Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 20 (3. doplněk) - rok 1947 až 1954

17. 12. 2012

1947

 

            Proběhlo v zemi sčítání lidu, domů a bytů, obec Úročnice měla 194 obyvatel, oproti roku 1940 tedy o 61,6% méně. Při sčítání bylo konstatováno, že v době existence cvičiště (1942 – 1945) bylo z 60 domů v roce 1940: 1,9% zničeno, 4,3% těžce poškozeno, 53% lehce poškozeno, z 317 obyvatel určených k evakuaci se vystěhovalo 178 obyvatel (tj. 43,9%). Podle mapy katastrálních území měla obec Úročnice 603 ha, lidnatost je vykazována v hodnotě 70 - 100. V té době se rozlišuje lidnatost u 71 obci Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích: 15,5 – 50 (51 obcí); 50 – 70 (13 obcí); 70 – 100 (7 obcí); nad 100 (10 obcí). Podíváme-li se na procentní rozdíl v počtu obyvatel v letech 1940 a 1947 je obec Úročnice v kategorii -61,58 - -35%. V té době se rozlišuje tento rozdíl v počtu obyvatel u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích: -61,58 – -35% (13 obcí); -35 – -20% (36 obcí); -20 – 4,68% (21 obcí); přibylo +9,01% (1 obec).

Dne 10. 1. vydal Zemský národní výbor v Praze pod č. j. IV-2a-1096/6-1946 „Výměr o stavební obnově obce Úročnice, okres Benešov“. V tomto výměru bylo konstatováno, že obyvatelé obce Úročnice, politický okres Benešov, byli za okupantů nuceně z obce vystěhováni a jejich majetek byl vyvlastněn ve prospěch bývalé německé říše. Opuštěná stavení byla zničena drancováním a střelbou německých jednotek. Zemský národní výbor proto vyhlásil v Úředním listě č. 150, částka 116 ze dne 4. července 1946, že pro obec Úročnice, okres Benešov platí ustanovení zákona o stavební obnově ze dne 12. dubna 1946 č. 86/1946 Sb.

Dne 16. 1. MNV v Úročnici schválil navržení 4 členů do seznamu porotců: Otto Stojánek č . p. 22, Josef Jirák č. p. 30, Josef Vašák č. p. 42, Josef Hájek č. p. 57. Dále schválil prodej dřeva z obecních lesů občanům obce a rozhodl o napsání obecní kroniky, pověřil tím: Josefa Hájka č. p. 57, Josefa Jiráka č. p. 30 a knihovníka Jana Klenovce č. p. 23.

Dne 13. 2. MNV v Úročnici schválil do finanční komise - členy výboru: předseda František Jirák č. p. 53, Jaroslav Fulín č. p. 39, František Vašák č. p. 21; nečleny výboru: Josef Štěpán č. p. 48, František Havlíček č. p. 36. Současně rozhodl vyvěsit vyhlášku ohledně rekonstrukce dvou bytových jednotek v obci (následně bylo rozhodnutí zamítnuto). Obec byla součástí „Českého zemského ústředí obcí“, kam platila roční příspěvek 66 Kčs. MNV zakoupil brožurky „Propagace dvouletého plánu“ (jedna za 30 Kč).

Dne 6. 3. se hasiči z Úročnice zúčastnili oslav narozenin T. G. Masaryka.

Dne 14. 3. MNV v Úročnici rozhodl o vyslání Jaroslava Fulína č. p. 39 a Josefa Hájka č. p. 57 na sjezd ONV Benešov a dále o vybírání 1 Kčs z tiskopisu „Policejní přihláška“.

Dne 30. 3. po pětileté odmlce zahájil v Úročnici svoji činnost Ochotnický spolek Komenský, a to hrou „Zelené království“ (hra se hrála 2x, odpoledne a večer).

Dne 28. 4. MNV v Úročnici rozhodl o výši poplatků takto: 1. Nápojový 10%. (Platil - Stojánek Otto a Jindřich Žaba) 2. Ze psů – 80 Kč ze psa. 3. Z bytů – 50 Kč za byt. 4. Z elektrického proudu 10%. Obec chtěla platit ze státní akce „2 M“ výstavbu vodovodu v obci a opravu cest.

V dubnu 1947 vláda a parlament urychleně schválily soustavu opatření mimo jiné směrující k vyřešení půdní otázky v zemi, jednalo se o tzv. Hradecký program. V bodě 15 se jednalo i o „Výstavbu území bývalých německých vojenských cvičišť“.

Dne 9. 9. se v Úročnici se konala společná schůze MNV, Svazu československých zemědělců, Ochotnického spolku „Komenský“ a Sboru dobrovolných hasičů.

Při informativním řízení konaném VIII. Zemskou komisí pro stavební obnovu dne 24. října 1946 v obci bylo zjištěno, že byly zničeny objekty č. p. 19 a 59, velmi těžce poškozena regulace místního potoka a těžce poškozeny objekty č. p. 7, č. p. 1, č. p. 2, č. p. 9, č. p. 17, č. p. 23, č. p. 24, č. p. 40, č. p. 42, č. p. 46, č. p. 47, č. p. 50, č. p. 51, č. p. 52, č. p. 53, č. p. 48 a č. p. 16. Bylo celkem ztraceno 3 jednotky bytové a 17 jednotek zemědělských. Současně byl pro obec pořízen určovací plán pro stavební obnovu obce, protože obec neměla platný regulační plán.

Na místním šetření, kterého se zúčastnili zástupci Zemského národního výboru pro stavební obnovu, expert pro zemědělsko-technické plánování a obyvatelé obce byl konstatován stav objektů v obci. Vlastníkům dotčených stavebních objektů byla současně dána možnost, aby se vyjádřili k navrhovaným úpravám. Všichni je přijali.

Stav objektů:

a) Veřejné objekty -

Těžce poškozen byl obecní domek s vahou č.p. 7. Domek bude obnoven na náhradním pozemku č. kat. 1191/1. Bude získána 1 bytová jednotka. Regulace místního potoka v délce 220 m bude obnovena podle směrného plánu. Hráze a zpevnění břehu potoka budou uvedeny do původního stavu.

b) Soukromé objekty -

Obnova objektu č. p. 59 (chata) nebude provedena z důvodů národohospodářských. Držitelem objektu je Jiří Hora, Benešov, č. p. 500. Ztracena byla 1 bytová jednotka.

Obnova bude provedena na původním staveništi u těchto těžce poškozených objektů:

U objektu č. p. 1, jehož spoludržiteli jsou Josef, Věra a Růžena Štěpánkovi, bude obnoven vepřín, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 2, jehož držiteli jsou Jan a Růžena Havelkovi, má zničenou drůbežárnu. Při obnově bude získána 1 zemědělská jednotka.

Spoludržiteli objektu č. p. 9 jsou Václav a Anežka Vnoučkovi. Obnovou zničeného vepřince bude získána 1 zemědělská jednotka.

Objekt č. p. 25, drží Jan a Antonie Klenovcovi. Zničený vepřín bude obnoven, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 17 jsou spoludržiteli František a Anna Řehákovi. Obnovou zničené kolny a vepřince bude získána 1 zemědělská jednotka.

Spoludržiteli objektu č. p. 24 jsou Václav a Barbora Hubínkovi.  Zničený vepřín bude obnoven, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 40, jehož spoludržiteli jsou Bohumil a Božena Kreifovi, budou obnoveny 2 kolny a vepřín, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 42 bude obnoven vepřín, obytná budova, stodola, studna, vjezdové pilíře a podezdívka hrazení. Získána bude 1 bytová jednotka a 1 zemědělská jednotka. Držitelem objektu jest Josef Vašák.

Spoludržiteli objektu č. p. 46 jsou František a Anežka Kaprálkovi. Obnovou zničeného vepřína a dřevníku bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 47, kterého spoludržiteli jsou Antonín a Božena Fraňkovi, bude obnovena kolna a vepřinec, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

Objekt č. p. 50 drží Václav a Anežka Štěpánovi. Obnovou zničeného vepřína a kolny bude získána 1 zemědělská jednotka.

Objekt č. p. 51 má v držbě Václav a Růžena Havelkovi. Bude obnoven zničený chlév a tím získána 1 zemědělská jednotka.

Spoludržiteli objektu č. p. 52 jsou Čeněk a Marie Kaprálkovi. Obnovou zničené kolny a chléva bude získána 1 zemědělská jednotka.

U objektu č. p. 53, který drží František a Marie Jirákovi, jsou zničeny chlév a kolna. Při obnově těchto objektů bude získána 1 zemědělská jednotka.

Objekt č. p. 48 drží Anna a Josef Štěpánovi. Obnovením zničeného chléva bude získána 1 zemědělská jednotka.

Objekt č. p. 16 má v držbě František a Marie Hubínkovi. Obnovena bude drůbežárna, čímž bude získána 1 zemědělská jednotka.

U všech uvedených objektů budou znovu získány 2 bytové jednotky a 16 zemědělských usedlostí.

U všech uvedených objektů v obci byli uvedeni jako držitelé jejich původní majitelé, kteří vesměs bydlí v Úročnici, protože v obci nebyla dosud provedena restituce majetku zabraného okupanty pro vojenské cvičiště. Dále bylo konstatováno, že zničené nemovitosti nebyly památkově chráněné a ani jinak cenné a nebudou při obnově chráněny z tohoto hlediska.

Obnova obce byla vedena jako jedna stavební akce podle § 11 zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově. Regulační stavební čáry byly uvedeny v určovacím plánu výstavby obce. Sedlové střechy musely být kryty pálenými taškami a přízemí muselo mít podlahu min. 45 cm nad nejvyšším bodem terénu v obvodu budovy. Zmocněncem pro obnovu objektů jmenoval Zemský národní výbor p. Františka Štrumla, mistra zednického v Týnci nad Sázavou, č. p. 159, telefon č. 512 a jako náhradníka p. Františka Jiráka v Úročnici č. p. 53.

Podle odhadu předpokládal Zemský národní výbor, že pro stavby ve výše uvedeném výměru uvedené bude zapotřebí 200 000 kusů cihel, 250 m3 vápna, 50 000 kusů tašek a 80 m3 dřeva. Jako pravděpodobná potřeba pracovních sil přicházelo v úvahu 10 pracovních sil po dobu 6 měsíců. Schválené náčrty určovacího plánu byly Místním národním výborem v Benešově veřejně vyloženy. Výměr vydal referent Zemského národního výboru p. Ing. R. Brázda.

            Příklad obnovy: Obnovu poškozených objektů a výstavbu nového objektu u č. p. 9 provedl p. Václav Vnouček vlastními silami za pomoci rodinných příslušníků. Jako zajímavost lze uvést, že v celém objektu byly spáleny veškeré dřevěné konstrukce a zařízení mimo nosných částí krovů a podbití stropních konstrukcí, ale i ty byly na několika místech poškozeny tím, jak němečtí vojáci stropy propadli, když likvidovali dřevěné záklopy stropů. Studna pak byla plná německých zbraní a nábojů včetně granátů. Její čištění bylo též provedeno majitelem domu a nalezené zbraně a náboje (mimo granátů) byly zakopány u plotu v severní části pozemku (zde se občas při zemních pracích daly nábojnice nalézt i v nedávném období).

V Benešově před kostelem sv. Mikuláše byl postaven dřevěný misijní kříž.

„V roce 1947 bylo strašné sucho. Nepršelo celé léto. V dolejší části obce „Na Drahách“ neměli občané vodu ve studnách. V lese uschlo hodně stromů.“ (Pamětní kniha obce Úročnice.)

Od tohoto roku měli benešovští divadelní ochotníci k dispozici jeviště v divadelním sále Městského divadla Na Poště. V režii Stanislava Dvořáka se hrála báj Stanislava Loma „Děvín“.

Hasiči z Týnce nad Sázavou si zakoupili hasičský vůz zn. Chevloret od soukromníka z Příbrami za 32 tis. Kč.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou byla zahájena sériová výroba motocyklu Jawa 250 – „Pérák“. Jawa 250 měla jako motor dvoudobý jednoválec o objemu 248,5 ccm, vrtání 65 mm, zdvih 75 mm a výkon 9 koní.

V srpnu roku 1947 vznikla Zemědělská strojní stanice č. 217 pro soudní okres Benešov v Konopišti (7 traktorů, 7 samovazačů, 2 mlátičky). Následně byla při ní zřizována střediska, v našem okolí např. Václavice, Týnec. 89)

            V září zakoupila obec Úročnice nový zvonek (umíráček), který byl zavěšen na dřevěnou zvoničku postavenou u cesty do Václavic za hostincem Otty Stojánka č. p. 22, směrem k č. p. 11.

Zámek v Tvoršovicích zdědil Cyril Bartoň – Dobenín.

Dne 7. 12. vznikl v Benešově oddíl kuželkářský, hrálo se na dvoudráhovém asfaltovém kuželníku umístěném na místě dnešního autobusového nádraží.

V Benešově ukončila činnost „Učňovská škola zahradnická“ v Pražské ulici.

V Bukovanech byla provizorní elektrifikace obce nahrazena definitivní. V čele místního národního výboru byl Ludvík Barochovský (do roku 1949).

MNV v Úročnici schválilo dne 26. 11. členy vyživovacího spolku: předseda Josef Jirák č. p. 30, členové František Řehák č. p. 17 a Josef Štěpán č. p. 48. V obci byl svépomocí budován telefon, občané obdrželi za 1 odpracovanou hodinu 12 Kčs a za 1 hodinu s potahem 30 Kčs.

V Bukovanech začal působit oddíl odbíjené (zakladatelé Josef Vašák, Josef Drazdík), oddíl působil pod hlavičkou Sokola Vidlákova Lhota. Hřiště členové vybudovali pod Bartákovou stodolou. Obdobný oddíl působil i v Týnci nad Sázavou.

V továrně Jawa bylo vyrobeno 17 162 nových strojů.

Dne 25. 12. ochotnický spolek z Úročnice sehrál divadelní dnu „Praha je naše“ (2x, odpoledne a večer).

Dne 27. 12. se konal v Úročnici hasičský ples.

 

1948

 

            V lednu byl v Úročnici zprovozněn telefon, hovorna byla umístěna v č. p. 22 – hostinec p. Otty Stojánka.

Dne 11. 1. v hostinci „U Žabů“ se konala schůze ochotnického spolku na oslavu 25 let trvání spolku.

            Dne 8. 2. uspořádali hasiči v Úročnici maškarní zábavu s průvodem obcí.

Dne 22. 2. sehrál ochotnický spolek v Úročnici divadelní hru „Na potoce za mlýnicí“.

Místní národní výbor v Úročnici zřídil v bývalé kovárně č. p. 7 obecní prádelnu, neboť občané obce, kteří pod vedením p. Štěpána Josefa st. se zúčastnili průvodu na 1. máje ze vsi do Benešova, v Benešově s alegorickým vozem vyhráli 1. cenu, automatickou pračku. Za objektem č. p. 7 se plánovala výstavba fotbalového hřiště, vzhledem k odkoupení pozemku soukromou osobou k výstavbě nedošlo. Hasičská stříkačka včetně nářadí a hadic byla umístěna do kůlny zemědělské usedlosti č. p. 3. Původní rybníček „Na Návsi“ byl rozšířen do dnešní velikosti. Hasiči zasahovali při hašení požáru stohu slámy u stodoly u usedlosti č. p. 2 „Havelkovi“. Voda byla odebírána z opraveného rybníka. V č. p. 7 začalo prodávat v prodejně smíšeného zboží spotřební družstvo Jednota.

            V Černíkovicích při východním okraji obce byla postavena zděná kaplička se samostatným prostorem a zvoničkou, tzv. „Mariánská“. 140)

V pátek 27. 2. naposledy projel Benešovem prezident dr. Edvard Beneš.

Po Únoru 1948 byla podpora státu mimo jiné soustředěna na podporu pokrokových forem hospodaření, čímž byla míněna zejména Jednotná zemědělská družstva, která vznikala od začátku roku 1949 i v okolí Benešova.

MNV v Úročnici měl referáty/referenty: zásobovací, hospodářský, výdej poukazů na obuv, sběrna mléka, výdej mlecích poukazů a výdej poukazů na textil.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou byla zahájena výroba dvouválcové třistapadesátky pod značkou „Ogar“.

Hasiči z Přibyšic si od věcného fondu zakoupili hasičské auto za 20 tis. Kč.

V tomto roce byla ze zdi Základní školy Jiráskova v Benešově v Husově ulici sejmuta Pamětní deska obětem 1. světové války a byla přenesena do Pomníku obětem 1. a 2. světové války před gymnáziem v Benešově. 139)

            Dne 19. 4. se v domě Josefa Vašáka č. p. 42 konala volba nového předsedy, za odstoupivšího Václava Drábka č. p. 34, ve volbě zvítězil Josef Štěpán č. p. 48. Dále byl za Františka Vašáka č. p. 21 zvolen Jan Klenovec č. p. 23, za Ottu Stojánka staršího byl zvolen jeho syn Otto Stojánek mladší. Do finanční komise byli zvoleni: předseda Jaroslav Fulín č. p. 39, členové Josef Franěk č. p. 58, Otto Stojánek č. p. 22. Do zemědělské komise: František Řehák č. p. 17, František Hubínek č. p. 16 a Bohumil Kreif č. p. 40. Stavební komise: předseda Josef Hájek č. p. 57, členové Jindřich Havlíček č. p. 26, Josef Jirák č. p. 30 a Josef Franěk č. p. 38. Dále byla odsouhlasena oprava obecního domu, v němž bude umístěna hasičská zbrojnice, MNV, zasedací síň a knihovna. Dále bylo jednáno o zřízení obecního rozhlasu.

V květnu byl dán v obci Úročnice do provozu obecní rozhlas.

Dne 15. 5. sehrál ochotnický spolek z Úročnice v Kamenném Přívoze divadelní hru „Na potoce za mlýnicí“.

V Úročnici bylo v květnu zprovozněno obecní rozhlasové zařízení. Také byla postavena silnice k Bukovanům.

Dne 5. 6. MNV zhodnotilo výsledek voleb (předsedou akčního výboru byl Josef Vašák z č. p. 42) a jednalo o objednávce pračky, která byla věnována obci jako dar za vzorně uspořádaný májová průvod.

V tomto roce byl v Benešově Pomník obětem 1. světové války rozšířen a přejmenován na Pomník obětem 1. a 2. světové války. Původní pomník z roku 1936 byl doplněn vlevo deskou ze Základní školy Jiráskova a vpravo deskou obětem 2. světové války. Obě desky byly zasazeny do kvádrů z hořického pískovce, z něhož je původní pomník z roku 1936. Bronzový reliéf představuje alegorii dvou bojovníků za svobodu – chlapec se samopalem a dívka s pochodní a vlajícím vítězným praporem (pravá část pomníku). Iniciátorem rozšíření je Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů Benešovských a zřizovatelem výbor různých institucí a organizací. Autorem úpravy pomníku je akademický architekt Karel Scharf a desky Břetislav Benda. Náklady na zřízení uhradily: posvícenská veselice (80 000 Kč), veřejná sbírka (50 000 Kč), ONV Benešov (10 000 Kč), SNB Benešov (30 000 Kč), MNV Benešov (poskytl materiál). Na desce je nápis: „A naši mrtví žijí v nás, mluvíme řečí jejich, tou řečí, jejíž sladký hlas, živil v nás v beznadějích. Vděčné občanstvo obětem nacismu. 1938 – 1945“ (pravá část). 139)

            V tomto roce byl zestátněn poslednímu majiteli, kterým byl Cyril Bartoň – Dobenín, zámek v Tvoršovicích.

V Benešově byla „Lidová škola zahradnická“ přejmenována na „Cyklickou základní školu rolnickou“. Současně zde působila „Zimní rolnická škola“.

Dne 8. 7. MNV v úročnici zvolil novým místopředsedou Jana Klenovce z č. p. 23 (namísto Josefa Hájka).

Pro školní rok 1948/1949 byla v ČR přijata nová koncepce jednotné školy, to v Benešově znamenalo, že bylo zrušeno osmileté reálné gymnázium a nahrazeno gymnáziem čtyřtřídním s maturitou a vznikla střední škola pro mládež do 15 let.

Klub českých turistů Benešov byl včleněn do jednotného Sokola.

V Benešově ve dnech 1. a 2. 10. uspořádali benešovští divadelní ochotníci první divadelní festival.

V provozovnách firmy pražské firmy OGAR (typ 12) se začal vyrábět motocykl Jawa 350 v šasi „péráku“. Jawa 350 měla jako motor dvoudobý dvouválec o objemu 350 ccm a výkon 12 koní, pozdější vylepšený typ 14 koní. Malá továrna OGAR splynula s továrnou Jawa znárodněním. V tomto roce byl zkonstruován na základě požadavků Středního východu motocykl Jawa „rikša“, stroj vycházel z „Péráka“ a bylo to tříkolové vozidlo s pohonem zadní osy pomocí diferenciálu, vpředu mělo jedno a v zadu dvě sedadla.

Dne 23. 11. MNV v Úročnici jednal s Františkem Klenovcem, majitelem domu č. p. 19, který je zbořen o odklizení trosek, dále jednal o koupi hospodářství č. p. 3 s jeho majitelem Josefem Kolářem, který se do obce po válce již nevrátil, odstěhoval se do Čerčan. Dále oznámil, že budou pronajaty pozemky od hospodářství č. p. 5, majitelka A. Kudrnová, která se do obce nevrátila.

Dne 28. 11. MNV v Úročnici jednalo o rozdělení podpor z akce UNRA a jako člena lidového soudu zvolilo Josefa Vašáka z č. p. 42.

Dne 25. 12. sehrál ochotnický spolek z Úročnice v hostinci „U Žabů“ divadelní hru „Rozmysly si Mařenko“.

 

1949

 

            Město Benešov s okolím připadlo pod kraj Pražský a krajský správní úřad a krajský soud Praha. V Benešově sídlilo i okresní finanční ředitelství, berní správa a berní úřad.

Zákonem byla odstraněna nejednotnost a roztříštěnost ve vedení matrik, byly zavedeny jednotné matriční předpisy a vedení matrik.

Dne 28. 1. MNV  v Úročnici projednalo koupi hospodářství č. p. 3 „U Kolářů“ (přídělová cena za dům byla 141 814 Kčs), nakonec jej ministerstvo zemědělství přiřklo MNV.

Hasiči z Úročnice dne 2. 2. zvolili Josefa Hubínka jednatelem a Miroslava Kaprálka, Josefa Vašáka a Františka Havelku zbrojmistry.

Dne 8. 2. sehrál ochotnický spolek Komenský divadelní hru „Za pantátovými zády.“

Dne 24. 5. jednalo MNV v Úročnici o regulaci potoka a obnově hospodářství č. p. 3. Dne 30. 5. jednalo MNV o koupi pozemků a nemovitostí po Čeňku Kaprálkovi č. p. 38 a Janu Zdvihalovi č. p. 36, kteří se z obce vystěhovali do pohraničí. Na schůzi dne 28. 6. bylo rozhodnuto, že příspěvek ve výši 1,62 mil. Kčs bude použito na vybudování jednotného zemědělského družstva, resp. bude věnován na investice, které by družstvo při založení provádělo. Současně byla zvolena tříčlenná žňová komise, která měla zajistit žňové práce a výmlat, a byla svolána brigáda na vybudování rybníka.

Začala se vyrábět Jawa „rikša“.

Vznikly kraje a okresy, okolí obce Úročnice patřilo do kraje Praha a okresu Benešov. Okres Benešov sousedil s okresy: Praha - Jih, Praha - Východ, Říčany, Český Brod, Kutná Hora, Vlašim, Votice, Sedlčany a Dobříš.

Od roku 1949 vznikala první Jednotná zemědělská družstva (podkladem byl zákon č. 69/1949 sb., o jednotném zemědělském družstvu, ze dne 23. 2. 1949) a byla realizována ve 4 typech:

Prvním typem JZD bylo zavedení společného osevu při zachování mezí, společné organizování polních prací a společné užívání strojů a inventáře, ale každý člen hospodařil individuálně.

            V druhém typu došlo k rozorání mezí a byla zavedena společná rostlinná výroba. Sklizeň se rozdělovala podle průměrných výnosů ze zcelené půdy.

            Třetím typem bylo již plně organizované výrobní družstvo se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou, kdy se výtěžek rozděloval z větší části podle vykonané práce a z menší části podle výměry vnesených polností.

            Čtvrtý typ JZD potom znamenal, že při rozdělování rozhodovaly pouze odpracované jednotky. 86)           

            Před vznikem JZD vznikaly tzv. přípravné výbory, jejichž členy byli zejména drobní zemědělci, kovo a stavo - zemědělci, občas střední zemědělci a bezzemci. Proto se traduje, že větší sedláci říkali: „Do družstva půjdeme, až nám kozičkáři a kravičkáři ukáží, jak se hospodaří“.

            Benešovští divadelní ochotníci uspořádali divadelní festival.

            V Benešově bylo znovu zrušeno skautské hnutí (obnoveno bylo v roce 1945).

            Dne 19. 7. jako 6. v pořadí na okrese Benešov vzniklo Jednotné zemědělské družstvo v Týnci nad Sázavou.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou byla zřízena Závodní škola práce.

            Od tohoto roku také začíná nové období práce hasičského sboru v Úročnici.  Sbor čítá 43 členů. Hasičský sbor zasahuje při požáru stodoly v Žabovřeskách, kam byla dopravena hasičská stříkačka traktorem Státního statku (ČSSS).

Svoji činnost v Úročnici ukončil „Obchod smíšený“, který byl v usedlosti č. p. 22 (u Stojánků, zřízen byl v roce 1920). Také pekárna v této usedlosti ukončila svoji činnost.

            V tomto roce byl zrušen II. hasičský obvod v Neveklově (dříve Neveklovská župa) a sbory Týnec a Podělusy připadly k Benešovu.

            V Mrači se uskutečnilo okrskové cvičení hasičů.

            Hasiči z Chářovic dostali od MNV Chářovice hasičskou motorovou stříkačku od firmy Smekal.

Soukromá Sukova hudební škola byla převzata do správy města Benešova. Dne 1. 9. se Městská hudební škola Sukova v Benešově přejmenovala na Městský hudební ústav Josefa Suka (předchůdce Lidové školy umění).

Dne 3. 9. zemřel předseda MNV v Úročnici Josef Štěpán z č. p. 48, dne 21. 10. byl za něj zvolen předsedou František Kaprálek z č. p. 60, jako nový člen výboru byl zvolen rolník Josef Žížala z č. p. 4.

Dne 7. 9. se hasičský sbor z Úročnice zúčastnil cvičení se stříkačkou na zámku Konopiště.

V Benešově v Pražské ulici byl ukončen provoz „Zimní rolnické školy“.

V Benešově vstoupily do jednotného Sokola všechny dosavadní tělovýchovné organizace (Dělnická tělovýchovná jednota, Tělovýchovná jednota katolické organizace, kuželkářský klub, Orel, Klub československých turistů,…).

V Benešově začalo působit Městské oblastní divadlo (v sále hotelu Pošta).

Od školního roku 1949/1950 působila v Benešově střední zdravotnická škola.

Mateřská škola v Benešově měla 6 tříd, dvě třídy byly umístěny na Karlově č. p. 91 (budova fary), jedna třída v budově střední školy na Karlově a tři třídy v budově střední školy v Jiráskově ulici.

Benešovským městským archivářem byl jmenován historik, profesor sedlčanského gymnázia Jiří Tywoniak (*1919, †1995), jenž se v následujícím půlstoletí stal vynikajícím organizátorem nejen archivní, ale i vlastivědné práce v celém regionu. Vlastní archiválie benešovského městského archivu byly uloženy v podkrovních místnostech benešovské radnice.

Městský národní výbor v Benešově převzal do své péče městské lesy a městský dvůr Bedrč, z něhož vytvořil Komunální statek města Benešova.

Muniční sklad v Tvoršovicích č. 41 byl přečíslován na MS I/1.

Václava Barochovského v čele Místního národního výboru v Bukovanech vystřídal František Cihlář (do roku 1954).

Byla znárodněna Janečkova továrna v Týnci nad Sázavou.

Veřejná lidová knihovna a čítárna v Benešově, která za války sídlila v pronajatých místnostech v domě firmy Jakub Fürth č. p. 146 na dnešním Malém náměstí, se přemístila do budovy Okresní hospodářské záložny na námětí dr. Engela č. p. 74.

Dne 20. 11. v hostinci „U Žabů“ se konala valná hromada ochotnického spolku, na ní byli zvoleni: Josef Kaprálek č. p. 54 (předseda), Václav Havelka č. p. 51 (místopředseda), Věra Fraňková č. p. 58 (pokladník), Jaroslav Novák č. p. 6 (jednatel), Josef Žaba č. p. 15 (režisér), Jaroslav Kůt č. p. 12 (místorežisér) a František Franěk č. p. 3 (rekvisitér).

Dne 1. 12. bylo MNV v Úročnici schváleno převedení hostinské živnosti z Jindřicha Žaby na jeho syna Josefa Žabu (č. p. 15). Za odstupujícího knihovníka Jana Klenovce z č. p. 23 byl zvolen František Novák z č. p. 6. (z řad ČSN). Dne 14. 12. bylo odsouhlaseno zřízení telefonní přípojky do objektu č. p. 7, kde sídlila prodejna spotřebního družstva Jednota. Dále bylo odsouhlaseno, aby objekt č. p. 3 byl včetně zahrady pronajat vedoucímu „Jednoty“ p. Šteklovi (Josef Dvořák se odstěhoval do domu č. p. 38). V MNV pracovali referenti pro – sběr mléka, zemědělství, finance, výdej poukazů na obuv a na textil a zásobovací. Obecním hajným byl v této době Bohumil Kreif z č. p. 40, též mu byla schválena vánoční refundace. Za 15 000 Kčs byl zakoupen psací stroj.

Dne 25. 12. na Hod Boží sehrál ochotnický spolek z Úročnice v hostinci „U Žabů“ odpoledne a večer divadelní hru „Vesnička pod lipami“.

Dne 31. 12. uspořádali hasiči z Úročnice hasičský ples.

 

50. léta

 

            Bývalá obecní pastouška v obci Žíňany začala být užívána jako úřadovna místního národního výboru, kancelář JZD a obecní knihovna.

            Na chaloupku do Poříčí nad Sázavou s výhledem na kostel sv. Petra jezdil i divadelní a filmový herec a malíř (maloval květiny) František Filipovský se svojí rodinou a buldokem Golemem.

 

1950

 

K 1. 1. byly uzavřeny všechny církevní a civilní matriky a pravomoc vést tuto agendu převzaly národní výbory, podle stanovených územních obvodů, bez ohledu na farní a jiné matriční obvody a náboženské vyznání. Nový zákon o rodinném právu zrušil možnost uzavírání církevních sňatků.

Dne 1. 1. ústřední ředitelství Československé státní autobusové dopravy zřídilo v Benešově dopravní závod 108 Benešov.

Ještě v tomto roce bylo v Benešově 92 hospodařících zemědělských usedlostí.

Od 1. 1. přešla benešovská nemocnice do rukou státu, bylo to na základě zákona z roku 1948 o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů. Došlo k rozčlenění lékařské správy nemocnice, vznikly nové primariáty. Ředitelem nemocnice a primářem chirurgie zůstal doc. Fürst.

Dne 14. 1. jednal MNV v Úročnici o zrušení jednoho hostince v obci, bylo rozhodnuto, že bude zrušen hostinec č. p. 22 (majitel Otto Stojánek) a ponechán hostinec č. p. 15 (majitel Jindřich Žaba), který bude převzat „jednotou“, spotřební družstvo v Benešově. Bezpečnostním referentem obce byl jmenován Jaroslav Chudlářský.

Dne 14. 2. MNV v Úročnici projednal, že neobdělávané pole Františka Kudrny z č. p. 5 a Františka Klenovce z č. p. 19 budou dány do pronájmu místním zemědělcům a ti po dobu 2 let nebudou platit nájem (kontingent). Dále bylo rozhodnuto, že zahrada františka Kudrny bude dána na cvičiště hasičskému sboru a hřiště Československému svazu mládeže.

Dne 25. 2. na valné hromadě v hostinci „U Stojánků“ byl potvrzen starý výbor (starosta Otto Stojánek, velitel František Jirák). Na jednání byl přítomen i okrskový velitel J. Kindl z Václavic.

Dne 2. 3. MNV v Úročnici rozhodl o odebrání 1 000 kusů jilmů od lesní správy Benešov a o jejich výsadbě v obecních lesích. Sběrna mléka byla umístěna do domu u Stojánků č. p. 22, dále bylo rozhodnuto, že po dobu nemoci předsedy Františka Kaprálka jej bude zastupovat František Řehák z č. p. 17. Dne 9. 3. MNV rozhodl o koupi vodního čerpadla k elektrické pračce, stodolu obecního domu u č. p. 3 pronajal místním obyvatelům a neobdělávaná pole nechá osít lnem a na ostatních založí pastviny.

Dne 26. 3. sehráli ochotníci z Úročnice odpoledne a večer v hostinci „U Žabů“ divadelní hru „Mlýn na samotě“. Tuto hru sehráli dne 2. 4. v Tismi.

Dne 12. 4. pokračovaly v Úročnici práce na místním rybníku.

Dne 16. 4. na schůzi hasičů z Úročnice se všichni členové přihlásili za členy Československého Červeného kříže. Téhož dne se hasiči zúčastnili cvičení se stříkačkou ve Václavicích.

Dne 30. 5. MNV v Úročnici sestavil požární komisi a rozhodl o zakoupení vodního čerpadla a zřízení vodovodu v dolejší části obce („Na drahách“). Všechny práce provedli občané obce svépomocí včetně vyhloubení studny.

Dne 5. 6. se hasiči z Úročnice zúčastnili cvičení se stříkačkou v Benešově.

Dne 16. 6. byl zvolen nový MNV v Úročnici, předsedou se stal Jaroslav Novák z č. p. 6, ustaveny byly komise – zemědělská, vyživovací, osvětová, finanční a technická.

V listopadu začal p. Ladislav Franěk (*1917 v Úročnici) z Úročnice č. 29 psát pamětní knihu obce.

V Úročnici bylo 60 čísel popisných, z toho č. p. 19 (majitel František Klenovec) a č. p. 59 (dřevěný domek ve višňovce „Hůrka“, majitel R. Hora z Benešova) byly zrušeny. Celkový stav obyvatelstva obce byl 234 osob, z toho 99 mužů (z toho 9 ve vojenské službě), 92 žen a 43 dětí do 14 let. Celkový katastr obce činil 268,47 ha pozemků, lesů 23 ha a 11 ha luk.  Celkem 62 rodin – 36 rodin dělníků, 20 rodin rolníků, 1 obchodník, 3 rodiny výměnkářů a 2 rodiny důchodců. V obci byly 2 hostince – v č. p. 15 (majitel spotřební družstvo „Jednota“) a č. p. 22 (majitel p. Otto Stojánek), obchod zbožím koloniálním v č. p. 7 (majitel spotřební družstvo „Jednota“) a trafika v domě č. p. 34 (majitel p. Václav Drábek). Obec byla národní základní školou přičleněna k Václavicům a měšťanskou školou k Benešovu. V obci působí knihovna, která má 550 svazků knih.

V místní „kantině“ na Racku se začal zřizovat Dětský domov, bylo to v budově postavené trestanci za německé okupace jako kantýnu pro německé vojáky ubytované na Racku. Po válce sloužila jako společenský dům, mládež a jiné korporace tu pořádala taneční zábavy. Později budovu převzal ONV a postupně tu byly ubytovány: učňovská škola, ozdravovna a konečně řecké děti (do roku 1950). V době rušení malých dětských domovů sem byly přestěhovány děti z Nouzova u Kladna (25 dětí) a část zařízení domova. Také sem byly umístěny děti z Kunratic u Prahy a další děti z rodin, celkem sem bylo ubytováno 62 dětí. Vedoucí se stala Marie Kožantová.

Dne 1. 8. MNV v Úročnici schválil dokoupení knih pro obecní knihovnu. Zdravotním referentem byl zvolen Otto Stojánek z č. p. 22. Byla podána žádost o přidělení finančních prostředků z akce UNRA na rozšíření vodovodu, zakoupení hasičského auta, na regulaci potoka, na obnovu hasičské zbrojnice a na zakoupení jeviště. Dne 8. 8. byly stanoveny poplatky 80 Kčs za psa, 50 Kčs z každé obytné místnosti a 10% dávka z nápojů. Dne 7. 9. byla stanovena odměna obecnímu zvoníkovi Matěji Kaprálkovi. Dne 10. 9. proběhl v obci sběr druhotných surovin. Dne 26. 9. MNV schválil finanční podporu pro Jana Klenovce č. p. 23 na stavební obnovu domku, vyslovil souhlas se stavbou rodinného domku Jaroslava Fulína.

Dne 7. 10. a 8. 10. se v Úročnici konala posvícenská zábava.

Dne 23. 10. MNV v Úročnici rozhodl o postavení obecní prádelny v č. p. 7. Dne 5. 11. se v Úročnici jednalo o náboru na dlouhodobou brigádu do dolů a na výstavbu Slapské přehrady. Byla sestavena sociálně – politická komise: Otto Stojánek, Josef Hájek, Božena Kubánková a Josef Brejla. Byly schváleny odměny obecnímu hajnému Bohuslavovi Kreifovi, knihovníkovi a kronikáři.

Dne 9. 11. se v Benešově narodil akademický sochař, keramik a výtvarný pedagog Jiří Mareš, tvorba plastik a reliéfů, točená a odlévaná užitková keramika. Absolvent Střední průmyslové školy keramické v Bechyni a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, žák profesora O. Eckerta, pedagog Výtvarné školy Václava Holara v Praze.

Dne 3. 12. Čtenářsko – ochotnický spolek Komenský z Úročnice po delší debatě rozhodl, že se připojí k organizaci „Jednotný svaz českých zemědělců“ pod jménem „Vesnický divadelní klub Komenský“ v Úročnici.

Dne 28. 12. MNV v Úročnici sestavil bytovou komisi, rozhodl o zřízení Stanice první pomoci a stanovil poplatky za odebírání vody z obecní studny „Na drahách“. Dále bylo rozhodnuto, že majitelé ovocných stromů zaplatí 70 Kčs na zakoupení stříkačky pro postřik ovocných stromů.

Pro Městskou hudební školu Josefa Suka v Benešově byla uvolněna budova v ulici Československé armády (později Leninova třída). 

V Benešově začaly vycházet „Vesnické noviny“.

Mateřská škola v Benešově byla rozdělena na MŠ na Karlově a MŠ II v ulici Antonína Zápotockého. Dne 5. 2. byla slavnostně otevřena pro mateřskou školu MŠ II v ulici Antonína Zápotockého (nyní MŠ „Berušky“ v Táborské ulici) nově zrekonstruovaná budova (4 třídy, dříve městský chudobinec č. p. 350).

Všechny provozovny silniční dopravy v Benešově byly převedeny do Československé autobusové dopravy Benešov.

Zemřel pplk. Karel Volevecký (*1901), velitel protifašistického/protinacistického odboje v Benešově. Průběh operací řídil pro svou nemoc z lůžka. Němci nebyl nikdy vypátrán. Hrob má na novém hřbitově v Benešově.

            Funkci předsedy hasičského sboru v Úročnici přebírá František Jirák a velitelem se stává Jaroslav Novák. Technika požárního sboru je posílena o starší automobil Steyer, který zakoupil sbor od pana Hůly z Hvězdnic (obchod uhlím) Místní národní výbor obce za 90 tis. Kč z finanční pomoci od UNRY. Automobil přivezl z hvězdnic p. Stojánek Otto a p. Miloslav Vnouček. Nosný rám a plachta nad nákladním prostorem a nástřik zelenou barvou byly pořízeny od p. Kosa v Benešově. Dřevěné lavice zhotovil p. Pohůnek – kolář z Benešova (později byly lavice umístěny do čekárny na návsi). Také tento nový hasičský automobil byl umístěn do kolny pod sýpkou v hospodářské usedlosti „U Kolářů“ č. p. 3. Jako strojníci se starají o stříkačku a automobil Otto Stojánek, Štěpánek Jaroslav a Miroslav Kaprálek. Jedenáct členů sboru složili zkoušky v soutěži „Vzorný hasič“ a členové sboru se zúčastnili 4. 6. okresního sjezdu v Benešově.

            Při sčítání lidu v roce 1950 měla obec Úročnice 218 obyvatel a 59 domů.

            V Tismi p. Jan Novotný inicioval postavení pomníku obětem 1. světové války, pomník však nebyl postaven.

„Sportovní klub Konopiště“ zanikl na základě ministerského výnosu.

V Benešově bylo založeno Městské oblastní divadlo, o jeviště v divadelním sále Městského divadla Na Poště se dělilo s ochotníky.

V Úročnici byla založena „Lidová myslivecká společnost“, obec přestala pronajímat honitbu bohatým, kterým při honu pomáhali občané obce při nahánění a nošení zvěře a nošení věcí. Členy společnosti se staly občané obce, kteří před přijetím složili myslivecké zkoušky.

 

 

 

50 – tá léta

 

            Počátkem 50 – tých let byl v Bukovanech obnoven ochotnický spolek, v hostinci „U Kabeláčů“ byla nalezena část kulis, zde se i zkoušelo a hrálo. Režisér Josef Stibůrek, rádce a maskér učitel z Netvořic Ludvík Němec. Hry – Hadrián z Římsů, Lucerna, Vojnarka, Paní Marjánka matka pluku.

 

1951

 

            MNV v Úročnici dne 4. 1. pronajal byt v domě č. p. 3 vedoucímu obchodu Jednoty v obci Janu Janouchovi i se zahradou (schváleno 15. 1.). Za peníze, které obdržel MNV od státního statku, byla zakoupena stříkačka na postřik ovocných stromů. Dne 22. 1. pronajal druhý byt v č. p. 3 J. Chudlářskému.

Dne 23. 1. jako 9. v pořadí na okrese Benešov vzniklo Jednotné zemědělské družstvo ve Václavicích.

            V únoru byly znovu zavedeny lístky na chléb a moučné výrobky (zrušené na podzim 1949).

            Dne 14. 2. severně od zříceniny hradu Kožlí byl nalezen zub (stolička) mamuta (Elephas primigenins Blumenbach), o nálezu je zmínka v dopisu ředitelky národní školy v Drachkově zaslanému Archeologickému ústavu v Praze.

            Dne 13. 2. sehrálo Oblastní divadlo v Benešově v obci Úročnice divadelní hru „Tvrdohlavá žena“.

Dne 24. 2. sehrálo v Úročnici Oblastní divadlo z Benešova divadelní hru „Tvrdohlavá žena“.

            MNV v Úročnici prodával ½ m3 dřeva z obecních stromů za 20 Kčs, za odpracovanou hodinu v lese platil 13,60 Kčs. Z akce UNRA měly být v obci zaplaceny: jeviště, úprava cest, úprava hasičské zbrojnice, zakoupení hasičské výzbroje. Neobdělávané pozemky po pí. Kudrnové byly rozděleny místním občanům. MNV schválilo oběžník, ve kterém se oznamovalo, aby hasičský sbor byl přejmenován na „Hasičskou jednotu“. Dne 14. 3. J. Žížala byl uvolněn z funkce člena výboru. Hospodářskému mužstvu v Benešově  MNV pronajal stodolu a sýpku u č. p. 3. Byt v domě č. p. 25 byl pronajat Bohuslavovi Breburdovi. V tomto roce pracovaly při MNV referáty zemědělský, technický, vyživovací, finanční a školství a osvěty. Byt v č. p. 35 byl přidělen Ladislavovi Kolářovi. Dne 2. 5. MNV rozhodl, že částka 360 000 Kčs z akce UNRA bude věnována na práce pro výstavbu obce.

            Dne 11. 3. sehrál divadelní kroužek z Úročnice odpoledne a večer hru „Jedenácté přikázání“.

            Dne 31. 3. hasiči z Úročnice na valné hromadě zvolili nový výbor: Jaroslav Kůt (předseda), František Jirák (I. místopředseda), František Havelka (II. místopředseda), Otto Stojánek (organizační referent), František Jirák ml. (výcvikový referent). Též bylo vzato na vědomí oznámení Ústředí československého hasičstva, že hasičský sbor bude přejmenován na Hasičskou jednotu. Hasičskému sboru bylo z akce UNRA zakoupeno nákladní auto za 90 000 Kčs.

Dne 28. a 29. 3. sehrál divadelní kroužek z Úročnice hru „Vojnarka“. Pro kroužek bylo z akce UNRA zakoupeno nové jeviště za 150 000 Kčs.

Dne 6. 5. se v Úročnici konala pouťová zábava, pořadatelem byl MNV.

MNV v Úročnici na základě oběžníku ONV o sběru léčivých rostlin určil k provedení akce Ottu Stojánka. Zdravotním referentem v obci byl jmenován Josef Hubínek z č. p. 16, který absolvoval kurz Československého Červeného kříže. Dne 7. 6. byla MNV v Úročnici schválena žádost Jana Vašáka o povolení stavby rodinného domku. Dne 12. 6. požádal MNV technický referát ONV o povolení stavby hasičské zbrojnice, za členy žňové komise byli určeni: Josef Žaba, Otto Stojánek, Václav Havelka č. p. 51, Josef Jirák, Jan Havelka č. p. 18, František Příhoda. Obecním hajným byl Bohumil Kreif, zvoníkem Matěj Kaprálek. Byli prováděné žňové hlídky o 2 členech, za úkol měli ochranu úrody před požárem a krádežemi. MNV odsouhlasilo převedení zahrady R. Stojánkové na Jaroslava Stojánka. Hasičskému sboru MNV přidělil kůlnu pod sýpkou v č. p. 3, sýpka byla přidělena Hospodářskému družstvu v Benešově.

MNV v Úročnici za přítomnosti zástupce Hospodářského družstva v Benešově p. Koženého a zástupce ONV p. Rampy iniciovalo vypsání soutěže okresu Benešov o nejrychlejší sklizeň a výkup obilí. Občané Úročnice se zavázali sklizeň ukončit do 23. 8. Obec v soutěži obsadila 1. místo, neboť sklizeň byla ukončena jako první v okrese dne 19. 8. V 10 hodin. Někteří rolníci mlátili i v noci a obilí sváželo hasičské auto do Hospodářského družstva v Benešově a do skladu v obci v č. p. 3.

V září se stala knihovnicí v Úročnici Jarmila Hašková.

            V letech 1951 až 1955 hořela vajíčkárna v Benešově, kravín JZD v Poříčí nad Sázavou, hospodářské budovy v Čerčanech, les u trati v Mrači a rodinný domek v Mrači, hašení všech požárů se zúčastnil mimo jiných i hasičský sbor z obce Mrač.

            V červnu 1951 na základě výnosu ministerstva vnitra hasiči změnili název a stanovy a vznikly Místní jednoty Svazu československého hasičstva. Předsedou Místní jednoty SČH v Bukovanech byl Václav Kuchta, místopředseda Jaroslav Vašák.

            Vila „Katuška“ v Benešově na Konopišťské ulici připadla ministerstvu zdravotnictví.

            Při kontrole počtu pracovníků pracujících v zemědělství v obci Úročnici bylo zjištěno: činných hospodářů – 17 mužů (majitelů), činných hospodářů žen – 3 (majitelky), pracující v zemědělství – 6 mužů a 14 členů rodin; na jednu pracovní sílu připadalo 4,725 hektarů, příští rok bude připadat 5 hektarů.

Dne 31. 10. MNV v Úročnici rozhodlo, že bude zalesněn 1 hektar neplodné půdy a že v domě č. p. 3 bude zřízena stanice první pomoci. Odstoupil Josef Žaba zemědělský referent, místo něj funkci převzal Jaroslav Fulín. Současně byla zřízena funkce Lidového agronoma a trestní komise pro řešení přestupků týkajících se polní a lesní krádeže v katastru obce.

Dne 30. 11. V 1 hodinu 20 minut byl zapálen stoh slámy na zahradě Františka Havelky č. p. 2.

            Město Týnec nad Sázavou se stalo majitelem bývalé továrny/manufaktury na kameninu, přestavěné arcivévodou Františkem Ferdinandem d‘Este na hotel (levé křídlo).

U Veřejné lidové knihovny a čítárny v Benešově byla vládním usnesením č. 46 zrušena knihovní rada a její působnost byla převedena na okresní národní výbor. Městská knihovna byla přetvořena na knihovnu okresní.

V tomto roce 93letý Josef Klenovec z č. p. 16 vyprávěl, že od svého otce ví, že v roce 1820 zasadil u luk „Širokých“ jeho otec František Klenovec vrbu. Na ní byl připevněn svatý obrázek a od té doby se tam říká „U obrázku“.

V tomto roce byl v Úročnici postaven dům č. p. 61 (majitel Jaroslav Fulín) a č. p. 62 (majitel Antonín Pazdera).

Nad osadou Hrusice (Hamry) byl na bývalé louce založen Československými státními statky rybník.

V Úročnici byl založen přípravný výbor na ustanovení Jednotného zemědělského družstva.

 

1952

 

            MNV v Úročnici pracoval ve složení: Jaroslav Novák č. p. 6 (předseda), Jaroslav Fulín, Josef Hájek, Josef Franěk, František Řehák, Jan Havelka, Čeněk Kaprálek, Václav Vnouček, Josef Jirák, Antonín Pitelka, Ladislav Kolář, Antonín Pazdera, Otto Stojánek. Dne 4. 1. Rada MNV projednala výrobní a výkupní plán na rok 1952 a vzal na vědomí, že v obci bude provedena povinná klasifikace jalovic a prasnic. Na schůzi dne 10. 1. František Drda předseda ONV informoval MNV v Úročnici o přidělení tajemníka, byl jím Jan Kopelent z Krusičan, funkci vykonával i v Krusičanech. Dne 31. 1. Rada MNV vzala na vědomí rozhodnutí vlády, že potravinové lístky na maso, mléko, chleba a tuky nebudou vydávány majitelům půdy nad ½ ha. Rada MNV v Úročnici rozhodla, aby některým rodinám, podle situace a sociálních poměrů, byly lístky vydány. Funkcí lidového zdravotníka v obci byla pověřena Jarmila Burdová a byla poslána na školení. Dne 8. 2 MNV projednalo přípis ONV, že potravinové lístky na cukr a mýdlo nedostanou zemědělci, kteří zaměstnávají pracovní síly v námezdním poměru. MNV však pro některé zemědělce v obci udělilo výjimku. Dne 13. 2. se Josef Jirák vzdal funkce vyživovacího referenta. Dále bylo rozhodnuto, že neobdělávaná půda bude přidělena zájemcům a zbytek bude obdělávat traktorová stanice. Dne 5. 3. byl vyživovacím referentem jmenován Jaroslav Kůt. Dne 28. 3. bylo rozhodnuto o provedení soupisu hospodářského zvířectva dne 29. 3. Na zajištění jarních polních prací byla jmenována tříčlenná komise. Nebylo vyhověno žádosti Čeňka Kaprálka, bydlí v pohraničí, aby byl uvolněn byt v jeho domku. Dne 24. 4. bylo jednáno o přípisu Okresní spořitelny a záložny v Benešově o půjčkách se státní zárukou u 3 zemědělců z obce a bylo usneseno doporučit, aby úroky z těchto půjček převzalo ministerstvo pracovních sil. Dne 2. 5. Byl projednán rozpis rostlinné výroby a zvolena rozpisová komise: Jaroslav Fulín, Jaroslav Kůt, Jan Havelka, Čeněk Kaprálek a Antonín Pazdera. Bylo povoleno obývání domku č. p. 61 (majitel Jaroslav Fulín). Dne 6. 6. byla ustanovena v obci žňová komise.

Hasičská jednotka sboru z Úročnice se zúčastňuje první celostátní soutěže požárních družstev, a to začíná již slavná kapitola hasičského sboru, neboť na své úrovni měří svoje schopnosti s nejlepšími sbory okresu. Od tohoto roku se do hasičských soutěží ještě více zapojuje i mládež, která se stává silnou krví sboru. Od tohoto roku vede p. Otto Stojánek obrazovou hasičskou kroniku. Sbíral fotografie, plakáty, výstřižky z novin a letáky týkající se Sboru dobrovolných hasičů v Úročnici. První fotky měl od p. Stanislava Holase z Václavic a p. Miloslava Vnoučka z Úročnice. 126)

V době znárodňování byl zrušen v obci Úročnice hostinec „U Stojánků“. V usedlosti č. p. 3 (statek „U Kolářů“) byla zřízena Místní lidová knihovna.

„Z celkové hospodářské a politické situace státu je jasné, že po znárodnění průmyslu musí i naše zemědělství po vzoru Sovětského svazu přejít na jiné cesty hospodaření. To však u našich rolníků naráží na veliký odpor. V obci jsou pořádány schůze, kde je rolníkům vysvětlována situace, jsou vybízeni k založení jednotného zemědělského družstva, ale k nějakému zdárnému výsledku nedochází. Předpis kontingentu je změněn, a sice je předepisován na celou obec. To znamená, že je předepisován na celou výměru polí, která u obce je. Tím se stává, že vlastníci jsou nuceni obdělávati všechna pole, aby předepsaný kontingent mohli splniti. Dále jsou od rolníků vykupovány výrobní prostředky a dávány do Strojní traktorové stanice, která byla zřízena v Konopišti, aby tam sloužila ku prospěchu celku.“ (Pamětní kniha obce Úročnice.)

V Úročnici byl dne 31. 3. proveden sběr odpadových surovin, bylo sebráno: 500 kg železa, 200 kg litiny, 50 kg skla, 17 kg papíru, 31 kg hadrů, 80 kg kostí a 2 kg štětin.

V Úročnici Strojní traktorová stanice v Konopišti vykoupila hospodářské stroje od Josefa Žížaly z č. p. 4 (samovazač) a od Josefa Žaby z č. p. 15 (traktor).

Dne 18. 4. hasiči z Úročnice konali valnou hromadu v hostinci „U Stojánků“, na které zvolili předsedou Jaroslava Kůta, místopředsedou Františka Jiráka staršího, výcvikovým referentem Františka Jiráka mladšího, referentem preventivní ochrany Jaroslava Vnoučka, jednatelem Jaroslava Štěpánka, pokladníkem Čeňka Kaprálka, organizačním referentem Ottu Stojánka, referentem pro dorost Miroslava Kaprálka, referentkou žen Marii Brejlovou, kulturní referentkou Věru Fraňkovou.

Dne 13. 6. byla v Úročnici otevřena v domě č. p. 3 stanice první pomoci. Téhož dne hasiči uspořádali den otevřených dveří v hasičské zbrojnici. Dne 29. 6. byl proveden soupis domácího zvířectva v obci.

Dne 1. 9. se poprvé otevřely dveře nově zřízené průmyslové školy v Benešově.

Dne 5. 9. na veřejné schůzi občanů Úročnice byli občané přesvědčováni, aby podepsali přihlášky do Jednotného zemědělského družstva, rozsáhlé a bouřlivé diskusi několik drobných rolníků a kovorolníků přihlášky podepsalo (26). Nedlouho po schůzi došlo v obci k založení přípravného výboru (předseda a 5 členů). Výsledek práce přípravného výboru byla skutečnost, že do týdne vstoupili do Jednotného zemědělského družstva všichni občané obce, co vlastnili nějaké pozemky. Poté byla svolána schůze, bylo zvoleno představenstvo a bylo rozhodnuto, že bude okamžitě provedena hospodářsko – technická úprava půdy (zcelení pozemků do honů, tedy rozorání mezí) a družstvo bude v rostlinné výrobě hospodařit společně, tedy bylo založeno JZD II. typu. Byl zvolen i nový předseda družstva.

Dne 15. 9. si v Úročnici dali závazek, ku příležitosti krajské slavnosti ve Václavicích,  že do konce roku 1952 připraví podmínky pro společné ustájení dobytka a tak budou vytvořeny podmínky pro převedení JZD na III. typ. Byl ustanoven výbor žen: Růžena Vašáková č. p. 42, Anna Fulínová č. p. 61, Antonie Kaprálková č. p. 60, Věra Fraňková č. p. 58, Miroslava Štěpánová č. p. 48, Jaroslava Burdová č. p. 27, Marie Dvořáková č. p. 25 a Marie Brejlová č. p. 20.

Dne 20. 9. v Úročnici všechny koňské potahy vyjely orat na pole „Pod trofkou“, kde bude velký lán žita. Rozoráním mezí vznikl jeden velký hon pole. Jako další úkol si členové JZD vytyčili převedení hovězího dobytka do společných stájí a tak by došlo k převedení na III. typ JZD. Dne 23. 12. byl do MNV schválen Miloslav Franěk jako důvěrník mládeže.

Dne 29. 9. se hasiči z Úročnice zúčastnili okrskového poplachu v Krusičanech, 9 mužů a 2 ženy.

Dne 8. 10. MNV v Úročnici schválilo plán hospodářsko – technické úpravy půdy vypracovaný skupinou techniků ing. Řehůřka. Dne 14. 11. Byla schválena žádost a odeslána ONV v Benešově, aby byla povolena výstavba hřiště pro hasičskou jednotu ČSH. Dne 10. 12 rada MNV povolila Františku Jirákovi výstavbu rodinného domku. Dále rozhodla, že v rámci akce M bude v roce 1953 provedena úprava cesty do Václavic v délce 100 m a schválila účet za opravu hasičského auta (55 925 Kčs).

            K 31. 10. bylo v přípravě v našem okolí JZD Pecerady, Bukovany (IV. typ) a Přibyšice, v I. typu pracovalo JZD v Chrášťanech, ve II. typu JZD v Konopišti, ve III. typu JZD ve Václavicích, Úročnici, Krusičanech a Týnci.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou byla zahájena sériová výroba motocyklů značky Jawa 500 OHC. Dvouválcový čtyřdobý motor měl objem 488 ccm, vrtání 65 mm, zdvih 73,6 mm, výkon 26 koní. U stroje byl uplatněn systém královského hřídele a byl základem stavby závodních motocyklů. Vznikl i první prototyp „kývačky“ s motorem 175 ccm a dvojsklem.

            V tomto roce vyrobila firma Šereda v Praze (na Libeňském ostrově) nové jeviště pro ochotnický divadelní spolek v Úročnici. Jeviště a nové kulisy přivezl p. Stojánek Otto s p. Jaroslavem Novákem. V obci 3x až 4x hrálo své hry i oblastní divadlo z Benešova.

Uprostřed obce Václavice byl blízko Janovického potoka postaven betonový kvádr s nápisem.

Hasičům z Týnce nad Sázavou byl zapůjčen vůz HV 8 od Štábu civilní ochrany kraje.

V Poříčí nad Sázavou byla postavena nová škola a stará škola byla využívána jako obecní úřad.

V tomto roce byl v Úročnici proveden rozpis dodávek zemědělských výrobků na 47 rodin (č. p. 1, 2, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 34, 34, 36, 38, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 48, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 57, 58, 61). Zemědělci byli rozděleni do skupin podle výměry pozemků: I. nad 15 ha. II. 10 – 15 ha, III. 5 – 10 ha, IV. do 5 ha. Podle jednotlivých tříd byl stanoven i výměr jednotlivých kontingentů. Za nesplnění kontingentu nedostal rolník lístky na potraviny a musel nakupovat na volném trhu, kde byly ceny vyšší. Např. 1 kg cukru na lístky stálo 16 Kčs, na volném trhu 140 Kčs.  Kdo odvedl více, než měl stanoveno dostával za své výrobky vyšší ceny než za zboží na předepsaný kontingent.  Cena zemědělských výrobků na kontingent: žito 325 Kčs/q, pšenice 400 – 408 Kčs/q, ječmen 320 Kčs/q, oves 265 – 270 Kčs/q, brambory konzumní 105 Kčs/q, brambory lihovarské 95 Kčs/q, mák 17 Kčs/kg, luštěniny 7 Kčs/kg, mléko 4,50 Kčs/lt, hovězí maso 14 – 19 Kčs/kg, vepřové maso 27 – 32 Kčs/kg.

Místní hasičská jednota v Úročnici má 69 členů, z toho 18 členů požárního mužstva mužů a 1 družstvo žen o počtu 9 hasiček, motorovou stříkačku, 500 m hadic a nákladní auto.

            Dne 18. 11. hasiči z Úročnice pomáhali při zdolávání požáru stodoly u č. p. 1 v Úročnici.

JZD v Úročnici rozhodnutím prosincové členské schůze bylo převedeno na III. typ, tj. společné hospodaření jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě.

 

1953

 

            Dne 3. 1. uspořádala Místní jednota ČSPO v Úročnici požárnický ples.

            V lednu byla rozhodnutím ONV v Benešově zrušena živnost hostinská, majitele Otty Stojánka č. p. 22.

Dne 3. 1. JZD Úročnice provedlo svod hovězího dobytka do společných stájí: u č. p. 2 Františka Havelky, u č. p. 3 v obecním domě (u Kolářů), u č. p. 4 u Žížalů, u č. p. 6 u Nováků, u č. p. 15 u Žabů, u č. p. 17 u Řeháků, u č. p. 13 u Příhodů, a u č. p. 26 u Havlíčků. Koně svedeni nebyli, jezdili s nimi jejich bývalí majitelé. Předsedou družstva byl zvolen Josef Novák z č. p. 6, skupinářem v rostlinné výrobě Václav Havelka č. p. 52, vedoucím živočišné výroby Jan Havelka č. p. 18. Členové družstva měli přiděleny záhumenky, tj. pole o výměře ½ ha, mimo to měli krávu a domácí zvířectvo. Členové družstva měli povinnost ročně odpracovat 180 pracovních jednotek, za které obdrželi stanovený plat, který se vyplácel zálohově ve výši 50% stanovené jednotky. Mimo to obdrželi za každou odpracovanou pracovní jednotku naturálie: 1 kg žita, ¾ kg pšenice, 30 dkg ječmene, 25 dkg ovsa a 1 kg brambor. Brigádníci neměli záhumenku a neměli stanový počet pracovních jednotek, které měli odpracovat, brigádník však mohl být jen ten, kdo nepředal do družstva žádné pozemky. Na jaře vyl pro JZD vypracován výrobní a finanční plán, vypomáhala s ním instruktorka Janáčová z Benešova. Podle tohoto plánu byla stanovena pracovní jednotka na 53 Kčs ve staré měně (10,60 Kčs v nové měně). Od počátku roku však mělo družstvo problém s obsazením vedoucích funkcí, nebyl o ně zájem, dále nastal problém okolo pracovních jednotek (za 1 den 1 pracovní jednotka, nepřihlíželo se však na množství odpracované práce), nebyl zájem o dojení dobytka, vše končilo tím, že Josef Novák odmítl vykonávat funkci předsedy družstva. ONV Benešov proto vyslal do obce referenta Mifku, který se ujal řízení žňových prací, nakonec se mu podařilo přesvědčit Václava Havelku z č. p. 52, aby funkci předsedy převzal. Problémy však v JZD pokračovaly, špatná pracovní morálka, nestihla se podzimní orba, docházelo ke zcizování družstevního majetku, atd.

Dne 6. 1. rada MNV v Úročnici provedla rozpis povinná dodávky vajec na jednotlivé zemědělce, neboť JZD ještě nemá společnou drůbežárnu. Agronomem JZD byl Václav Vnouček z č. p. 9. Dne 28. 1. Měla rada MNV označit, dle přípisu ONV, vesnické boháče, žádné neoznačila. V obci byly vyplňovány nové policejní přihlášky. Poplatek z obecní prádelny byl stanoven na 20 Kčs/měsíc. Dne 27. 2. Byla zvolena komise na přípravu Mezinárodního dne žen v obci, Jan Vašák č. p. 63, Jaroslav Novák č. p. 6, Růžena Vašáková č. p. 42, Marie Dvořáková č. p. 25 a Otto Stojánek č. p. 22. Dne 6. 3. rada rozhodla, že nebude opravována cesta do Václavic, neboť je nutné adaptovat kravín JZD. Dne 15. 3. Byl v obci proveden sběr odpadových surovin. Obnova obecních lesů byla prováděna sadbou z vlastní školky. Rada vzala na vědomí oznámení Otty Stojánka z č. p. 22, že se vzdává hostinské činnosti a že ONV povolilo Františku Jirákovi mladšímu stavbu rodinného domku. Za lidového soudce byl navržen Josef Hájek. Dne 31. 3. Bylo konstatováno, že občané porážejí v obecních lesích bez povolení stroma, což bylo místním rozhlasem zakázáno. Každá rodina měla odpracovat 4 hodiny při sázení stromků a byla zrušena lesní školka „Ve struhách“. V č. p. 3 byla JZD zapůjčena místnost pro kancelář. Dne 24. 4. Bylo vzato na vědomí, že přípisem ONV bylo povoleno zbourat obytný dům č. p. 5. Dne 6. 5. zástupce JZD oznámil, že byla dokončena adaptace vepřína.

            V květnu skončil ve funkci předsedy MNV v Úročnici Jaroslav Novák z č. p. 6 a místo něj byl zvolen Jaroslav Fulín z č. p. 61, tajemníkem zůstal Jan Kopelent z Krusičan, členové rady: Otto stojánek č. p. 22, Josef Franěk č. p. 58, Jaroslav Kůt č. p. 12, Antonín Pazdera č. p. 62, Jaroslav Novák č. p. 6 a Růžena Vašáková č. p. 42.

            V sobotu 9. a v neděli 10. 5. napadl v Úročnici sníh, který vydržel 3 dny, ačkoli stromy byly obaleny květem, sníh je nepoškodil a úroda byla bohatá.

            Dne 10. 5. uspořádala Místní jednota ČSPO v Úročnici pouťovou taneční zábavu.

            Obcí Úročnice v tomto roce projížděly 13x autobusy na lince z Benešova do Týnce nad Sázavou, jízdné z úročnice do Benešova nebo Týnce stálo 2 Kčs jedna cesta a týdenní dělnická jízdenka 4 Kčs.

            Dne 22. 5. MNV v Úročnici projednal přípis ONV ohledně umístění nového vedoucího v hostinci Jednota 326 („U Žabů“), jako náhradu za Josefa Žabu, který byl z obce rozhodnutím ONV vystěhován. Také byl projednán plán hmotného zásobování pro Místní jednotu požární ochrany v částce 92 000 Kčs. Knihovna byla přestěhována z obecního domu č. p. 3 do bývalého hostince č. p. 22, místnosti v domě č. p. 3 byly předány JZD. Dne 26. 8. bylo vzato na vědomí, že KNV rozhodlo o převodu obecních lesů do správy Státních lesů, dále bylo usneseno o předání obecní prádelny do správy JZD. Dne 15. 9. byla řešena špatná situace v JZD z důvodu nízké pracovní jednotky, k přesvědčování zemědělců byli do obce vysláni zemědělští referenti Barka a Mifka, problematiku také řešil referent ONV Pudil. Dne 12. 10. MNV a JZD rozhodlo, že podá na KNV žádost o zrušení zákazu pobytu v obci pro Josefa Žabu z č. p. 15. Dne 18. 11. byla řešena výpomoc při rozšíření hřbitova ve Václavicích a MNV Václavice byl požádán, aby na svém katastru upravil cestu do Úročnice. Dne 18. 12. Vzalo MNV na vědomí, že požárníci z obce sestavili dvě požární družstva. Dne 19. 12. v hostinci Jednoty vystoupil estrádní soubor z Kamenného Přívozu. Dne 23. 12. bylo projednáno na společné schůzi všech složek v obci a MNV, že se obec zapojí do zimní soutěže Národních výborů, obec bude soutěžit s MNV Konopiště. Soutěžní komise pracovala ve složení: tajemník Jan Kopelent, Jaroslav Novák, Otto Stojánek a Jan Havelka z č. p. 18.

            Dne 30. 5. byla vládou vyhlášena měnová reforma a byl zrušen lístkový systém na potraviny, textilie a obuv. Peníze, které měli občané doma, byly vyměňovány 1:50, peníze, které byly uloženy u peněžních ústavů, byly vyměňovány výhodněji (do 5 000 Kčs 1:5, od 5 do 10 000 Kčs 1:10). V obci Úročnice byli dosti postiženi někteří občané tím, že měli doma i 100 000 Kčs, za které dostali jen 2 000 Kčs nových peněz.

V tomto roce se rozešla některá JZD z našeho okolí  - v Chrášťanech, Úročnici (částečně, viz dále) a Krusičanech. Když družstevníci z JZD odcházeli, ztráceli 20% živého a 20% mrtvého vzneseného inventáře. 86)

            Na okrese Benešov byla vyhlášena soutěž na dodávky obilí, soutěž vyhrála obec Úročnice a jako první cenu obdržela vybavení obecní prádelny, která byla umístěna do „pastoušky“ č. p. 7, bývalá kovárna p. Vobeckého. Současně byla u objektu v tomto roce vybudována studna. (alt. k roku 1948?!)

            V tomto roce se z rozhodnutí státních orgánů přejmenoval Svaz dobrovolného hasičstva na Československý svaz požární ochrany (podle sovětského vzoru), a tak se z hasiče stal požárník a ze Sboru dobrovolných hasičů Základní organizace ČSPO resp. Místní jednota československého svazu požární ochrany. V Úročnici měla organizace 73 členů, 53 mužů a 20 žen, dále jedno družstvo žactva od 10 do 14 let, jedno družstvo mužů (9 členů) v průměru stáří 26 let a jedno družstvo mužů (9 členů) v průměrném stáří 37 let. Základními cíly bylo od této doby dbaní na prevenci a na práci s mládeží a s dětmi. V tomto roce proběhlo 6 členských, 2 výborové a 2 výroční schůze, 6x se konalo školení, 3x cvičení se stříkačkou, proběhla prohlídka komínů a elektroinstalace u všech domů v obci. V tomto roce byl předsedou zvolen František Jirák č. p. 53, I. místopředsedou Božena Kubánková. Členové požárního sboru provedli v obci prohlídku požárně – bezpečnostních závad ve všech domech.

V oblastním divadle v Benešově získal po ukončení studia své první herecké angažmá Josef Zíma (* 11. 5. 1932 v Praze), působil zde v letech od roku 1953 do roku 1955 (Josef Zíma je český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě popmusic je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky).

V oblastním divadle v Benešově získala po ukončení studia Divadelní akademie múzických umění v Praze své první herecké angažmá Alena Vránová (* 30. 7. 1932 v Praze), působila zde v letech od roku 1953 do roku 1955 (Alena Vránová, provdaná Alena Kohoutová herečka, známá je z rolí ve filmech Hrátky s čertem, Pyšná princezna, Dovolená s Andělem a seriálech Byl jednou jeden dům a Ulice).

Požárníci v obci Úročnice prováděli pak každoročně preventivní prohlídky budov a zemědělských závodů, a zajišťovali požární hlídky v době žní na polích, stodol a stohů slámy. Požární zásahové družstvo se také pravidelně zúčastňovalo okrskových příp. okresních soutěží požárních družstev, dle situace -  mužů, dorostu nebo mládeže. Ačkoliv požární sbor od roku 1952 pracoval intenzivně s mládeží, došlo k požáru stodoly u usedlosti „U Štěpánků“ č. p. 1. Požár způsobily děti (Štěpánek Josef z č. p. 1 a Kaprálek František z č. p. 55) při hře se zápalkami. Požár byl zlikvidován vlastními silami bez pomoci ostatních sborů z okolí. Stodola nebyla obnovena a stála ve východní části dvora (u dnešní zahrádky u silnice). Další úspěšný zásah sboru byl v tomto roce proveden v Hrusicích (Hamřích) při požáru chlévů u usedlosti „U Marků“. Úspěšný zásah byl proveden při mrazu -20o C. V červnu se I. družstvo zúčastnilo okrskové soutěže v Týnci nad Sázavou, kde získalo 420 bodů. Dne 4. 7. se I. družstvo zúčastnilo okresní soutěže v požárním sportu v Benešově. Členové družstva: velitel Jiří Kaprálek, členové Jaroslav Novák, Jaroslav Vnouček, Josef Kaprálek, Václav Havelka, Miroslav Kaprálek, Josef Hubínek, František Pitelka  a Otta Stojánek, družstvo získalo 453 bodů a umístilo se na pátém místě. Jako věcnou cenu získalo 60 m hadic. Dne 18. 7. se 4 členové zúčastnili krajské soutěže v požárník sportu v Kostelci nad Labem.

ZO ČSPO v Bukovanech měla předsedu Antonína Troníčka a starostu Jana Voráčka.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou začal ordinovat zubní lékař. Byl vyvinut prototyp Jawa – Pionýr s ležatým motorek o objemu 50 ccm. Měl avantgardní konstrukci a dal se rozšiřovat na sportovní motocykl i na skútr (vyráběn však byl od roku 1955 v Povážské Bystrici na Slovensku, nahradil malý motocykl Manet).

            Měnová reforma znehodnotila i vázané vklady za válečné náhrady, které dostali navrátilci do vystěhovaného území. Byla provedena výměna peněz 300 Kč na osobu v poměru 1 : 5, ostatní 1 : 50, vklady o něco příznivěji. Mzdy, platy, sociální dávky se přepočítaly 1 : 5.

V Benešově se budova chlapeckých škol stala součástí nově vzniklé velké školy, nazvané jedenáctiletá střední škola.

V Benešově byla založena rozpočtová organizace Oblastní technické služby Benešov a Komunální služby města Benešov.

Dne 5. 10. uspořádala Místní jednota ČSPO v Úročnici posvícenskou taneční zábavu.

Koncem roku problémy v JZD Úročnice vyvrcholily, došlo to tak daleko, někteří družstevníci podávají odhlášku z družstva a někteří dokonce odvedli (dne 31. 12.) svůj dobytek ze společné stáje. Situace nezlepšil ani návrh, že ze státní pokladny bude doplacena částka na výši plánované pracovní jednotky, tj. na 10,60 Kčs. Tato výpomoc, např. při 1 000 odpracovaných jednotek, by některým družstevníkům/rodinám přinesla značné finanční prostředky.

Dne 18. 12. na výroční členské schůzi MJ ČSPO v Úročnici, konané v hostinci Jednoty „U Žabů“, kde byl zvolen tento výbor: předseda František Jirák č. p. 53, členové – Jaroslav Novák č. p. 6, Božena Kubánková č. p. 13, Miroslav kaprálek č. p. 37, Čeněk Kaprálek č. p. 52, Ladislav Franěk č. p. 29, Věra Fraňková č. p. 58, Jaroslav Vnouček č. p. 44, Otto Stojánek č. p. 22, Josef Kaprálek č. p. 54, Marie Brejlová č. p. 20, Marie Dvořáková č. p. 25, Josef Hubínek č. p. 16. Náhradníci: Jiří Řehák č. p. 17, František Jirák č. p. 36 a Jaroslav Štěpánek č. p. 1. Revizoři: Josef Franěk č. p. 58, Josef Jirák č. p. 31, František Příhoda č. p. 13.

V tomto roce byl v Úročnici dostavěn rodinný domek č. p. 64, majitel František Jirák, dříve bydlel v domě č. p. 36.

Z 211 obyvatel obce Úročnice 38 osob pracovalo v závodech Metaz Týnec nad Sázavou a Závody 9. května Brodce nad Sázavou, 24 osob pracovalo v Benešově a jinde, 4 osoby byly ve vojenské službě. Místní lidová knihovna měla 513 svazků, měla 58 čtenářů, kteří přečetli 297 knih.

 

1954

 

            Začátkem roku proběhly volby do místních národních výborů, v Úročnici pracovaly 3 volební komise: místní, okrsková a obvodní.

V čele místního Národního výboru v Bukovanech vystřídal Františka Cihláře (stal se tajemníkem) František Pazdera.

Dne 17. 2. se konala v Úročnici výroční členská schůze JZD za přítomnosti zástupců okresu Ríznera, Vávry, Javůrka a Skočdopole. Celkově dobře hodnotili práci JZD a přesvědčovali družstevníky, aby nerealizovali svoji hrozbu o rozpuštění JZD. Ani po bouřlivé diskusi zemědělci názor nezměnili a JZD rozpustili. Na závěr schůze pokladník JZD doplatil členům JZD dobírky na odpracovanou pracovní jednotku (záloha byla 5,30 Kčs a doplaceno bylo 1,46 Kčs na jednotku). „Rozpuštění JZD přineslo zemědělcům veliké ztráty. Do nedělitelného fondu JZD propadlo 20% majetku, který zemědělci při vstupu do družstva vložili. Na část této ohrady je likvidační komise ONV odebírán hovězí a vepřový dobytek. Někteří zemědělci dostávají o 2 až 3 kusy hovězího a vepřového dobytka méně, než do družstva dali – Před založením družstva měli někteří zemědělci pronajaty pozemky občanů vystěhovaných do pohraničí. Tyto pozemky odmítají nyní obdělávati s poukazem, že nemají dostatečné stavy hovězího a vepřového dobytka. Tím nastává situace, že u obce zůstává asi 10 ha půdy neobděláno. – Zemědělské oddělení ONV trvá však na tom, že u obce musí býti obdělána všechna půda, jinak že bude zřízena v obci farma ČSSS, které budou předány všechny pozemky, které nemají majitele.“ (Pamětní kniha obce Úročnice.)

Dne 22. 5. byly po provedených volbách rozděleny funkce v MNV Úročnice: předseda Josef Hájek č. p. 57, tajemník Jaroslav Kůt č. p. 12, člen rady Josef Kaprálek č. p. 54, předseda zemědělské komise František Vnouček č. p. 10, člen zemědělské komise Jaroslav Novák č. p. 6, předseda finanční komise František Jirák č. p. 64, člen finanční komise Antonín Pazdera č. p. 63, předseda kulturní a zdravotní komise Miroslav Kaprálek č. p. 37, člen kulturní a zdravotní komise Růžena Vašáková č. p. 42. Pokud bude obci poskytnuta finanční a materiálová úhrada, měly být vybudovány – nová požární zbrojnice, regulace potoka přes obec a dvě vodní nádrže. Dne 16. 6. MNV jednal o obdělávání ladem ležící půdy po občanech, kteří se odstěhovali do pohraničí, zemědělci je odmítají obdělávat. Hledáním řešení s ONV Benešov byl pověřen Ladislav Franěk č. p. 29. Dne 29. 7. byl projednán přípis ONV, který reagoval na problematiku řešenou Ladislavem Fraňkem. ONV oznámilo, že nebude-li neobdělávaná půda obdělávána místními občany, bude v obci zřízena farma Československých státních statků. Jednalo se o pozemky Josefa Koláře č. p. 3, Josefa Žaby č. p. 15, Františka Kudrny č. p. 5, pozemky obecní a některých drobných majitelů, kteří jsou v pohraničí. Dne 4. 8. MNV svolal národní směnu na zajištění žní a rozhodl, že každý zemědělec, který bude chtít mlátit, musí MNV požádat o povolení.

            V první polovině roku byl „Kabeláčův“ hostinec v Bukovanech (č. p. 4) začleněn do sítě Lidového spotřebního družstva jednota v Benešově.

            V Bukovanech byl knihovníkem Antonín Troníček.

            Zanikl ochotnický spolek z Bukovan.

            Dne 9. 9. v Úročnici zástupci ONV V. Horák a Bohumil Matoušek na schůzi oznámili, že půda, která nemá vlastníka, bude obdělávána Československými státními statky, dle nich se jednalo o 105 ha, ve skutečnosti o 4,75 ha. Konečné rozhodnutí, zda občané obce budou půdu obdělávat, mělo padnout na schůzi dne 19. 9., zde se však nikdo opět nepřihlásil, tudíž MNV a ONV mělo za to, že občané souhlasí se zřízením farmy ČSSS v obci. „Dochází proto na podzim v roce 1954 k založení farmy Československých státních statků. Pro tuto farmu zabírá zemědělské oddělení ONV tyto pozemky: všechnu půdu obecní, pozemky občanů vystěhovaných do pohraničí, polovička pozemků Josefa Žaby č. p. 15, které pro přestupek jmenovaného propadly ve prospěch státu a majetek Josefa Žížaly (možná chyba – Koláře?) č. p. 3. Celková výměra zabraných pozemků je 110 ha. – Do obce přichází inženýr, který provádí se zemědělci, kteří mají půdu v území, kde má být farma zřízena, výměnu pozemků. Tato výměna není však správně prováděna a někteří občané dostávají horší pozemky, než měli a je proto v obci mnoho nedorozumění a nespokojenosti. Výsledkem nesprávného rozdělení půdy je to, že někteří zemědělci odmítají přidělené pozemky obdělávat. – Pro tuto farmu jsou zabrány pozemky po levé straně silnice směrem ke Zbožnici a k Václavicům. Vedoucím farmy je Miloslav Straka, který se přistěhoval do č. p. 3, které bylo rovněž zabráno pro ČSSS.“ (Pamětní kniha obce Úročnice.)

            Dne 13. 10. bylo v obci Úročnice jednáno o zřízení výboru žen, do něj byly navrženy: Růžena Vašáková, Marie Štěpánová, Věra Fraňková, Marie Brejlová, Lidka Klenovcová a Jarmila Vaněčková.

            Dne 13. 10. jednali zástupci ONV - M. Mifka, V. Horák, Bohumil Matoušek a KNV – Hana Moravcová se zástupci MNV v Úročnici o předání neobdělávané půdy ČSSS, ti odmítli předávací protokol podepsat, s předáním půdy nesouhlasili a žádali problematiku předložit plénu MNV.

Zemřel Ladislav Trmal (*1892), první volený kronikář města Benešova.

Zemřel PhDr. Josef Růžička (*1880), pedagog více než regionálního významu, a to svým metodickým působením na filosofické fakultě University Karlovy, kromě toho středoškolský profesor v oboru historie a geografie, konzervátor památkové péče, spolupracovník Městského muzea v Benešově, autor odborných statí a učebnic.

V továrně JAWA v Brodcích nad Sázavou byla zahájena sériová výroba motocyklů národní řady Jawa – ČZ 250 a 350 – „kývačka“. Jawa 250 měla jako motor dvoudobý jednoválec o objemu 248,5 ccm, vrtání 65 mm, zdvih 75 mm a výkon 9 koní. Jawa 350 měla jako motor dvoudobý dvouválec o výkonu 14 koní. Zavedením „kývačky“ byla uplatněna tzv. Jednotná řada československých motocyklů. Do stejného šasi byly montovány 125, 150 a 175 ČZ a 250 a 350 Jawa. Vznikla tak nová značka jawa – ČZ (teprve po několika letech, kdy strakonické české závody motocyklové vyvinuly nové typy motocyklů, se tyto značky opět uváděly na nádržích samostatně).

            V Týnci nad Sázavou bylo z iniciativy Karla Jukla založeno družstvo české házené.

Dne 8. 12. byli místní zemědělci z Úročnice seznámeni s rozpisem ONV, který naplánoval na příští rok obci tyto technické plodiny: 1,85 ha máku, 1,65 ha řepky a 2,50 ha cukrovky.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář