Jdi na obsah Jdi na menu
 


Benešov a okolí - pomístní jména

21. 10. 2013

Benešov

 

Použito kartotéčních lístků zpracovaných Dr. Stanislavem Haasem, právní rada v. v., z Benešova, Červené vršky, v roce 1971 a poskytnutých k nahlédnutí Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR.  Dále pak vyprávění obyvatel obce Úročnice – Jan Havelka, Úročnice č. p. 5, Marie Havelková, Úročnice č. p. 18, Otto Stojánek, Úročnice č. p. 22, Josef a Marie Velíškovi, Úročnice č. p. 9.

 

Názvy vyhledány i v mapách, stabilním katastru, katastrální mapě a v literatuře.

 

1.       Na červených vrškách (Pole, leží těsně za městem na pravé straně státní silnice ku Praze, sahá až na severní stranu katastru, název podle červené barvy hlinité ornice pozemků, zde byla také zřízena jedna z prvních cihelen v obci, jméno známé od nepaměti dosud.)

2.       V rokli, Přední rokle (Úval, rokle, probíhá jí vodoteč č. kat. 2574 od pražské silnice směrem východním, přebírajíc v dalším svém běhu vodu z močálových paloučků a luk podchází již jako potůček pod trať dráhy a u bývalé „Urbanidesovy cihelny“ vlévá se do „Benešovského potoka“, název se používá dosud.)

3.       Na hřebenách (Polní cesta, č. kat. 3376, vedoucí od státní silnice pražské vpravo směrem na „Mračskou cestu“, vede po hřebenu, který tvoří jakýsi předěl mezi jižní a severní částí trati „Na červených vrškách“ a „U Boží vody“, název vychází již z používání, cesta tvoří dnes část ulice ohraničující na severu vznikající tu vilovou čtvrť a pojmenovanou „S. K. Neumanna.“)

4.        Loubkova kšanda (Pozemek, bylo to posměšné označení pozemku č. kat. 1738 pro jeho úzký tvar v podobě kšandy/šlí, majitelem byl František Loubek, bývalý kantinský z „Pražských kasáren“ a provozovatel menšího hospodářství v č. p. 145, název znají jen starší pamětníci, dnes je pozemek z větší části zastavěn.)

5.       Na dědečkovom (Pozemek, tohoto označení užívala rodina Eduarda Tichého z č. p. III pro pozemek č. kat. 2568, který měl jejich dědeček vyhražen k doživotnímu užívání.)

6.       U panské louky (Louka, říká se tak nejzadnějším částem pozemků u tratě „Na červených vrškách“ na okraji benešovského katastru a to podle louky patřící bývalému konopišťskému panství, dříve dvoru „Poměnice“, dnes /rok 1971/ školnímu statku Zemědělské technické školy v Benešově, dnes patří tato louka již do benešovského katastru, název upadá do zapomenutí, užívají a znají jej jen staří pamětníci.)

7.       Haasova cihelna (Cihelna, stávala na pozemku č. kat 2596 na tak zvané zadní rokli a patřila mému dědu Tomáši Haasovi z č. p. 132, byla zrušena asi před 60lety, dnes se tu říká „U Steindlerovy cihelny“, podle cihelny č. p. 659, kterou zde v roce 1925 vystavěl Josef Steindler z č. p. 126 a která se nalézá poblíže, na druhé straně stávající cesty č. kat. 2580.)

8.       Pohůnkova zahrada (Zahrada, č. kat. 2608, název podle jejího zakladatele Emanuela Pohůnka, řemenáře z č. p. 221, který ji také oplotil, poněvadž byla osamělá v polích, zahrada pak vyhovovala podmínkám starého honebního zákona a tak její majitel dosáhl toho, že byla vyňata i proti nátlaku bývalého arcivévody Františka Ferdinanda z benešovské honitby, kterou měl tento pán na Konopišti dlouhá léta v pronájmu, honební právo však Emanuel Pohůnek provozovat nemohl, poněvadž nedostal honební lístek, a tak konopišťský pán prosadil přece svou vůli a moc, ač přešla již do cizích rukou užívá se tohoto pojmenování dosud, v bezprostřední blízkosti/sousedství této zahrady vznikla později „Blažkova zahrada“ č. kat. 2607, zvaná tak podle jména zakladatele Václava Blažka z č. p. 443, pozdějšího a v pořadí předposledního starosty města, název se používá dosud.)

9.       U Boží vody (Pole a na severním okraji menší loučky, leží po levé straně tratě dráhy od Tábora ku Praze směrem severním, tedy souběžně s tratí č. 1 na straně západní až k „Mračské cestě“ č. kat. 3435 na straně východní, název podle stejně pojmenované kapličky se studánkou s domněle léčivou vodou, zvláště proti očním neduhům, studánka byla původně na levé straně dnešní trati v místě severního vyústění železničního propustku, při stavbě dráhy byla přemístěna na pravou stranu tratě a byla do ní voda převedena železným potrubím, nad ní postavena kaplička v dnešní podobě, název známý od nepaměti až dosud, název je uveden ve stabilním katastru – jsou to pole, louky, leží v severozápadní části katastru, východně od silnice do Nespek.)

10.     U Macháčkovy zahrady (Zahrada, zahrada tvořila původně jeden celek a byla později rozdělena na 5 dílů, dnešní č. kat. 2639 a 2638 s č. p. 667, č. kat. 2634 až 2637, zakladatelem byl Václav Macháček, městský policejní strážník z č. p. 340, zahrada byla osázena višňovými a třešňovými stromy a rostl tam jediný zde známý jedlý kaštan, ač původní vlastník zemřel a zahrada změnila majitele, pojmenování se používá dosud, mladá generace používající srázné cesty od zahrady dolů k trati v zimě jako sáňkové dráhy, říká tu „Na Machandě“, název se používá dosud.)

11.    U Žáčkových švestek (Pole, vzniklo podle švestkové alejky, kterou u svého pole, dnešní č. kat. 2612, vysadil Jan Žáček z Benešova č. p. 309, pojmenování zaniklo poražením švestkových stromů po přechodu pozemků na nového majitele, jméno znají a užívají je jen nejstarší pamětníci.)

12.    Ztracená cesta (Polní cesta, č. kat. 3437, odbočuje vpravo z „Mračské cesty“ směrem východním a končí v polích bez dalšího pokračování/ztrácí se v polích, odtud její pojmenování, zaniklo při hospodářsko-technické úpravě pozemků v roce 1950, jméno znají jen nejstarší pamětníci.)

13.    K Tužince (Pole a na severním okraji menší loučky, je to území mezi „Mračskou cestou“ č. kat. 3435 na straně západní s tratí dráhy až na severní hranici katastru, podle lesa zvaného „Tužinka“, k němuž tyto pozemky přiléhaly na straně severní, dnes je les „Tužinka“ vzdálen od katastrálních hranic asi ½ km a lesovna, jež bývala na okraji lesa, stojí v polích, jméno známé od nepaměti až dosud, název je uveden ve stabilním katastru - pole, lesy, louky, leží v severní část katastru, u katastru Konopiště/Konopischt.)

14.    Na hrobech (Místo v lese „Tužinka“, prý tam stávalo hradiště(?).)

15.    Mračská cesta, Tužinská cesta (Polní cesta, č. kat. 3435 vedoucí, jako pokračování ulice Mračské směrem severním, její pojmenování pochází od toho, že vedla z Benešova lesem „Tužinkou“ skoro přímo do sousední Mrače, dnes se spíše pro ni používá označení „Tužinská cesta“, neboť do Mrače se již jezdí po státní silnici pražské.)

16.    U Kalcových švestek (Pole, v blízkosti „Brejlových švestek“ bylo pole č. kat. 2708 Antonína Havlíka, tkalce z Mračské ulice č. p. 326, rovněž ten si na těžko obdělavatelné souvrati tohoto pole vysázel švestkovou alej, a tak se tam říkalo u „Kalcových švestek“.)

17.    Za kanálem (Pozemky, jméno je bližším označením části této trati pro pozemky přiléhající k podjezdu dráhy a k polní cestě č. kat. 3438.)

18.    U Brejlových švestek (Pole, je označení stejného původu jako „U Kalcových švestek“, švestkovou alej vysázel u svého pole č. kat. 2707 Antonín Brejla z Benešova č. p. 81, název znají a užívají jen nejstarší pamětníci.)

19.    U Kříže (Pozemky, je pojmenování pro pozemky poblíže kříže, který stával při bedrčské silnici na pozemku č. kat. 2790 patřící rodině Váňových z č. p. 103 a později z č. p. 466, kříž byl dřevěný a také sešel, byl nahrazen kovovým na kamenném podstavci a přemístěn na sousední pozemek, téhož majitele, č. kat. 2693, od té doby se začalo používat označení „U křížku“, neboť byl menší než původní dřevěný, ke kříži se pojí tato pověst – V těchto místech se rozloučil nějaký občan z Voticka se svým synem, který odcházel na studie do Kolína. Během studia však zemřel a domů se již nevrátil. Na památku toho, že ho tu viděl živého naposledy, postavil prý na místě rozloučení křížek.)

20.    U vysokého vechtra (Pozemky, tak byly pojmenovány pozemky v okolí strážního domku č. p. 303 na pozemku č. kat. 3435, toto nečeské označení „Vechtr“ pochází z toho, že strážní domek byl jako jednopatrový vyšší, oproti ostatním přízemním strážním domkům, bylo to proto, aby strážník měl přehled na poměrně dlouhé úseky tratě z obou stran svého stanoviště.)

21.    U dubu (Pole a louka, území mezi bedrčskou silnicí na straně jižní a polní cestou č. kat. 3443 na straně východní až k trati dráhy na straně severní, podle starého dubu stojícího v cípu louky č. kat. 1564 byla pojmenována tato louka i další pozemky v jeho okolí, název známý od nepaměti až dosud, ale většinou jej znají jen hospodáři.)

22.    U zahrádky (Pozemky, říkalo se tak drobným pozemkům mezi Mračskou ulicí na straně západní, tratí dráhy na straně severní a bývalou polní cestou, dnešní ulicí „Na Spořilově“, šlo vesměs o malé dílce ve výměře ½ až 1 korce, které byly stavbou dráhy odříznuty od velkých dílů v trati k „Tužince“.)

23.    Na závisti (Pozemek, říkala rodina H. z č. p. 139 pozemku č. kat. 1586, na němž stojí domek č. p. 1122, byl předmětem dědického sporu mezi sourozenci, když jej jeden z nich vyhrál, druhý mu to záviděl a odtud vzniklo v rodině označení „Na závisti“.)

24.    U Kříže (Dřevěný kříž, tato pověst se však nezdá dosti věrohodná, protože v záznamech z roku 1771 je zmínka, že proti pazderně, nynější osamělý dům č. p. 238, stál kříž zvaný „Karlův“.)

25.    U jeřábů (Pozemky, se říkalo pozemkům v okolí krátké jeřábové aleje při polní cestě č. kat. 3445 v jejím běhu v „Zadních sekerách“, dodneška zbylo několik jeřábů při louce č. kat. 2850, název znají již jen starší pamětníci.)

26.    Komendova rampa (Přejezd cesty, říkalo se úrovňovému přejezdu cesty č. kat. 3443 přes trať dráhy, pojmenování dostal přejezd proto, že tu byl přejet vlakem benešovský občan Komenda, pojmenování upadlo do zapomenutí a žije jen v paměti nejstarší generace.)

27.    Na sekerách, Přední sekera, Zadní sekera (Pole a jeho na severním okraji louky, hranicí byla přibližně polní cesta č. kat. 3446, území ohraničené na západní straně bývalou „Bedrčskou cestou“ č. kat. 3443, na jižní straně částí okresní silnice Benešov – Bedrč a dále „Benešovským potokem“ č. kat. 3479, podle tvaru několika pozemků, jež se podobají sekerám, dostaly pojmenování všechny pozemky v těchto končinách, jméno známé od nepaměti až dosud.)

28.    K Sekyrám (Pole, louky, leží západně od „Benešovského potoka“, název je uveden ve stabilním katastru.)

29.    Pod kostelem (Pole, louky, leží východně od samoty č. p. 39, jižně od „K Sekyrám“, název je uveden ve stabilním katastru.)

30.    Nad zájezky (Louka, říkala tak rodina Urbanidesova louce č. kat. 2850, označení vzniklo proto, že se na potůčku, který loukou protékal, dělaly četné hrázky, malé jezy, za nimiž se nachytával nános přinášený vodou, kterého se pak používalo k zužování koryta potůčka, pojmenování používali příslušníci a zemědělští dělníci v rodině Urbanidesových; tyto informace jsem obdržel od posledního hospodáře z této rodiny Antonína Urbanidesa.)

31.    V Americe (Pole, tento název byl v rodině majitele Antonína Urbanidese označení pro pole č. kat. 2853 prý proto, že cesta na pole byla daleká, jako do „Ameriky“.)

32.    U Urbanidesovy cihelny (Pole, louky, název je bližší označení polí a luk v okolí bývalé cihelny Antonína Urbanidesa z Benešova č. p. 240, jež měla č. p. 297 a stávala na dnešním pozemku č. kat. 2851, cihelna byla zrušena začátkem první světové války, název se používá dosud.)

33.    U Baby (Role a louky, území mezi „Benešovským potokem“ č. kat. 3479 od jeho průtoku pod silnicí na straně západně od okresní silnicí bedrčskou na straně východní až na konopišťsko – bedrčskou katastrální hranici, stejně se označovala část pozemků vpravo bedrčské silnice, jež přiléhaly klesu, podle blízkého lesa zvaného „Baba“ ležícího na pravé straně bedrčské silnice, jméno známé od nepaměti až dosud.)

34.    Bedrčská cesta, Cesta na Sekera (Polní cesta, bylo to označení pro dnešní polní cestu č. kat. 3443 odbočující „U křížku“ z bedrčské silnice, dále vedla „Předními i zadními sekerami“ a v blízkosti Bedrče přecházela vyztuženým brodem přes „Benešovský potok“, bylo to dříve jediné přímé spojení Benešova tímto směrem na Sázavu a dále na Kolín, než byla vybudována dnešní bedrčská silnice, pojmenování upadá v zapomenutí a běžně se spíše používá označení „Cesta na Sekera“.)

35.    U Bustýny, U Gustýny (Louky a pole, je označení pro louky a pole poblíže lesa „Bustýna“, původ pojmenování se mi prozatím nepodařilo zjistit, snad pustina, pustý les.)

36.    Kavčí hora (Les, pozemky, je pojmenování lesa č. kat. 2873 vpravo bedrčské silnice při hranici benešovského a bedrčského katastru a pozemků k lesu přiléhajících, toto označení je odlišné od „Kavčiny“ nebo „Na Kavčině“ a vyskytuje se v katastrální mapě, název je uveden ve stabilním katastru - vrch, les, leží v severním cípu katastru, u katastru Dlouhé Pole, východně od „Benešovského potoka“.)

37.    Klášterka (Louka, základem byla louka „Klášterka“ ležící v rovině na úpatí svahu, připínala se těsně k pravé straně bedrčské silnice a sledovala její klikatou trasu až k cestě č. kat. 3347 vedoucí od hřbitova k osamocenému domku č. p. 238 zvaném „Pazderna“, loukou protékala odedávna otevřená vodoteč, do které byla zaústěna kanálová stoka vytékající na povrch pod štítovou zdí domu č. p. 417, ještě dříve, než byl zřízen kanál v ulici Haeringově, ústil sem též potůček odvádějící vodu z oblasti pod piaristickou kolejí, kolem „Špitálu“ a starého židovského hřbitova, louka patřila velkostatku Konopiště, při pozemkové reformě po první světové válce byla přidělena obci a tím, aby jí rozdělila mezi četné uchazeče o stavební místa, to se také stalo, část louky připadla na zregulování okresní silnice, jejíž trasa byla napřímena od domu č. p. 240, hostinec „Na nové“, až k ohbí u „Pazderny“ a z ostatní zastavitelné plochy byly utvořeny stavební parcely, dnešní parčík proti domům č. p. 433, 437 a 446 je také zbytek bývalé louky, odpadové vody tekoucí dříve otevřenou vodotečí byly převedeny do kanálu v novém silničním tělese a pro přívalové vody byla zřízena betonová stoka na konci zahrad jednotlivých domků, díl nezastavitelné části louky prodala obec bývalé Dělnické tělovýchovné jednotě, která si ti zřídila letní hřiště, dnes je tu benešovský zimní stadion.)

38.    Na starém klášteře (Pole a louky, pozemky na stráni svažující se od ulice Na Karlově směrem severním k bedrčské silnici, dnešní ulici Svatopluka Čecha, dříve byla obdělávána celá stráň, rozdělená pěšinami na 3 části, dnes se obdělává již jenom její jihovýchodní část a na části byla vysázena višňovka a na části je zahrada karlovské školy, celý komplex patřil ke kostelu svatého Mikuláše, název pochází od minoritů z kláštera „Na Karlově“ zaniklého ve válkách husitských, přívlastek „starý“ označuje rozdíl od druhého zdejšího kláštera piaristů při kostele svaté Anny, název známý od nepaměti, název je uveden ve stabilním katastru - pole, louky, leží severně od Benešova, u města.)

39.    U Pazderny (Pozemky, jsou označovány pozemky v okolí o samotě stojícího domku č. p. 238, pojmenování pochází od toho, že se tu odedávna zpracovával len a konopí a z nich zbývalo „pazdeří“.)

40.    Židovský hřbitov (Hřbitov, na západní části trati „Na starém klášteře“ nalézá se opuštěný starý židovský hřbitov s několika již omšelými kamennými náhrobky.)

41.    Na kavčíně (Pole, pozemky ležící vpravo bedrčské silnice, tedy směrem východním od „Podkostelního mlýna“ s velmi členitým a homolovitým terénem, svažují se mírně směrem východním, kde končí v úvalu, na straně západní mají s výjimkou jednoho pozemku strmé stráně nad „Benešovským potokem“, v divokých a křovinatých porostech tu měly hnízdo vrány a kavky, název známý od nepaměti, dosud.)

42.    U mlejna (Pozemky, podle blízkého mlýna se těmto pozemkům také „U mlýna“, ačkoliv provoz mlýna byl zastaven již v roce 1945, jako památka na mlýn zůstal jen zarůstající náhon č. kat. 2797 lemovaný alejkou lipových stromů.)

43.    U stávku (Pole a louky, pozemky po obou stranách „Benešovského potoka“ úseku mezi jatkami a bývalým „Podkostelním mlýnem“ č. p. 239, podle „stávku“, tj. nádržky se stavidly na „Benešovském potoce“, z něhož se odváděla voda náhonem do „Podkostelního mlýna“, později „Městského mlýna“, stávek je již řadu let zrušen, označení se používá dosud.)

44.    Šturcova a Volfova skála (Lomy, ve strmém skalnatém svahu nad „Podkostelním mlýnem“ byly v 90. letech minulého století dva lomy, jeden na pozemku č. kat. 2977 patřil Františkovi Šturcovi, hostinskému „Na špitále“, druhý na pozemku č. kat. 2976 Otakaru Volfovi, zde se dobýval kámen z části na stavby, hlavně však na štěrk pro ulice a silnice, dobývání zaniklo pro nákladovost odkrývky.)

45.    U Gabrielovy cihelny (Cihelna, v úvalu na východní straně trati stávala na pozemku č. kat. 2972 jedna ze starých cihelen, založená benešovským měšťanem Vojtěchem Gabrielem z Bezděkova č. p. 25, zanikla před 65 lety.)

46.    Na Kavčině (Sjezdová dráha, když se po první světové válce rozmohlo sportovní sáňkování, poskytl k tomu terén „Kavčiny“ příhodnou sjezdovou dráhu, jezdilo se severním svahem až na okresní silnici bedrčskou, později se zde jezdil motokros.)

47.    Klemperčina stráň (Pozemek, pozemku č. kat. 2995 na strmé stráni se říkalo „Klemperčina stráň“, patřila vdově jménem Kramperová nebo Klemperová z č. p. 282, která svojí část ručně obdělávala motykou, nebo rýčem, v nůši vynášela na pozemek mrvu a odnášela odtud na zádech i úrodu.)

48.    Ve strašinkách (Pole a menší lesní porosty, pozemky na východ od tratě na „Kavčíně“ až k cestě č. kat. 3459 vedoucí k prachárně v mírně zvlněném terénu, okolí šibenice bylo opředeno strašidelnými pověstmi, strašili prý tu oběšenci, název známý od nepaměti, dosud, název je uveden ve stabilním katastru - pole, leží východně od Pazderna, až ke hranici katastru.)

49.    V neckách (Pozemek, se říkalo pozemku č. kat. 2977 patřícímu rodině Prokopa později Roberta Eyberta z č. p. 156 a 166, název podle prohnutého tvaru terénu v podobě necek.)

50.    Na spravedlnosti (Pole a lesíky, pozemky ležící směrem jižním, vpravo od cesty č. kat. 3460, v těchto místech značně vyvýšeném nad městem a z něho dobře viditelných vykonávala se „spravedlnost“, tj. tu bylo popraviště pro obyčejné občany/šibenice, pro ty vyššího původu bylo popraviště na vrchu v „Šiberně“, název známý odedávna.)

51.    V neckách (Pozemek, říkalo se dalšímu blízkému pozemku č. kat. 3004 téhož majitele, název podle prohnutého tvaru terénu.)

52.    Urbanidesův lesík (Lesík, nazýval se tak pozemek č. kat. 3003, který osázel jeho majitel Antonín Urbanides starší z č. p. 240 lesním porostem.)

53.    V údolí, U mrchoviště (Mrchoviště, a tak se tu také říkalo „U mrchoviště“, po prvé světové válce otevřela obec v lesíku lom, z něhož se dovážel kámen n stavbu nově vznikajících ulic, po lomu je ještě památka, všechny lesíky v této oblasti bývaly majetkem obce.)

54.    V údolí (Samota, jmenuje se tak samota označená č. p. 237, jež se nalézá v kotlině na konci lesíka za prachárnou, název je opravdu výstižný pro polohu stavení, v dřívějších dobách byla samota sídlem rodiny, jež vykonávala na blízkém popravišti spravedlnost, tj. katovské řemeslo, tato povinnost byla na samotě knihovně zajištěna, později zde bydlel pohodný, čili ras, a proto se tu také říkalo „V rasovně“ nebo „V pohodnici“ a to i potom, když tu pohodný nebydlel, nýbrž měl své sídlo v posledním domku po levé straně ulice Vlašimské, č. p. 381, poněvadž v té době nebyla ještě kafilérie, byly všechny zdechliny zakopávány, k tomu účelu bylo v cípu lesíka zřízeno oplocené mrchoviště.

55.    U prachárny (Vojenská prachárna, dnes se této oblasti běžně říká „U prachárny“, podle vojenské prachárny, jež tu byla postavena roku 1884 pro vojenskou posádku, byly to dvě budovy, strážnice poblíž polní cesty č. kat. 3459, která měla č. p. 374 a vlastní muniční skladiště skryté v lesním porostu, její charakteristikou byly dva štíhlé topoly stojící u příjezdové cesty z dálky viditelné, za okupace tu Němci postavili několik dřevěných baráků na střelivo, upravili cesty a zřídili umělou nádrž, do které se čerpala voda z potoka u jatek, tohoto názvu se dosud používá, ačkoliv tu již skladiště střeliva není.)

56.    Na červeném vrchu (Pole a louky, pozemky leží v klínu okresní silnice dlouhopolské a státní silnice vlašimské až na hranice katastru, toto pojmenování není však běžné, používá se ho jen v katastrální mapě.)

57.    Stará dlouhopolské cesta (Polní cesta, bylo označení pro polní cestu č. kat. 3464, jež odbočovala vlevo z vlašimské silnice a před zřízením okresní silnice tvořila spojení s obcí Dlouhé pole, Okrouhlic, atd.)

58.    Na spravedlnosti, U vlčkárny (Pozemek, dříve skladiště, na pozemku č. kat. 3076 stávalo skladiště minerálních olejů Ervína Weila z Benešova č. p. 69, jako židovský majetek získal jej za okupace kolaborant Josef Vlček, který tu vyráběl rybí moučku a jiné výživné přípravky pro zvířata a tak se tu určitý čas říkalo „U vlčkárny“.)

59.    Ve vořechách (Pozemky, nazývaly se tak pozemky při státní silnici vlašimské v úseku, kde byly podél vysázeny vlašské ořešáky, byla to nejlepší a nejvýnosnější ovocná alej pro obec při silnici, rušná automobilová frekvence přivodila však její zkázu, takže dnes jsou z ní jen trosky.)

60.    V Beranicích (Většinou pole, ojediněle louky, svahovitý, mírně rozeklaný až kopcovitý terén po pravé straně vlašimské silnice vlevo polní cesty č. kat. 3473 až ke katastrálním hranicím obce Myslíče, název pochází od toho, že těžko udělatelná a většinou hlinitá půda vypadala na zimu po zorání, jako když se na polích pasou berani, odedávna až dosud.)

61.    Baba (Samota, název podle blízkého lesa zvaného „Baba“ ležícího na pravé straně bedrčské silnice, jméno známé od nepaměti až dosud.)

62.    Baba (Vrch, 396,4 m n. m., leží uprostřed lesa zvaného „Baba“, ležícího na pravé straně bedrčské silnice, jméno známé od nepaměti až dosud.)

63.    Sušický potok (Potok, vlévá se do „Benešovského potoka“ zprava pod samotou „Baba“.)

64.    Potok Baba (Potok, zleva nad „Babou“ se vlévá do potoka „Muřetín“ a ten zleva do „Benešovského potoka“ z lesa v koutech.)

65.    Muřetín (Vrch, zalesněný, 378 m n. m.)

66.    Zahradní kolonie (Zahradní kolonie, leží ve svahu vpravo od silnice Benešov – Vlašim.)

67.    U motelu (Pozemky, višňový sad, leží v okolí nového motelu s autocampingem a hřištěm na mini golf, jižně od konopišťského parku.)

68.    U hlavního vchodu (Vjezdová brána, část konopišťského parku, leží západně u silnice Tábor – Praha, Benešov je přes státní silnici.)

69.    Obora (Obora, leží v bažantnici, severně od „Zámecký rybník“ a silnice Konopiště – Václavice.)

70.    Bažantnice (Bažantnice, uznaná bažantnice v konopišťském parku, její části se nazývají „Obora“.)

71.    U medvěda (Pozemky, část konopišťského parku okolo zámeckého příkopu, ve kterém je medvědárium.)

72.    Šiberna (Park, les, část konopišťského parku u „Zámeckého rybníka“.)

73.    Tuškov (Park, les, část konopišťského parku u „Zámeckého rybníka“.)

74.    Svatá Anna (Křižovatka, les, jižní část konopišťského parku, leží u kapličky „Svaté Anny“, za motelem.)

75.     Borkov (Vrch, leží jižně od Benešova směrem k obci Jírovice.)

76.    Na sladovce, Na sdadovím (Pole, leží východně od Benešova, u města, u kostela Svatého Mikuláše, název je uveden ve stabilním katastru.)

77.    Tankostřelecké cvičiště (Vojenská střelnice, cvičiště, bývalý vojenský prostor „Na Kavčáku“/“Na Kavčíně“, blízký vrch 410 m n. m.)

78.    U mysličské cesty (Pozemky, „Beranicemi“ procházela „Mysličská cesta“ č. kat. 3477, dříve jediné spojení této obce s okresním městem, než byla vybudována okresní silnice pod Nechybou, a tak se pozemkům přilehlým k cestě říkávalo také „U mysličské cesty“.)

79.    Kladivova louka (Pozemek, je pozemek č. kat. 3189 ležící v mírném a táhlém úvalu, kterým protéká potůček od Mysliče, patřil Janu Kladivovi, kováři s „kuršmídovi“ z č. p. 292, podle toho se pozemkům hraničícím s loukou říkalo „U Kladivovy louky“.)

80.    Na vlašimských vrchách (Pozemky, pozemkům směrem k městu se říkalo „Na vlašimských vrchách“, podle podstatně zvýšeného terénu oproti vlastnímu městu.)

81.    Na homoli (Pole a z části pastviny, pozemky na východní straně nad koupalištěm Na sladovce“, jež se svažují mírně ke staré mysličské cestě č. kat. 3477, ale dosti příkře k potoku, název je odvozen od terénu, jehož střed tvoří otupená homole, odedávna až dosud, název je uveden ve stabilním katastru - pole, louky, leží východně od „Na Chmelnici“, přes „Benešovský potok“, až ke katastru Myslič/Mislicz.)

82.    Na Hradčanech (Pozemky, dali pojmenování mysličští hospodáři svým pozemkům ležícím na svahu východně od zádušního pozemku č. kat. 3192, které na zdejším katastru obdělávali.)

83.    Na záduší (Pozemek, byl běžně jmenován pozemek č. kat. 3192, který byl majetkem benešovského kostela svatého Mikuláše, před provedením hospodářsko – technické úpravy půdy a zřizováním honů JZD a ČSSS byl to nejrozsáhlejší pozemek v celém katastru, neboť měřil 17 ha 41 arů a 9 m2, na tomto pozemku s velmi mělkou ornicí se po první světové válce dobýval kámen na stavby a opravy polních cest, dokladem toho je řada prohlubní a kopečky země z odkrývek.)

84.    Kučerova skála (Pískovna, leží na pravém břehu potoka u „Sladovka“, za pěšinou u lávky naproti jezu, od něhož vede náhon na „Ulrychův podeměstský mlýn“, je „Kučerova skála“, je to vlastně pískovna, ve které se dobýval pěkný, zrnitý písek na stavby ve městě, potok i „Sladovka“ sama byly oblíbeným místem benešovského občana a knihkupce Augusta Sýkory z č. p. 42, zde si sám na potoce vyhloubil koupaliště, jemuž se říkalo „Sýkorka“, jeho památku uctil i Spolek benešovských divadelních ochotníků tím, že zde umístil vkusnou lavici z umělého kamene, nápis na ní však byl trnem v oku okupantům a z jejich příkazu musela být odstraněna, dnes je však znovu na původním místě.)

85.    Plichal (Samota, č. p. 249, leží jižně od města, přímo pod kostelem Svatá Anna, název je uveden ve stabilním katastru.)

86.    Na sladovce (Louka, jádrem byla louka, na které byla v roce 1906 zřízena městská vodárna a později, roku 1933 dnešní koupaliště č. kat. 3246, „Benešovský potok“ protékající loukou při jejím východním okraji, na jehož březích býval hustý porost olšových stromů, byl od časného jara eldorádem benešovských kluků, kteří se zde koupali, chytali raky, drobné rybky a škeble.)

87.    Na sladovém (Role a louky, pozemky vlevo skalické silnice a úsekem „Benešovského potoka“ od vodárny přibližně k mlýnskému náhonu, terén rovinatý, název pochází od toho, že zde bývaly mlýny na slad pro drobné pivovary ve městě, odedávna až dosud.)

88.    Na chmelnici (Pozemky, bylo označení pro pozemky na jihovýchod od dnešní silnice stejného pojmenování směrem k potoku, název pochází od toho, že se zde kdysi pěstoval chmel pro místní pivovárníky, odtud také název ulice, jež v těchto místech vznikla stavbou domů po první světové válce, dnes je toto území skoro úplně zastavěno, název je uveden ve stabilním katastru pole, louky, západně od Benešovského potoka, jižně od „Pod městem“ a „Na Sladovim“.)

89.    Na uďákovci, Huďákovci (Louky a pozemky, v mírném úvalu mezi skalickou silnicí, proti vodárně, směrem západním a tratí dráhy na Vlašim, zde se na louce č. kat. 2238, patřící rodině Lehrovým z č. p. 62, dříve hostinec, zachycovala z lučních stružek voda a v zimním období dobýval led pro hostince a řezníky, název pochází od „Huďákovského rybníku“, který býval v místech dnešní vodárny, dnes již upadl v zapomenutí, znají jej jen staří pamětníci, za okupace, když se velmi snížila vydatnost vodárenských studní, bylo na lukách provedeno jímání vody do tzv. zářezů, z nichž se voda sváděla do staré vodárenské studny.)

90.    Kučerova skála (Lom, název se zachoval dosud, i když lom už není v provozu.)

91.    Na rampě (Polní cesta, na úpatí stráně č. kat. 2194 vedla polní cesta č. kat. 3402, zrušená za okupace v důsledku terénních změn za „Táborskými kasárnami“, cesta přecházela v úrovni obě staré tratě dráhy v místech, kde se rozcházejí koleje tratě Vlašim a na Tábor, přejezd přes státní trať byl chráněn závorami, podle toho se tu říkalo „Na rampě“.)

92.    Steindlerovy višňovky (Pozemek, pozemek č. kat. 2194 tvořil vysokou stráň, kterou její majitel Moric Steindler z č. p. 126 osázel višněmi, podle toho se tu říkalo „U Steindlerovy višňovky“, tady byla také pískovna.)

93.    Bratrský (Pole a louky, pozemky vpravo od skalické silnice, ohraničené na jihu tratěmi dráhy na Vlašim a Tábor a na západě areálem „Táborských kasáren“ s mírně zvlněným terénem, původ pojmenování není znám, pojmenování se udržuje v katastrální mapě, běžně se spíše používá „Za lihovarem“, „Za kasárnami“, U vlašimky“ a v poslední době též „Na cvičáku“, název je uveden ve stabilním katastru - pole, louky, les, leží jižně od obce, až ke katastru Myslič, Jírovice, Konopiště, východně od silnice do Votic.)

94.    Na execíráku (Pozemky, pozemkům na východ od silnice, až k silničce na Marianovice u „Seewaldova lesa“ se říkalo „Na execíráku“, zde bývalo vojenské cvičiště pro místní posádku do doby, než bylo vybudováno nové u Vidlákovy Lhoty, vpravo od silnice Chlístov - Bukovany.)

95.     U Terry (Pozemky, bylo to označení pro pozemky v okolí bývalé cihelny č. p. 628 a 127, téhož pojmenování, jež byla zde zřízena po první světové válce, provoz cihelny byl dávno zastaven pro nedostatek cihlářské hlíny.)

96.    U hruštiček (Pozemek, tak říkala rodina Emanuela Procházky z č. p. 276 svému pozemku č. kat. 2287 podle několika planých hrušek, jež rostly při polní cestě č. kat. 3410.)

97.    U Seewaldova lesa (Les, patřil kdysi měšťanské rodině Seewaldových, jež vlastnila značnou výměru pozemků a jednopatrový dům č. p. 159 na náměstí a na tehdejší dobu prostorné hospodářské budovy při něm, budovy sahaly až do dnešní Haeringovy ulice, v roce 1896 koupil les konopišťský pán arcivévoda František Ferdinand d‘Este, který v něm dal postavit dřevěnou hospodu podle vzoru české chalupy na národopisné výstavě v Praze, měla č. p. 403, stála na č. kat. 2305, les nebo jak se mu říkalo pro jeho menší rozlohu lesík, byl počátkem tohoto století místem nedělních výletů a slavností, jež tu velmi často pořádaly místní spolky a společenstva, hostinec, který v poslední době před zrušením v roce 1950 požíval nevalné pověsti, vyhořel 7. 6. 1959, stavení nebylo již obnoveno, původní název se udržuje dosud.)

98.    U Seewaldova lesa (Pole a menší plocha lesa, pozemky mezi „Seewaldovým lesem“ na straně východní, silničkou do Mariánovic a státní silnicí do Tábora na straně jižní a západní, název podle lesa č. kat. 2306 a 2307 patřící kdysi rodině Seewaldových z č. p. 159, název známý odedávna, dosud.)

99.    V Beranicích (Většinou pole, ojediněle louky, svahovitý, mírně rozeklaný až kopcovitý terén po pravé straně vlašimské silnice vlevo polní cesty č. kat. 3473 až ke katastrálním hranicím obce Mysliče, název pochází od toho, že těžko udělatelná a většinou hlinitá půda vypadala na zimu po zorání, jako když na polích se pasou beránci, odedávna až dosud.)

100.U marjanovského topolu, U marjánovického topolu (Pozemky, je označení pro pozemky v okolí košatého starého topolu stojícího v místě, kde ze státní silnice táborské odbočuje vlevo silnička do dvora Marianovice a vpravo přes „Frýdek“/“Sirých“ silnice do Konopiště, topol může být svědkem doby, kdy na místě dnešního dvora Marianovic, stávala vesnice Ondřejovice.)

101.U hříště (Obecní pozemky, rovněž na této straně přeložky, ale blíže k městu se říkávalo „U hříště“ podle fotbalového a tenisového hříště, které tu na obecních pozemcích zřídil bývalý Benešovský sportovní klub /BSK/, v roce 1960 bylo hříště značně rozšířeno a vybudován v akci Z za vydatné pomoci občanstva stadion zvaný „Brigádnický“.)

102.V šancích (Pozemky, do této oblasti patří i část pozemků na východní straně přeložky, se změněnou již strukturou půdy, jež dala vznik dnes již zaniklé cihelně zvané „V šancích“, po cihelně zbylo již jen obytné stavení č. p. 435 na pozemku č. kat. 2387.)

103.U obrázku, U vobrázku (Pozemky, se říkávalo v místech, kde od konopišťské silnice odbočuje silnice k Želetince, tu na věkovitém smrku u silnice byl zavěšen zasklený svatý obrázek, když tudy chodívalo procesí pěšky na Svatou Horu, byla tu zastávka s krátkou motlitbou, obrázek prý tu byl zavěšen na paměť dnes již neznámého člověka, který tu na stromě ukončil svůj život.)

104.U obory, U vobory (Pole a menší lesní porosty, tomuto úseku se říká také „U vobory“ podle toho, že Šiberna“ byla dříve ohrazenou oborou, ve které se chovala vysoká zvěř /srnci, jeleni, daňci/.)

105.U Šiberny (Pole a menší lesní porosty, pozemky napravo od přeložky mezi parkem „V Šiberně“ a silnicí ke Konopišti, jsou pojmenovány podle blízkého rozsáhlého parku „Šiberny“ patřícího k zámku Konopišti, jméno známé odedávna až dosud.)

106.Za topírnou, Za hajcem (Louky, sousedním loukám „U Šiberny“, dnes již vyrovnaným z navezeného materiálu z výkopů z terénu při stavbě železničních dílen a závodu ČKD – výroba polovodičů – se říkalo „Za topírnou“ nebo nečesky „Za hajcem“.)

107.Za Katuškou (Pozemky, se říká pozemkům v okolí vily č. p. 386, zvané „Katuška“ nebo také „Vila Katuška“ podle její dřívější majitelky Kateřiny Kůželové.)

108.Na Křížových (Pole a z části loučky, pozemky po pravé straně táborské silnice Praha – Tábor, název se mi nepodařilo objasnit, používá se pouze v katastrální mapě, běžně se říká „Za nádražím“ nebo „U táborské silnice“, název je uveden ve stabilním katastru – pole, leží jihozápadně od města, až ke katastru Konopiště, západně od silnice do Votic.)

109. Na jezírku (Pozemek, říkala rodina Adama Mareše z č. p. 380 pozemku č. kat. 2331, měl proláklý tvar, a po dešti nebo při vlhkém počasí se tam dlouho udržovala voda.)

110.Ponáhlova zahrada (Zahrada, je trojúhelníkový pozemek č. kat. 2339, na němž si Jan Ponáhlo, drogista z č. p. 101 vysázel ovocný sad v letech kolem roku 1900, v cípu zahrady rostla krásná vysoká bříza, název dnes zná jen starší generace.)

111.Na cimbále, Na mýtě, Na mejtě (Pozemky, „Na cimbále“ se říkalo pozemkům v místech dnešního skladu Benziny, č. kat. 2164, a Sběrných surovin, č. kat. 2165, prvé označení mělo původ v tom, že zde byla signální zařízení u železničních závor, tehdy ještě nebyl silniční nadjezd, nýbrž silnice přetínala železniční trať v úrovni a vedla přímo přes koleje, na obou stranách byly závory a při jejich spouštění se uvádělo v činnost signálové zařízení/cimbál, druhé označení „Na mýtě“ či lidově „Na mejtě“ pochází od toho, že zde v domku č. p. 328 vybíralo v minulosti mýto, tj. poplatek za používání státní silnice z povozů a zvířat přijíždějících či přiváděných po silnici do města.)

112.V šancích (Pole, částečně nízké lesní porosty, půda je zde velmi mělká s vápencovým podložím, proto se tu dobýval kámen na pálení vápna, na stavby domů a opravu polních cest, říkávalo se, že většina starých domů ve města je postavena z kamene získaného ze zříceniny minoritského kláštera a dobytého v povrchových lomech „V šancích“, dokladem toho jsou četné prohlubně v terénu, v nich se na jaře i za deštivého počasí dlouho, někdy i po celý rok, udržuje voda tvoříc tu miniaturní jezírka s vodomilnou florou a faunou, šance bývaly oblíbeným cílem studentů, kteří tu nejen poznávali přírodu, nýbrž i v polodivokých porostech provozovali  indiánské hry a přepady.)

113.V Šancích (Pole a částečně nízké lesní porosty, pozemky v oblasti mezi dnešní přeložkou silnice Praha – Tábor, cestou – dnes silnicí – do Jarkovic a silničkou od Frýdku k mariánovskému topolu, původ názvu nelze přesně ověřit, reprodukuji názor pana PhDr. Jiřího Tywoniaka: V letech 1648 a 1649 střežili Švédové cestu z Prahy do jižních Čech, sídlili na Konopišti, tehdy ještě hradu a v těchto místech měli své ochranné či obranné stanoviště – „Šance“, název známý odedávna až dosud.)

114.U modřanské váhy (Pozemek, v místech, kde je dnes počátek železničních dílen se říkalo „U modřanské váhy“ podle vážního domku modřanského cukrovaru na kraji pozemku č. kat. 2161, kde se přijímala a vážila cukrovka, dnes je váha na vlastní skládce řepy při domě č. p. 405.)

115.Trať Svatojánský (Socha svatého Jana, stávala v cípu pozemku č. kat. 2264 patřícího bývalé piaristické koleji, těsně při konopišťské silnici, jež v těchto místech vybočovala z přímého směru, stála pod korunami několika lip a byla ohrazena nízkým plůtkem, při rekonstrukci silnice byla socha odstraněna na prostranství u piaristické koleje vlevo od dnešního dolního vjezdu, později byla přemístěna k nově zřízenému postrannímu vchodu do kostela, v souvislosti s úpravou nového vchodu a vjezdu do budovy ONV, který má od roku 1945 v koleji sídlo, byla přestěhována spolu se soškou svatého Floriána k děkanskému kostelu na Karlově, svatojánské sochy, když stála na původním místě, mívali první zastávku poutníci na Svatou Horu, tady bylo rozloučení s těmi, kteří je z města doprovázeli a opětné uvítání při návratu.)

116.Svatojánský (Pole, leží západně od Benešova, východně od „U Želetinky“, název je uveden ve stabilním katastru.)

117.U svatého Jana, Svatojánský (Pole a louky, pozemky napravo od silnice Konopišťské, ohraničené na západě silnicí od Konopiště k Želetince a na severu silnicí týneckou, podle kamenné sochy svatého Jana na rozcestí poblíže mlékárny, jméno známé odedávna, upadá však pomalu v zapomenutí.)

118.Na láně (Pozemek, nepravidelný, obdélníkový, pozemek ohraničující na východě ulice Bernarda Hodějovského od podchodu po tratí, na jihu ulice Sukova, na západě úsek přeložky státní silnice táborské a na severu ulice Karla Hynka Máchy, původně se pozemku říkalo Na půláně“/“Na půl láně“ podle toho, že měl výměru poloviny staročeského lánu, časem se to zkrátilo „Na láně“, lán byl majetkem rodiny Seewaldovy z č. p. 159, jež z něho již před válkou odprodala několik parcel, neboť měl výhodnou stavební polohu, poněvadž se poslední člen rodiny Ph. Mr. Josef Seewald, jeho sestra Gisela, vdova po rakouském plukovníku Josefu Lenkovi a její syn Josef se přihlásili za okupace k Němcům, proto byl všechen jejich majetek konfiskován, v roce 1945 až 1946 byl „Lán“ rozparcelován na dalších 40 stavebních parcel, jež jsou postupně zastavovány.)

119.Na harfě (Pozemek, se říkalo v rodině Josefa Váni z č. p. 466, pozemku č. kat. 2454 podle jeho tvaru podobného harfě.)

120.U mydlářova domku (Pozemky, jsou pozemky v okolí osamoceného stavení č. p. 253, patřícího odedávna měšťanské modlářské rodině Váňových z č. p. 466, původně z č. p. 103, která tu, kromě polního hospodářství, provozovala výrobu mýdla a svíček, stavení, v němž byla výrobna, bylo postaveno roku 1838, na louce č. kat. 2478, poblíže domku zakopali okupanti mrtvé americké letce, které sestřelili a zajali v prostoru svého cvičiště u Vrchotových Janovic a zákeřně postříleli v blízkém Konopiště, kde mělo sídlo jejich velitelství.)

121.U Želetinky (Pole a louky, z části les, pozemky mezi silnicí z Konopiště k Želetince až na západní hranici katastru, podle přilehlého lesa zvaného „Želetinka“, na jehož okraji stojí dodnes patrová budova lesního úřadu, les je opěvován básníkem Máje, jméno známé odedávna, upadá však pomalu v zapomenutí, název je uveden ve stabilním katastru - samota č. p. 255, západně od „Svatojánský“.)

122.U školky (Školka, na bývalém obecním pozemku, na jehož části je dnes objekt Blanických strojíren a na menší části díl ovocných školek Školního statku zemědělsko technické školy, byla dlouhá léta ovocná školka bývalého samosprávného okresu benešovského známá daleko široko svými stromkovými výpěstky, a tak se tu říkávalo „U školky“, pozemek je rozdělen státní silnicí Praha - Tábor.)

123.K Šiberný (Pole, louky, les, leží západně, jižně a okolo cesty Konopiště – Poměnice/Pomienitz, až ke katastru Konopiště, název je uveden ve stabilním katastru.)

124.Na vinici (Pozemek, tvar čtverce, se sklonem na jih, pozemek č. kat. 2525 patřil rodině mlynáře Párise z Plíhalova mlýna, říkávali mu „Na vinici“ podle toho, že tu prý bývala vinice, vhodná poloha pozemku by tomu nasvědčovala.)

125.Na kameně (Pole, pozemky vpravo od silnice týnecké, včetně ulice Karla Hynka Máchy, ohraničené na západě silnicí od Želetinky do Poměnic až ke hranicím katastru na straně západní a severní a státní silnicí od Prahy procházející městem, podle toho, že zde byla půda velmi mělká a při orbě se zachytávalo o kameny, jméno známé odedávna, upadá však pomalu v zapomenutí, název je uveden ve stabilním katastru - pole, leží severozápadně od Benešova.)

126.U poměnské cesty, U poměnické cesty (Pozemky, říkalo se tak pozemkům při polní cestě č. kat. 3431 odbočující od vodojemu vlevo ke dvoru Poměnice.)

127.U kříže (Pozemky, bylo označení pro pozemky poblíže vysokého dřevěného kříže s plechovým tělem Kristovým, který stával na rozcestí ulice Bernarda Hodějovského a dnešní ulicí Rubešovy, na části těchto pozemků bylo v roce 1902 až 1903 zřízeno tržiště pro výroční trhy na koně a hovězí dobytek, v letech 1950 až 1953 vzniklo na ploše bývalého tržiště sídliště, původní název zanikl a říká se tu „Sídliště na tržišti“.)

128.Nad spravedlností (Pole, louky, lesíky, leží východně od „Na Sladovím“, východně od „Benešovského potoka“, až ke katastru Dlouhé Pole, název je uveden ve stabilním katastru.)

129.V pružinách (Pozemky, ještě starší obyvatelé používali označení pro pozemky v těchto končinách „V pružinách“ podle toho, že se tu po obou stranách polní cesty č. kat. 3380 – dnes již z části pojmenované ulice Erbenovy – rozbíhaly pravidelné pruhy pozemků.)

130.Trať na jitrech (Pozemky, za každým domem v Pražské ulici, dnes u Čs. armády, po levé straně býval v šíři fronty domu pruh pozemku ve výměře ½ až 1 jitra, Pražská ulice byla typickou ulicí drobných zemědělců – domkářů, zvaných hanlivě „Ceckáři“, proto, že používali k obdělávání polí kravského potahu, dvůr u stavení uzavírala stodola, za ní byla menší zahrada a zbytek tvořilo pole, na něž se jezdilo zahradou a projíždělo stodolou, jitra se stala obětí postupujícího stavebního ruchu, tak při Pražské ulici umožnila zastavění části Nové Pražské, dnes Fučíkovy ulice, od rozcestí s Mračskou ulicí.)

131.Pod městem (Mlýn, č. p. 236, jižně od silnice Benešov – Vlašim, východně od města, název je uveden ve stabilním katastru.)

132.Na jitrech, Na jitrách (Zahrady a pole, pozemky za jednotlivými domy po obou stranách Pražské ulice a po levé straně Zámecké ulice, podle toho, že pozemky měly výměru jitra neb jeho zlomku, název známý odedávna.)

133.U sedmi zlodějů (Místní část, bylo to pomlouvačné pojmenování sedmi domků č. p. 749 až 755 postavených v letech 1928 až 1929 při polní cestě č. kat. 3394, dnes ulici Za nádražím, byly obývány vesměs železničními zaměstnanci, vzniklo z toho, že se o jejich obyvatelích říkávalo, že „co jim sluníčko ukáže, to jim měsíček dá“, dnes je již jméno málo užíváno, jednak proto, že tam přibyly další domky, jednak z důvodu, že obyvatele nelze již z ničeho podezírat, jako dříve.)

134.Ve flusárně (Místní část, část města na konci Vlašimské ulice, nyní ulice Rudé armády, dnes opět Vlašimské ulice, přibližně od „Podměstského mlýna“ č. p. 236, kterou tvoří domy č. p. 247, 897, 1076, 265, 269, 264 a 381, toto pojmenování platilo původně pouze domu č. p. 247 proto, že se vněm vyráběl potaš/Fluss a pak se rozšířilo na všechny domky v jeho okolí.)

135.Červené vršky (Místní část, je souhrnné pojmenování části města nad tratí dráhy ku Praze vpravo od Pražské silnice až k Mračské ulici, je zastavěna rodinnými domky vilového slohu, ačkoliv ulice, které jí protínají v podélném a příčném směru, mají již vlastní pojmenování, používá se pro ni jako celku uvedené označení, jež pochází od pomístního pojmenování polní trati „Na červených vrškách“, území je dosud ve výstavbě.)

136.Sídliště na tržišti (Místní část, je to skupina 18 dvoupatrových domů na bývalém tržišti pro výroční trhy na koně a hovězí dobytek mezi ulicemi Karla Hynka Máchy, Bernarda Hodějovského a „Červenými vršky“, povodní č. kat. 1895 až 1899 a 1901, název je odvozen z původního účelu, k němuž pozemky sloužily.)

137.Sídliště na Spořilově (Místní část, je část města ohraničená ulicemi Svatopluka Čecha, Mračskou a na Spořilově, obsahuje dosud 18 jedno a dvoupatrových domů obývaných z valné části příslušníky vojenské posádky, zaujímá pozemky původní č. kat. 1544, 1545, 1558 a 1559.)

138.Pazderna (Místní část, samota – dům č. p. 238 při bedrčské silnici a cestě ke hřbitovu na č. kat. 1310, název je uveden ve stabilním katastru - samota č. p. 238, leží západně od „Benešovského potoka“, západně u cesty do Bedrče.)

139.V údolí, AbdecKerey (Místní část, samota – dům č. p. 237 vlevo státní silnice k Vlašimi na č. kat. 3063, stabilní katastr uvádí „AbdecKerey“ – samota č. p. 237, východně od města a Pod městem, severně od silnice do Vlašimi.)

140.Pod Tůmovkou (Místní část, je část města na východ od ulice Zapovy a na sever od ulice ing. Hrázkého, vzniklo po první světové válce, kdy v letech 1921 až 1923 rozparcelovalo bytové družstvo „Svépomoc“ pozemky a postavilo na nich rodinné dvojdomky, název pochází od toho, že tato část byla podle sklonu terénu pod hostincem č. p. 531, dle jejího budovatele a vlastníka zvaného „Tůmovka“, prostor je také dosud ve výstavbě.)

141.Šance (Místní část, samota – dům č. p. 435 vlevo od přeložky státní silnice Praha – Tábor, č. kat. 2387.)

142.Mydlářův domek (Místní část, samota – dům č. p. 253 poblíže Želetinky na č. kat. 2489.)

143.Podkostelní mlýn (Místní část, samota – dům č. p. 239 při „Benešovském potoku“, na č. kat. 2799.)

144.V cihelně (Místní část, samota – dům č. p. 659 při cestě č. kat. 3433, odbočující ze státní silnice do Prahy, na č. kat. 2579.)

145.Pražská kasárna (Vojenská kasárna, dnes zrušená, stála v prostoru u dnešní Dukelské ulice.)

146.Táborská kasárna (Vojenská kasárna, dnes zrušená, stála v prostoru za nádražím, směrem k Černému lesu.)

147.Černý les (Les, dostihové závodiště, leží za železniční tratí, jihovýchodně od Benešova.)

148.Černoleský rybník (Rybník, u „Černého lesa“, patří místnímu rybářskému spolku Benešov.)

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář