Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 18 (5. doplněk) - rok 1938 až 1942

17. 12. 2012

1938

Dokončena stavba silnice Týnec – Krusičany.

Dne 22. 5. se v Týnci nad Sázavou uskutečnili třetí, poslední předválečné volby do obecního zastupitelstva. Starostou obce se stal ředitel slévárny Ing. Václav Oliverius (do roku 1941), náměstek A. Vendr. Již 30. 7. chtěl starosta rezignovat, ale rezignace nebyla přijata.

Přednostou železniční stanice v Týnci byl Josef Suk. Od 26. 7. přibyl k telegrafu (byl zde telegrafní úřad) i telefon.

Z místní školní a újezdní rady v Týnci nad Sázavou byli propuštěni J. Šobíšek z Pecerad a F. Daněk ze Zbořeného Kostelce, důvodem bylo, že byli komunisté a komunistická strana byla zrušena od 28. 12. 1938.

Obec Týnec nad Sázavou uvažuje o zřízení funkce obecního strážníka (do té doby zde působil jen ponocný).

Bývalý velkostatek Konopiště provozoval státní podnik „Státní lesy a statky“, patřil pod ústřední orgán ministerstvo zemědělství – ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze.

V budovách živnostenských škol v Benešově je umístěno 9 odborných škol pokračovacích.

Připomíná se tzv. Žižkův dub u kovárny č. p. 6 na Konopišti a lípa u Plíhalova mlýna na Racku.

Městská spořitelna v Benešově měla v této době pobočky v Pyšelích, Dolních Kralovicích, Týnci nad Sázavou, Choceradech a Bystřici.

Likérnický průmysl na Benešovsku – ve městě bylo 5 závodů na výrobu likérů a lihovin, někteří se zabývali i velkoobchodem vínem a měli moderní sklepy.

V politickém okrese Benešov jsou tři záložny – v Benešově, Neveklově a v Bystřici.

Ministr veřejných prací Jan Dostálek udělil titul „inženýr“ Josefu Dědkovi (*12. 8. 1896 v Turnově, místoředitel Zbrojovky – závod Týnec nad Sázavou), ačkoli neměl vysokou školu. Bylo to za řadu patentů týkajících se točivých elektrických strojů.

Benešovský pivovar měl výstav 74 000 hl piva a pivo dodával do 450 hostinců a restaurací, z toho je 50 v Praze.

Byly založeny újezdy a místní školní rady se přejmenovaly na újezdní školní rady.

Přednostou stanice v Týnci nad Sázavou byl Josef Suk.

Okresní záložna hospodářská v Benešově má v této době pobočky v Bystřici, Čerčanech a v Postupicích.

V tomto roce má Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Benešově skladovací prostory na 300 vagonů obilí a 200 vagonů ostatního zboží. Má vlastní čistící stanici na jetelové semínko a obilí. Má 1 203 členů.

V Benešově a na Konopišti se konal „Celostátní sjezd českých sládků“.

V Krusičanech v č. p. 26 měl krátce před válkou ševcovskou dílnu pan Jeřábek.

Ještě před válkou se do bývalé brodecké přádelny stěhuje výroba všeho, co nesouvisí se slévárenstvím v týneckém závodě Ing. Janečka (elektrotechnická výroba, vojenská výroba a automobilová výroba). Ing. Janeček obdržel čestný doktorát ČVUT a byl jedním z kandidátů na poválečného prezidenta pomnichovského Československa.

V Týnci Antonín Jukl skončil ve funkci předsedy „Místní osvětové komise“.

Dne 19. 1. se v Tismi konala ustavující schůze nové školní rady, předsedou se stal Antonín Hrma, řídící učitel. Okresním školním inspektorem byl v té době Václav Drbohlav.

V Tismi u vatry „Na Drahách“ byl dne 6. 3. oslaven 7. březen, poté průvod odešel do hostince J. Škvora, kde proběhla vzpomínka na T. G. Masaryka.

V sále hotelu Pošta v Benešově se konal dne 9. 4. „Oslavný večer“ na počest 10letého trvání mysliveckého spolku Lovecký spolek pro Benešov a okolí. Předseda inž. B. Fürst.

Dne 11. 2. v Benešově se konala ustavující schůze Propagačního sboru města Benešova a okolí“, předsedou se stal JUDr. Ladislav Kliment. Sbor v tomto roce vydal knihu „Monografie města Benešova a okolí“.

V tomto roce byl starostou Benešova Václav Blažek.

Společenstvo kovářů a podkovářů v Benešově má 55 členů a je členem Zemského Jednoty kovářů a podkovářů v Praze.

Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Benešově má nového předsedu, je jím Karel Chrpa, statkář z Dlouhého pole a předsedou dozorčí rady je Antonín Vodenka, rolník z Mokré Lhoty. Vedoucím úředníkem je František Výborný.

Ulice „Nová pražská“ v Benešově je popisována: na konci ulice u tratě je kaplička Boží vody (je pokládána za zázračnou při očních nemocech, nynější stavení je ze sedmdesátých let minulého století, dříve býval nad studánkou zděný výklenek), naproti Špitálu (dříve klášterní nemocnice „Na Špitále“ s kostelíkem svaté Alžběty, později hostinec „Na Špitále“) je židovská modlitebna a v sousedství starý židovský hřbitov, uprostřed ulice jsou kasárny telefonického praporu 5, na konci ulice je budova hospodářské a hospodyňské školy. Dále se uvádí: z Jiráskovy ulice zahneme vpravo do ulice generála Čečka, v níž po levé straně stojí moderní státní pivovar se sladovnou a dále pak Čečkovy kasárny. Ulicí Ing. Hrázského přijdeme ke krásně zřízeným městským lidovým lázním, k jejichž zřízením dal podnět OKČT Benešov.

Uvádí se: mimo okres Benešov se vyváží jakostní žito, oves, pšenice a ječmen, řepa, brambory, mák, ovoce, oblíbené koně, chovný a jatečný dobytek hovězí a vepřový, mléko a ušlechtilé výrobky mlékařské, drůbež, obzvláště známá česká husa, peří, dříví, pivo a líh. Dále se uvádí: „Správa státních lesů v Želetince“ hospodaří celkem na 3 089,16 ha půdy, z toko 2 944,05 ha lesa v 28 katastrálních územích. Správa je rozdělena na 4 polesí a 2 lesní ochranné okrsky a 16 hájenství. Předepsaný roční etát těžby mýtní je 8 951 m3 a těžby předmýtní 1 790 m3. Obmýtná doba je 80 let a roční přírůstek 3,59 m3 na 1 ha. V lesích je 96% jehličnanů a 4% listnáčů. Myslivost – reprezentační hony na zvěř srnčí, zaječí, králičí, bažantí a koroptví, částečně i tetřev a divoká kachna. Za posledních 20 let bylo odstřeleno 70 081 ks zvěře užitkové a 41 488 ks zvěře škodné.

Dne 26. 5. se konal v Benešově „Den mládeže“, jehož se zúčastnila mládež z celého okresu.

Byla povolena samostatná myslivecká honitba Vatěkov o výměře 57,37 ha (do 31. 1. 1944).

Naposledy doložen Kroužek divadelních ochotníků v Bukovanech.

Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro politické okresy Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově započalo v roce 1937 jednání o zavedení minimálního ceníku za pracovní úkony, jak udávalo vládní nařízení č. 121/1937 Sb. Výnosem okresního úřadu v Benešově ze dne 13. 7. č. j. 26.178 byly minimální ceny podle směrnice usnesených ve Společenstvu vyhlášeny. Společenstvo má k 1. 7. 72 členů.

            V pivovaru v Benešově se konal Celostátní první sjezd českých sládků.

Dne 22. 5. proběhly obecní volby – starostou Chrášťan se stal Josef Mrha z Černíkovic, náměstkem Josef Šebek z Chrášťan. Starostou Týnce se stal ředitel slévárny Ing. Václav Oliverius, náměstkem A. Vendr, členy rady – L. Zoula, J. Holeček, F. Štruml, zastupitelé – J. Kraif, F. Dřízhal, úředník slévárny Ing. J. Dědek, správce hotelu Jan Plešák, Josef Chrpa, F. Korbel, L. Boháček, Emanuel Krakovec, František Šípek, V. Šíma.

„SK JAWA Týnec nad Sázavou“ se přejmenoval na SK Týnec“.

Dne 28. 5. se v Tismi v rámci oslav 20. výročí Československé republiky konala oslava narozenin p. prezidenta Dr. Edwarda Beneše, současně bylo vzpomenuto 90-ti let od zrušení roboty.

Dne 29. 5. byly provedeny volby do okresního zastupitelstva v Benešově.

Uvádí se, že soukromý dům ve Vlašimské ulici má částečně zachovalé zdivo z druhé polovice XVI. století, nad jedním jeho oknem je vytesán nápis „Leta Panie 1576“. Dále se uvádí, že na domě č. p. 59 ve Vlašimské ulici je umístěna pamětní deska dějepisce profesora Karla Vladislava Zapa, několik let žil ve města a je pochován na zdejším hřbitově. V průjezdě domu č. p. 103 je umístěný barokový obraz svaté Alžběty, pochází z oltáře bývalého kostelíka svaté Alžběty. Na jižní terase před sokolovnou je kámen s nápisem na paměť vojína Josefa Kudrny, jenž byl v květnu 1915 pro vzepření se rakouskému důstojníkovi na cvičišti u sokolovny zatčen a v Motole popraven. V zasedací místnosti Okresní hospodářské záložny je velká krajinomalba akademického malíře, profesora Ladislava Šímy, znázorňující pohled na šanci přes Papírnu na Chvojen a Chlum. V DOMĚ BYL POZDĚJI ZŘÍZEN HOSTINEC „Na koruně“.

Dne 17. 6. byl v restauraci „Na Knížecí“ ustanoven „Klub československých filatelistů pro Benešov a okolí se sídlem v Benešově“.  Prvním předsedou byl zvolen přednosta poštovního a telegrafního úřadu Josef Drtikol, místopředsedou ředitel berního úřadu v. v. Josef Lohr, jednatelem ředitel Hospodářsko-průmyslové banky Josef Hejzlar a pokladníkem štábní kapitán četnictva v. v. Jakub Třebín. Klub měl 20 členů.

V nové radnici v Benešově (severozápadní roh náměstí) byl umístěný policejní úřad (v jedné místnosti byl na stěně zavěšen velký barokový kříž z bývalého špitálního kostela svaté Alžběty). V zasedací místnosti městského zastupitelstva jsou na stěnách portréty Svatopluka Čecha a všech starostů od roku 1860, jakož i originály pohledů na Benešov od mistrů Holoubka a Korytovského.

V Úročnici i v okolních obcích se konaly cvičení Civilní protiletecké ochrany, obce kupovaly plynové masky, gumové obleky, gumové rukavice a chlorové vápno, také se konaly zkoušky zatemňovací.

Dne 9. 8. byli za Týnec zvoleni do újezdní školní rady Ing. J. Dědek, F. Štruml, E. Krakovec, V. Šíma.

„Jednota československé obce legionářské v Benešově“ má k 1. 9. 131 bratří, z toho 68 legionářů ruských, 52 italských a 11 francouzských.

Dne 25. a 26. 9. bylo k válečným účelům poskytnuto z obce Chrášťany 20 koní a 10 vozů. Hasiči z okolních obcí nakupují plynové masky a asanační oděvy. Koně a vozy se vrátili v půli října, avšak ve značně zuboženém stavu.

V Mnichově byla uzavřena dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána dne 29. 9. (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. dne 30. 9.). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do dne 10. 10. postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Paralelní termín pro dohodu – „Mnichovská zrada“.

SDH Týnec-Podělusy se zaměřil na cvičení civilní požární ochrany, zúčastnil se cvičení v Blaženicích a ve Vysokém Újezdě (při polední přestávce si všichni poslechli zprávu o částečné mobilizaci).

Na X. sletu sokolském v Praze cvičilo ze sokolské jednoty benešovské 39 mužů, 60 žen, 31 dorostenců, 40 dorostenek, 49 žáků a 43 žačky.

Dívčí měšťanská škola v Benešově byla v červnu prohlášena za újezdní.

V Benešově existují „Zemská odborná škola hospodářská“ (dvojtřídní, vyučování trvá po dvě zimní šestiměsíční období) a „Zemská letní škola hospodyňská“ (jednotřídní a vyučuje se v pěti měsících letních). U škol jsou žákovské internáty.

Na Benešovsku se pěstuje žito Lochowovo a Dregerovo (4 400 ha), pšenice čes. červenka a čes. presívka (1 800 ha), ječmen pivovarský. Další plodiny – řepa cukrová (160 ha), řepa krmná (320 ha), oves 3 700 ha), brambory (2 500 ha), luštěniny (250 ha, z toho hrách 50 ha), krmná mrkev, řepa semenka krmná i cukrová, červený jetel, zahradní jahody (Netvořicko), krmné obilno-luskovité směsky, kukuřice, slunečnice, vojtěška, zelenina (polní pěstování zelí z okolí Pecerad), louky a pastviny, ovocnářství. Výroba zvířecí – chov koní teplokrevných těžšího rázu (2 000 ks, oldenburské plemeno, frýzské plemeno, angličtí plnokrevníci), skot (14 000 ks, ráz bernský, simentský, bernsko-český), vepři (10 000 ks), ovce, kozy (2 500 ks), králíci, slepice (50 000 ks), české husy (25 000 ks), kachny (4 000 ks), krůty (1 000 ks), včelaření, rybniční hospodaření.

Ředitelem obecné chlapecké školy v Benešově se stal Josef Suchánek.

V Tismi byla provedena velká rekonstrukce hostince u Šebků v č. p. 24.

V Benešově byl založen „Klub filatelistů pro Benešov a okolí“.

Děkanský kostel svatého Mikuláše v Benešově – na trojúhelníkovém stoupavém štítě s lichými arkádami byla provedena mozaika svatého Mikuláše.

Uvádí se: Rodáky benešovskými jsou také zvěčnělý šéfredaktor Národní politiky Ludvík Bratršovský, spisovatel F. X. Procházka, bývalý tajný rada posledního císaře rakouského dr. Otakar Mikeš, dvorní rada dr. Bohumil Smítek, generál justiční služby Alois Balík (zesnulý), generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, soudní rada Emil Smítek, dr. Pavel Kanderál, Josef Künzl (zesnulý).

Okresní Jednota živnostenských společenstev v Benešově zvolila nový výbor – L. Kubíček (starosta), František Šturc a Karel Jarolím (náměstci), Bohumil Škorpil (jednatel), Vincenc Doležal (pokladník). Před tím byli ve vedení i J. Kulhánek (starosta), Vojtěch Balík (jednatel), L. Kubíček (starosta), V. balík (jednatel).

V době před válkou začala v obchodě ve Zbořeném Kostelci v č. p. 2 prodávat zboží družstevní organizace Včela, v době války se přejmenovala na „Bratrství“. Při hospodářství č. p. 11 byla hospoda Františka Turka.

Společenstvo truhlářů, zámečníků, strojníků, mechaniků, sklenářů, elektrotechniků, klempířů, hodinářů, košikářů, soustružníků kovů, soustružníků dřeva, instalatérů, knihařů, bednářů, pilníkářů, výrobců vah, výrobců drátěných pletiv, slévačů, kartáčníků a řezbářů v Benešově má starostu společenstva Aloise Nováka, mistra truhlářského a předsedu komise pro zkoušky tovaryšské Václava Bohatu, mistra truhlářského.

Připomínají se mlýny – mlýn Centrokooperativy v Čerčanech (dříve Vávrův), mlýn Šimáčkův v Poříčí nad Sázavou, mlýn Bohumila Dolejše v Týnci nad Sázavou, mlýn Stanislava Radkovského v Podělusích, mlýn Antonína Dolejše „Brejlov“, mlýn města Benešova v na potoku Benešovském, mlýn Ladislava Šimka v Bedrči, mlýn p. Losenického v Mrači, mlýny na Konopišťském potoku Hanzlov a Splav p. B. Šebora v Bystřici, mlýn a pekárny Františka Páryse v Poměnicích „u Plíhalů“ na Konopišťském potoku.

Benešovský cech pekařů čítá 17 mistrů, 25 pomocníků a 15 učňů. Také se uvádí, že „racionalizace výroby zasáhla postupem času pronikavě i do řemesla pekařů v Benešově, Čerčanech a Poříčí nad Sázavou“.

Společenstvo živností oděvních v Benešově sdružující krejčí, kožešníky, rukavičkáře, kloboučníky, modistky, barvíře a pletárny má 83 členů, patří do něj i živnostníci z 16 vůkolních obcí.

Připomíná se Živnostenská záložna v Benešově, jako peněžní ústředí živnostenstva a obchodnictva okresu benešovského a širokého okolí. Ochraňuje a rozmnožuje úspory svých střadatelů v částce téměř 4 mi

l. Kč.

Připomíná/připomínají se v Benešově

  • filiálka První české vzájemné pojišťovny (založena v Praze již v roce 1827),
  • Okresní záložna hospodářská v Benešově (roh Masarykova náměstí a Zámecké ulice), má filiálky v Bystřici, Čerčanech a Postupicích,
  • Městské elektrické podniky (prodávají i elektrické zboží kontrolované se značkou ESČ),
  • Městská spořitelna v Benešově (založena 1888),
  • Správa státního pivovaru v Benešově (pivo 10o světlé výčepní, 12o světlý ležák, 12o černý ležák, 20o speciální černý „Diplomat“ k vánocům,
  • Továrna na šunky, uzeniny a konservy Josef Krejza nástupce Karla Srby,
  • Správa státních statků v Benešově (mléko, máslo, žírný dobytek hovězí a vepřový ze státních dvorů v Poměnicích a Mariánovicích, ryby ze státních rybníků v Konopišti, chutné konopišťské sýry ze státní sýrárny v Poměnicích, ovocné stromky z ovocných školek v Poměnicích, okrasné křoviny a konifery ze školek v Konopišti),
  • Obchodní dům Atas (prádlo, látky, dámské a pánské, pletené, stávkové, bílé zboží a galanterie),
  • Spojené závody velkoobchod železářský, továrna na pluhy a zboží železné firmy Václav Suchánek a syn v Benešově (i oddělení pro prodej rozhlasových přijímačů), založeno 1894,
  • Továrna na kůže Filip Herschmann Benešov (vyrábí zaručeně čistě tříslový nezatěžkaný podešev),
  • Firma Jakub Fürth Benešov (vlněné látky, hedvábí, hotové oděvy pro každého, linoleum, koberce),
  • Česká průmyslová banka Praha, filiálka v Benešově (vklady, půjčky, inkasa, bursa, valuty, devisy, úschova cenných hodnot, kauce, vadia) se spřáteleným ústavem Hospodářská obchodní společnost v Benešově,
  • Firma J. Klein, Benešov, továrna likérů a velkoobchod s vínem, ochranná známka Primus,
  • Dům dobrých oděvů Rudolf Pekař, Benešov (látky, hedvábí, prádlo, koberce, linoleum, záclony),
  • Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Benešově, vykupuje všechny druhy obilí, semen atd., sklady uhlí, vápna, cementu, tašek a cementových výrobků, moderní jetelová a obilní čistící stanice,
  • Stavební kancelář K. Beneš, mistr zednický – Benešov, provádí veškeré stavby levně a solidně, stavební parcely a rodinné domky na prodej,
  • Ing. František Šarf, stavitel, Benešov, provádí veškeré stavby,
  • Lidová zemědělská záložna v Benešově s. r. o., filiálky v Neveklově a v Postupicích,
  • A. Melichar Votice, filiálka v Bystřici u Benešova, sklad Benešov, továrna na hospodářské stroje, založeno 1878,
  • František Soudný Benešov, výkroj kůží, vlastní výroba svršků, sklad hnacích řemenů,
  • Republikánská lidová pojišťovna v Praze, inspektor Antonín Dušák, Benešov – Karlov,
  • Baťa a. s., prodejna v Benešově a sklad pneu, rychlosprávkárna obuvi a punčoch, pedicura,
  • Lékárna „U zlatého orla“, dr. Emil CYPRA, Benešov, vydává léky na všechny nemocenské pojišťovny a léčebné fondy,
  • prodejny Mlékařského družstva v Benešově, pasteurizované mléko, smetana, šlehačka, Ia čajové máslo, tvaroh, sýry všech druhů, jogurt „JOO“,
  • Vzájemně pojišťovací banka Slavia, založena roku 1869, Vratislav Suchánek, vrchní inspektor Benešov, Tyršova ulice,
  • Alois Weil, Benešov, sklady benzínu, petroleje a nafty,
  • Josef Steindler, Benešov, kruhová cihelna,
  • Václav Fulín, mistr zednický, provádí veškeré stavby,
  • Antonín Sedlák, knihkupectví – knihařství – papírnictví Benešov,
  • Jan Kohl, strojírna, Benešov,
  • Cukrárna a kavárna Jindra, Benešov,
  • Václav Chlístovský, velkoobchod koloniální, Benešov,
  • Leopolda Bergra nástupce, Bedřich Mautner, Benešov, vývoz ložního peří a husího prachu, Mautner Code A. B. c. 5th and 6th Ed.,
  • J. Poláček, Benešov, komisionář čsl. obilní společnosti, vojenský dodavatel, umělá hnojiva,
  • Živnostenská záložna v Benešově,
  • Drogerie u „Černého psa“, František A. Mareš, Benešov, náměstí T. G. Masaryka č. p. 7,
  • „Fulínova čistírna“ Benešov,
  • Výsek masa František Tůma, řeznictví a uzenářství Benešov,
  • Parkety dodává a klade Antonín Hovorka, Benešov, ulice Dr. Rašína č. p. 289,
  • Sklo, porculán, hračky A. Buck, Benešov,
  •  Lékárna u Gymnasia v Benešově, Ph. Mr. Václav Štoček,
  •  A. Frischmann jun. Benešov, ulice dr. Rašína č. p. 336, nákup koloniálního zboží,
  • Zemědělské družstvo skladištní Benešov, Vlašimská ulice č. p. 64, komisionář Čsl. obilní společnosti, kupuje obilí a veškeré hospodářské produkty, prodává krmiva – hnojiva – stavebniny – uhlí,
  • Adolf Hroch, Benešov, provádí úpravu ulic a chodníků, ulice dr. Ulricha č. p. 882,
  • Josef Hrabánek, Benešov, řezník a obchod dobytkem,
  • Pohřební ústav Ferdinanda Haase, Benešov, pohřby, převozy, kremace, exhumace, Pražská ulice č. p. 139,
  • J. Berger, nyní Hübschová, Benešov, ulice generála Čečka, přikrývky plněné prachem, vlnou a vatou, ručně i strojem prošité, jakož i veškeré předělávky,
  • „Agrovita“, Josef Vlček, e. s. s. s., Benešov, výroba nepromokavých přikrývek na koně, stohy a vozy, velkoobchod hospodářskými potřebami,
  • Čeněk Mališ, Týnec nad Sázavou, řezivo stavební i truhlářské,
  • A. Seiner a syn, Benešov, závod koloniální a obilím, sklad benzínu,
  • A. Burian a spol., Benešov, u gymnasia, knihtiskárna a litografie,
  • Eduard Ornstein, Benešov, výroba jemných likérů a velkoobchod vínem,
  • Hotel „Pošta“ Benešov, A. Petrák, hoteliér,
  • Hotel „Na knížecí“ Benešov, A. Zeman, hoteliér,
  • „Hotel Nigrin“, Smíchovská a Plzeňská restaurace, Arnold Herold, hoteliér,
  • Nádražní restaurace v Benešově,
  • Zámecká restaurace v Konopišti, A. Mandásek, restauratér,
  • Restaurace „Na špitále“ v Benešově, Pražská ulice pod "Brankou“ (bývalý kostelík svaté Alžběty), František Šturc, restauratér,
  • Zájezdní hostinec „U černého koně“ Benešov, Pražská ulice č. p. 111, Eduard Tichý ml., restauratér,
  • František Dosoudil, dentista, Benešov, ulice generála Čečka č. p. 16, plomby, zlato, keramika, pobočný závod v Neveklově,
  • Václav Zeman, obchod kůžemi, pneumatiky, Benešov, ulice dr. M. Tyrše.

Hlavním representantem pro Benešov a okolí Akciové společnosti Koruna v Praze je Bohumil Michálek z Benešova, Pražská ulice 117.

Stavbu kasáren v Benešově provedl Ing. Arch. Ladislav Šimek, úředně autorisovaný civilní inženýr pro architekturu a stavby pozemní a stavitel, Královské Vinohrady, Anglická ulice.

Firma Ing. Watzka & Šikola, Praha XII, Rubešova ulice, do chirurgického pavilonu Okresní v. v. nemocnice v Benešově dodala rentgenologické zařízení a krátkovlnnou diathermii.

Připomíná se automatický mlýn J. Vávra v Čerčanech, dodává výborné české mouky.

Ještě v tomto roce se v Benešově 12x v roce konaly trhy na koně, na trh se „přihánělo“ cca 750 až 800 koní (dříve až 1 600 koní).  Jedná se hlavně o tažné koně. Dříve byli koně kupováni hlavně pro pražské povozníky a fiakristy a kočárové koně pro majitele panství a továrníky. Před prodejem byli koně prováděni po vyhražených cestách, podél nichž byly vysázeny košaté stromy. Zvláštní oddělení – zevně označené a samostatně vyhražené – je určeno pro koně cikánů (ochrana málo zkušených a důvěřivých kupujících). Kupovat jezdili lidé z celé republiky a až z Německa. Zástupci obce zajišťovali hlídané parkoviště pro povozy a automobily návštěvníků, pomoc při uzavírání smluv, zvěrolékaře a urovnávali spory. Tržní depozita obstarává kancelář městského důchodu a některé místní peněžní ústavy. Současně strhy na koně se konají i trhy na hovězí dobytek, pro které je určena druhá polovina tržiště (železné bariéry k vázání dobytka, ohrada pro býky, mostní váha a pohodlná rampa na skládání a nakládání dobytka na povozy a auta. Jsou zde tři oddělení – pro krávy, mladý dobytek a voly. Každý čtvrtek se ve městě konaly trhy na vepřový dobytek (selata), trhy potravinové a osmkráte do roka též výkladní trhy na zboží všeho druhu.

Připomíná se benešovský „Městský sirotčinec Domov v Konopišti“.

V Týnci pracovali živnostníci – 2 pekaři, cukrář, 3 řezbáři, 5 obchodníků, 4 hostinští, 2 truhláři, 2 stavební mistři, sklenář, strojní zámečník, kovář, 2 autodopravci, čalouník, 2 malíři a lakýrníci, hodinář, 5 krejčích, obuvník, vetešník, papírník, zahradník, 2 dámské krejčové, 2 trafikanti, obstaravatel pohřbů. Dále zde byla prodejna konzumního družstva Včela, prodejna obuvi Baťa, provozovna Hospodářského družstva skladištního (rolníci).

 

1939

Dne 15. 3. – německá okupace Čech, Moravy a Slezska.  Již v 9 hodin byli Němci v Benešově.

Již v dubnu musela Jawa Brodce pracovat pro vojenské účely a v dílnách se vyráběly letecké součásti a motory pro generátory.

V Týnci nad Sázavou již bylo 165 čísel popisných.

Výnosem Okresního úřadu v Benešově byly zrušeny orgány ústředí a prodejen Včely, jejich působnost přešla na jedenáctičlennou komisi vedenou panem Ptákem. V Týnci nad Sázavou byl vedoucím prodejny Včela J. Režný, ve Zbořeném Kostelci O. Černý a v Peceradech M. Hamouzová.

Dne 15. 3. ve 3 hodiny a 50 minut převzal strážmistr Hák na četnické stanici v Benešově telefonogram Dr. Šlechty ze zemského úřadu se zprávou pro okresního hejtmana, v níž bylo uvedeno, že dnes o 6 hodině obsadí německá vojska naše území a že jim nesmí kladen žádný odpor. Následně okresní hejtman F. Tomsa rozeslal všem starostům politického okresu Benešov dopis, ve kterém je pozval na jednání do Benešova od 11 hodin. Jednání se uskutečnilo v zasedací místnosti okresního úřadu. Zde byli starostové informováni o situaci v Čechách.

Na obecní zastupitelstvo v Týnci nad Sázavou přišel telegram Okresního úřadu v Benešově, v němž bylo starostovi obce V. Olivierovi uloženo, že má být od této doby k dispozici německým velitelům, ti přijeli do Týnce dne 16. 3. Příjezd Němců do města byl zahájen koncertem německé hudby před hotelem.

Dne 16. 3. byl vydán výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Výměrem Zemského úřadu v Praze ze dne 3. 8. vzniklo Národní sjednocení legionářů odbočka Benešov, podle vládního nařízení ze dne 25. 1. sloučila Československá obec legionářská v Benešově a Nezávislá jednota československých legionářů. Pobočný spolek vznikl i v Týnci nad Sázavou. Zrušeno bylo dne 30. 8. říšskoněmeckou tajnou službou.

Dne 8. 4. vznikla v Týnci nad Sázavou místní skupina Civilní protiletecké ochrany (CPO), velitel A. Vendr.

Do hotelu Pošta v Benešově byli svoláni na den 26. 8. starostové obcí, představitelé živnostenských společenství a živnostenských ústavů a zde je okresní hejtman poučil o zabezpečení nerušeného chodu veřejného pořádku a hospodářského života, zásadně ne sabotážím. Účast – starostové obcí, 7 reprezentantů veřejného života, 8 členů okresního zastupitelstva, 12 zástupců obchodního, hospodářského a průmyslového podnikání (za Ing. Janečka se zúčastnil ředitel Zbrojovky V. Oliverius.

Dne 8. 3. byl vydán dekret státního prezidenta, že do 10. 5. musí veřejní zaměstnanci složit nový slib, aby si mohli uchovat funkci, jinak by byli funkce, úřadu či služby zbaveni. V Týnci nad Sázavou jej písemně složilo 12 úředníků obecního úřadu dne 4. 5.

Dne 27. 5. týnecký Sokol navštívili Sokolové z Poříčí nad Sázavou (společná cvičení byla protestem proti okupantům). Dne 17. 6. týnečtí Sokolové pak šli do Poříčí.

Dne 5. 6. se „Místní osvětová komise v Týnci nad Sázavou“ při obecním úřadě změnila na „kulturní odbor“ spadající pod protektorátní orgán „Národní souručenství“. Předsedou byl Karel Jodas.

Dne 30. 6. předal dosavadní ředitel obou škol v Týnci nad Sázavou Josef Topič správu škol nejstaršímu členu učitelského sboru Josefu Kraifovi.

Dne 23. 8. vydaly německé úřady v Protektorátu Čechy a Morava jazykové zákony, veškerý styk s německými úřady musel být veden v němčině s protektorátními úřady pak dvojjazyčně (tedy i v češtině). Dále byla vydána vládní vyhláška Všem občanům, v ní vláda vyzývala k pokoji a klidu v protektorátu.

V Týnci nad Sázavou se uskutečnila demonstrace při převozu ostatků K. H. Máchy (6. 5.) a při oslavách Dne matek.

SDH Týnec-Podělusy na oslavu 40. výročí založení sboru uskutečnil na zahradě hostince “U Korbelů“ koncert dětského sboru.

Již od prvých dnů obsazení českých zemí německými vojsky pracuje týnecký učitel Jaroslav Reitinger (*11. 7. 1909 v Kosovu u Českých Budějovic, důstojník v záloze) ve skupině protinacistického odboje řízené mj. důstojníky bývalého zpravodajského oddělení hlavního štábu čsl. armády (spolupracovníci Vild, Červencl, Malimánek, …), skupina nesla název „Obroda národa“ pod vedením mjr. Karla Voleveckého. Spojku s Prahou zajišťovala Marie Culková, manželka škpt. zahraniční armády (byla dcerou přednosty železniční stanice Týnec, p. Pumpra, pracovala v Prosečnici, kde bylo velitelství německého vojenského cvičiště útvarů SS).

Usnesením vlády ze dne 6. 4. a nařízením ministerstva vnitra ze dne 9. 6. bylo prohlášeno za jediné politické sdružení českého národa na území protektorátu nové politické seskupení Národní souručenství. Podle výsledků ze dne 23. 4. se do něj v politickém okrese Benešov přihlásilo 36 193 mužů a 8 872 mladých mužů. V Neveklově vznikl sekretariát a v Týnci nad Sázavou jeho odbočka, vedoucím byl v Týnci L. Boháček, později byl nahrazen přednostou poštovního úřadu. J. Dočekalem. Po jejím vzniku byla v Týnci nad Sázavou zřízena nová osvětová komise, vedl ji F. Prokop (vyvěšovala vlajky, vedla kurzy německého jazyka), Komise spolupracovala se Sportovním sdružením zaměstnanců Zbrojovky.

Dne 1. 9. došlo k hromadnému zatýkání sokolských činovníků, v Týnci nad Sázavou byl zatčen předseda J. Topič (byl později zatčen a zemřel po válce po návratu z vězení), S. Karas (jednatel Sokola) a F. Vild (náčelník Sokola, na přímluvu Ing. Janečka byli za 5 dnů propuštěni, neboť S. Karas učil jeho děti hru na klavír). Dne 28. 10. členové Sokola tajně položili věnec k pomníku padlých (Fr. Vild, Jar. Krch, Rud. Červencl, Jar. Reitinger, Jos. Roth, Jiří Ulrich, František Chyba. Sokolové rozšiřovali zakázaný časopis „V boj“ (dovážen byl z Prahy).

Do 10. 9. musely být ze škol odstraněny obrazy s legionářskou tématikou, v Týnci nad Sázavou to byl obraz Legie ve Francii umístěný v měšťanské škole.

Dne 18. 9. Němci v protektorátu zrušili vládním nařízením státní svátek 28. 10.

V Benešově byl vytvořen zvláštní četnický sbor o 15 mužích, velitel K. Fraš z Netvořic. Sbor byl ubytován ve vládních kasárnách v Benešově a měl výzbroj člena sboru – puška s bodákem, šavle, obušek, dvě sumky s deseti náboji. Na všech četnických odděleních byla vyhlášena pohotovost. Vše to byla reakce na tzv. národní neposlušnost dne 28. 10. (nekupovat noviny, nejít do práce, nechodit do obchodů, nejezdit tramvajemi, navléci černé pásky).

Oběžníkem Zemského úřadu v Praze ze dne 23. 11. byl Odbor strojmistrů a zřízenců průmyslu textilního v Náchodě – pobočka Brodce nad Sázavou přejmenován na Jednota dělnictva textilního průmyslu se sídlem v Praze.

Byl zakázán vznik spolku Kroužek odbíjené kosteleckých kamarádů Zbořený Kostelec.

V období protektorátu v Týnci a v jeho blízkém okolí působilo 21 spolků – Hasičský sbor, TJ Sokol a SK Slévárny JAWA, Místní skupina družiny českých válečných poškozenců, Místní skupina československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (zrušena 4. 8.), Okrašlovací spolek, Včelařský spolek (dne 29. 12. přemístěn do Krhanic), Odbočka Jednoty kovoprůmyslového dělnictva, Odborové sdružení československých kovopracovníků, Odborová Jednota dělnického dřevoprůmyslu V Praze, spolek veřejných zaměstnanců – Sdružení železničních

podúředníků, zřízenců a nižších zaměstnanců – Místní skupina Týnec, spolek pro obchod a živnost – Místní odborová Jednota soukromých zaměstnanců v průmyslu a výrobních živnostech pro Týnec a okolí, náboženské spolky – Spolek svaté Ludmily- Farní odbor charity v Týnci (od 2. 8. Místní skupina arcidiecézního svazu katolické charity v Týnci), Podpůrný fond dělnický firmy Zbrojovka Ing. Janeček slévárna, Národní odborová ústředna zaměstnanecká místní skupina v Týnci, Kulturní sdružení zaměstnanců Zbrojovky Ing. Janečka, Místní osvětová komise, Místní jednota československé obce legionářské (předseda F. Štruml, zanikla v tomto roce), místní odbočka Národního sjednocení legionářského (předseda F. Otl), Dělnická tělocvičná jednota Brodce, Odbor strojmistrů a zřízenců průmyslu textilního v Náchodě – odbočka Brodce, Národní sdružení odborové organizace sekce textilní v Praze – odbočka Brodce, Kuželkářský kroužek JAWA, Hasičský sbor v Peceradech, Místní skupina ústředního svazu domkářů a malorolníků v Peceradech, Spolek chovatelů poštovních holubů v Peceradech, Společnost přátel zahrady – odbor Pecerady, SK Pecerady, Rybářský klub pro Podělusy a okolí.

V lesích u Dunávic a u Pecerad se ještě vyskytoval tetřívek.

V tomto roce byla v Benešově založena „Městská hudební škola J. Suka“, dnes zvaná „Základní umělecká škola J. Suka Benešov“, zvaná „Liduška“. Zřizovatelem je Městský úřad Benešov. Ředitel Václav Turek.

Dne 15. 3. v osm hodin ráno projíždí po okresních silnicích první motorizované jednotky říšského vojska.

Dne 16. 3. se usadili v Tvoršovicích říšští vojáci, byli zde tři neděle.

Od 17. 3. začalo v Benešově fungovat komando bezpečnostní policie Kolín, pobočka Benešov (pozdější název Geheime Staatpolizei, zkratka gestapo). Velitelem skupiny byl Harald Wiesmann.

Dne 18. 3. dvě auta Němců odvezly z Tismi všechny zbraně.

Založen Divadelní spolek J. K. Tyla Václavice.

V dubnu byl pensionován řídící václavské školy Jan Lhotský a až do vystěhování obce vedl školu Bohumil Kabeláč.

Dne 8. 4. se stal ve Václavcích první proti německý incident, na pomlázkovou taneční zábavu v hostinci u „Čermáků“ (č. p. 38). Na zábavu se dostavili z blízkého Benešova: dva uniformovaní němečtí polní četníci, uniformovaný příslušník německé ochranné policie (tzv. Schutzpolizei, či Schupo), člen tajné německé policie v civilu (tzv. gestapo) a s nimi asi 17tiletá dívka Frieda Jirků, známá jako děvče lehkých mravů (matka Němka z pohraničí). Na zábavě pak došlo mezi Němci a účastníky zábavy k potyčce, Němci byli ze zábavy vyhnáni (odcházeli s tasenými pistolemi). Na zábavu se pak znovu vrátili za doprovodu asi 40 „Schupo“, na udání Friedy bylo zatčeno 13 osob z Václavic a okolí. Naštěstí zásluhou, v té době ještě uznávaných protektorátních úřadů, byla věc dořešena smírně.

Dne 29. 4. byl v Tismi proveden nábor do „Národního souručenství“, vstoupilo do něj 82 občanů obce. Vedoucím byl jmenován Antonín Hrma, řídící učitel.

Dne 2. 6. zachytili četníci z Václavic při domovní prohlídce u zednického pomocníka Fialky v Přibyšicích doklady o ilegální činnosti.

Vznikla nejstarší česká odbojová organizace obrana národa, její klíčovou postavou byl brigádní generál František Kravák a plukovník Adolf Hůrka, ten jmenoval velitelem praporu pro benešovskou oblast podplukovníka Ludvíka Černého a majora Josefa Průšu. První schůzka benešovských odbojářů se uskutečnila v srpnu 1939 v bytě majora Průši.

Dne 24. 8. byl v Benešově zatčen v kanceláři okresního úřadu major generálního štábu Miloslav Stehlík (†21. 10. 1942 v Budyšíně na následky útrap vězení).

Od března budoval rozsáhlou ilegální zpravodajskou síť major Karel Volevecký v oblasti Benešov – Tábor – Jindřichův Hradec. Shromažďoval informace o německých posádkách, vojenských skladech, vojenských transportech, o válečném průmyslu v Týnci nad Sázavou, na brodcích a ve Vlašimi, o jednotkách SS v prostoru cvičiště apod. Od roku 1942 bydlel ve Školní uličce v Benešově.

Týnec nad Sázavou je rozdělen na dvě pásma a levý břeh Sázavy se později ocitá v zabraném území pro cvičiště SS. Okupace zasahuje i do činnosti knihovny v Týnci nad Sázavou dochází k nucenému vyřazování knih a zakázané knihy musely být z knihovny vyřazeny (některé byly zachráněny a tajně se půjčovaly celou válku). Seznam půjčovaných/nezakázaných knih musel být předán na místní četnickou stanici.

Na podzim byly v Čechách zavedeny lístky na chléb a na všechny životní potřeby.

Od tohoto roku působila na Benešovsku činnost skupiny Obrana národa, jejím pověřencem pro tuto oblast byl ve funkci velitele praporu plukovník Adolf Hůlka společně s veliteli praporů plukovníkem Ludvíkem Českým, majorem Josefem Průšou a plukovníkem Šebestou.

„Na place“, na bývalém vojenském cvičišti za Chlístovem, u silnice Benešov – Týnec nad Sázavou, hrával kopanou fotbalový oddíl SK Konopiště.

V Benicích zapálil blesk les u „Petřiny“, shořel celý vršek. Dvůr v Benicích majitele žida Komeníka byl dán pod nucenou správu. Z obce Chrášťany bylo po projití německou vojenskou komisí uznáno schopnými vojenské služby 37 koní, ihned bylo odvedeno 8 koní.

Do Chrášťan byli Němci přiděleni na bezplatné pomocné zemědělské práce mladí židé.

V katastru obce Chrášťany mokrý sníh způsobil obrovské polomy.

Těsně před válkou bylo zavedeno autobusové spojení z Benešova přes Václavice do Netvořic.

 

Konec 30. let

            Pod kostelem byla zprovozněna benzinová pumpa (fungovala do konce 70. let).

            Před válkou měl hospodu „U Zimů“ (č. p. 10) v Podělusích v nájmu pražský strážník Weinfurt (hospoda měla i kuželník).

V Peceradech skončila činnost cihelna zvaná „Koudimova“.

Před válkou žil v Podělusích v domě č. p. 23 (domek si postavil v roce 1932) jeden z průkopníků českého letectví František Šimůnek (*19. 5. 1878 v Kozmicích). V dílně opravoval vše potřebné, byl „všeuměl“.

 

1940

Na den 7. 3. (90. výročí narození T. G. Masaryka) byl v protektorátu vyhlášen zákaz oslav, kladení věnců a zdobení budov. Zakázány byly také oslavy dne 1. 5. a pálení ohňů ve dnech 6. až 7. 7. byly povoleny jen náboženské oslavy upálení mistra Jana Husa.

Týnec nad Sázavou se stal sběrným místem, kde byl shromažďován dobytek povinně odváděný zemědělci pro zásobování Prahy.

Ve dnech 17. a 24. 11. pořádalo Národní souručenství v protektorátu sbírku na Národní pomoc pro rok 1940 a 1941. V Týnci nad Sázavou akce vynesla 4 701 K, na německý červený kříž akce vynesla 9 000 K. Při nucené sbírce sociální pomoci organizované týneckými učiteli se vybraly pouhé 3 dary.

Na Benešovsku byla vyhlášena sbírka kovů organizovaná jako dárek k narozeninám Vůdce. První fáze do 20. 4. vynesla 4 878,7 kg a druhá fáze takřka nic.

V prosinci obecní zastupitelé v Týnci nad Sázavou hledali pozemek pro umístění domu pro chudé.

V Týnci nad Sázavou se řešil provoz kantýny pro dělníky ve Zbrojovce Ing. Janečka, při řešení provozní doby se mimo jiné připomínalo, že v obci jsou v provozu stravovací provozy – hotel č. p. 2 (vlastník Správa pivovaru Benešov), hostinec F. Korbela č. p. 3, hostinec J. Heřmana č. p. 16 a hostinec M. Žižkové č. p. 96.

Družstvo házené Týnec se stalo vítězem Sokolské župy Blanické. Hrála již třetí generace týneckých házenkářů.

Sbory dobrovolných hasičů se přejmenovaly na „hasičské sbory“ a členové nesměli nosit odznaky a označení.

Týnečtí Sokolové pokračovali ve vzájemných návštěvách okolních Sokolů, za nimi pak přišel učitel Kroutil (starosta župy, zemřel v německém vězení) a R. Rezek (náčelník okrsku, zemřel v německém vězení). Vedoucí J. Reitinger měl styky s ilegální skupinou „Alex“.

Bezpečnostním ředitelem Zbrojovky Ing. Janečka v Týnci nad Sázavou se stal bývalý německý důstojník R. Wahala, ředitelem továrny byl V. Oliverius a místoředitelem Ing. J. Dědek. Šest zaměstnanců podniku obdrželo za vzornou práci Svatováclavskou orlici, další vzorní dělníci pak odměny, zdravotní pobyty a tzv. Heydrichovy balíčky (cukr, rýže, káva, čaj, datle, fíky aj.).

Při sčítání lidu měl Týnec nad Sázavou 604 obyvatele, Pecerady 1 129 obyvatel. Z města byli deportováni do koncentračních táborů židé/živnostníci J. Frišman a E. Herz. Do města se přistěhoval drogista F. Koukl (vystěhován z Netvořic) a zubotechnik E. Vaněček (vystěhován ze Sedlčan).

Během války hrál týnecký biograf jen ve středu, sobotu a v neděli, pro německé vojáky vždy, kdy si to přáli. Správcem kina byl Jaroslav Reitinger.

Dne 26. 5. se v Týnci nad Sázavou uskutečnily župní závody žen a dorostenců (V. Jenč 4. místo).

Dne 2. 6. proběhly v Týnci nad Sázavou župní závody Sokola – soutěž mužů v gymnastice a atletice (78 závodníků, 12 z Týnce; 2. místo V. Karas).

Dne 21. 7. se v Týnci nad Sázavou na letním hřišti uskutečnil zápas v házené mezi TJ SOKOL Týnec a Sparta Krč.

Dne 11. 8. TJ Sokol Týnec uspořádal vylučovací závody v odbíjené, účastnily se i oddíly z Benešova, Poříčí nad Sázavou, Netvořic a Čerčan. Téhož dne probíhal i turnaj v Bystřici (oddíly Sokola Benešov, Bystřice, Maršovice, Neveklov, Velké Popovice).

Opět bylo vzkříšeno hraní loutkového divadla v Týnci. Hrálo se pod hlavičkou „Osvětové besedy“ v hotelu Týnci i na Brodcích.

Dne 6. 10 proběhly v Týnci nad Sázavou župní závody Sokola v kategorii muži a dorost (J. Hochman 2. místo ve skoku dalekém, V. Jenč 2. místo).

Censuru divadelních programů na Benešovsku za války měl referent okresního úřadu A. Müdl. Další referent prováděl censuru knih. V listopadu censura zakázala vydat poslední číslo časopisu Podblanický kraj ze dne 26. 10., důvodem zákazu byly články Jiřího Tywoniaka – Smutná pole a báseň Návrat od neznámého autora.

Při silnici z Týnce do Čakovic u nádraží byly postaveny tzv. Stenzovy baráky, jednalo se o dřevěné baráky postavené Zbrojovkou Ing. Janečka jako ubytovny pro dělníky brodecké zbrojovky, většinou je stavěli totálně nasazení občané.

Josef Ouředníček z Benešova (ředitel nemocenské pojišťovny) dojednal u Ježků v Čerčanech, že u nich bylo vždy na několik dní schováváno auto generála Luži, který vedl partyzánské skupiny na vysočině.

Založen Divadelní spolek „Jiří Wolker“ v Mariánovicích.

Založeno Krajské ústředí osvětových sborů Benešov (do roku 1945).

Na začátku války se v Podělusích ukrýval náčelník české obce sokolské dr. Augustin. V následujícím roce byl nacisty zatčen a popraven.

Dne 14. 2. byli gestapem zatčeni členové Obrany národa podplukovník Ludvík Český, major Josef Průša, učitel J. Pfeifer a lesník ze Šiberny  K. Kovář. Jiný materiál uvádí: „V únoru byl zatčen člen Obrany národa lesník Kovář z Tužinky (opatřil úkryt střeliva).“ Také byl zatčen ředitel banky v Benešově Josef Ulbrecht. Také byla nalezena tajná skrýš zbraní a střeliva v Černém lese. Skrýš zbraní byla v Černém lese a gestapo tam našlo: 32 armádních pistolí, 13 granátů, 900 nábojů a trhaviny.

Václavice se uvádí „Watzlawitz = Václavice“.

Okresním referentem veřejné osvětové služby v Benešově byl v dubnu p. Kračmar.

Ve všech osadách obce Chrášťany pořádají hasičské sbory společně s národním souručenstvím divadelní představení.

Dne 16. 6. při velké bouřce zapálil blesk stáj a stodolu v Neštěticích u usedlosti p. Votýpka. Voda od Neštětic strhla kamenný klenutý most na silnici Benešov – Neveklov, voda zaplavila větší část Černíkovic.

Dne 27. 9. 1940 prodávali manželé František a Marie Hubínkovi manželům Čeňkovým pozemky k č. p. 27, souča

sně bylo zrušeno právo výminku Janu (otec) a Marii Fraňkovým (dcera).

Do tohoto roku vlastnil kovárnu v Chrášťanech kovář p. Stehlík, koupil jí V. Kratochvíl.

Němci stavěly bunkry v Tvoršovicích, kámen těžili v lomu v Tismi.

            Výnosem německých okupantů ze dne 21. 10. bylo nařízeno ukončit psaní obecních kronik/pamětních knih. V Týnci uzavřeli pamětní knihu dne 8. 11.

Od 1. 12. byla oddělena v Týnci správa měšťanské školy (ředitel J. Kraif) od školy obecné. Z důvodu velkého množství žáků na obou školách byly k výuce pronajaty prostory v soukromých domech (u Heřmanů, u Korbelů, v záložně).

V Příbrami se narodil Zdeněk Mrkvička, později se přestěhoval do Benešova, kde i zemřel (prosinec 2014). Byl to jeden z nejvýraznějších fotografů benešovské historie, aktivně pracoval v Evropském klubu Benešov (ten v 90. letech navázal na činnost meziválečného benešovského Kulturního sdružení).

 

1941

Mlýn a pilu na Konopišťském potoce (dříve se nazýval Bystrý) u Poříčí nad Sázavou prodal Emanuel Šimáček řediteli Vratislavu Čechovi a prokuristovi Ladislavu Kousalovi (snad pro pražskou firmu Sáček a spol.

Mlýn Brejlov se ocitnul ve vojenském pásmu cvičiště SS, pro osobní potřebu však nepřestával mlít.

V únoru Ing. Janeček jmenoval Ing. Josefa Dědka (*12. 8. 1896 v Turnově, místoředitel Zbrojovky – závod Týnec nad Sázavou), ředitelem v nově zřízeném pobočném závodě v Brodcích nad Sázavou (v bývalé přádelně firmy Mautner).

Dne 28. 2. přesunul Ing. Janeček montáž automobilů, mechanické dílny a kanceláře ze slévárny v Týnci na Brodce.

Povodně na Sázavě – dne 3. 3. Hladina vyšší o 310cm, dne 11. 3. O 368 cm, dne 8. 4. O 306 cm a dne 14. 4. O 264 cm (údaje dle vodoměrné stanice v Poříčí).

Dne 31. 3. vydal říšský protektor výnos, kterým bylo starostům uloženo zajišťovat ubytování pro německé vojáky na pochodech, cvičeních, … Seznam vhodných prostor museli odevzdat do 20. 4. Např. Týnec nad Sázavou uváděl – v létě 3 důstojníky a 200 poddůstojníků bez koní, v zimě 5 důstojníků a 200 poddůstojníků a 8 koní, nouzově po celý rok 3 důstojníky, 275 poddůstojníků a 26 koní.

V dubnu byla v Týnci nad Sázavou zvolena komise, která měla připravit soutěž na stavbu domu pro chudé. Základní finanční dar byl posmrtný dar Ing. Františka Janečka (50 tis. K).

Na Velikonoce byl rozpuštěn Sokol v Týnci nad Sázavou, poslední schůze se konala koncem roku 1940. Poslední věrní – Fr. Vild, K. Jukl, J. Krch, R. Červencl, A. Balkovský, V. Hruška, A. Bernášek, Ing. J. Bayer, Fr. Brzák, J. Reitinger, J. Chvojka, I. Provazník, M. Havel, J. Pacek, J. Pavlas, J. Fialka. Ve vězení byl Karel Procházka (cukrář) a v německém táboře zahynul František Prokop (cvičitel, učitel). Sokolský duch byl přenesen do závodní tělovýchovy po rozhovoru tajemníka OOR Koláře, Františka Vilda a ředitele Zbrojovky Ing. Oliveriuse. Náčelníkem byl František Vild, místonáčelníkem J. Krch, náčelnicí M. Svobodová, místonáčelnicí M. Kudrnová. V kantýně závodu se uskutečnila tělocvičná akademie v sokolském cvičebním úboru, němečtí vojáci se prý mohli utleskat.

Dne 27. 5. skončil ve funkci starosta Týnce nad Sázavou Václav Oliverius, novým starostou se stal Vladimír Tombo (do 24. 4. 1944, disponent slévárny, bývalý obchodní ředitel Zbrojovky v Týnci, svým vlivem se o to týden před svojí smrtí postaral Ing. František Janeček).

Dne 4. 6. zemřel ve svém pražském závodě Ing. František Janeček, mimo jiné majitel týnecké slévárny.

V červnu byla v týnecké škole ubytována německá vojenská jednotka, dne 19. 6. byla z Týnce odvelena.

Dne 1. 7. předala firma „Zbrojovka“ Ing. Janečka SDH Týnec nákladní auto značky Walter.

V Benešově (2) a v Týnci nad Sázavou (1; členové – J. Herz, velitel, R., Č. a K. Frischmannovi, F. Neumann a K. Frišman) vznikly tzv. židovské pracovní kolony, měli za úkol odstraňování protiněmeckých nápisů, uklízení sněhu aj.

Na okrese Benešov byla černá zvěř chována pouze v oborách, říkalo se jí „rytířská zvěř černá“, volně nežila.

Předsedou „kulturního odboru“ v Týnci se stal místo Karla Jodase František Prokop (komise spadala do „Národní souručenství“).

V obci Podělusy se ukrýval náčelník České obce sokolské Dr. Augustin (v tomto roce odhalen a nacisty popraven).

Doložen Spolek divadelních ochotníků „J. K. Tyl“ ve Václavicích.

Zprovozněna Odborná škola pro ženská povolání Benešov.

Dne 13. 4. byla zakázána činnost Sokola a Československá obec sokolská byla rozpuštěna. V Týnci nad Sázavou byl sokolský duch převeden do tovární tělovýchovy založené v závodě Týnec – Brodce, tím se předešlo zavedení kuratoria (cvičilo 20 mužů a 28 žen).

Hajným na Chvojně se stal Alois Filip.

V tomto roce uspořádal Filatelistický klub Benešov první výstavu s názvem „Krajinná filatelistická výstava“ v sále restaurace „Na Knížecí“.

 

1942

V Týnci nad Sázavou se stavělo i v době války, postaveno bylo cca 27 nových čísel popisných – v ulicích Sadová, U Jílovská, U Hřiště, U Janovického potoka, Krusičanská. V ulici 9. května nechal továrník Ing. František Janeček postavit 7 dvojdomků (do roku 1945), postavil je pro své zaměstnance a měl to být základ továrního města Janečkovy zbrojovky.

Od 1. 2. se hraje loutkové divadlo v nově postavené jídelně v Týnci pro zaměstnance Metazu. Dne 20. 2. loutkáři zakoupili v Táboře nové divadlo s loutkami výšky 60-70 cm. Před začátkem a o přestávkách představení hrál9členný učňovský orchestr.

Do 31. 3. museli někteří úředníci v Protektorátu Čechy a Morava povinně složit písemnou i ústní zkoušku z němčiny (vyšší úředníci, starostové a funkcionáři obcí s více než 5 tis. obyvateli.

Dalším germanizačním opatřením bylo přejmenování některých ulic, obcí a náměstí. Starostové obcí museli sepsat všechna jejich pojmenování (Seznam A) a navrhnout seznam nevhodných názvů (Seznam B). Jejich označení pak bylo dvojjazyčné.

V Týnci nad Sázavou nebylo vybráno skoro nic v rámci sbírky zimních potřeb pro německou brannou moc.

V Týnci nad Sázavou byl založen spolek chovatelů drobných zvířat v Týnci. První členové – Miroslav Červený, Jan Vajner, František Beránek, Dvořák (autodoprava), Josef Plavec, Emanuel Dvořák, Vasilij Terentěv, Jan Šípek, Rudolf Bittner, Ota Formáček, František přibyl, Robert Průcha, Antonín Zajíc, Josef Topič, Josef Brejla a Kudrna z Prahy.

Výnos zemského úřadu přikázal vystěhovat se z obcí Týnec, Pecerady, Brodce a Zbořený Kostelec, těm bydlícím, kteří nepracovali v týnecké zbrojovce (např. František Kabát).

Na Benešovsku dne 1. 6. proběhlo rozsáhlé pátrání po pomocnících atentátu na zastupujícího protektora Heydricha. Pátrání řídilo okresní četnické velitelství v Benešově.

Týnečtí židé byli zatčeni a soustředěni ve mlýně a v hostinci U Korbelů a dne 1. 9. odvezeni do koncentračního tábora Osvětim.

Dne 25. 6. byl zatčen českým četníkem v Benešově Ing. Jaroslav Prokůpek (*1899), zaměstnanec hospodářského družstva v Benešově, byl viněn z protiříšských postojů, popraven 1. 7.

Dne 27. 6. v době stanného práva za heydrichiády byl zatčen gestapem benešovský občan Josef Steindler (*6. 6. 1891 v Benešově), podnikatel, majitel cihelny, benešovský starosta v letech 1926 až 1937, člen Sokola, hasičů, místopředseda svazu obcí, předseda Československo – jugoslávské ligy, jugoslávský král mu udělil řád Bílého orla, zasloužil se o stavbu průmyslové pokračovací školy v Husově ulici, obecné a měšťanské školy v Jiráskově ulici, chirurgického pavilonu a kasáren v Dukelské ulici. Popraven byl dne 1. 7. Ve věznici v Táboře.

Při „D. T. J. Zbořený Kostelec“ byl založen šachový oddíl pod vedením Vojtěcha Boříka.

            Nařízením ministra vnitra musely hasičské sbory předat svůj majetek obcím, musely držet noční hlídky a při vyhlášení poplachu musela mužstva nastoupit u hasičské zbrojnice.

V tomto roce byla zahájena výstavba osmitřídní školy v Poříčí nad Sázavou, výstavba byla dokončena v roce 1952.

Dne 27. 6. byl před benešovským obchodním domem ATAS českým četníkem zatčen odbojový pracovník František Činátl (*15. 3. 1905 v Bavorově, popraven 2. 7. v Táboře).

Dne 29. 6. byl v Táboře ve věznici popraven štábní kapitán Jindřich Hájek (*15. 3. 1898; zatčen 25. 6.). Po rozpuštění československého vojska začal pracovat v na městském úřadě v Benešově, bydlel v Pražské ulici v č. p. 109. Poprava prý překvapila benešovského nacistu Strobela, k zatčení prý došlo bez jeho vědomí.

Dne 1. 9. bylo z Votic deportováno do Terezína 138 benešovských občanů. Většina téhož roku zahynula v Osvětimi.

Dne 9. 9. se sešli v brodecké kantýně šachisté a založili šachový odbor (dříve se hrálo po domácnostech – u Boříků, u Fikerů, …). Zakladatelé – Vojtěch Bořík (předseda), Jaroslav Novotný (jednatel), Z. Fikera (pokladník), Ing. J. Oppelt (zapisovatel).

Dne 9. 9. byl v Týnci nad Sázavou založen šachový oddíl.

Na podzim byla ve Václavicích ve vile kapelníka národního divadla Maixnera na „Lísku“ zřízena pro zdejší kraj přesídlovací četnická stanice.

Dne 30. 11. byl v Benešově zatčen sokolský pracovník vahař Rudolf Rezek (†5. 3. 1943 v Osvětimi).

SS - hoffy byly budovány po vzoru pěšáckých rytířských dvorců.

Doložen Čtenářsko – ochotnický spolek „Komenský“ v Úročnici.

V mlýnu v Podělusích přestala pracovat turbína, která pro mlýn vyráběla elektrickou energii.

V prosinci byli na udání zatčeni mlynář Kalina z Benic, p. Kadeřábek ze Sobišovic, p. Janák ze Sobišovic a p. Chobotský V. z č. p. 4 z Černíkovic pro neoprávněné semílání obilí, byli odsouzeni a odvezeni do říše k odpykání trestu.

V listopadu byl v Tismi Němci uzavřen hostinec u Šebků v č. p. 24. Sál byl Němci používán jako skladiště na prášky a byl zničen.

Četníkem v četnické stanici ve Václavicích byl strážmistr Klapka, Max a Fiala.

Ve Václavicích byla v č. p. 32 kovárna, „Pod vinicí“ stála obecní váha, v č. p. 11 (u Kliků) bylo řeznictví a koloniální obchod, v č. p. 45 (u Stehlíků) byl druhý koloniální obchod, v č. p. 38 byl hostinec „U Čermáků“ a při č. p. 25 hostinec „U Fialů“, na „Horní návsi“ stál obecní dům s byty a hasičskou zbrojnicí.

Za 2. světové války v Benešově omezeně fungovala veřejná knihovna v domě firmy Jakub Fürth v č. p. 146 na dnešním Malém náměstí.

Do 25. 3. se museli z Benešova vystěhovat židovští obyvatelé.

V tomto roce začali Němci (okupační správa) budovat na levém břehu Janovického potoka v části Soudovka u Týnce nad Sázavou mohutný násep a silniční zářez pro silniční obchvat města.

V březnu byl zabrán pro vojenské účely dvůr Chvojen.

Hokejové družstvo dorostu týneckého Sokola hrálo ve složení: Hadač, Plachý, J. Šípek, Zdeněk Hochman, Chvojka, J. Topič, J. Živný, F. Štruml.

Založeno Společenstvo kovozpracujících živností Benešov.

Nad vysídlováním obce Václavice (termín vysídlení do 1. 4.) bděla četnická přesídlovací stanice umístěná ve vile kapelníka Národního divadla Meixnera na Lísku (vlevo od silnice z Konopišt

ě do Václavic, směrem k Vatěkovu). Před vysídlením bylo v obci 71 domovních čísel (12 selských statků, 25 chalupnických usedlostí, 25 usedlostí domkářů, 6 domků bez polí nebo vil kromě školy, římskokatolické fary a obecního domku na horní návsi s byty (pastouška) a s hasičskou zbrojnicí. Z nečíslovaných budov zde byl římskokatolický kostel svatého Václava, hřbitovní domek s bytem hrobníka a márnicí, pod „Vinicí“ obecní váha, při č. p. 32 soukromá kovárna, v č. p. 11 („U Kliků“) bylo řeznictví a obchod se smíšeným zbožím, druhý koloniální obchod byl „U Stehlíků“ v č. p. 45, hostince byly v č. p. 38 „U Čermáků“ a v č. p. 25 („U Fialů“). Při vystěhování bydlelo v obci 342 obyvatel ve 109 domácnostech (z toho 166 osob mužského pohlaví, 176 ženského pohlaví; v tom 78 dětí do 14 let a 56 občanů starších 60 let; Marie Stehlíková z č. p. 14 – 90 let, Marie Jiráková z č. p. 29, „U Dolských, 87 let, Václav Fulín z č. p. 16, „U Křížků“, 82 let; nejmladší byla měsíční Marie Fialová z č. p. 25). Odhad „vykupovaných“ usedlostí dělal německý pozemkový úřad (Bodemamt): např. Brožova chalupa byla odhadnuta na 87 650 Kč (chalupa, stodola s kolnou, 4,5 ha půdy, 2 krávy, 1 jalovice, 1 tele, běžné hospodářské náčiní; devítihektarová chalupa č. p. 12 (Kudrnova) na 399 790 Kč; Křížkův statek č. p. 16 na 540 000 Kč; nejvýstavnější statky – šest až osm set tisíc Kč). Peníze za vyvlastnění byly složeny v protektorátní měně u Okresní hospodářské záložny a spořitelny v Benešově, většina václavických občanů si peníze nechala převést na vkladní knížky.

Vedení orchestru v Chrástu nad Sázavou převzal po Antonínovi Šímovi Josef Povolný (Chrást, trumpeta, * 1904).

V době heydrichiády byl v Benešově rozpuštěn Junák, zastavena činnost Sokola, 120 občanům převážně z řad inteligence byl odebrán rozhlasový přijímač, byly zrekvírovány kostelní zvony a jezuité byli vyhnáni z piaristické koleje. Židé byli diskriminačně označeni šesticípou hvězdou, vyhnáni z bytů a sestěhováni do prostor ve Vlašimské ulici.

Dne 20. 6. muselo české četnictvo na příkaz táborského gestapa zatknout protektorátní příslušníky Antonína Fuksu (ředitel okresní nemocenské pojišťovny, popraven 29. 6.), Václava Fulína (zednický mistr, popraven 29. 6., v roce 1945 byl vyznamenán Válečným křížem 1939) a Julia Mayera (kominický mistr a ředitel Pražské pojišťovny). Dne 25. 6. byl zatčen Ing. Jaroslav Prokůpek (úředník hospodářského družstva, popraven 1. 7.) a Jindřich Hájek (štábní kapitán a úředník městského úřadu, popraven 29. 6.). Dne 27. 6. byli zatčeni Josef Farka (ředitel benešovského gymnázia, popraven 1. 7.), František Činátl (ředitel Středočeské zemědělské záložny, popraven 2. 7.), Václav Votava (ředitel a správce nemocnice) a Josef Steindler (bývalý benešovský starosta a statkář, popraven 1. 7.).

Dne 20. 6. byl v Benešově zatčen Václav Fulín, popraven byl v Žižkových kasárnách (věznice gestapa, v cele 3x5 m bylo až 21 zatčených, popravy se konaly na bývalé malorážkové střelnici) v Táboře (dům č. p. 1631 na břehu rybníka Jordán) dne 29. 6. Důvodem zatčení byla skutečnost, že byl italským legionářem a nenáviděl německou říši. Pravděpodobně jej udal nacista blockleiter a člen SA Wastl nebo benešovský kolaborant a udavač J. Vlček. Byl majitelem stavební firmy a v Benešově si v roce 1930 postavil vilu, kterou po jeho smrti gestapo zabralo a zřídilo zde úřadovnu gestapa.

 

  1. světová válka

V příkopu konopišťského zámku byli chováni dva medvědi Petr a Runa, Petra zastřelili Němci ubytovaní na zámku, chtěli ochutnat medvědí maso a předložku před krb. Kastelánem zámku byl p. Posl.

Ochotnickému divadlu v Týnci nad Sázavou se dařilo držet kulturní dění v obci, režisér Ing. Josef Bayer.

V období války byly v Benešově budovány další zdroje pitné vody v prameništi u vodárny – lokalita Benešov-jih.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

MIMON

(TITĚROVÁ VĚRA, 13. 1. 2013 11:25)

Prosím mužete dát vědět jestli v Uročnici stoji dum č. p. 16. Je to rodiště moji maminky. Narodila se 16. 6 1927. Předem děkuji Titěrová Věra Mimon.

Re: MIMON

(Josef Velíšek, 14. 1. 2013 19:48)

Srdečně zdravím.

Usedlost č. p. 16 v Úročnici stále existuje, bydlí v ní rodina Hubínkova, majitelkou je jejich dcera. V roce 1927 v usedlosti bydlela rodina Kohoutkova, podla data Vámi uváděného se tedy Vaše maminka jmenuje Květuše Kohoutková.
Víc zatím nevím.

JV

Re: MIMON

(Josef velíšek, 15. 1. 2013 20:39)

Příjemný večer,

ještě jsem zjistil, že usedlost č. p. 16 koupili Jakub a Anna Kohoutkovi podle smlouvy ze dne 22. února 1897 od Josefa Kaprálka. V roce 1864 měla usedlost cenu 2 250 zlatých.

JV