klisny za 20 zlatých, tři krávy 36 zlatých a šest ovcí 12 zlatých.

            Zároveň bylo mu uloženo, aby sourozencům: Anně provdané Hlaváčkové výtažné, anto zemřela, dětem jejího zemřelého syna Martina, Matěji a Josefovi po 8 zlatých rýnských a Kateřině 20 zlatých, podílů vyplatil, a aby jako podíl synu Františkovi, na vojně, po předzemřelé dceři Dorotě, byvší provdané (Šečinové) 24 zlatých odvedl.

            Ze zápisu tohoto shledáváme, že vlastníci této usedlosti byli povinni vrchnosti, panství konopišťskému, po celý rok každý týden 3 dny konati na panském robotu párem potahů a dostatečným nářadím a v době od Svatého Jana do Svatého Václava 13 dní pěší, dostatečnou osobou, při čemž robotník obdržel od vrchnosti na den ½ libry chleba; dále do panského kvelbu každoročně odváděti jednu libru konopného přediva.

Pozn.: Libra (Pfunt) = 32 lotů = 0,56 kg (560,0119 g).

 

            Jakub Kadlec hospodařil 6 roků, dle smlouvy ze dne 24. srpna 1801 odevzdal usedlost synu

Václavu Kadlci neb Mášovi,

který byl toho času vojínem u kyrysarského regimentu, chtěje tím jeho propuštění z vojny docíliti. (Dle Pinkase na konci XVIII. století se Kadlcovi přejmenovali na Mášovi.)

            K odevzdání tomu odhadli usedlost tu František Marek, rychtář Ouročnický a Ouročnický soused Martin Kříž takto:

            k usedlosti té patří:

            44 jiter 126400 polí,

                                                      } za 500 (??)

              3 jitra 38600 zahrad a luk.

Ve stavení nalézající se: světnici, maštal, chlév, kolnu a špýchar za 60 zlatých, stodolu za 30 zlatých, přes dvůr ležící dva špýchary a chlívek za 30 zlatých 12 krejcarů;

2 tažné klisny za 47 zlatých 56 ¼ grošů, dva tažné voly za 20 zlatých, jednu krávu a čtyry ovce za 20 zlatých, vůz s příslušenstvím za 30 zlatých, dva pluhy a dvě brány za 5 zlatých, dvě sekery, pilu, dvoje vidle, kopáč, dva lítovníky, hrabiční kosu a jiné nářadí za 3 zlaté.

            Celkem odhadnuto to hospodářství s příslušenstvím za 746 zlatých 8 ¼ groše.

            Zároveň ustanovil, aby ostatním dětem: Jakubu, ženatému v Přibyšicích a dcerám Marianě a Kateřině vyplatil podíly po 100 zlatých, jemu zároveň bylo dále uloženo, aby každý rok do panské flusárny odvedl 3 strychy dřevěného popele po 8 krejcarech rýnských.

            Václav Máša hospodařil 15 roků; on měl tři syny a dvě dcery: Václava, Kateřinu, Marianu, Jana a Františka; dcery provdal: Kateřinu za Formana do Krusičan a Marianu za Tomáše Pášu v Hůrce.

            Poněvadž měl rozsáhlé hospodářství, ucházel se na hospodářské kanceláři konopišťské o to, aby směl na něm své dva syny Václava a Jakuba usaditi a mezi ně tuto usedlost rozděliti; povolení bylo mu uděleno a on dle zápisu ze dne 18. května 1816 hospodářství mezi ně rozdělil a sice obdrželi:

            každý z nich:

            22 jiter 60400 polí,

              1 jitro 99300 luk a zahrad,

syn

Václav Máša

obdržel stavení pop. 5, totiž domovní a hospodářské stavení, pak ve stodole plíveň a mlat; stodolu měl s Jakubem společně užívati;

Jakub Máša

obdržel místo k vystavění si nového stavení, které on postavil a poznačeno pod č. pop. 16.

            Mezi oba bratry pak rozděleny povinnosti, a sice vlastníci tohoto polostatku č. p. 5 byli povinni panství konati každý rok robotu a sice: každý týden po celý rok 1 ½ dne párem potahů a v době od Svatého Jana křtitele do Svatého Václav 6 ½ dne pěší, byl povinen každoročně do panské konopišťské flusárny odvést 1 ½ strychu dřevěného popele po 8 krejcarech rýnských.

            Václav Máša hospodařil 19 roků, když v roce 1835 pojal syn jeho Václav za manželku Marianu, dceru Matěje Páši, rolníka č. 1 v Hůrce, odešel na výminěk a usedlost tu dle smlouvy ze dne 15. října 1835 těmto novomanželům

Václavu a Mariáně Mášovým

odevzdal.

            Mariana Mášová však během dvou roků zemřela, a když pozůstalost její pojednána byla, převzal zůstalou po ní polovici té usedlosti dle odevzdací listiny ze dne 9. září 1837 pozůstalý manžel

Václav Máša.

            On hospodařil 37 roků, smlouvou ze dne 10. února 1872 odevzdal usedlost tu svému synu a jeho manželce:

Janu a Marii Mášovým

v ceně 2342 zlatých 50 krejcarů a odebral se na výminěk.

            Po smrti Jana Máši zdědila pozůstalou polovici té usedlosti dle odevzdací listiny ze dne 30. prosince 1893 pozůstalá manželka

Marie Mášová,

ona držela tu usedlost ještě tři roky, a když syn její František za manželku pojal Petronilu Štěpánkovou, vydala usedlost tu dle smlouvy ze dne 21. května 1896 těmto manželům

Františku a Petronile Mášovým.

            František Máša byl zvolen zemským poslancem a hájil zájmy rolnické.

 

1907
 
Místní rolník a zemský poslanec a František Máša z č.p. 5 spolu s učitelem (vzdělávatelem) bratrem Lenzem, řídícím učitelem z Petroupim, přišli s myšlenkou založit hasičský sbor v Ouročnici.

1908
     Na den 1. 1. 1908 byla z iniciativy p. Máši a Lenze svolána první ustavující valná hromada hasičského sboru v Ouročnici a z jejího zápisu čteme seznam prvních členů sboru, byli to František Máša, František Kříž, Jan Stojánek, František Žížala, František žížala st., Josef Brzobohatý, František Zoula, Karel Čermák, František Příhoda, a Jan Žaba.  Jména těchto průkopníků jsou navždy zapsána v historii sboru. Jmenovaní, jako členové přispívající, dávali hmotnou a duchovní podporu těm, kteří svým elánem jako činní členové se brzy zařadili do velké rodiny hasičstva v rámci Rakouska – Uherska. 

1910
          

V tomto roce zemřel v Úročnici František Máša (†30. 11. 1910).

 

 

                                                  

 

 

                                                           

 

 

                                                             

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář