Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 17 (5. doplněk) - rok 1923 až 1937

17. 12. 2012

1924

            Dne 22. 1. se konala valná hromada hasičského sboru v Úročnici , jako funkcionáři byli zvoleni Otto Stojánek z č. p. 22 (velitel), Josef Klenovec z č. p. 17 (podvelitel), Josef Klenovec z č. p. 27 (jednatel a zbrojmistr), František Žížala z č. p. 4 (četař). Na schůzi dne 16. 4. Bylo rozhodnuto dvakrát týdně konat cvičení, jako přípravu na okrskové cvičení v Tismi. Dne 17. 5. Bylo rozhodnuto o účasti na pohřbu přítele Poloprudského v Poříčí nad Sázavou. Na schůzi dne 14. 6. Bylo schváleno účastnit se hasičského sjezdu dne 22. 6. v Jírovicích.

            Dne 8. 3. se v Úročnici konala valná hromada Ochotnického kroužku Komenský, jako předseda byl zvolen Josef Novák z č. p. 6, jednatelem Jan Havelka z č. p. 18, pokladníkem Čeněk Kaprálek z č. p. 52, režisérem Josef Štěpán z č. p. 48 a dále 8 členů výboru. Bylo i usneseno sehrát divadelní hru „Na statku a v chaloupce“. Dne 15. 4. byly politickou správou schváleny stanovy spolku, které vypracoval Dr. Jan Řehák z č. p. 14, byl schválen i nový název spolku „Čtenářsko – ochotnický spolek Komenský“. Na schůzi dne 15. 10. bylo ujednáno sehrát dne 23. 11. veselohru „Když srdce promluví“. Dne 26. 12. byla vybrána k sehrání o Vánocích hra „Černý kříž v lese“ od Elišky Peškové.

V Benešově vznikla iniciativa ke zřízení Pamětní Česko – italské desky.

            V údolí Konopišťského potoka vznikla trempská osada „Osada Měsíční údolí 1924“. Čtyři roky před tím však údolí navštěvovali „bludní trampové“ Drdol a Rudolf Blažek. Inspirací pro název osady byl román Jacka Londona.

            Muzeum v Netvořicích se přemístilo do nového objektu (místo č. p. 7), kde je dodnes.

Dne 2. 8. uzavřela obec Týnec revers s        vrchní správou státního velkostatku Benešov, na základě kterého mohla obec odebírat vodu z vodovodu myslivna Taranka – hotel v Týnci, povoleny byly dva výtoky. Výkopy realizovala firma L. Štros za 2 660,43 Kč a instalatérské práce provedl instalatér Antonín čermák z Týnce za 12 528,04 Kč. Spotřebu vody doplňovaly studny soukromé a obecní.

Obecní zastupitelstvo a obecní správní komise v Týnci nad Sázavou se scházely 6 až 10 krát ročně, a to v zasedací místnosti místní kampeličky či v obecním domě č. p. 48. Veřejné schůze se konaly v sále státního hotelu. Komise – finanční, osvětová/knihovní, letopisecká, stavební, smírčí/pro urovnání sporů, zdravotní, školní rada.

Od poloviny roku byl předsedou Společenstva řezníků a uzenářů v Benešově Antonín Kirchner, místostarostou Bedřich Šmakal.

V Krusičanech byly dva hostince „U Radů“ a „U Hrstků“.

Na jaře v Benešově se opět jednalo o novostavbě nové školy. Městská rada si dokonce půjčila od zemského školního inspektora stavební plány školy.

K tělocvičně jednoty sokolské v Benešově byl přistavěn malý sál.

Okresní Jednota živnostenských společenstev v Benešově zvolila nový výbor – Antonín Hovorka, truhlář (starosta), František Holoubek (náměstek), Josef Jíša, krejčí (jednatel).

Do Neveklovské župy č. 69 (Ostromeč) byl přijat nově založený hasičský sbor z Krusičan (1. 5., na podnět starosty Václava Pešaty, starosta Václav Pešata, velitel Josef Hrstka, nová ruční kombinovaná stříkačka od firmy Smekal Praha za 53 tis. Kč, postavena nová hasičská zbrojnice). Dne 10. 6. se uskutečnil sjezd této župy na Chvojínku. Dne 14. 9. pak okrskové cvičení v Krusičanech, kde byla sboru slavnostně předána motorová stříkačka, mimo jiné se zúčastnili i hasiči z Úročnice. 

            V květnu zemřel župní starosta Benešovské župy bratr Poloprudský František.

K benešovské hasičské župě č. 41 přistoupil nově založený hasičský sbor z Přibyšic (28. 10.,

velitel Jaroslav Tůma, starosta František Fulín, nová hasičská stříkačka od firmy R. A. Smékal Praha).

 Sjezd hasičské župy Poloprudského se uskutečnil dne 22. 6. v Tismi.

V říjnu se v Poříčí nad Sázavou uskutečnila slavnost k 500. Výročí smrti Jana Žižky.

V Benešově byl založen rybářský spolek.

Aby mohl Elektrárenský svaz připojit na rozvody elektřiny Benešovsko a Neveklovsko zakoupil od firmy L. G. Bondy vodní elektrárnu v Krhanicích nad Sázavou s výkonem turbín 600 HP. Započalo se i s výstavbou primerního vedení z elektrárny na dole Anna přes Radotín u Prahy, Krhanice až do Benešova. Na stávající vedení firmy Bondy vedoucí z Kamenného Přívozu okolo Netvořic a Neveklova do Benešova byly připojeny Netvořice a Benešov. Z Benešova byla postavena linka do Bystřice.

V Benešově byla u „průmyslová škola pro učedníky“ otevřena samostatná odbočka pro učně směru obchodního.

            Delegace hasičů z Bukovan se zúčastnila sjezdu hasičů v Mrači.

V Bukovanech se uskutečnilo první divadelní představení (spojené s taneční zábavou) divadelního odboru zdejšího sboru. Dřevo daroval pan Vnouček, truhlář Hašek s bratry Moravcovými vyrobili kostru jeviště, sbor nakoupil plátno na kulisy.

            Spisovatel Vladislav Vančura (1891 – 1942), národní umělec in memoriam, má za dějiště svého románu Pekař Jan Marhoul město Benešov, dějovým základem je osud otce spisovatele Karla Nového jako typický osud příliš dobrého a štědrého člověka v prostředí před 1. světovou válkou.

            Založen Čtenářsko – ochotnický spolek „Komenský“ v Úročnici (první písemná zpráva).

            Založen Podpůrný spolek pro učně Benešov.

            V Černíkovicích byl založen hasičský sbor.

            V Krusičanech byl založen hasičský sbor, do něj z SDH Týnice-Podělusy přestoupilo 15 přispívajících členů.

            Popelem lehla usedlost p. Kaliny v Benicích, zachráněna byla jen stodola a kůlna na vozy.

            V Chrášťanech byla založena obecní knihovna, 80 svazků do knihovny daroval Vinc Cenk Holas.

            Ve Václavicích byl nahrazen železný obloukový most přes Janovický potok (malá nosnost) novým betonovým (vysoká únosnost), důvodem byla snaha o zavedení autobusového spojení Netvořice – Benešov přes Václavice. Náklad 130 000 Kč. Spojení zdržovala stavba mostu v Chrášťanech přes potok resp. na hrázi u mlýna Karla Svobody. Prozatím jezdil autobus přes Krusičany a Úročnici.

            Spisovatel Vladislav Vančura (*1891 - †1942) napsal v tomto roce baladický sociální román „Pekař Jan Marhoul“, inspiroval se skutečným příběhem pekaře Jana Marhoula, což byl otec Vančurova přítele, spisovatele Karla Nového, ten žil v Podelhotském mlýně (u dnešní osady v Měsíčním údolí u Janovického potoka).

            Při SDH Tisem byla založena „Samaritánská družina“, samaritáni – František Fulín železniční zřízenec z č. p. 20 (náčelník), Karel Starosta z č. p. 28 a Jan Vaněček z č. p. 12. Před zahájením činnosti museli absolvovat osminedělní kurz v Benešově.

            Do 30. 6. učil ve škole v Tismi Hynek Táborský. Od 1. 9. se stal učitelem Antonín Štverák, ten také převzal do péče obecní knihovnu, ta čítala 64 knihy.

            Od tohoto roku psal Kroniku obce Václavice František Novotný řídící učitel ve Václavicích.

            Do tohoto roku tvořily katastrální obec Václavice osady: Václavice, Přibyšice a Vatěkov. Na žádost obecního zastupitelstva ve Václavicích a za podpory Emanuela Kubáska byla obec rozloučena a oddělila se osada Přibyšice.

V č. p. 19 na Brodcích si Helena Boháčkova otevřela dámské krejčovství (krejčovský salon).

            Pokladníkem osadního výboru ve Václavicích se stal František Novotný. Současně byl ustanoven řídícím učitelem na místní škole.

Od tohoto roku prodával v novém domě v č. p. 18 na návsi vedle starobylé zvoničky svoje zboží obchodník Josef Frišman. Dříve prodával v domku, který stál na místě budoucí prodejny družstva Jednota. Za hospodou „Hořejší“ byl obchod rodiny Havelkových, který později vedla předválečná družstevní organizace Včela.

V Benešově se ustanovil „Rybářský klub“ jako spolek pro sportovní rybaření a do své péče si vzal řádné obhospodařování veškerých vod v Benešově a okolí, předseda Otta Czeniek. Pronajat byl potok konopišťský a od okolních obcí i další potoky, na řece Sázavě byly najaty úseky zvané Poříčský, Farský, Vávrův a Čtyřkolský (celkem 45 km běhutých vod), dva rybníky v Benešově a dva v Postupicích. Vysazovány byly ryby – candát, štika, pstruh (potok petroupimský, krusičanský a na „Sladovce“), kapr, lín, úhoř a cejn. V konopišťském „Zájezku“ se vysazuje velký kapr. V rybnících je násada kapří a štičí plůdek.

V lednu se začalo v Týnci nad Sázavou uvažovat o zřízení nového hřbitova.

V pivovaru v Benešově byl postaven nový komín.

Dne 2. 8. podepsala obec Týnec nad Sázavou revers s vrchní správou státního velkostatku Benešovo odběru vody obcí za roční paušál 250 Kč. Přípojku a vodovod zhotovil instalatér Antonín Čermák z Týnce a výkopové práce provedla firma L. Štrose z Týnce.

Mlýn v Nespekách koupil od majitele Pyšelského panství Elektrárenský svaz a přebudoval část na elektrárnu, instaloval zde dvě Francisovy turbíny a začal vyrábět proud.

Obec Týnec nad Sázavou postavila automatickou mostní váhu o nosnosti 5 000 kg, stavěla firma V. Červený z Prahy (7 248 Kč) a stavební práce realizovala firma L. Štrose (12 413,20 Kč).

V Týnci nad Sázavou se poprvé (v lednu) začalo mluvit o zřízení nového hřbitova, který měl sloužit i pro přifařené obce – Krusičany, Chářovice, Podělusy, Krhanice, Pecerady, Bukovany, Chrášťany, osada Benice. Také se zde pohřbívali zemřelí ze sanatoria v Prosečnici.

 

1925

            Dne 21. 1. na schůzi hasičů byli zvoleni 3 členové k samaritánské četě – Josef Novák z č. p. 6, františek Řehák z č. p. 14 a Vincenc Řehák z č. p. 23. Dále byla schválena účast na hasičském sjezdu v Brně, pro nedostatek finančních prostředků se však zájezd nekonal. Dne 23. 2. byli na schůzi zvoleni – Matěj Kaprálek z č. p. 55 (velitel), Jan Havelka z č. p. 2 (četař). Členové výboru – V. Štěpán, Josef Vnouček, Josef Havelka, Čeněk Řehák. Dne 14. 5. Bylo rozhodnuto o účasti na župním sjezdu v Peceradech, konal se dne 14. 6.

            Dne 6. 1. se konala v hostinci Jindřicha Žaby valná hromada ochotnického spolku v Úročnici, byli zvoleni noví funkcionáři spolku. Dne 13. 5. se konala mimořádná valná hromada spolku, byl schválen roční členský příspěvek ve výši 5 K, přispívající členové budou platit 10 K a činní členové 2 K a roční příspěvek 1 K. Dále bylo rozhodnuto o sehrání divadelní hry „Dražba na nevěstu“. Na schůzi dne 12. 11. bylo rozhodnuto o sehrání divadelní hry „Pojď na mé srdce“. Spolek uspořádal silvestrovský večer.

            V Benešově byla provedena oprava fasád dívčí měšťanské školy.

            V Benešově vznikl spolek „Okresní Selská Jízda“. Úkoly spolku bylo spolu s chovatelskými organizacemi pečovat o zlepšení chovu koně a o tělesnou výchovu ruku v ruce s kulturou národa.

            V Úročnici byl postaven dům č. p. 52 (majitel Čeněk Kaprálek) a č. p. 53 (majitel František Jirák).

            Benešovský pivovar byl z vnucené státní správy převeden pod ministerstvo zemědělství – ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze.

Do Týnce nad Sázavou proniká zbrojař Ing. František Janeček (*23. 1. 1878 - †4. 6. 1941). Město a jeho okolí v té době nabízelo – volné, dostatečné a levné pracovní síly, železnici, potřebné množství vody a nevelkou vzdálenost od Prahy. V létě (6. 6.) Ing. Janeček Týnec navštívil a koupil zde na levém břehu řeky Sázavy, na tzv. „Korbelově“ vrchu pozemky (2,5 ha na levém břehu řeky Sázavy), aby zde později postavil přepychově zařízenou vilu s kruhovým půdorysem a okrasnou zahradou. Přispěl i na zřízení telefonní centrály.

            Hasičský sbor v Úročnici se zúčastnil hašení požáru na Brejlovce.

            Do Benešova se z Vlašimi (dne 23. 8.) přestěhovala obvodová úřadovna přídělového komisaře.

            Tenisté LTK Benešov vstoupili do Jihočeské župy čsl. Lawn-tennisové asociace.

            Byly postaveny a zprovozněny první válcované silnice na okrese Benešov, první vedla z Benešova do Konopiště a druhá z Benešova k Cihelně pod Černým lesem. 216)

V Krusičanech byl postaven Pomník padlým v I. světové válce. Stojí uprostřed obce vedle křížku u hasičské zbrojnice, postavil jej Hasičský sbor Krusičany. Na podstavci ze světlé žuly stojí hrubě otesaný pylon (kámen) ze světlé žuly, uprostřed leštěná deska z tmavé žuly se jmény a nápisem. Nápis – Padlým a zemřelým vojínům ve světové válce, 1914 – 1918, jména – Bakcha Václav, Doležal Jindřich, Doležal Josef, Doležal Josef, Kůt František, Marek Bohumír, Stibůrek Ladislav, Větrovský František, dole nápis – Za svobodu vlasti prolili svou krev. Oplocení na betonové podezdívce, ocelové sloupky, ocelové pletivo v rámec, barva zelená.

            Ve Václavicích před budovou bývalé obecné školy byl postaven Hasičským sborem Pomník obětem 1. světové války. Jedná se o žulový pylon se třemi schůdky, na jeho vrcholu je kamenná koule, uprostřed žulová černá deska, po stranách dva žulové pomníčky se jmény, původně na nich bylo 13 oválných fotografií, dnes zachovány jen dvě na pravé straně, okolo je ocelový plot. Na pylonu je vytesán datum 1914 – 18. cena za postavení 6 000 Kč. Text na desce: Rovy Vaše nechť nedají zapomenouti minulosti a vždy připomínají národu povinnost k budoucnosti. 1946. Jména: Bakos Josef (č. p. 4), Bakos Václav (č. p. 8), Fiala František (č. p. 25), Hašek Václav (č. p. 36), Hruška Bedřich (č. p. 17), Chobotský Fr. (č. p. 40), Kubásek Karel (p. č. 18), Kadeřábek Fr. (p. č. 20), Šlingr Jan Vatěkov (č. 6), Vnouček Václav (p. č. 50), Vilímek Jan (p. č. 25), Velebil Václav (p. č. 39), Zazvonil Jan (p. č. 11).

            Dne 27. 4. vznikla v Týnci nad Sázavou iniciativa k založení Pomníku obětem 1. světové války.

            Na zámku Konopiště byla zrušena arcivévodova herna a historická střelnice a přemístěna na půdu, prostor byl využíván jako archiv ministerstva zemědělství) do roku 1927).

Do Neveklovské župy č. 69 byl přijat nově založený hasičský sbor z Chrášťan. Dne 10. 6. se uskutečnil sjezd této župy v Krusičanech.

Dne 6. 7. se na Chvojínku uskutečnil župní sjezd hasičské župy Ostromeč, domácímu sboru velel J. Sýko

ra.

Dne 18. 7. bylo s cílem splnit volební program obce založeno „Družstvo pro rozvod elektrické energie v Týnci nad Sázavou“ jako s. r. o.

V Týnci se Ludvík Štros ml. pokouší obnovit kopanou, chtěl získat hřiště v „Náklí“.

Dne 5. 8. se v Benešově narodila Jana Tywoniaková (rozená Boušková), profesorka benešovských škol (gymnázia, strojnické a stavební průmyslové školy, střední zdravotnické škole). Žákyně předního českého jazykovědce profesora Vladimíra Šmilauera se zabývala jazykovědou, historickými regionálními tématy, publikovala ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a v časopise Jiskra, v Benešovském kalendáři a Sborníku Český Merán.

V Benešově byla zprovozněna továrna na drátěné pletivo.

Benešovský spolek Sokol sehrál od tohoto roku do roku 1939 celkem 55 divadelních her.

Dne 15. 12. vznikla v Chrástu nad Sázavou iniciativa ke zřízení Pomníku obětem 1. světové války.

             Dne 31. 12. v Ostravě zemřel spisovatel, novinář a herec kočovné společnosti benešovský rodák František Sokol – Tůma. Na jeho rodném domě ve Vlašimské ulici pak byla později umístěna pamětní deska, autor sochař Miloš Suchánek. Dnes je deska v okresním muzeu, neboť dům byl zbořen. V Benešově byla po něm pojmenována ulice „Sokola – Tůmy“.

V Benešově začal vycházet vlastivědný sborník školního okresu s názvem „Pod Blaníkem“ (ročník 1, 1921/1922), dále list zemědělských korporací „Demokracie venkova“, jehož předchůdcem, pouze jednoročním, byl týdeník „Čechův kraj“.

            Hořelo v Přibyšicích.

Benešovská župa se přejmenovala na Hasičskou župu Benešovská – Poloprudského č. 41. Hasiči z Mrače se zúčastnili záchranných prací při následku živelní pohromy ve mlýně p. Losineckého v Podmračí. Hasiči uskutečnili veřejná cvičení v Krusičanech, Chrášťanech a Peceradech.

            Delegace hasičů z Bukovan se zúčastnila župního sjezdu hasičů v Krusičanech.

            „Družina válečných poškozenců“ z Bukovan se přejmenovala na „Místní skupinu družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ a stala se řádným spolkem. Členy byly i váleční veteráni z Týnce nad Sázavou a Pecerad.

Benešovský rodák architekt Otakar Novotný (*11. 1. 1880, †4. 7. 1959) byl jmenován rytířem Řádu čestné legie a obdržel cenu Grand Prix na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži.

            Na Racku byla postavena družstvem „Racek“ cihelna, bylo to v místě, kde dnes stojí dům Hromasových.  Kapacita až 30 tis. kusů ročně.

            V Chrášťanech se konala slavnost založení hasičského sboru – první velitel Jaroslav Padevět, podvelitel Josef Růžička a jednatel František Luscemburk (starosta obce).

            V Benicích na „Sidařonce“ lehla popelem usedlost p. Hlaváčka.

            Založena Selská jízda Benešov.

            Ve Václavicích byla prodána stará obecní kovárna č. p. 36, dům koupil Jan Hašek.

            Do místní školní rady v Tismi byli zvoleni dne 22. 2. za zástupce obce p. Václav Vaněček rolník z č. p. 2 a Jindřich Havránek rolník z č. p. 23. Při ustavující schůzi školní rady dne 25. 5. byl zvolen předsedou Antonín Štverák správce školy.

            V Tismi se rozešla Dělnická tělovýchovná jednota.

            Ve Václavicích postaven padlým v I. světové válce působením Antonína Čermáka pomník, postaven u školy nákladem 6 000 Kč.

            Dne 15. 11. proběhly volby do Národního shromáždění a do Senátu.

            V Tismi byly ve škole opraveny školní záchodky a postavena nová kamna v kuchyni správce školy.

            Železný obloukový most přes Janovický potok ve Václavicích byl vyměněn za nový železný. Most stál v oblouku silnice u č. p. 8 („U Žížalů“). Hostinský ve Václavicích Antonín Čermák rozšířil svůj hostinec, tak staré jeviště již nevyhovovalo, proto řídící učitel František Novotný, téhož roku staré jeviště prodal agrárnímu dorostu ve Vranové Lhotě za 450 Kč a přikročil ke stavbě jeviště nového. Kostru jeviště zhotovil Josef Řezníček, truhlář z Václavic, malbu provedl Josef Vácha, dekorační malíř z Vinohrad. Celé jeviště stálo 4 000 Kč, bez podia, která bylo použito staré. Prkna darovali rolníci z Václavic. Výlohy byly uhrazeny z výtěžků vstupného na divadelní hry. Režisérem divadelního spolku byl František Novotný, řídící učitel.

            V tomto roce prosazoval Emanuel Kubásek, rolník z Václavic a předseda Okresní správní komise v Benešově, postavení silnic z Václavic do Hrusic a do mlýna Kožlí, výstavbu zmařili václavičtí občané Matěj Bakos, František Chobotský a Jindřich Hašek.

            Protože se Václavice nepřihlásily k elektrizaci obce, byla projektovaná primární elektrická linka přeložena přes Bukovany a Chlístov.

Obec Týnec nad Sázavou zavedl platbu daně ze zábav. Poprvé se zde připomíná obecní pískovna (ležela v prostoru mezi ulicí Sad přátelství, zadní ploty domů ulic Mírová a Kozí (dnes Růžová). Provoz řídil starosta a zastupitelé J. Zoula a B. Cettl.

Obec Týnec nad Sázavou postavila u automatické mostní váhy budku.

Začalo se stavět elektrické vedení Krhanice – Benešov – Jírovice. V návaznosti na to vzniklo dne 18. 7. v Týnci nad Sázavou Družstvo pro rozvod elektrické energie. Předseda L. Štros, místopředseda J. Micka. Dne 3. 12. se začalo s výstavbou rozvodů elektrické energie – transformační stanice pod hradem (zděná budka a výzbroj), sekundární rozvodná síť, přípojky a veřejné osvětlení.

Týnec provozoval obecní pískovnu (kopaný písek), nacházela se v trojúhelníku tvořeném ulicí sad přátelství, a zadními ploty domů ulic Mírová a Růžová (tehdy Kozlí).

Došlo k dohodě s J. Mickou, že souhlasí s adaptací svého domu č. p. 5 na novou poštu/poštovní úřad. V prosinci obec uzavřela s J. Mickou nájemní smlouvu za 500 Kč/rok.

Od 1. 7. byl poštmistrem na poště v Týnci nad Sázavou František Němec.

Začalo se stavět elektrické nadzemní vedení Krhanice – Benešov – Jírovice.

Dne 18. 7. vzniklo v Týnci Družstvo pro rozvod elektrické energie, předseda L. Štros, místopředseda J. Micka, pokladník R. Štekl, kontrolor J. Topič. Dne 3. 12. začala výstavba elektrické rozvodné sítě.

 

1926

            Dne 9. 1. se konala valná hromada hasičského sboru v Úročnici, obec oznámila zakoupení 3 dílů hadic a 1 přílby pro sbor. Dne 17. 4. se konala mimořádná hromada, za zemřelého pod velitele Josefa Klenovce z č. p. 17, byl zvolen dosavadní velitel Matěj Kaprálek a místo něj nastupuje Otto Stojánek z č. p. 22. Dne 18. 9. Bylo schváleno, že dva členové sboru se zúčastní slavnostního položení základního kamene ku stavbě hasičského domu v Praze.

Dne 20. 1. se konala valná hromada ochotnického spolku v Úročnici, byli zvoleni noví členové vedení spolku – Jindřich Žaba z č. p. 15 (předseda), Jan Havelka z č. p. 18 (jednatel), Čeněk Kaprálek (pokladník), František Řehák z č. p. 14 (režisér), Josef Štěpán z č. p. 48 (místorežisér), Marie Kočová z č. p. 9 (místopředsedkyně), Josef Novák a Bohumil Jirák (revizoři). Dne 4. 4. byla sehrána hra „Furiant“. Na oslavu 28. 10. Sehrál spolek dvě aktovky „Shledání“ a „Den svobody“, proslov před zahájením měl řídící učitel z národní školy ve Václavicích bratr František Novotný.

V Krusičanech prodal týnecký stavitel Ludvík Štros kovárnu rodině Krejčových, kovářství a podkovářství pak provozoval Antonín Krejčí.

Hospodářské družstvo skladištní v Benešově likvidující družstvo lidové v Neveklově a současně rozšiřuje skladiště v Benešově.

V pivovaru v Benešově byly postaveny betonové kvasné kádě ve spilce.

Dne 28. 3. byl v italském Trentu odlit zvon, kopie zvonu, který je zavěšen v Roveretu. Zvon byl darován městu Benešov „velkodušné hostitelce Tridentinů, hlídaných Rakouskem v setnině kázně (1915-1918)“. Zvon visel v zasedací síni obecního zastupitelstva.

V letech 1926 až 1929 byla v obci Pecerady provedena meliorace polí a luk. Zvýšila se zemědělská produkce a Pecerady se staly známými pěstováním výborného zelí.

V únoru se v Benešově opět jednalo o stavbě nové školy. Plány školy si benešovští půjčili v Pelhřimově. Obě chlapecké školy měly po sedmi třídách, při měšťance byl ještě kurz. Původní staveniště oproti gymnáziu bylo již zabráno, zbývalo jen místo vlevo od nově projektované ulice z Husovy (později Gottwaldovy, nyní opět Husovy) do ulice Táborské (později Zápotockého, dnes opět Táborské). Pozemek č. kat. 417 patřil obci, č. kat. 17 patřil Janu Škvorovi a č. kat. 4 (zahrada) koleji. Nevýhodou pozemku bylo to, že větší část pozemku byla bývalá mokřina a rybníček dříve zavlažované potůčkem přitékajícím sem z luk nad nádražím. Dne 25. 10. proběhla na místě komisionální prohlídka a na jejím základě byl změněn původní projekt.

Na návsi uprostřed obce u zvoničky byl dne 22. 11. v  Bukovanech postaven Pomník obětem 1. světové války. Je to žulový pylon se státním znakem, černé písmo, tři kamenné stupně a sokl. Nápis Padlým a zemřelým 1914 – 1918 a jména: Berka Fr., Bernard Jaroslav, Ryzner Fr., Ryzner Alois, Chrpa Václav, Houzer Ant., Houzer Karel, Havelka Václav, Kaňka Fr. (- leg.), Novák Josef, Netrda Stanislav, Leták Alois, Pazdera Karel, Škvor Fr., Škvor Jan, Stibůrek Antonín, Stibůrek Václav, Vašák Josef, Vašák Václav, Žaba Josef, Žaba Fr.

Rackův mlýn na Racku – v roce 1926 zde Družstvo československých legionářů provozovalo válcový mlýn, truhlárnu, pilu a cihelnu.

Elektrárenský svaz prodloužil primerní vedení elektrické z Bystřice do Postupic. Současně bylo postaveno nové vedení 22 000 V jdoucí z elektrárny krhanické přes Týnec do Benešova, kde byla postavena transformační stanice (22 000 V sníženo na 6 300 V).

Piarist

ickou kolej v Benešově koupil od piaristů pražský arcibiskup František Kordač, takže mohla být pronajata jako noviciát jezuitského řádu.

Spolek Humanita chtěl v Týnci nad Sázavou v místě dnešní firmy Metaz postavit dětské sanatorium pro dětské plicní choroby (obdoba plicního sanatoria v Prosečnici). Odůvodnění – místní vlhké a mírné podnebí, které dává Týnci charakter klimatických lázní vhodných pro léčení plicních chorob. Obecní zastupitelstvo prodej pozemku neodsouhlasilo.

Po smrti

MUDr. Františka Babánka přišel do Týnce praktický lékař MUDr. Václav Merkl, ordinaci měl v domě č. p. 62 – U Babánků.

            V Chrástu nad Sázavou byl dne 4. 7. odhalen Pomník obětem 1. světové války. Je umístěn v kopci nad železniční tratí Čerčany – Praha Braník. Pomník vznikl z iniciativy legionáře Antonína Štěpána a jednoty Československé strany socialistické. Náklady na zřízení neslo obecní zastupitelstvo (500 Kč), Jednota Československé strany socialistické (470 Kč), Jednota ČsOL (500 Kč), buňka KSČ (490 Kč), sbírka mezi občany (790 Kč), sbírka při odhalení (843 Kč), výtěžek zábavy a koncertu Spolku národně-socialistických zemědělců a domkářů v Chrástu (203 Kč). Celkové náklady tedy činily 5 300 Kč).  Autorem pomníku je A. Hnátek z Krhanic Pomník má žulový sokl s bosováním s ledním sloupkem ze světlé žuly z každé strany, na něm krychle ze světlé žuly, nahoře se skosenými hranami, na ní pylon ze světlé žuly ukončený hlavicí zdobenou kombinací českého a slovenského znaku (vpředu), moravskou orlicí (zleva) a slezskou orlicí (zprava). Na pomníku je nápis Padlým a zemřelým 1914 – 1918, jména: Procházka Josef, Majer Fr., Berka Jar., Berka Jindřich, Berka Al., Brejla Fr., Drnec Al., Dvořák Josef, Fulín Josef, Havlík Jindřich, Kabát Josef, Kondrát St., Kočí Fr., Máša Josef, Šíma Václav, Starý Václav a Vaněček Fr. Pomník je oplocen rámovým kovovým plotem do betonových sloupků. 

            Dne 28. 3. byla v Benešově u zříceniny minoritského kláštera odhalena z iniciativy italského města Trident Pamětní Česko – italská deska. Autorem desky je Davide Rigatti a textu Ernestina Battisti. Je to bílá mramorová deska s hlavou truchlící ženy s vavřínovým věncem a plazy zapletenými kolem hrdla a pozlacený nápis. Text: Nezdolní v jediné myšlence Itálie, zde věřili, trpěli, umírali tridentští Rakouskem vydaní na pronásledování. Pod křídlem vítězství Tridentsko vděčně vzpomíná svých mučedníků. Termu in un solo pensiero Italia, dui credetero, patirono, morirono i Trentini indicati dall‘ Austria alla persecuzione nell‘ ala della viktoria il Trentino ricorda i Martini riconoscente MCMXXVI.  Deska byla věnována italským vojínům 2. pěšího pluku tyrolských císařských myslivců, kteří zemřeli v benešovské nemocnici a všem Italům žijícím v Benešově v letech 1914 – 1918. (Za druhé světové války byla zakryta.) 

            Jednatelem benešovské župy se stal Václav Patka, učitel z Jarkovic (do roku 1935, od roku 1928 řídící učitel z Chlístova), župním technickým dozorcem se stal František Čermák, rolník z Václavic (do roku 1936) a samaritánem, župním instruktorem (lékařem) se stal MUDr. Rudolf Přerovský, zdravotní rada z Benešova (do roku 1927).

            Proběhlo veřejné hasičské cvičení v Týnci nad Sázavou a okrsková soutěž v Přibyšicích (13. 6.). SDH Týnice-Podělusy 7krát veřejně vystoupil.

            V Úročnici byl postaven dům č. p. 54 (majitel Alois Kaprálek).

V Týnci byl postaven pod hradem dům č. p. 72, Alois Trojánek v něm provozoval řeznictví, po něm jeho syn Václav.

            V Týnci nad Sázavou začal Ing. Janeček budovat svoji druhou výrobní základnu (první měl v Praze, zde však neměl možnost rozšiřovat továrnu i po roce 1933) – slévárnu lehkých kovů, šedé litiny a speciálních slitin. O svém záměru informoval obecní úřad dne 21. 4. Před tím dne 15. 4. požádal pozemkový úřad o přidělení pozemků o výměře 18 ha z velkostatku Konopiště. Za přidělení pozemků se přimlouvalo i Ministerstvo národní obrany (generál Kroutil). Přimlouval se i senátor a hlavní tajemník strany čsl. Socialistů Šťastný (Požadoval, aby Ing. Janeček dostal přednost před spolkem Humanita, který zde chtěl vybudovat ozdravovnu.) O přidělení pozemků jednali i zástupci okresu (předseda Pešata, právní rada JUDr. Borovička, člen okresní správní komise Sváček a p. Brejla), a za obec Týnec J. Micka a V. Heřman. Nejdříve si však nad řekou vybudoval svoje letní sídlo – třípodlažní vilu na kruhovém základě. Od té doby je vila známa pod názvem „Janečkova vila“. Nad stavbou nové továrny pověřil In. Janeček dohledem Ing. Josefa Dědka (*12. 8. 1896 v Turnově), proto se jeho rodina do Týnce přestěhovala. Bydleli v nájmu u Herzů a později u Maxerů.

Areál Týneckého hradu koupil ředitel Umělecko průmyslového muzea v Praze dr. F. X. Jiřík (později jej však rozprodal, neměl na nákladnou rekonstrukci objektů hradu).

Hořelo na Chvojínku.

            Hasiči ze Chvojínku si zakoupili druhou hasičskou stříkačku tovární zn. Stratílek za 22 tis. Kč.

            V Benešově byla zahájena v důstojném tradicionalistickém stylu výstavba Městské spořitelny (dokončena v roce 1929, dnes Městský úřad), dílo benešovského rodáka Otakara Novotného, žáka architekta Kotěry. Po druhé světové válce byla sídlem Státní banky československé a později Komerční banky a. s. Na strohé čelní fasádě je reliéf „Úvěr“ od architekta B. Stefana.

            SDH Jírovice zahájil svoji divadelní činnost prvním divadelním představením od J. Baldy „Tři hubičky v tunelu“.

            V Týnci nad Sázavou byla zřízena úřadovna pošty v domě „U Micků“. Do okolních obcí (Bukovan, Zbořeného Kostelce, Brodců) poštu roznášel poštovní zřízenec Josef Pivný.

Městská opatrovna v Benešově Na Karlově 1534 se stala mateřskou školou, učitelkou byla Věra Hanková.

            V Žíňanech byl založen hasičský sbor (1. 1., starosta František Topol, velitel František Řepásek, kombinovaná motorová stříkačka, nová hasičská zbrojnice). Přijat do benešovské hasičské župy č. 41.

            Družstvo „Racek“ postavilo nový mlýn a pekárnu.

            V Černíkovicích vyhořela u č. p. 18 stodola.

            Za působení faráře Matouška na faře ve Václavicích sebrali osadníci 6 000 Kč a dali ulít nový zvon do věže kostela.

            Modernizovala se přádelna na Brodcích (další strojní zařízení, nová parní turbína, 4 dělnické domky, vyšší počet vřeten a moderní barvící kádě.

            Dne 1. 4. došlo v Týnci nad Sázavou k zapojení hotelu na elektrickou energii a biograf provozovaný Sokolem přešel na nový elektrický zdroj. Bylo však stále málo hudebníků (němý film). Sokol se v této době věnoval gymnastickým cvičením, házené a odbíjené, letní cvičiště měl na louce u mostu.

            Založen Spolek pro vybudování pomníku Mistra Jana Husa Benešov a Spolek pro postavení pomníku padlým v Benešově.

            V Benešově se uskutečnil první pokus o postavení koupadel/koupaliště, do té doby se benešovští jezdili koupat na Sázavu do Čerčan, Jírovic do rybníka a do Semovic do rybníka. Koupadla byla budována o Černoleského potoka, při výkopu pomáhali vojíni ženijního oddílu pěšího pluku 48 „Jugoslavia“. Nádrž byla vykopána o rozměru 120x32 m a odpadový kanál o délce 340 m. Práce trvaly dvě léta. Pak začala hospodářská krize a práce byly zastaveny.

            Ve Václavicích bylo rozhodnuto, že se osadní domky ve Václavicích a Vatěkově přestaví na chudobinec (kdy se tak stalo?).

Družstvo házené z Týnce bylo nejlepší na benešovském okrese.

            Dne 9. 5. na zasedání obecního zastupitelstva ve Václavicích bylo po vývodech řídícího učitele a člena zastupitelstva Františka Novotného bylo 8 hlasy z 9 členů rozhodnuto o elektrifikaci obce Václavice a Vatěkov, náklady na sebe vzaly obě obce a to podle poměru přímých daní.

Podle návrhu architekta J. Fanty začala oprava hradního areálu v Týnci nad Sázavou.

Dne 1. 4. se v Týnci nad Sázavou poprvé rozsvítilo. Bylo to zásluhou „Družstva pro rozvod elektrické energie“. Transformační stanice stála pod hradem.

Na základě přípisů z Ředitelství pošt a telegrafů a Ministerstva spojů byla z června a července byla v Týnci nad Sázavou zřízena vedlejší telefonní ústředna a telefonní cela (hovorna) za 16 460 Kč.

Do tohoto roku sídlila pošta v Týnci v domě č. p. 47 (majitelé Josef Karásek a Dr. František Jiřík), úřadoval v ní vrchní poštmistr Václav Stuna a poštovní zřízenec Josef Pivný (roznáška pro obvod Brodce, Pecerady, Zbořený Kostelec a Bukovany), oba zde i bydleli. Dále poštovní podúředník Václav Dvořák z Týnce (obvod Chrást, Krhanice, Prosečnice, Dolní a Horní Požáry), Antonín Havelka (obvod Podělusy, Chářovice a Krusičany) a Josef Pazdera Obvod Týnec), oba z Pecerad. Budova pošty patřila Josefu Karáskovi a Dr. Františku Jiříkovi. V dubnu 1926 byla dokončena úprava domu č. p. 5 (majitel Jindřich Micka) na novou poštu, cena 5 395,58 Kč. V Týnci byla zřízena vedlejší telefonní ústředna a hovorna za 16 400 Kč. Do té doby měly telefon jen objekty patřící ke konopišťskému panství – Požáry – lom, hájenka Taranka, Dvůr Týnec, myslivna Dolní Požáry. Na stavbu přispěla Okresní správní komise v Neveklově, starosta Micka, Zoula, Heřman, Škvor, Procházka, Cettl, Veselý, Jukl, Kříž, osada Týnice, Ing. František Janeček, Ing. Štengl.

Přes řeku naproti Nespekám přes řeku Sázavu vznikla trampská osada „Nipigon“. Zakladatelem byl Karel balík. Další novou trampskou chatou byla tzv. „Mahonova chata“ pod vrchem Lutov mezi Nespeky a Poříčím nad Sázavou. V údolí Konopišťského potoka vznikla osada “Ztracená stopa“, zde byly chaty s názvem „Taraskon“, „Dynamitka“ nebo „Lone Star“.

 

1927

            Od 1. 1. vznikla Zemědělská nemocenská pojišťovna v Benešově, zprvu jako expositura zemědělské nemocenské pojišťovny v Říčanech. Starostou pojišťovny se stal Bohuslav Burian, deputátní kovář z Benešova, předsedou dozorčí rady Jan Adam, rolník ze Stranného a vedoucím úředníkem František Šíma. Pojišťovna má 3 350 členů.

Dne 15. 1. se konal v Úročnici hasičský ples.

            Dne 30. 1. byla v Benešově ustanovena „Odbočka Nezávislé jednoty čsl. legionářů“, prvním předsedou byl bratr Eduard Tichý, hostinský, italský legionář, dalšími předsedy byli Alois Souček, městský policejní důstojník, ruský legionář, Václav Kučera, plukovník pěchoty, ruský legionář, Antonín Tlamicha, podplukovník pěchoty, ruský legionář a Jan Vávra, správce pivovaru, ruský legionář. Nezávislá jednota čsl. legionářů vznikla v listopadu roku 1925, prvním předsedou byl spisovatel a básník, bratr generál Rudolf Medek.

Na jaře si chtěl Ing. Janeček pro stavbu nové továrny aspoň propachtovat pozemky v Týnci, neboť neměl dosud souhlas Státního pozemkového úřadu s převodem pozemků. Nabídl obci Týnec 50 tis. Kč na zpracování nového regulačního plánu obce. Obec zadal zpracování inž. Bedřichovi Fürstovi z Benešova. Dokončil stavbu své vily na levém břehu řeky Sázavy (honosná vila s kruhovým půdorysem).

            Dne 23. 4. rozhodli hasiči z Úročnice o návštěvě župní hasičské školy v Benešově, vysláni do ní byli Jindřich Havlíček a Jan Klenovec. Dne 9. 7. bylo schváleno, že se 10 členů zúčastní župního sjezdu v Nesvačilech. Dne 10. 12. bylo rozhodnuto o sbírce (sbírku provedl Josef Vnouček z č. p. 44 a František Klenovec z č. p. 19) na podporu oslav 20 let trvání sboru, oslavy v roce 1928 budo

u spojeny s okrskovým cvičením.

            Od tohoto roku byl starostou Společenstva kovářů a podkovářů v Benešově František Podhola, mistr kovářský v Benešově. Jednatelem byl Vincenc Doležal, mistr kovářský v Benešově.

            Od tohoto roku zájmy chovatelů koní sleduje „Spolek chovatelů koní teplokrevného rázu“ v Benešově. Zvelebování drobného zvířectva sleduje „Spolek chovatelů drobného zvířectva“. Značné riziko při chovu koní snižuje svépomocný „Spolek pro vzájemné pojišťování koní“ (založen v roce 1929).

Společenstvo živností dopravních v Benešově mělo nového starostu, stal se jím po Emilu Bondym pan Jaroslav Řehák.

Po 300 letech od bitvy na Neštětické hoře (selské povstání venkovského lidu proti panu Michnovi z Vacín

ova, tehdejšímu majiteli zámku Konopiště, vzbouřence vedl Matouš Ulický a několik nekatolických šlechticů, vzpoura byla potlačena a asi 800 sedláků bylo pochytáno, většina sedláků byla krutě potrestána a Matouš Ulický byl v Čáslavi popraven) byl na jejím místě postaven památník na tuto událost. O jeho postavení se přičinili obyvatelé Neveklova a okolních vsí. Rozhledna byla otevřena 18. 8. s účastí kolem 20.000 lidí, oslav se zúčastnili i 4 členové hasičského sboru z Úročnice a hasiči SDH Týnice-Podělusy. Výška betonové rozhledny: 16.0 m. Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 12.0 m. Počet vyhlídkových plošin: 1. Počet schodů: 48. Na manifestaci se zúčastnili i hasiči z Bukovan a z Úročnice. K Neštětické hoře se váže několik pověstí – a) v dávných dobách byla na hoře studánka, která se pořád třpytila zlatem, když později vyschla, už nebyla k nalezení, pověst souvisí s nálezy zlata v hoře, zlato se zde i těžilo, dokladem je těžařská jáma tzv. Kubova jáma; b) mezi Neštětickou horou a nedalekým vrchem Chlumem se nachází v hlubinách země zlatý kůň, když ho jeden havíř při dolování zlata uviděl, zaklel a kůň se propadl ještě hlouběji do země a už ho nikdo nikdy neviděl.

V Týnci provozoval MUDr. Václav Merkl ordinaci v domě č. p. 5 – U Micků.

            Někdy okolo tohoto roku byla na návsi Přibyšicích na žulové zvoničce umístěna pamětní deska obětem 1. světové války. Je to černá žulová deska a nad deskou bylo původně sedm oválných fotografií se jmény.  Nápis: na památku padlým a zemřelým vojínům obce Přibyšické 1914 – 1918. Dnes chybí 6 fotografií, Josef Fialka (foto chybí), Václav Fulín, zbylá jména se nedochovala.

            Dne 6. 6. pod dohledem zástupce okresní správy politické učitele Josefa Topiče – zvolen starostou Týnce L. Štros, náměstkem V. Heřman, členy rady – I. radní A. Vendr, II. radní J. Micka.

            V Týnci nad Sázavou začal větší stavební rozvoj, bylo postaveno nových 15 čísel popisných, začaly vznikat ulice Sadová, Jílovská, K. H. Máchy a 1. máje. Stavělo se i v ulicích Benešovská, Ing. Františka Janečka a Na Chmelnici.

            Dne 27. 8. byla ustanovena „Selská Jízda župa Povltavská“.

Týnecké koupaliště v Náklí provozoval nájemce dvora v Náklí Jan Zoula společně s nájemcem hotelu Josefem Bohatou (dvě řady kabin pro převlékání po 10, pavilon pro bufet a WC).

            V zámeckém parku v Tvoršovicích byla dne 9. 6. vysvěcena arcibiskupem Františkem Kordačem kamenná Boží muka.

            Dne 16. 9. se usnesl školní výbor živnostenských škol (iniciátor správce stávající školy odborný učitel Josef Machovský, v letech 1919/1920 vyučoval na zdejší měšťance) v Benešově postavit samostatnou školní budovu pro živnostenskou pokračovací školu, která v té době se svými 14 třídami spoluužívala místnosti chlapecké školy v koleji.

V tomto roce zemřel kapelník první dechové hudby v Týnci František Dvořák (11 let odsloužil v dechových vojenských hudbách Rakousko – Uherska). Orchestr převzal jeho bratr Václav Dvořák (baskřídlovka, bydlel v Lipové ulici v Týnci). V orchestru hráli i jeho děti Rudolf Dvořák (*1911, příslušník čsl. letectva, housle a bicí nástroje), Antonín Dvořák (*1915, listonoš, trubka) a Marie Dvořáková provdaná Machová (houslistka a zpěvačka v chrámovém sboru profesora Šmída).

            Dne 5. 10. na schůzi ochotnického spolku v Úročnici byla podána zpráva o konání divadelní hry „Hospodář a výměnkář“. Též bylo usneseno o konání silvestrovského večeru.

            Dne 28. 10. byla na obecné škole v Tismi z iniciativy správce školy Antonína Štveráka umístěna Pamětní deska obětem 1. světové války. Deska byla uhrazena ze sbírky mezi občany 299 Kč, nájemné z honitby 347 Kč, školní slavnost a divadlo 121,72 Kč.

            Do hasičské župy Františka L. Riegera v Jílovém byl přijat nově založený hasičský sbor z Chrástu nad Sázavou.

            SHD Benešov přestavil/rozšířil hasičskou zbrojnici, dříve neudržovaná hasičská kolna.

            Hořelo v Mrači (19. 12.) a v Černíkovicích.

Dne 4. 9. byl v Týnci nad Sázavou před základní školou v Benešovské ulici odhalen Pomník obětem 1. světové války. Pomník vznikl z iniciativy obce a Jednoty Sokol Týnec nad Sázavou. Zřizovatelem byla komise občanů se zástupci obecního zastupitelstva, Jednoty Sokol, Sboru dobrovolných hasičů, ČsOL, živnostenského spolku, okrašlovacího spolku, invalidů a obecné školy. Náklady na zřízení uhradily – sbírka mezi občany (1 589,50 Kč), sbírka o pouťových dnech (1 449,27 Kč), ČsOL (400 Kč), žactvo obecné školy (411 Kč), invalidé a jednotlivci (156,53 Kč), slavnost (2 190,40 Kč). Ze sbírek byly uhrazeny – bronzová plaketa (3 500 Kč) a kameni

cké práce (3 200 Kč). Autorkou bronzové plakety je akademická malířka Podporová-Borovičková z Čáslavi a návrh pomníku a text pochází z dílny učitele Antonína Vendry z Týnce nad Sázavou. Kamenické práce provedl Jan Tománek z Krhanic. Pomník je tvořen soklem a podstavcem z neleštěné světlé žuly, nad tím kvádr z téhož materiálu, uprostřed něhož je připevněna bronzová plaketa zobrazující umírajícího zraněného vojína, pod ní na vyleštěném bronzovém pásu jsou vyryta jména padlých, zlaté písmo, po obvodu kvádru jsou texty z leštěných písmen. Jména padlých: Germain Gustav, Germain Karel, Herz Eduard, Jirák František, Korbel Jaroslav, Macek Jan, Pína Josef, Procházka Adolf, Skuhrovský Alois, Stárka František, Straka Bedřich, Šíma Václav, Šípek Karel, Šmídek Alois, Turek Jan, Urie Bohumil.

                        V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byla vybudována nová pitevna a komora pro mrtvoly.

V Benešově byla založena druhá lékárna „U gymnázia“ v Husově ulici.

Představitelé města Benešova jmenovali čestným občanem města Ing. Dr. h. c. Jana Vladimíra Hráského (*20. 4. 1857 v Haliči, †12. 4. 1939) a pojmenovali po něm ulici vedoucí k vodárně na Sladovce. Tento projektant vyprojektoval první benešovský vodovod a kanalizaci. Do té doby chodili benešovští občané pro vodu do otevřených kašen k synagoze a k hasičské zbrojnici.

Starostou v Bukovanech byl zvolen domkář z Bukovan Josef Kaňka, prvním náměstkem byl Václav Vávra, prvním radním byl Antonín Batěka z Bukové Lhoty a druhým radním Jan Brejla z Vidlákovy Lhoty.

Byla prodána obecní kovárna v Bukovanech (č. p. 41, světnice, chlév, dílny, za 17 500 korun). Obecní zůstala jen hasičská zbrojnice, obecní domek (pod kapličkou, č. p. 21) a váha.

Místostarostou hasičského sboru v Bukovanech byl Josef Havlíček.

            Spisovatel Karel Nový (1890 – 1980) zobrazil velmi podrobně město Benešov ve své prvotině Městečko Raňkov, později přepracované a vydané pod názvem Plamen a vítr (1960). Dějištěm trilogie Železný kruh (1927 – 1932) je pak i Benešov a Konopiště.

            Dne 1. 10. byla dána do provozu nová silnice Chrášťany – Sobišovice/Soběšovice, byla dlouhá 2,7 km a stála 275 tis. Kč, stavěl jí stavitel p. Macháček z Votic, stavba trvala 2 roky.

            Starosta obce Černíkovice rolník Václav Šobíšek zajistil elektrifikaci obce. Tohoto roku v obci hořela usedlost p. Vondráčka, byla zničena stodola.

            Obecní domek (pastoušku) ve Václavicích dalo osadní zastupitelstvo obci na zřízení chudobince, osadní zastupitelstvo ve Vatěkově osadní domek (pastoušku) prodalo za 5 600 Kč Janu Hartmanovi z Vatěkova.

            V Bukovanech byl odhalen pomník padlých, účastnili se i hasiči SDH Týnice-Podělusy.

            Sokol Týnec nad Sázavou uspořádal veřejné okrskové cvičení.

            Obec Václavice prodala obci Přibyšice 14 arů pozemků u Chlumu (část pozemku), kde byl jediný zdroj písku (žuly) v okolí.

            Po mnohých a dlouhých intervencích na ministerstvech zemědělství a veřejných prací a u Elektrárenského svazu byla v měsíci srpnu stavěna primární elektrická síť z Jarkovic do Dunávic, která v říjnu v předvečer památného dne 28. Října konečně přivedla elektrický proud do Václavic. Týž rok z iniciativy Emanuela Kubáska a Antonína Čermáka bylo ustanoveno vodní družstvo, jež si vytklo cíl odvodnit hlavně bažinaté louky u vesnice a mokré pozemky vůbec.

           Volby do obecního zastupitelstva ve Václavicích: 146 hlasů a 7 mandátů Republikánská strana, 40 hlasů a 2 mandáty Sociálně demokratická strana, 46 hlasů a 2 mandáty Komunistická strana a 32 hlasů a 1 mandát Lidová strana (klerikální). Starosta Antonín Čermák, hostinský ve Václavicích, náměstek Jan Škvor, výměnkář. Volby do místního zastupitelstva osady Václavice: Republikánská strana12 mandátů, pak 3 dobrovolně uvolnila pro Sociálně demokratickou stranu. Starosta František Páris, rolník ve Václavicích, náměstek František Novotný, řídící učitel.

            Dne 18. 8. v roce třistaletého výročí potlačení povstaleckého sedláckého vojska na Neštětické hoře byla slavnostně otevřena rozhledna/památník. Je to rozhledna z betonu, kamene a z cihel (půdorys připomíná podkovu, výška 16 m, 48 točitých schodů, ochoz ve výšce 12m, výhled jen na sever, na ostatní světové strany brání vzrostlé stromy, 536 m n. m., na jižní straně je připevněna mramorová deska připomínající bitvu/selskou rebelii z roku 1927), pro jejíž postavení byl ustanoven výbor pro stavbu rozhledny, uvažovala se dřevěná, ale pak postavena zděná (výbor se rozpadl a stavitel Mařík nikdy nedostal zaplaceno). Text desky: „památce slavných předků, kteří zde roku 1627 v nešťastné bitvě za svobodu umírali, postavili vděční potomci. 1627 = 1927.“

                Dne 28. 10. byla

v Tismi odhalena na památku padlých vojínů v první světové válce pamětní deska ve školní budově s nápisem „Také z Vaší krve vzešla Svoboda vlasti“. Jsou na ní vyryta jména deseti padlých vojínů. Vznik pamětní desky inicioval Antonín Štverák. Náklady uhradil ze sbírek při zábavách v letech 1922 a 1923 Jan Vaněček z č. p. 9 (299 Kč), od majitelů pozemků věnováno nájemné z honitby (347 Kč), zbytek 121,72 Kč byl uhrazen z výtěžku slavnosti a školního divadla. Pochvalný posudek o slavnosti a o odhalení pamětní desky přinesl časopis „Jiskra“ v čísle 46 dne 14. 11.

Začala stavba silnice Týnec – Krhanice – Jílové – Praha, a to částí Týnec – Chrást. Byla plánována stavba silnice Týnec – Čakovice.

V Týnci nad Sázavou se v souvislosti s placením dávky z nápojů obci, připomínají „výčepny“ majitelů – Josef Bohata (nájemce hotelu), Marie Korbelová, Antonie Bučinová, Josef Frišman, Marie Herzová.

Hasičský sbor v Benešově zakoupil novou hasičskou automobilovou stříkačku.

Sokol Týnec nad Sázavou provozoval ve státním hotelu kino a platil daň ze zábav (později Kulturní a společenské centrum Týnec).

Bylo postaveno Elektrárenskou společností elektrické vedení 6 000 V vedoucí z Netvořic přes Václavice do Bystřice, zde bylo napojeno na stávající.

Na přelomu roku Hospodářské družstvo skladištní v Benešově zřizuje filiální sklad v Týnci nad Sázavou.

1928

Dne 13. 1. žádá Ing. Janeček Ředitelství státních lesů a statků o příděl půdy v Týnci, za účelem vybudování továrna na výrobu šicích strojů a racionálních předměty vojenské výzbroje. Podnik měl vyrábět 10 tis. kusů šicích strojů denně (1/6 světového konsumu) a zaměstnávat 1

0  000 dělníků, v Týnci a okolí mělo přibýt až 35 tis. obyvatel. Žádal o odprodej18 ha pozemků tvořících dvůr Týnec, lesní revír Taranka a část revíru Dolní Požáry z velkostatku Konopiště. Přispěl na stavbu školy, na převod sekundární elektrické sítě, na výstavbu silnice Týnec – Chrást na nový regulační plán města (po Baťově vzoru zde chtěl vybudovat druhý Zlín.

Do tohoto roku držel mlýn v Městečku Karel Pánek, po jeho smrti jej zdědila jeho dcera Marie, provdaná Vainerová. Restauraci zdědil syn Karel.

V Týnci nad Sázavou pokračoval stavební rozvoj, postaveno bylo 17 nových čísel popisných, ponejvíce v ulici Mírová.

Připomíná se hokynářství Jaroslava Petrlíka, které stálo („kiosek“) vedle hradní brány v Týnci nad Sázavou.

Ředitelkou dívčí měšťanské školy se stala Emilie Hanušová.

Od chlapecké měšťanské školy v Benešově byla oddělena škola obecná, jejím ředitelem se stal Karel Pollak, po něm Antonín Žížala.

V Benešově byl založen Lovecký spolek pro Benešov a okolí. Iniciátorem založení byl lesmistr z Komorního hrádku Antonín Polák. Ustavující schůze se konala na jaře v hotelu Na Knížecí za účasti 28 myslivců.

V Benešově byla zřízena „Odborná živnostenská škola pokračovací pro učně živností oděvních“.

Benešovský pivovar měl výstav 80 523 hl piva.

Obec Podělusy prodala obecní pastoušku (č. p. 5) kováři Josefu Salátkovi. Ten ji přestavěl na kovárnu, měl i dělníka a učně. Poslední obyvatelkou pastoušky byla paní Svobodová.

V dubnu byl otevřen „Obchodní dům – Božena Zikánová“ v Chrástu nad Sázavou.

Dne 29. 4. se konala valná hromada SDH Týnice-Podělusy, po ní byl v Chářovicích založen samostatný SDH, kam odešli někteří přispívající členové.

V Černíkovicích byla kovářem Františkem Šebkem postavena kovárna č. p. 27, bylo to na parcele od č. p. 7.

Starostou SDH v Tismi byl zvolen dne 12. 3. Václav Vaněček rolník z č. p. 2. Vzdělavatelem sboru se stal Josef Vaněček obchodník z č. p. 22.

Dne 17. 6. na schůzi SDH Týnice-Podělusy byla podepsána smlouva s firmou Ebert Praha na dodávku nové hasičské stříkačky a výzbroje (cena celkem 67 779 Kč). Za půjčku u Kampeličky ručili – Emanuel Dvořák, Jan Zoula a František Korbel z Podělus. Stříkačka byla dodána dne 30. 7.

V Tismi působil divadelní kroužek, v tomto roce byly sehrány hry – Josef Nezval: Na statku i v chaloupce, Jiří Balada: Hloupé děvče z naší vesnice a Otakar Pospíšil: Smír.

V Tismi byli dne 16. 6. zvoleni za členy místní osvětové komise František Fialka dělník z č. p. 27 a František Fulín železniční zřízenec z č. p. 20. Kronikářem obce byl Antonín Štverák.

V obci Tisem působí a činnost vyvíjí „Svaz domkářů a malorolníků“, předsedou je Antonín Kubásek z č. p. 29, jednatelem je J. Novotný z č. p. 37 a pokladník František Fulín z č. p. 20.

Dne 2. 12. proběhly volby do okresního a zemského zastupitelstva.

V Tismi byl opraven obecní domek a byla zahájena oprava cesty do Přibyšic (cesta dokončena v roce 1929). Občané měli 6 kočárů a 20 velocipedů.

Na hřbitovní zdi kostela svatého Jakuba na Chvojně byla odhalena pamětní deska na památku 7 selských rebelů padlých/zastřelených u zámku Konopiště v roce 1775.

Václav a Anastázie Kohoutkovi prodali dne 14. 8. 1928 manželům Františku a Marie Hubínkovým usedlost č. p. 16 v Úročnici, usedlost byla silně zadlužena.

V brodecké přádelně byly v provozu 3 barvicí stroje firmy Obermaier, odstředivka, bělící kádě a sušárna typu Schild a nová výkonnější turbína. Denně se barvilo 1800 kg bavlny. Dělníci si zřídili podpůrný fond dělnictva.

Městská spořitelna v Benešova si na Masarykově náměstí vlastní budovu (do té doby sídlila v radniční budově). Ústav spravoval 63 368 806,10Kč vkladů (v roce 1918 jen 14 651 787,50Kč.

Obec Václavice obdržela subvenci na elektrizaci obce ve výši 57 929 Kč. Dřevěná lávka (2 osekané klády) byla nahrazena železnou od firmy Suchánek v Benešově za 3 418 Kč, další práce a materiál za 4 600 Kč.

V Benešově byla postavena budova pro živnostenské školy pokračovací, náklad 800 000 Kč. V  budově byla všeobecná živnostenská škola reorganizována a rozšířena i na obce v okolí Benešova, v nichž byly zrušeny všeobecné živnostenské školy pokračovací. Odborná živnostenská škola pokračovací pro učně oděvních živností byla zřízena v letech 1928 až 1929.

Hospodářské družstvo skladištní v Benešově zřizuje filiální sklad v Bystřici.

Byla zrušena Okresní správní komise a zřízeno Okresní zastupitelstvo, do zastupitelstva kandidovalo 8 stran. Okresní správa politická a samospráva okresní splynuly a pro příště nazván „Okresní úřad“.

Dívčí obecná škola v Benešově na Karlově byla oddělena správou od měšťanské školy za ředitele Vojtěcha Pilouse. Prvou řídící byla Louisa Krausštenglová, poté ji v krátké době vystřídal Josef Sabat, Emil Hvězda, Vojtěška Ossendorfová.

 

1929

V dubnu zkolaudována silnice Týnec – Chrást, cena 197 tis. Kč.

Přednostou železniční stanice v Týnci byl František Peřina a následně Václav Pumpr.

V Týnci nad Sázavou se od tohoto roku stavělo 4 až 8 nových čísel popisných, vznikly ulice Příčná, U Trati, stavělo se v ulicích Sadová, Jílovská a U Janovického potoka.

V Týnci nad Sázavou se v souvislosti s placením dávky z nápojů obci, připomínají „výčepny“ majitelů – Oldřich Otčenášek, František Bučina.

Dne 6. 1. se v Tismi konala valná hromada hasičského sboru, starostou se stal p. Vaněček z č. p. 2 a velitelem František Kubásek z č. p. 13.

Při „okresní péči o mládež v Benešově“ vznikla poradna pro volbu povolání.

Dne 27. 1. byli zvoleni v Tismi za členy letopisecké komise Jan Fulín rolník z č. p. 4 a František Fulín železniční zřízenec z č. p. 20. Kronikářem byl Antonín Štverák.

Z důvodu velkých mrazů a spousty sněhu byly vyhlášeny zimní prázdniny, škola ve Václavicích byla zavřena od 14. do 28. 2.

V Benešově při okresní odbočce „Zemědělské jednoty v Benešově“ obvod agronomické služby Z. J., k vedení byl vyslán zemědělský inženýr.

V Benešově byly započaty práce na založení samostatného Společenstva holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro politické okresy Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově. Založení se ujali Josef Půhoný, Jaroslav Kadeřábek, Josef Veselý a Antonín Sedláček.

Značné riziko při chovu koní snižuje svépomocný „Spolek pro vzájemné pojišťování koní“ v tomto roce založený.

V pivovaru v Benešově byly postaveny další betonové kvasné kádě ve spilce, první v roce 1926.

V Benešově vznikla „Okresní péče o mládež v Benešově“, vznikla z „Okresní komise péče o mládež, která působila jako součást okresního výboru. Známý byl odbor „Ochrana matek a kojenců“, poradenský lékař MUDr. K. Stern, který propůjčil bezplatně k činnosti organizace svoje místnosti. Později byly péči bezplatně propůjčeny místnosti ve státní budově č. p. 295 v Benešově.

V Benešově je zřízena agronomická služba Zemědělské Jednoty ČSR a kancelář agronoma, přiděleného zemědělského inženýra.

V Benešově byla zřízena „Odborná živnostenská škola pokračovací pro učně živností kovodělných, dřevodělných, potravinářských, stavebních a kupecká škola pokračovací“. V dalších letech přibyly ještě odborné školy pro učně hostinské, pro holiče a kadeřníky, pro kováře a po zrušení všeobecné školy byla zřízena odborná škola pro učně živností uměleckých.

Je doložen Kroužek divadelních ochotníků v Bukovanech.

Okresní Jednota živnostenských společenstev v Benešově zvolila nový výbor – Bedřich Šustr (starosta), R. Zábrodský (náměstek), Josef Jíša (jednatel).

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byl vybudován pavilonek porodnický.

Dne 14. 4. sehrál hasičský sbor z Tismi divadelní hru Ferdinanda Olivy: Julinčiny vdavky“.

Dne 21. 4. byla „Selská Jízda župa Povltavská“ dle nového organizačního řádu přeměněna na „Blanický Sbor Selských Jízd“ se sídlem v Benešově. Župa sdružuje 7 Selských jízd: Benešov, Neveklov, Vlašim, Sedlec, Sedlčany, Votice a Dolní Kralovice.

Dne 25. 4. byl v Benešově při odbočce „Nezávislé Jednoty  čsl. legionářů v Benešově“ ustanoven „Kruh Přátel“. Prvním předsedou byl profesor státního reálného gymnázia bratr Karel Jiroušek. Dalšími předsedy byli – bratr Jan Vacek, vinárník, bratr František Mareš, drogista a bratr Ladislav Feršman, statkář.

Dne 28. 4. se konala „Markovská pouť“ na Chvojen, z Tismě od kapličky šel průvod s hudbou až na Chvojen a zpět, průvod vedl a modlitby přednášel František Kubásek výměnkář z č. p. 13.

Založeno Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů Benešov.

V Týnci pod svahem pod hotelem si p. Škvor postavil dřevěný krámek.

V brodecké přádelně se utkalo 1 257 159 kg režné i barevné příze, zboží se vyváželo do Polska, Urugwaye, Dánska, Litevska, Lotyšska, Norska, Argentiny, Švédska, Jugoslávie, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Turecka, Nizozemí, Finska, Bulharska a Německa. Spřádací stroje měly 37 000 vřeten.

V Tismi se na polích pěstovalo – žito, pšenice, oves, ječmen, brambory, jetel, řepa krmná, směsky, zelí, mák, řepka olejka a hrách.

V této době nastal velký rozmach zemědělského družstevnictví, rolníci z okolí Benešova založili družstvo, které si najalo benešovský lihovar od správy státních statků a lesů. Lihovar byl zrekonstruován, opatřen novými stroji a byla rozšířena výroba. Surový líh se posílá do rafinérií lihu, kde se zušlechťuje pro další upotřebení. V jiných průmyslových oborech nebo se „deshydruje“ a používá se na výrobu „lihobenzínové“ směsi pro pohon motorů.

Do školní rady ve škole v Tismi dne 30. 5. byl za obec Tisem zvolen František Fulín železniční zřízenec z č. p. 20, druhým členem byl za školu správce školy Antonín Štverák a třetím zástupce obce Neštětice.

Ing. Josef Dědek (*12. 8. 1896 v Turnově), místoředitel „Zbrojovky závod Týnec nad Sázavou“ si nechal v ulici „U Janovického potoka“ postavit rodinný domek (do té doby bydleli v podnájmu u Maxerů). Měl řadu patentů na elektrické točivé stroje.

Podruhé vyhořel mlýn na Racku, po požáru byl zrušen mlýn i pekárna. Chléb se pak pekl ve mlýně u Párysů („Plíhalův mlýn“). Byla však zřízena truhlárna a dál pracovala pila. Byla postavena vodní nádrž a turbína, ta nahradila mlýnské kolo. Družstvo „Racek“ začalo na Racku rozprodávat pozemky na výstavbu rodinných domků, také tu byl zřízen první obchod – hokynářství s hospodou, majitel p. Jahoda. Byl tu také kuželník.

Na Racku se hrávalo divadlo na dvoře místní pily, později se hrálo na ostrově – místo mezi rameny potoka – dnes zde stojí chata č. 34 (postavena v roce 1933).

Do června učil ve škole v Tismi Antonín Štverák, od července pak Jaroslav Kudrna.

Dne 4. 7. prošel obcí Černíkovice silný orkán, ten přenášel mandele na poli, kácel stromy, strhával střechy domů a porážel komíny. V obci Tisem průtrž mračen, vichřice a krupobití v lesích mnoho stromů přelámalo a vyvrátilo, zejména v lese „V Rybníčkách“ a „V Lumci“.

Dne 7. 7. se stal čestným občanem obce Tisem bývalý správce místní školy a kronikář Antonín Štverák.

Okresním školním inspektorem v Benešově byl p. Meindl.

Dne 28. 7. se na Chvojně konala „Jakubská pouť“.

Do školní rady ve škole v Tismi dne 14. 7. byl za obec Tisem zvolen za předsedu František Fulín železniční zřízenec z č. p. 20 a náměstkem Antonín Brdek rolník z Doloplaz. Téhož dne se konala v obci slavnost, při které se obec loučila s četným občanem Antonínem Štverákem, stěhoval se z obce. Současně byl jmenován zatímním učitelem, správcem školy, obecním knihovníkem a kronikářem Jaroslav Kudrna z Čeřenic, rodák z Podělus.

Do tohoto roku vedl kroniku obce Chrášťany Gustav Kliment, lesní hajný státních lesů v Benicích, pokračuje Václav Šobíšek, rolník v Černíkovicích.

Dne 18. 8. se konala slavnostní valná hromada SADH Týnec-Podělusy k výročí 30 let od založení sboru, též se uskutečnilo sekyrkové cvičení.

Protože Ing. Janeček neobdržel od Státního pozemkového úřadu v Týnci pozemky z velkostatku Konopiště zdarma, koupil dne 24. 10. pozemky o rozloze 16 ha 87 arů 67 m2 za 79 680 Kč. Ačkoli původně počítal s výrobou šicích strojů (v letech 1927 až 1929 vyvíjel novou verzi), rozhodl se nakonec pro stavbu slévárny na výrobu dílů pro motocykly. Dne 17. 8. si Ing. Janeček nechal v Praze zaregistrovat značku JAWA (Janeček-WAnderer) a dne 9. 10. I u Světové organizace pro duševní vlastnictví v Ženevě a patentově byla chráněna pod číslem 65822/BERN. Na Pražském autosalonu byl v říjnu představen první motocykl JAWA 500 OHV (přepracovaný a vylepšený licenční Wanderer).

Dne 27. 10. se konaly nové volby do parlamentu, Národní shromáždění československé bylo rozpuštěno.

Dne 21. 11. v Tismi shořela střecha chlívků a nářadí pod kolnou v č. p. 2 majitele Václava Vaněčka, asi od pařáku na brambory. Hasili sbory z Tismi a okolí.

Dne 15. 12. sehrál divadelní kroužek hasičů z Tismi tříaktovou veselohru se zpěvy od K. Buriana: „Na otavském klepáči“. Týden před tím sehráli žáci školy tříaktovou mikulášskou veselohru od A. Gebauerové: Fabiánkovi housle“ v hostinci pí Kateřiny Škvorové v č. p. 24

Dne 31. 12. se konal v hostinci pí Kateřiny Škvorové v č. p. 24 ples SDH Tisem.

V Úročnici postavil František Hubínek most přes „Úročenský potok“ k č. p. 16.

V Benešově zemřel podnikatel Jakub Berger a jeho firmu na výrobu prošívaných přikrývek převzala jeho dcera Marta Hübschová

V Týnci byla postavena benzinová pumpa u bývalého č. p. 96 Oldřicha Očenáška u železničního přejezdu, firma bratří Zikmundových z Prahy tu provozovala (do července 1930) prozatímní stanici (200 litrové pojízdné čerpadlo, později jej vyměnila za polostabilní). Poté vznikla definitivní stanice na křižovatce pod hotelem (na 2 000 litrů, v provozu do začátku 50. let).

 

30tá léta

            Správa přádelny na Brodcích rozprodávala domky ve Zbořeném Kostelci, bylo jich 27.

            V době mezi válkami byla ukončena činnost v „Korbelově cihelně“ v Podělusích, posledními cihláři byla rodina Panáčkova.

V Peceradech se připomíná truhlář Jaroslav Kašpárek v č. p. 92, v č. p. 97 kolář Oldřich Dřízhal, v č. p. 74 švec František Hruška, v č. p. 78 Václav Drábek (vyučil se v Týnci u ševce Blabolila) a v č. p. 71 Miloslav Voráček.

Nespeky a Městečko se staly významným pražským letoviskem, mnoho krásných letních sídel bylo postaveno dle návrhů českého profesora Karla Frágnera.

Od 30. let se těžil v Týnci nad Sázavou říční písek – prostor řeky Sázavy od Náklí proti proudu.

Od Náklí proti proudu toku řeky Sázavy se ze dna těžil říční písek pro potřeby obce.

V tomto období byly v Týnci nad Sázavou pořádány pravidelně slavnosti v době narozenin prezidenta T. G. Masaryka (7. 3.), při výročí upálení mistra Jana Husa (5. 7.) a ke vzniku republiky (28. 10.).

Po velké lesní katastrofě v roce 1929 na Ledečsku a u Vlastějovic byly splaveny na řece Sázavě poslední vory do Prahy.

V Podělusích působil vynikající učitel hudby Stanislav Michal, zde trávil svůj důchod, byl přítelem špičkového houslisty Jana Kubelíka a krátký čas vyučoval i jeho syna Rafaela, budoucího velkého dirigenta.

V Peceradech ukončila svoji činnost cihelna, tzv. Rabiňákova“ v „Dolnici“ při cestě z Brodců do Pecerad.

V této době se v konopišťském parku objevila rarita – bílý betonový jelen v životní velikosti.

V Kostelci se připomíná obchod se smíšeným zbožím v č. p. 2 (vlastnil pan Šmídek, měl zde i pražírnu kávy, v sobotu dovážel pečivo na vozíku se psím spřežením z pekárny chrásteckého pekaře Nováka) a v č. p. 36 obchod pana Škvora.

Z let 1930 až 1940 pochází zděná výklenková kaplička v Týnci nad Sázavou, stojí na zahradě domu č. p. 36, zvaném „U Kapličky“ na Benešovské ulici. Také zde u silnice stojí kříž litinový, kamenný sokl a zděný podstavec.

Ve Zbořeném Kostelci se v rámci tělovýchovné činnosti „D. T. J.“ hraje házená, volejbal (na hřišti pod „Sešinovými“, dnes „Hurychovci“), hokej (na řece)a fotbal (na hřišti „U Dudků“). Předcvičoval Vojtěch Hruška (i v Týnci) a Eduard Šiňor nejst.

O majetek, tedy i o mlýn v Týnci nad Sázavou, přišel na pražské burze Jindřich Micka, novým vlastníkem se stala rodina Dolejšova. Mletí obstarávala Francisova turbína, za 24 hodin mohl závod zpracovat až 400 metrických centů obilí.

„Jednota československé obce legionářské v Benešově“ založila „Sociální fond bratra Josefa Skarvana“, fond podporuje nejchudší legionáře, nezaměstnané živitele rodin.

Dne 1. 12. („Sjednocení Jugoslávie“) v den plukovního svátku 48. pěšího pluku „Jugoslavia“ (dříve 102. pěší pluk) připnuli po jedné stuze k plukovnímu praporu – jednota Československé obce legionářské s heslem „nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte“ a „Ženský spolek v Benešově s heslem „Za vlast a svobodu“.

Ing. Janeček v tomto období vyráběl osobní vozy v licenci německé firmy DKW, později vozy JAWA Minor vlastní konstrukce, výrobu nového vozu Minor II přesunul do AVIE Letňany, o nákup licence projevily zájem i firmy SAAB a BSA.

 

1930

Textilní továrnu/přádelnu v Brodcích převzala Živnobanka.

V Týnci nad Sázavou se v souvislosti s placením dávky z nápojů obci, připomínají „výčepny“ majitelů – Josef Bohata (nájemce hotelu), František Korbel, Oldřich Otčenášek, Božena Šípková, František Bučina, Josef Škvor, Josef Frišman, Marie Herzová, Marie Malinová a nákupní družstvo Včela.

V Týnci vyprojektoval a postavil ve svahu před hotelem, dole u křižovatky, týnecký stavitel František Štruml zděné obchůdky, tzv. „kiosky pod hotelem“ (před tím tam stál dřevěný krámek pana Škvora). Do jednoho přestěhoval p. Škvor svůj krámek (provozovala jej jeho dcera provdaná Chrpová) ve druhém bylo krejčovství Václava Šípka., dále pak prodejna nábytku Jaroslava Štěrby, Šimůnkovo cukrářství, prodejna ovoce a zeleniny Jana Haška a v posledním uzenářství (prodával bratr hostinského Jana Korbela).

Obec Týnec nad Sázavou začala jednat o rozšíření obecního vodovodu. Z tohoto roku je i první zmínka o obecní kanalizaci.

V Týnci si MUDr. Václav Merkl postavil vlastní dům č. p. 126 v dnešní Sadové ulici a přenesl do ní i ordinaci z č. p. 5.

Dne 20. 1. se konala v Tismi na iniciativní návrh náměstka starosty Jana Fulína z č. p. 4 občanská schůze s tématem „elektrizace obce“. Pro malou účast občanů a nezájem o elektrizaci bylo od ní zatím upuštěno.

V pivovaru v Benešově byla provedena adaptace ve sladovně, čistící stanici, transportéru na ječmen a rekonstrukce hvozdů, také bylo zavedeno umělé chlazení. Do té doby se chladilo ledem, který se v zimě odebíral z rybníků v Černém lese, Raděkovicích a v Konopišti. Pivo se rozváželo 7 nákladními auty a pěti páry koní.

V Týnci zahájil provoz fotoateliér benešovského fotografa Emila Mareše (stál mezi domem č. p. 14 a bývalou prodejnou vodoinstalatérských potřeb rodiny Měrkových.

Veřejné obecní osvětlení ve Václavicích svítilo jen krátce v počátku noci, elektroměry a vypínače byly v hostinci u „Čermáků“. Obec poté přijala nabídku Elektrárenského svazu okresů středočeských za paušalizaci osvětlení. Od 1. 6. svítilo v obci 9 světel po celou noc za 100 Kč za 1 světlo, zapínání bylo zautomizováno.

Od tohoto roku byla v Týnci kanalizace, ústila do řeky Sázavy a v „Nové Týnici“ ústila do Janovického potoka.

Družstvo házené Týnec hrálo v sestavě - K. Jukl, L. Herz, J. Hakl, L. Kovrzek, B. Jukl, J. Moravec a J. Korbel.

V Týnci se připomíná první místní těžař říčního písku, byl jím nájemce dvora v N8klí Jan Zoula, písek těžil z řeky mezi jezem na Brodcích a jezem v Týnci. Nad brodeckým jezem také „tahali“ písek z řeky Václav Havlík z Nespek a Josef Gabriel z Čerčan.

Dne 8. 2. osadní zastupitelstvo ve Václavicích rozhodlo o zakoupení motorové stříkačky pro hasičský sbor. Obec poskytla bezúročnou půjčku 5 000 Kč a zavázala se splácet 50% úroků. Zakoupením stříkačky byli pověřeni: František Novotný, František Paris, Jindřich Hašek a Antonín Čermák. V Praze se rozhodovali mezi stříkačkou od firmy Holček a Ebert, zakoupili stříkačku od firmy Ebert s celým příslušenstvím, podvozkem a 200 m hadic za 45 000 Kč. Dne 7. 9. byla slavnostně Sboru dobrovolných hasičů předána.

Propouští se v brodecké přádelně, obec Týnec nabídla firmě Sellier a Bellot, která uvažovala o odchodu z Prahy, aby

se přemístila do Týnce, vybrána však byla Vlašim.

Veřejné obecní osvětlení ve Václavicích svítilo jen krátce v počátku noci, elektroměry a vypínače byly v hostinci u „Čermáků“. Obec poté přijala nabídku Elektrárenského svazu okresů středočeských za paušalizaci osvětlení. Od 1. 6. svítilo v obci 9 světel po celou noc za 100 Kč za 1 světlo, zapínání bylo zautomizováno.

Obec Tisem provozovala vlastní sádku a v tomto roce jí opravovala.

SDH Týnec-Podělusy předal ruční hasičkou stříkačku do Podělus, v Týnci zůstala stříkačka motorová. Hasiči se dne 4. 7. zúčastnili hašení požáru lesa ve státních lomech v Požárech.

Dne 2. 3. sehráli žáci školy v Tismi divadelní hru Toucové – Metlerové: „Pro princeznu Svobodu“.

Dne 9. 3. sehrál SDH Tisem divadelní hru F. Šamberka: „Karel Havlíček Borovský“.

Doložen Divadelní ochotnický kroužek „Máj“ v Poříčí nad Sázavou.

Dne 23. 4. předložil Ing. Janeček na Okresní úřad v Benešově projekt na stavbu slévárny v Týnci nad Sázavou (urychlené zahájení výstavba bylo podmínkou prodeje pozemků) a dne 21. 5. mu byl a stavba slévárny elektronu a šedé litiny, kovárny, kotelny a transformační stanice povolena. Ještě v květnu byla zahájena výstavba, stavěla firma Jindřicha Pollerta, na podzim byla hotova hrubá stavba. Licenci na elektron koupil továrník od německé firmy IG Farbenindustrie.

Dne 27. 4. proběhla na Chvojně „Markovská pouť“, tentokrát bez průvodu. O pouti byla pouťová taneční zábava v Tismi v dolní hospodě. Hostinec „Na kopci“ byl v této době přestavován.

Dne 27. 5. provedl Státní statistický úřad prostřednictvím sčítacích komisařů sčítání zemědělských závodů, zemědělských živností včetně se soupisem ploch zemědělských kultur, ploch osevu a hospodářského zvířectva.

Dne 7. 6. zemřel slavný letec štábní kapitán František Malkovský, na hrobě na hřbitově za kostelem svatého Mikuláše v Benešově je pomník tesaný z bílého mramoru od akademického sochaře Pelikána. Letec byl nazýván „Král vzduchu“. Zahynul tragicky v červnu 1930 U Karlových Varů.

V č. p. 7 „U Hlaváčků“ v Černíkovicích byla i hospoda. V tomto roce u tohoto č. p. vyhořela stodola.

Veřejné obecní osvětlení ve Václavicích svítilo jen krátce v počátku noci, elektroměry a vypínače byly v hostinci u „Čermáků“. Obec poté přijala nabídku Elektrárenského svazu okresů středočeských za paušalizaci osvětlení. Od 1. 6. svítilo v obci 9 světel po celou noc za 100 Kč za 1 světlo, zapínání bylo zautomizováno.

Dne 1. 7. nastoupil místo řídícího učitele ve škole v Tismi Antonín Hrma (*15. 6. 1889 v Zálesí u Maršovic, druhá manželka byla z Přibyšic), dosavadní řídící učitel v Ostředku, vystřídal tak Jaroslava Kudrnu.

Tzv. Dérerova reforma školství (zrušena latina na gymnáziích) začal příliv žactva do středních škol a gymnázií.

Dne 3. 7. se zřítila kolem desáté hodiny dopoledne na Masarykově náměstí v Benešově novostavba třípatrového domu. Z 31 se 29 zachránilo, 2 zemřeli (Král a Flieger). Plány na stavbu zhotovil benešovský architekt Tichý, stavbu realizovala firma Ing. Sedlák z Prahy.

V červenci byla zprovozněna železniční zastávka v Chrástu nad Sázavou.

Dne 20. 7. uspořádal SDH Týnec-Podělusy hasičské okrskové cvičení v „Náklí“. Hasiči hasili při požáru mlýna v Podělusích (zde bylo uloženo 35 vagónů obilí). Hasili 5 hodin.

V září spadla Fulínova (Krejčova) kráva do Fulínovi (Divůčkovi č. p. 23) 14 m hluboké studny, hasiči byla živá vytažena.

Poslední mlynář z rodu Micků Jindřich zadlužil mlýn v Týnci a v dražbě jej koupil dne 3. 10. Bohumil Dolejš.

Dne 14. 9. „Blanický Sbor Selských Jízd“ se sídlem v Benešově ve Vlašimi uspořádal první sborové závody, soutěžilo zde 7 Okresních Selských Jízd ve všech kategoriích o putovní palcát, který věnoval říšský starosta a tehdejší ministr zemědělství Bohumil Bradáč. Heslo Selských Jízd „Dobrý jezdec na dobrém koni k obraně vlasti“.

Dne 8. 10. se rozešla jednota Sokola ve Václavicích a svůj majetek odkázala škole.

V listopadu se ve Zbořeném Kostelci rozšířila epidemie tyfu.

Dne 11. 11. hořela usedlost č. p. 7 Josefa Luscemburka v Chrášťanech, shořela stodola a nevymlácené obilí.

Vikářem pro václavskou a benešovskou byl vikář Václav Tichý, někdejší farář václavský, pak farář v Poříčí nad Sázavou.

V prosinci byla postavena u školy v Tismi studna, materiál navezl zadarmo J. Fulín z č. p. 4, V. Vaněček z č. p. 2 a Jan Vaněček z č. p. 21.

V Úroč

nici č. p. 7 (pastouška) bydlela „babička“ Chlebíčková.

Sčítání lidu proběhlo v prosinci, Václavice měly 60 čísel popisných a 369 lidí a ve Vatěkově 66 lidí.

Na počest příslušníků benešovského bývalého pěšího pluku č. 102 byl založen nepolitický spolek bývalých příslušníků pod názvem „Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů benešovských“. V roce 1938 měl spolek 22 odboček a počtem 4 200 členů.

 

1931

Od 1. 1. se stala „Zemědělská nemocenská pojišťovna v Benešově“ samostatným ústavem, tj. přestala být expositurou Zemědělské nemocenské pojišťovny v Říčanech.

Mlýn v Městečku jeho majitelé Ing. Vilém a Marie  Vainerovi pronajímali.

V Týnci nad Sázavou nechal Ing. František Janeček postavit moderní slévárnu hliníku, šedé litiny a elektronu (později Metaz, a. s.). Do tohoto roku vyrobil něco málo přes 1 000 ks motocyklů JAWA 500 OHV.

V Týnci nad Sázavou již bylo 27 žárovek (40 W) veřejného osvětlení.

Dne 14. 6. proběhly druhé volby do obecního zastupitelstva v Týnci nad Sázavou. Dne 1. 7. byl starostou zvolen J. Zoula, náměstek J. Holeček a členy rady J. Micka a A. Vendr.

Lovecký spolek pro Benešov a okolí na malém vojenském cvičišti u Táborských kasáren v Benešově uspořádal první střelecké závody na asfaltové holuby. Od tohoto roku až do roku 1938 se konaly už každoročně.

V tomto roce byla postavena elektrická linka jdoucí od Benešova na Vranov s odbočkami do Mrače a Soběhrd. Síť elektrárenského svazu byla přivedena do továrny firmy Janeček v Týnci nad Sázavou.

V Týnci v Mickově domě č. p. 13 provozoval pekárnu František Havel.

Nákladem 198 tis. Kč byla postavena silnice Černíkovice – Chlum.

Předsedou Společenstva řezníků a uzenářů v Benešově byl Jan Hřebíček.

Restauraci, hotel a pekárnu v č. p. 18 na Brodcích převzal od nájemce Jaroslav Šindelář.

Volby do obecního zastupitelstva v Chrášťanech – Josef Šmejkal za Šobišovic (starosta), zastupitelé František Lucemburk z Chrášťan, Josef Padevět z Chrášťan, Václav Stehlík z Chrášťan, Karel Svoboda z Chrášťan, Ladislav Kalina z Benic, Josef Šmejkal ze Šobišovic, Josef Hoch ze Šobišovic, Ján Brožek z Ouštic, Václav Chobotský z Ouštic, Josef Vaněček z Lipek, Václav Šobíšek z Černíkovic, Václav Hruška č. p. 9 z Černíkovic, František Hašek z Černíkovic, Josef Kříž z Černíkovic.

V dubnu byla u školy v Tismi zřízena podezdívka a plot kolem školní zahrady.

V Týnci bylo již 27 žárovek veřejného osvětlení (40 W).

Knihovníkem obecní knihovny v Chrášťanech byl Ján Hašek.

V pivovaru v Benešově byla provedena adaptace stoků a postaveny konírny a garáže, pořízeno moderní amoniakové umělé chlazení o výkonu 320 000 kcal.

Ve výročí smrti štábního kapitána Františka Malkovského (letec, „Král vzduchu“) byl na jeho hrobě odhalen pomník z bílého mramoru, představující matku Zemi, držící v náručí padlého syna, letce. Pomník je dílem akademického sochaře Pelikána z Olomouce. Na pravé straně je pak pohřben druhý letec, polní pilot Josef Pešek, který se zřítil dne 17. 9. 1939 u Mariánovic u Benešova. V poslední době uložen vedle něho třetí letec, nadporučík Souček.

V Podělusích byl dne 20. 8. odhalen pomník padlým v 1. světové válce. Stojí u zvoničky na návsi ve směru na Lešany.  Zřídila jej obec Podělusy pod protektorátem místní Republikánské strany. Pomník vyrobil kameník J. Havlík z Břežan. Pomník má podobu hrubě otesaného pylonu z tmavé žuly, je postaven uprostřed nízké kamenné podezdívky ve tvaru trojúhelníku. Zlatým písmem je zde vytesáno: „Památník padlým z osady Podělus ve světové válce roku1914-1918. Jan Moravec, Josef Hroník, Jar. Korbel, Fr. Vaništa.“.

V Týnci vzniklo „Sportovní sdružení zaměstnanců Zbrojovky“ (později „S. K. JAWA Týnec nad Sázavou“). Jiný zdroj uvádí, že Bohumil Šípek dal podnět k založení továrního odboru házené, byl založen „spolek „Sportovní sdružení slévárny JAWA v Týnci nad Sázavou“. Hráči: Josef. Kovrzek, St. Kubásek, Václav Prošek, Jaroslav Houzar, Jan Dvořák, Josef Kovrzek, Jan Vajner, Jaroslav Bažil a Bohuslav Šípek.

Dne 14. 6. se v Týnci uskutečnily již „druhé“ volby do obecního zastupitelstva, dne 1. 7. byl zvolen starostou Jan Zoula (do roku 1938, nájemce dvora v Týnci), náměstkem J. Holeček, členy rady – J. Micka, A. Vendr, členové zastupitelstva – Ludvík Štros (před tím starosta), V. Heřman, J. Korbel, J. Kraif, M. Hašek, J. Holeček, J. Šach, A. Šípek ml., J. Maršík.

V tomto roce slavil Sokol Týnec nad Sázavou 25. výročí svého založení, vedení Sokola zadalo (dne 12. 4. na valné hromadě schváleno) J. Hraběti zpracovat plány na výstavbu sokolovny. K realizaci však nikdy nedošlo. Sokol patřil do Blanické župy.

V červenci byla dokončena stavba slévárny Ing. Janečka v Týnci nad Sázavou (3 650 m2 zastavěné plochy, 4 naftové a 1 elektrická pec, výroba slitin hořčíku, mědi a hliníku pro motocykly, letadla, automobily, textilní stroje, kinematografická a zvuková kinematografická zařízení. V září Ing. Janeček oznámil Okresnímu úřadu v Benešově, že v Týnci zřídil svoji pobočku pražského závodu.

Obecní volby v obci Václavice (osad Václavice a Vatěkov): Josef Šebek, starosta, členové: František Žížala, rolník, Josef Fulín, chalupník, Josef Šach, chalupník, Antonín Čermák, hostinský, Josef Kadeřábek, rolník z Vatěkova, Jan Hartman, hostinský z Vatěkova, Josef Stibůrek, chalupník, Čeněk Budák, tesař, Josef Jelínek, krejčí, Jaroslav Kühnel, kolář, František Hašek, rolník.

Osadní volby ve Václavicích: František Páris, rolník, František Novotný, náměstek a pokladník, František Šindelář, rolník, Jindřich Hašek, rolník, Čeněk Matoušek, rolník, František Škvor, rolník, Jaroslav Fulín, kovář, Jan Chobotský, tesař, Václav Šach, tesař, Jan Holas, pokrývač, Václav Dráb, chalupník, Jaroslav Šindelář, rolník.

 

1932

V Týnci nad Sázavou se v lednu a únoru konal sokolský a hasičský ples a sokolské šibřinky, v březnu pomlázková zábava, v červenci a srpnu 2 taneční zábavy (pořádal J Bohata, nájemce hotelu), v říjnu posvícenská zábava a věneček republikánského dorostu, v prosinci mikulášská zábava sportovního klubu Jawa, taneční J. Bohaty a sokolský silvestr.

Ředitelem chlapecké měšťanské školy se stal K. D. Balek.

Do Černíkovic byla postavena silnice, odbočka ze silnice Vatěkov – Přibyšice.

Celá společenská honitba obce Chrášťany byla pronajata „Pražákům“.

V Podělusích hořel Kulíkův mlýn, opravil jej včetně jezu majitel Kulík. Po opravě si jej pronajal mlynář Stanislav Ratkovský (až do ukončení činnosti v roce 1943).

V Chrášťanech hořelo v usedlosti u Hašků od kamen zapalovaných benzínem.

V Tismi SDH v tomto roce pořádal ples a tři divadelní představení, bohužel s malou účastí. SDH také postavil v obci dobytčí váhu pod hasičským skladištěm, váhu obstarával řídící učitel P. Hrma. Výtěžek za vážení se odváděl do hasičské pokladny.

Pro nezájem rodičů zanikla v Benešově poradna pro volbu povolání, zřízená při „Okresní péči o mládež“

Od tohoto roku jsou musejní sbírky městského muzea i s musejní knihovnou v Benešově umístěny v pěti místnostech na radnici. Musejní sbírky byly odborně zrestaurovány a instalovány. Zajímavé jsou mapy od lesmistra a ředitele panství šternberského Aloise Melichara: 1. Mapa Nejstarší državy a zaniklé osady na Benešovsku, 2. Mapa Državy ve století XI. až XIV. 3. Mapa Državy ve století XV. až XVI. 4. Mapa Doba předbělohorská. 5. Mapa Doba pobělohorská. 6. Mapy Državy ve století XVIII. 7. Mapa Državy ve století CIX.

V Podělusích zakoupil dva pozemky (jeden od manželů Vrňákových a druhý od mlynáře Kulíka) jeden z průkopníků českého letectví František Šimůnek (*19. 5. 1878 v Kozmicích). Na pozemcích postavil malý domek č. p. 23, k němu přistavěl malou dílnu. Do Podělus přivedl své kamarády p. Pechláta (pražský sokolský náčelník, zastřelen Němci v době heydrichiády) a JUDr. Josefa Davida (pražský advokát, za manželku měl setru Franze Kafky).

„Blanický Sbor Selských Jízd“ se sídlem v Benešově na Konopišti uspořádal každoroční sborové závody, soutěžilo zde 7 Okresních Selských Jízd ve všech kategoriích o putovní palcát, který věnoval ministr národní obrany poslanec dr. Viškovský. Byli zde i hosté z Táborska, Poděbradska, Německobrodska, Plzeňska, Budějovicka a Pelhřimovska.

V Týnci nad Sázavou byl založen fotbalový klub „Sportovní klub slévárny Týnec nad Sázavou“ (dnes „FK Fercom Týnec nad Sázavou“). Vznikl likvidací odboru házené a hráči házené začali hrát kopanou. Továrník Janeček dovolil zřídit fotbalové hřiště před slévárnou (později tam byl zřízen tovární park, komunikace a skladiště). První utkání se hrálo v Kamenném Újezdě a další s SK Benešov. Předsedou byl Antonín Šípek.

V Benešově vznikl „Radioklub OK 1 BV“, který podporoval ryze technickou činnost svých členů, tím že zařídil a vybavil klubovní dílnu. Jádrem klubu byl klubový bezdrátový vysílač, volací značky KO 1 BV.

V Týnci hostinský Václav Heřman přestavěl dům č. p. 16 na hostinec (Heřmanův hostinec).

Zemřel dne 11. 1. Josef Emanuel Scheiner, od roku 1906 starosta Sokola, přítel Tyrše, člen ilegální Mafie, v roce 1893 si otevřel advokátní kancelář v Benešově, *21. 9. 1861).

Dne 1. 3. byla zapsána do obchodního rejstříku u krajského soudu v Táboře slévárna Ing. Janečka v Týnci. Továrna se rozrostla o kelímkové grafitové pece vytápěné koksem. Továrník koupil licenci na lité trvalé magnety od firmy R. Bosch. Ing. Janeček představil „nejlepší stroj za málo peněz“ což byla licenční 175 JAWA Villiers, v tomto roce bylo vyrobeno více jak 3 000 ks těchto motocyklů.

Dne 12. 6. zemřel Josef Kadeřábek z Vatěkova, byl dlouhodobým předsedou Hospodářského družstva v Benešově, předsedou místní školní rady ve Václavicích, předsedou dozorčí rady v Kampeličce ve Václavicích.

V Týnci bylo obnoveno loutkové divadlo (loutky typu „Alšovy loutky“), bylo to na popud Jaroslava Bárty ze spolku „Kovodělníci Týnce“. Divadlo působilo 3 roky. Loutky skončily na půdě staré školy.

Dne 22. 5. a 26. 5. bylo Benešovsko, Vlašimsko, Sedlčansko a Neveklovsko postiženo prudkými bouřemi, spojenými s ničivým krupobitím došlo k nedozírným škodám na majetku a obilí, proto poslanci Poslanecké sněmovny N. S. R. Č František Mašata a jeho druhové (23) navrhli dne 2. 6. na 6. zasedání usnesení „na rychlé poskytnutí pomoci živelnou pohromou postiženým zemědělcům podblanických okresů“. Ze sledované oblasti se jednalo o obce Bedrč (22. a 26. 5.), Neštětice (22. a 26. 5.). Zdůvodnění: Bouře s krupobitím byla tak prudká, že nejen osení bylo úplně zatlučeno do země.

Založena Rada žen Benešov.

V Benešově byla k budově hospodářské školy přistavěna budova dílen za 400 000 Kč.

Od srpna se stal týneckým kronikářem Antonín Vendr (učitel týnecké obecní školy), před tím byl kronikářem 9 let Stanislav Karas.

Z rozcestí před konopišťskými sady byla na severozápadní stranu piaristické koleje (do Tyršovy ulice) přestěhována baroková socha svatého Jana Nepomuckého.

Je postaven elektrovod z Dolní Mrače do Čerčan a Vysoké Lhoty.

Obec Lštění je odškolena od Poříčí a přiškolena k Čerčanům (rozhodnutí Zemské školní rady).

Ze školy ve Václavicích odchází do Benešova řídící učitel František Novotný, za jeho působení a z jeho podnětu byla provedena elektrifikace obce, vysázena březová alej „V Lísku“ okolo silnice. Jako vedoucí působí na škole Růžena Kühnelová a Jan Lhotský, rodák z Týnce nad Sázavou.

Ke konci roku zakoupil Elektrárenský svaz novou elektrárnu v Nespekách, tato se stala novým napájecím bodem pro soudní okres benešovský a jílovský.

 

1933

Mlýn v Městečku si pronajal od majitelů Ing. Viléma a Marie Vainerových sekerník František Šperling. Mlel zde až do roku 1946.

V Týnci se v letech 1933 až 1934 smontovalo 1 002 kusů lidového vozu Jawa 700 (licence DKW Meisterklasse).

Týnecký stavitel Štros prodal pilu stojící na začátku Podělus, mezi silnicí a řekou, Čeňkovi Mališovi (od té doby „Mališova pila“).

V Týnci nad Sázavou byla stávající škola nastavěna o jedno patro, ve škole byla umístěna i Měšťanská škola. Před budovou stál i pomník padlých v I. světové válce, při přestavbě silnice byl odvezen do skladu (v roce 1990 byl obnoven před budovou Městského úřadu).

Naproti vrátnici Janečkovy továrny v Týnci přes ulici postavili nájemci dvora Tloskov Alois a Bohumil Válovi dřevěný kiosek, ve kterém prodávali svoje mléčné výrobky. Vedle vrátnice stála trafika pana Dolejšího.

Okresní úřad v Benešově rozhodl o výměně ocelových mostů přes Libovský potok a Benešovský potok v Poříčí za mosty betonové.

Do tohoto roku měli mlýn v Podělusích pronajatý od Františka Kulíka mlynáři František Kudrna a pan Němeček. Po nich pak Stanislav Radkovský.

Z bývalé piaristické koleje v Benešově se odstěhoval poslední piarista P. Leopold Kovář.

Obec Týnec nad Sázavou zavedla za návěstní (reklamní tabule), v té době byly umístěny na státním hotelu (umístil J. Bohata nájemce hotelu), na kiosku pod hotelem (umístil p. Militký), na kiosku u hradní brány (umístil je p. Blábolil) a na náspu u kiosků (umístil p. Bohata).

Od tohoto roku hrála kopanou v Týnci i rezerva prvního družstva.

V Poříčí nad Sázavou bylo otevřeno nové fotbalové hřiště (na místě, kde dnes stojí nová škola), založen byl i fotbalový klub SK Posázavan.

V Benešově bylo ustaveno „Mlékařské družstvo v Benešově“.

V Benešově byl založen zahrádkářský spolek, měl 123 členů a k dispozici 3 speciální stříkačky na ochranný postřik stromoví. Zájezdy členů byly směřovány do proslavených školek, sadů a parků – Konopiště, Průhonice, Molitorov, Žehušice a Lednice.

Ředitelkou dívčí měšťanské školy se stala Pavla Řeháková.

Dne 4. 6. uspořádalo Společenstvo kovářů a podkovářů v Benešově společně s pražskou župní jednotou v hotelu Na knížecí v Benešově pracovní sjezd delegátů žup, sjelo se jich sem 400. Účastníci sjezdu si prohlédli i kovářskou dílnu živnostenské učňovské školy pokračovací v Benešově, kterou vede starosta Společenstva František Podhola. Také uspořádali alegorický průvod do Konopiště, ve kterém bylo 14 alegorických vozů, mezi nimi byl vůz benešovského Společenstva, symbolicky znázorňující děj z „Lešetínského kováře“.

V lednu byly provedeny volby do obecního zastupitelstva v Tismi, starostou byl zvolen František Kubásek z č. p. 13. Starostou do té doby byl p. Vašák. Zajímavé funkce – lesní referent Jan Vaněček z č. p. 12, rybniční referent V. Vaněček z č. p. 2, dozorcem na cestách František Verner, referentem nad obecním domkem Josef Novotný z č. p. 37.

Majitelem mlýna v osadě Mlýny byl Ing. Beneš.

Od tohoto roku vede „Jednotu československé obce legionářské v Benešově“ bratr štábní kapitán v záloze K. D. Balek, ředitel měšťanské chlapecké školy v Benešově.

Dechová hudba Václava Dvořáka z Týnce hrála při prvním odvodu branců na vojnu.

V Týnci MUDr. Václav Merkl začal mimo ordinaci praktického lékaře provozovat i zubní ordinaci, v č. p. 126 v Sadové ulici.

Dne 21. 6. začala v Týnci nástavba školy o 2. patro, nástavbu realizovala firma Františka Štrumla, stavitele z Týnce. Do 2. patra se stěhovala měšťanská škola již 15. 10. (5 učeben, 1 kabinet, 10 záchodů a 4 šatny).

V Týnci kiosek před hotelem provozoval p. Militký, kiosek u hradní brány p. Blábolil a na náspu p. Bohata. Připomíná se prodejna obuvi firmy Baťa a Žižkova hospoda.

V Týnci nad Sázavou se opět jednalo o zřízení nového hřbitova, zřízen měl být mezi dnešními ulicemi Na Vinici – Karla Hynka Máchy – a silnicí na Krusičany.

Z tohoto roku je pomník Mistra Jana Husa na Masarykově náměstí (rok 1938), navržený akademickým sochařem M. Suchánkem a vytesaný v závodě B. Zábrodského v Benešově.

Prozatímní řídící václavské školy se stala dosavadní učitelka Růžena Kühnerová.

Při stavbě pražských vozovek byl pro svoji tvrdost používán rozdrcený kámen „peceradský gabrodiorit“

V Benešově bylo založeno „lázeňské družstvo“, cílem bylo postavení koupadel (původní přerušená stavba byla zahájena v roce 1926).  František Scharf vypracoval nový plán a stavbu provedl stavitel Václav Fulín. Byl vyčištěn původní výkop, břehy vydlážděné kamením a omítnuty cementem, dno se odvodnilo drenážemi, pak písek, betonové plotny 15 cm silné. Voda se z Černoleského potoka přiváděla třemi proudy a třemi proudy odváděla. Vedle nádrže se postavilo 100 převlékacích kabin, sprchy pro muže a ženy, zvláštní „hráď“ pro koupání dětí, velká skluzavka, hřiště na wolley-ball, železná konstrukce s kruhy, kolovadly, žebříkem, houpačkou a zvláštní hrazdou, lehátka pro slunění a travnaté okolí.

V Tismi se konalo okrskové cvičení hasičů, cvičení mužstva a dorostu z Tismi vedl Antonín Hrma.

Založeno Společenstvo výrobců cementového zboží a uměleckého kamene Benešov a Kruh přátel zahrady Benešov. Dne 3. 1. se sešli někteří příslušníci cukrářské živnosti, aby jednali o založení Společenstvo perníkářů, cukrářů a voskařů pro politické okresy Benešov a Vlašim. Důvodem byl veliký nápor těch největších firem, které zde zřizují filiálky a prodejny svých cukrářských výrobků. Na návrh O. Jindry byla svolána nová schůze na den 19. 1., byl zřízen přípravný výbor ve složení Peška, Jindra a K. Ruzha.

Ve škole v Tismi byl zřízen hromosvod.

V den 1. 12. plukovního svátku 48. pěšího pluku „Jugoslavia“ (dříve 102. pěší pluk) připnula stuhu na plukovní prapor „Okresní selská jízda“ s heslem „Za společným cílem“.

 

1934

Obec Týnec nad Sázavou od okresního úřadu zajistila 4 reklamní/návěstní tabule a umístila je – vedle záložny (dnes lékárna), na kolnu A. Jukla (č. p. 15, v březnu přemístěna na sokolské cvičiště – dnes zde stojí tenisové kurty), na státní hotel a na hostinec p. Žižky (dnes zde stojí administrativní budova Metazu).

Obec Týnec nad Sázavou plánovala výstavbu silnice Týnec – Podělusy – Chleby a Týnec – Čakovice. Stavitel František Štruml zhotovil na pokyn obce zkušební jámu k vodovodu s cílem posílit dodávky vody pro obec.

V Týnci nad Sázavou stály pod hotelem kiosky majitelů -  Jan Hašek, V. Šípek, Jan Korbel, Josef Škvor (první kiosek zde postavil již v roce 1923).

Dne 1. 1. byl obnoven hostinec v č. p. 24 v Tismi, v březnu byla provedena jeho adaptace. Hostinský Vladimír Šebek.

V Benešově v zahradní restauraci Na Čápě se konala první přehlídka loveckých psů okresu Benešov. Uspořádal Lovecký spolek pro Benešov a okolí.

Doložen Čtenářsko – ochotnický spolek „Komenský“ v Úročnici.

Dne 27. 1. Ve Smetanově síni v Praze mistr Josef Suk předával svůj pochod „Pod Blaníkem“ „Blanickému Sboru Selských Jízd“. Pochod zde poprvé hrálo 500 členů orchestrálního souboru posluchačů státní konzervatoře hudby.

Lázeňské družstvo Benešov na koupadlech na „Sladovce“ postavilo krásnou moderní zahradní restauraci a pro kuželkáře dvoukuželník. K bazénu bylo přivedeno elektrické osvětlení a pitná voda pro každého. V restauraci se konaly nedělní koncerty s tancem. U cesty na koupadla byly postaveny „weekendové“ chaty. V zimě se na koupališti bruslí a hraje „hockeyový sport“.

V Černíkovicích byla založena v lese Hájený“ lesní školka.

„Mlékařské družstvo v Benešově“ si zřizuje provozovnu na 10 000 litrů denního zpracování mléka.

Nad brodeckým jezem „tahal“ písek z řeky také Alois Vorel a Bohuslav Chocholoušek ze Zbořeného Kostelce.

V Benešově zemřela Milada Veselá, předsedkyně „Spolku paní a dívek v Benešově“. Spolek spolupracuje s „Okresní péčí o mládež v Benešově“.

Do č. p. 19 na Brodcích se přiženil František Holý, řezník z Pětihost (za manželku si vzal Helenu Boháčkovu) a provozoval zde řeznictví.

Dne 18. 6. byly schváleny stanovy Společenstva mlynářů, pekařů, cukrářů a voskařů pro politický okres Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie odešel do výslužby dlouholetý primář nemocnice MUDr. Karel Teuner a vedení nemocnice převzal Doc. MUDr. Adam Fürst, I. asistent chirurgické kliniky v Praze. Nemocnice měla 150 lůžek a na nich se tísnilo až 200 pacientů. Okresní zastupitelstvo benešovské s okresním hejtmanem JUDr. Františkem Tomsou přispělo na menší adaptace budov, nemocnice se rozšířila o 30 lůžek.

Družstvo házené při „D. T. J. Zbořený Kostelec“ porazilo na svém hřišti družstvo „Slavie Praha“ (v tomto roce byla „Slavie“ mistrem ligy).

V Podělusích v domě č. p. 11 si Františka Morávková, vdova po padlém v 1. světové válce, otevřela si trafiku.

Slévárna Ing. Janečka v Týnci se rozrostla o první indukční kelímkovou pec v ČSR, byla to 100 kg indukční bezjaderná tavící pec německé firmy Siemens s 2 kelímky. Od tohoto roku se montují v Týnci automobily JAWA 700 (název JAWA – JAneček – WAnderer, licenční DKW 701 Mesterklasse).

V Chrástu nad Sázavou se připomíná pekař Štěpán Novák (č. p. 97).

V Týnci provozoval hostinec p. Žižka (dnes zde stojí administrativní budova Metazu). Byla budována silnice Týnec – Podělusy – Chleby a Týnec – Čakovice. Kiosky pod státním hotelem provozovali – Jan Hašek, V. Šípek, Jan Korbel a Josef Škvor.

Četnické stanici v Týnci velel vrchní strážmistr Vojtěch Jedlička, pod ním strážmistr Josef Rén, strážmistr František Stříbrský a praporčík Vojtěch Jenč. Týnec byl bezpečná obec, za zmínku stojí jen opakovaná noční vloupání do prodejny obuvi Baťa, do kiosků pod hotelem a do Žižkovy hospody.

Obec Týnec dokončila stavbu vlastního vodovodu (pramenná jímka, svodové/pramenné zářezy, vodovodní potrubí bylo prováděno současně s potrubím odpadním. Navrhl Ing. Dr. Josef Bureš z Prahy, realizoval F. Štruml, cena 39 803,25 Kč.

Dne 16. 5. byla v Benešově ustavena odbočka Jawa-klubu ČSR. Stala se členem Čsl. obce střelecké.

V Týnci nad Sázavou se kopaly sondy pro zřízení nového hřbitova – na poli po levé straně silnice do Krusičan, na úrovni ulice U Janovického potoka, také v lese u křižovatky silnic Týnec – Benešov a Týnec – Krusičany. Schváleno místo vlevo od silnice do Krusičan, pole však patřilo velkostatku a ten nikdy nedal souhlas.

Dne 24. 6. došlo k vážné srážce vlaků mezi Poříčím a Čerčany.

V květnu zřídil Antonín Hrma z Tismi betonovou lávku přes potok na cvičiště. Kolejnice darovaly státní dráhy, práci provedli – František Vašák, František Verner a František Nerad.

V Černíkovicích u č. p. 13 si majitel Ján Simunek otevřel obchod se zbožím smíšeným.

Definitivním řídícím václavské školy se stal Jan Lhotský, dosud řídící v Nesvačilech.

Od tohoto roku hraje fotbalový klub z Týnce nad Sázavou (dnes „FK Fercom Týnec nad Sázavou“) III. Třídu, sezónu 1934/35 vyhrál a postoupil do II. třídy (hrál ji do roku 1947). Kopanou začal hrát i dorost.

Dne 2. 7. byla odhalena travertinová deska s nápisem a vysokým reliéfem na paměť legionářů padlých v bitvách ze Zborova, Doss’Alta, Vouziersu a Terronu, deska je umístěna na nároží Masarykových chlapeckých škol. Na reliéfu jsou nádobky s prstí z těchto bojišť.  Dílo je akademického sochaře bratra Bučánka, náklad 20 000 Kč. Desku iniciovala „Jednota československé obce legionářské v Benešově“. Při ní byla založena „Obec přátel legionářů“.

Dne 12. 8. se narodil v Benešově Vladimír Cidlinský, zde také absolvoval gymnasium, pak v Praze pedagogickou fakultu. Do benešovského podvědomí se zapsal především jako pedagog výtvarného umění na základní umělecké škole – obory kresba, malba a grafika – a jako malíř Benešovska. První období jeho tvorby bylo značně realistické – téma krajiny Benešovska, Blaníka a Posázaví. V dalším období se vrací do světa své vnitřní fantazie. Další etapa jeho tvorby je spojena s českým houslistou Josefem Sukem a ředitelem benešovského gymnasia Z. Zahradníčkem a je orientována na oblast hudby. Zabýval se i oblastí užité grafiky – společenské tiskoviny, reklamní materiály. Také byl průkopníkem podnikání v oblasti prodeje výtvarného umění na Benešovsku. Jeho „Galerie C“ vznikla v roce 1990 jako první soukromá prodejna umění s veřejně-právní regionální galerií.

Založeno Společenstvo malířů, lakýrníků a natěračů Benešov.

V Benešově obnovuje svoji činnost spolek okrašlovací (založen v roce 1911).

Dne 14. 9. se na hospodářskou usedlost č. p. 21 v Peceradech do rodiny Zahradníčkových narodil malý Josef, budoucí významný biolog a pedagog.

Dne 1. 11. bylo započato se stavbou silnice z Tismi do Přibyšic, o stavbě s technickým ředitelem silnic p. Krejčíkem a silničním referentem J. Škvorem z Benešova vyjednával starosta obce František Kubásek a řídící učitel Antonín Hrma. Dozor nad stavbou měl Jan Vaněček, zednický polír z č. p. 9, stavba zaměstnala 50 lidí z Tismi.

V kostele svatého Václava ve Václavicích vytvořil M. Dvořák z Neveklova pseudogotický hla

vní oltář. Sochy svatého Víta, Norberta a Vojtěcha před kostelem sem byly přeneseny z Nové Vsi u Bečova.

V pivovaru v Benešově bylo pořízeno oddělení tanků na místě jednoho oddělení ležáckých sklepů na 3 000 hl piva.

Do tohoto roku byly chlapecké školy v Benešově umístěny v budově školy na Karlově, měšťanské školy v piaristické koleji. Dne 4. 3. byly slavnostně otevřeny třídy v nové škole v Jiráskově ulici (stavba zahájena v roce 1932) a škola byla nazvána školou prezidenta Masaryka. Připomínají se učitelé v Benešově – učitel Emanuel Jindřich (hudebník, dirigent zpěváckého spolku Ozvěny, Otomar Pičman (virtuos na housle), Václav Drbohlav (kulturní pracovník v Litomyšli a v Benešově, později školní inspektor), Pavla Řeháková (městská rada, zemské zastupitelstvo české), Václav Suchánek (obecní zastupitelstvo), K. D. Balek, Jan Pfeifer, Antonín Vilímek, Josef Vojta (legionáři v ruských legiích), František Štarck (starosta města), Antonín Žížala (řídící na obecné chlapecké škole).

„Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů benešovských“ bývalých příslušníků 102. pěšího pluku postavil v Benešově na hřbitově válečné „Mausoleum“, ve kterém bylo uloženo 192 rakviček s pozůstatky vojínů zemřelých za války v benešovské nemocnici.

Dne 17. 12. v Benešově dochází k prvé schůzce přípravného výboru pro založení Národní gardy 48. Přítomní – bratři Vávra, Feršman, Huňáček, Janák, Váňa. 

Dne 17. 12. se v Benešově konala první ustavující řádná valná hromada Společenstva holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro politické okresy Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově, prvním starostou byl zvolen Josef Půhoný, náměstkem Josef Veselý.

 

1935

Byla vyměřena trasa silnice Týnec – Čakovice.

Obec Týnec nad Sázavou vybrala zhotovitele nové pramenné jímky, svodových (pramenných zářezů) a vodovodního potrubí – byl jím Ing. Dr. Josef Bureš z Prahy. Stavbu dokončil v roce 1936.

Spisovatel Karel Nový ve svém románu „Atentát“ mimo jiné popisuje i Konopiště, kde se odehrává část románu.

Teprve dne 11. 2. svolal okresní úřad ustavující valnou hromadu Společenstva mlynářů, pekařů, cukrářů a voskařů pro politický okres Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově. Předcházela jí členská schůze, která sestavila kandidátní listinu, starosta Josef Peška, náměstek a jednatel Oldřich Jindra.

Dne 7. 3. se v Tismi konaly oslavy, ve kterých byla zdůrazněna myšlenka národní svobody.

V Poříčí nad Sázavou se narodil dramatik Josef Topol, prožil zde dětství a mládí, studoval v benešovském gymnáziu, odraz dospívání a zážitků z Benešovska zobrazil v dramatech Jejich den (1959) a Konec masopustu (1963, poslední samostatně hospodařící rolník ve vsi).

Nájemcem dvora v Benicích byl žid Leopold Kominík.

V Peceradech se o obecní elektrickou síť staral elektrikář Stanislav Žáček, připomíná se i elektrikář Antonín Potůček.

Obtížné poměry při zpeněžení dobytka vyvolaly zřízení „Družstvo pro chov a zpeněžení hospodářského zvířectva, z. s. s r. o. v Benešově“, které zprostředkuje prodej a koupi dobytka jatečného a chovného.

V Benešově dne 17. 3. v sále hotelu Pošta byla založena „Národní garda 48“ (resp. obnovena, první byla založena v roce 1848), číslo dostala po 48. pěším pluku (resp. bývalém 102. pěším pluku). Účastnili se mimo jiné okresní hejtman, zástupci vojenské posádky, úřadů, četnictva, Velitelství Svazu NG v čele s bratrem generálem NG Karlem Křížem. Hrála hudba statkáře Jelena. Garda cvičila již od 13. 2. S e vzduchovkou.

Až do tohoto roku byli členy Společenstva živností oděvních v Benešově sdružující krejčí, kožešníky, rukavičkáře, kloboučníky, modistky, barvíře a pletárny, také holiči.

Černíkovice a Lipka byly přiškoleni na Chvojínek, Soběšovice a Benice do Netvořic.

Ve sledovaném prostoru se ještě hospodařilo rozdílným způsobem – první rok ozimy, druhý rok jařina, oves a ječmen, třetím rokem jetel a brambory, dále se občas pěstoval hrách, řepky, vikve, kukuřice, slunečnice, vojtěška.

V č. p. 20 v Černíkovicích byla hospoda a kovárna. Osadním hajným a poslem v Černíkovicích byl Ján Lucemburk.

V pivovaru v Benešově byla provedena stavba moderní automatické požahovny na transport nádobí.

LTK Benešov začal se stavbou nových tenisových dvorců na pronajatém obecním pozemku u konopišťského parku vedle B. S. K. Předsedou byl již deset let dr. Rindler.

V rámci předvojenské výchovy dle vládního nařízení cvičí mladí muži a hasiči v přípravě na válku.

Založena Lidová škola hospodářská Týnec nad Sázavou.

V Benešově převzala JUDr. Ludmila Kloudová se svým manželem JUDr. Ivanem Kloudou advokátní kancelář po svém otci JUDr. Františku Veselém (starosta Benešova, senátor a ministr spravedlnosti v Tuzarově vládě 1919).

Ve dnech 9. a 10. 6. byly v Tismi konány oslavy Karla Maria barona Wilaniho ze Střížkova, prvního starosty benešovského okresu, buditele venkovského lidu, vlastence, básníka a neohroženého poslance – deklaranta na říšské radě.

Byla opravena škola v Tismi (okna, střecha, hromosvod, kolna, nové okapy a žlaby, nová vrata u dvorku).

Hospodářské družstvo skladištní v Benešově zřizuje filiální sklad v Postupicích. Také rozšiřuje obilní skladiště v Benešově na kapacitu 250 vagónů obilí.

Dne 28. 7. byl v Čerčanech odhalen před školou pomník padlých v I. světové válce, tvůrcem pomníku byl p. Zábradský z Benešova.

„Podpůrný a vzdělávací spolek kamarádů benešovských“ bývalých příslušníků 102. pěšího pluku uspořádal v Benešově spolkový sjezd, zde bylo vzpomenuto kamaráda Kudrny, odsouzeného bývalou vojenskou justicí k zastřelení v Praze Motole v květnu 1915. Na památku byla u sokolovny odhalena pamětní deska. Na památku byla na prapor připnuta stuha.

Dne 9. 8. v Tismi blesk zapálil stodolu (včetně částečné úrody) Františka Vernera z č. p. 6.

Dne 28. 10. se v Tismi konaly oslavy, ve kterých byla zdůrazněna myšlenka národní svobody.

Neopatrností dětí hořelo v Chrášťanech – shořely domy č. p. 30, 31 a 32.

Václavice přešly poštou od Konopiště do Benešova.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byla zahájena stavba nového prostorného chirurgického pavilonu dle projektu architekta Bohuslava Adámka z Prahy. Stavbu realizovala firma Krč, Novotný, Tomka z Prahy a Václav Fulín z Benešova. Peníze na stavbu zapůjčila Okresní záložna hospodářská a Městská spořitelna v Benešově.

V Benešově byla odborná škola pro učně hostinské sloučena s odbornou školou potravní.

V Tismi bylo zakoupeno cvičiště a hřiště, část parcely č. kat. 910/1 náves.

Dne 1. 9. byla dokončena silnice z Tismi do Přibyšic. Obec si půjčila na stavbu od Hospodářské záložny v Benešově 14 tis. Kč. Po dokončení silnice okres přispěl částkou 10 tis. Kč. Ihned po dokončení silnice byla započata stavba silniční spojky od hasičské zbrojnice/kolny za Havránkovy na státní silnici k mostu. Spojka byla stavěna za podpory ministerstva sociální péče (7 Kč denně na dělníka). Při stavbě se opravila hráz rybníka, sádky, k rybníku se daly betonové koly a drátěné zábradlí, také se udělaly dva přejezdy přes potok.

V Úročnici byla zavedena elektrika.

V den 1. 12. plukovního svátku 48. pěšího pluku „Jugoslavia“ (dříve 102. pěší pluk) připnulo stuhu na plukovní prapor město Benešov s heslem „Ve službách pravdy za vlast“ a „Spolek kamarádů benešovských“ s heslem „Za vlast a národ“.

 

Polovina 30. let

            Učitelský sbor „staré školy“ – Stanislav Karas, Štěpánek, František Prokop, K. Jodas, Josef Kraif, J. Hochman, Antonín Vendr, farář Levora, Čečilová, Kohoutová, J. Topič, Linhartová.

            V Chrástu nad Sázavou od této doby působil malý orchestr pod vedením Antonína Šímy (*1911, trombon).

 

1936

Mlýn Brejlov předali rodiče Marie a Antonín Dolejšovi mlýn a celou živnost staršímu synovi Antonínu Dolejšovi. V dražbě pak zakoupili mlýn tzv. „Panský mlýn“ v Týnci nad Sázavou pro mladšího syna Bohumila Dolejše, k němu se přestěhovali a pomáhali s provozem mlýna.

Obec Týnec nad Sázavou zavedla od 15. 7. platbu dávky z prodaného masa pro řezníky a hostinské – platil Ladislav Heřman, Alois Trojánek, Jan Mikš.

Ve slévárně Ing. Janečka v Týnci bylo zřízeno samostatné oddělení pro hořčíkové slitiny (elektron), tj. elektronová slévárna s 3 elektrickými tavícími pecemi. Naftové a olejové pece byly vyměněny za elektrické. Perlou vybavení slévárny je indukční pec ASEA od švédské firmy (první pec vyvezená do zahraničí). Majitel slévárny v roce 1933 koupil licenci na výrobu magnetů, v tomto roce téměř ovládá jejich domácí spotřebu. Vyrábí široké spektrum ocelolitin, slitin na bázi mědi, hliníku, niklu, mosazi a bronzu.

Obec Týnec nad Sázavou začala vybírat obecní dávku z přechodného ubytování.

V Benešově působí okresní stravovací a ošacovací odbory, které organizují hromadné ošacovací a stravovací akce. Děti do akcí navrhují tzv. dozorčí důvěrníci. Stravovací stanice mimo jiné působila i v Poříčí nad Sázavou. Samostatně pořádá „Okresní péče o mládež v Benešově“ celoroční mléčnou akci pro děti nezaměstnaných rodičů.

Od tohoto ruku při „Okresní péči o mládež v Benešově“ působí sociální pracovnice, která koná návštěvy v rodinách.

Dne 1. 2. se konal v Týnci v hostinci „U Korbelů“ poslední předválečný hasičský ples. SDH Týnec-Podělusy zahájil výcvik civilní požární ochrany, 2x uskutečnil zkušební poplach a 4x vyjel k požáru.

Skončil přednosta stanice v Týnci nad Sázavou Václav Pompr a začal sloužit František Trkal.

Připomíná se, že obecní kanalizace v Týnci nad Sázavou ústila v tzv. Nové Týnici do Janovického potoka.

Opět bylo obnoveno loutkové divadlo v Týnci, bylo to zásluhou bratrů Josefa a Ludvíka Boháčků. Loutky byly nalezeny na půdě staré školy, opravily je učitelky pí Pohlová a Lukášková. Scénu vybudovali v pomocné třídě v prvním patře hostince „U Korbelů“. Výnosy z vyprodaných představení byly věnovány tzv. „polévkovému ústavu“ ve staré škole. Poté divadlo převzali na dva roky žáci vyšších tříd.

V Benešově se dva tenisové kluby spojily a založili klub LTC. Ihned přikročily ke stavbě 6 nových tenisových červených dvorců. Klub má 120 členů a je členem Jihočeské župy ČsLTA.

Spisovatel Vladislav Vančura (1891 – 1942), národní umělec in memoriam, v románu Tři řeky popsal mimo jiné i město Benešov (v románu Skalička) a Konopiště (v románu zámek Kozlice).

Doložen Spolek divadelních ochotníků „J. K. Tyl“ ve Václavicích.

V Týnci se začal hrát rekreačně volejbal, nejdříve mezi sebou hráli zaměstnanci podniků Metaz a JAWA.

„Mlékařské družstvo v Benešově“ si k provozovně na 10 000 litrů denního zpracování mléka přistavuje účelnou administrativní budovu.

Dne 7. 3. se v Tismi konala slavnost, kde bylo vyzdviženo dílo a život T. G. Masaryka, slavnost uspořádala škola a SDH.

V sadech před gymnasiem byl postaven pomník vojínům padlým ve světové válce, jedná se o vojíny bývalého 102. pěšího pluku, stavbu iniciovala odbočka „Podpůrného a vzdělávacího spolku kamarádů benešovských“. Pomník navrhl akademický sochař B. Benda z Prahy a stojí před gymnasiem.

V Benešově se konala výstava „Podblanické kroje“. Výstavy se zúčastnil i ministr obchodu J. V. Najman.

V Chrášťanech se nepodařilo zahájit výstavbu obecního chudobince.

V Tismi se dokončila stavba silničního spoje, zřídil se přítok do rybníka, upravil se vodovod u Havránkových a vydláždilo se prostranství před hasičskou koln

ou.

Dne 1. 9. byl zřízen při měšťanské škole v Týnci jednoroční učební kurz (9. ročník).

Dne 17. 9. zadala obec Týnec stavbu silnice Týnec – Čakovice, stavěla firma Mádle.

Na podzim pořádala Národní garda 48 Benešov závěrečné cvičení své mladé družiny, cvičení se zúčastnili i skauti, hasičstvo, členstvo „Jednoty Čsl. obce střelecké“ ve Vlašimi.

Dne 10. 10. vznikl v Týnci nad Sázavou „Automotoklub České republiky“.

Dne 28. 10. v Tismi proběhla oslava a vzpomínka na padlé v I. světové válce, bylo usneseno postavit jim pomník.

„Sportovní klub slévárny Týnec“ se přejmenoval na „SK JAWA Týnec nad Sázavou“.

Hospodu v č. p. 11 ve Zbořeném Kostelci provozoval Bohumír Marek (za ženu měl dceru pana Turka).

Dne 31. 10. byla zavřena přádelna na Brodcích, provoz byl přemístěn do Náchoda. O koupi podniku projevila zájem firma Fingerhut a spol. v Podmoklech (výroba krepu a krajek).

Daň z masa v Týnci platili – Ladislav Heřman, Alois Trojánek, Jan Mikš.

K 31. 12. zanikla textilní továrna (přádelna a barvírna) v Brodcích, bylo to v důsledku krize, celosvětové hospodářské krize. Stroje byly demontovány a přestěhovány blíže ke zdrojům surovin do Brazílie a Argentiny.

Benešov – přestavěna budova – Královský zemský odbor pro pozemní stavby.

V Benešově byla odhalena na domě č. p. 55 ve Vlašimské ulici pamětní deska novináře a spisovatele Františka Sokola – Tůmy (*1855 – 1925), bronzová hlava k desce připevněná je od akademického sochaře M. Suchánka.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie bylo zřízeno samostatné oddělení pro choroby interní a infekční, vedené primářem MUDr. Ladislavem Mertlem. V té době byli v nemocnici 2 primáři, 6 sekundářů a 1 externista.

Z tohoto roku je středová část památníku obětem 1. a 2. světové války u gymnázia v Benešově od sochaře Břetislava Bendy. Jedná se o nadživotní sousoší – ženská postava v dlouhém plášti s kapucí, po jejím levém boku klečí voják se skloněnou hlavou, je oděn do uniformy, v levé ruce drží pušku, žena upírá svůj pohled na vojáka, v pravé ruce drží lipovou ratolest, symbol Slovanů a českého národa.

„Jednota československé obce legionářské v Benešově“ uspořádala v Benešově župní sjezd legionářů pražské župy. V rámci sjezdu byla odhalena pamětní deska spisovateli Františkovi Sokolu-Tůmovi.

V tomto roce (dne 25. září) odchází z Benešova pěší pluk 48 „Jugoslavia“ (dříve 102. pěší pluk), pluk sídlil částečně v Táborských a Pražských kasárnách, veliteli pluku do té doby byli pplk.. Antonín Pavlík, plk. František Duban, plk. Antonín Baďura, plk. gšt. Josef Braun a plk. Mikuláš Janovský.

 

1937

Dne 27. 1. se v Týnci nad Sázavou hrálo první filmové zvukové představení.

V soudní dražbě koupili mlýn v Týnci nad Sázavou manželé Antonín a Marie Dolejšovi. Vydražen byl Jindřichu Mickovi, který celý svůj majetek prohrál na pražské burze. Manželé v této době již vlastnili mlýn Brejlov. Mlýn přenechali svému synovi Bohumilovi, který byl od mládí invalidní, proto vedl otci účetnictví a otec řídil mletí. Vykupoval obilí z okolí a vozil kukuřici z Rumunska. Pohon mlýna obstarávala Francisova turbína o síle65 HP. Mlýnské stroje byly od firmy Prokopec z Prahy Vinohrad, rozvod probíhal tzv. transmisí pomocí kožených řemenů, novější stroje byly poháněny elektrickými motory. Mlýn uměl zpracovat 400 q obilí za 24 hodin.

Obec Týnec nad Sázavou v dubnu navrhla vybírat daň za předržení (překročení) policejní hodiny (24 hodin) ve výši 1 Kč za hodinu a hosta. V listopadu obec zavedla dávku z reklamních vozů – dávku platilo družstvo Včela.

Na škole v Týnci byl zřízen školní rozhlas a i s místním vysíláním. Na měšťanskou školu přišel učitel Jaroslav Reitinger (*11. 7. 1909 v Kosovu u Českých Budějovic). V roce 1938 se oženil s dcerou místního pekaře Eleonorou Juklovou. Později člen skupiny protinacistického odboje a ředitel školy.

Dne 7. 3. byly v Tismi konány oslavy 53. narozenin druhého prezidenta JUDr. Edwarda Beneše.

Elektrárenský svaz spojil elektrárnu v Krhanicích s elektrárnou v Lánech elektrickým vedením 60 000 V provozního napětí.

Benešovská nemocnice Rudolfa a Stefanie byla zemským zastupitelstvem prohlášena za tzv. krajskou nemocnici a zařazena byla mezi 12 centrálních nemocnic.

V letech 1937 a 1938 proběhla v Benešově rekonstrukce vodárenského zařízení a vybavení studen (dvě vertikální čerpadla na elektrický pohon, reservní zařízení).

Předsedou Společenstva řezníků a uzenářů v Benešově byl Josef Studnička. Od prosince pak Josef Krejza.

Dne 4. 7. SDH Týnec-Podělusy uskutečnil na ostrově u mlýna v Týnci „Zborovskou slavnost“. Připomínají se členové - V. Žaba, Jos. Zoula, Korbel, Kudrna, E. Dvořák, Jan Zoula, Šíma, A. Vendr, Al. Dřízhal, Ant. Šípek, Fr. Dřízhal st., Dvořák, Karel Starý, Al. Škréta, Jan Marvan, R. Balej, Karel Jenčík, Jan Šípek. Dne 13. 7. SDH uspořádal na sokolském cvičišti cvičení okrsku Netvořice, hasiči provedli sekyrkové cvičení a cvičení zteční. Hasiči se zúčastnili cvičení v Peceradech a předání hasičské stříkačky ve Zbořeném Kostelci.

Dne 15. až 17. 5. v Benešově proběhly slavnosti odevzdání praporu „Národní gardě 48“, zúčastnilo se 600 gardistů, prapor věnovaly benešovské dámy, prapor odevzdal posádkový velitel pplk.. Novák, bratr generál NG Kříž, prapor přijal velitel setník NG Vávra. Na prapor byly připnuty stuhy od „Sboru Selských jízd Podblanických“, „Nezávislé Jednoty čsl. legionářů“ a „Společenstva mlynářů“. Dalšími veliteli gardy byli major pěchoty bratr Průša a JUDr. Ladislav Kliment.

V květnu byla uzavřena kupní smlouva na přádelnu na Brodcích, firma Fingerhut a spol. v Podmoklech (výroba krepu a krajek) zaplatila cenu 2 750 000 Kč. Podepsanou smlouvu však zrušila (důvod – nefunkční turbíny, …). Nakonec přádelnu koupil na konci roku Ing. Janeček za 2 mil. Kč.

Dne 29. 5. a 2. 7. se v Tismi uskutečnily oslavy „Zborovské“ na paměť vítězství československých Legií v Rusku

u Zborova.

V Týnci se průběžně modernizuje slévárna Ing. Janečka a z Prahy se sem přestěhovala výroba kulometných pásů.

Bylo ustanoveno Společenstvo lakýrníků, natěračů, malířů písma a štítů v Benešově pro obvod politických okresů Benešov a Vlašim. Prvním starostou společenstva se stal Karel Nekovář, druhým zasloužilým činovníkem je Jan Kamarýt.

Ing. Janeček začal vyrábět automobil Jawa Minor vlastní konstrukce (karoserie se vyráběla v továrně jeho syna Františka Karla v Kvasinách na panství Solnice, montovalo se v týnecké slévárně).

Restauraci, hotel a pekárnu č. p. 18 na Brodcích koupila paní Maršálková z Krhanic.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byla dokončena stavba nového nemocničního chirurgického pavilonu.

Dne 13. 7. byl otevřen nový chirurgický pavilon v benešovské nemocnici. Na projektu a postavení moderního pavilonu se podílel i Doc. MUDr. Adolf Fürst, ředitel nemocnice, společně s architektem Adámkem.

Řídícím dívčí obecné školy v Benešově se stal řídícím František Novotný. Učitelky školy: Antonie Votýpková, Karla Schubertová, Marie Stojánková, Marie Písecká-Blažková, Marie Klusáčková-Vyskočilová aj.

Na stěně nádvoří piaristické koleje v Benešově byly restaurovány sluneční hodiny s malbou pražského umělce Kristiána Noldingera.

Do tohoto roku byl starostou Společenstva živností oděvních v Benešově sdružující krejčí, kožešníky, rukavičkáře, kloboučníky, modistky, barvíře a pletárny Josef Skopec, poté L. Kubíček.

V Tismi byla zavedena služba Civilní protiletecké ochrany, velitelem CPO byl zvolen František Fulín z č. p. 20. Okrskovým velitelem hasičů pro Tisem, Přibyšice, Tvoršovice, Mlýny, Nesvačily a Mlýny byl zvolen řídící učitel Antonín Hrma.

Společenstvo živností dopravních v Benešově mělo nového starostu, stal se jím Josef Lébl (předtím Jaroslav Řehák), náměstek A. Vaněk, jednatel František Hubáček, pokladní Karel Kunc. Společenstvo má 83 členů.

Od 1. 9. skončil na poště v Týnci nad Sázavou poštmistr František Němec.

Dne 20. 9. v předvečer pohřbu „tatíčka Osvoboditele“ T. G. Masaryka (†14. 9.) byla v Tismi zapálena tryzna, smuteční vatra, smuteční vatra a konána tryzna. Dne 21. 9. se pohřbu zúčastnilo i 20 bratrů Sokolů (ve stejnokroji) z Benešova.

Dne 28. 10. v Tismi se konaly oslavy „již bez tatíčka“.

V prosinci (po 15. 12.) převzal budovy bývalé přádelny pražský průmyslník Ing. František Janeček (trhová smlouva ze dne 18. 7. 1938, cena 2 mil. Kč). Po přestavbě byly v novém závodě montovány automobily Jawa Minor, karoserie se vyráběly v Kvasinách a po dráze se převážely do Týnce nad Sázavou/ Brodce.

Koncem roku začala stavba silnice Týnec – Krusičany.

Dne 31. 12. Měla Jednota sokolská v Benešově 304 mužů, 179 žen, 32 dorostence, 36 dorostenek, 78 žáků a 49 žaček (celkem 678 členů). Nejdříve náležela Jednota sokolská k sokolské župě Žižkově v Táboře. Od roku 1900 byla utvořena župa Blanická a benešovští Sokolové do ní vstoupili.

Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů pro politické okresy Benešov a Vlašim se sídlem v Benešově započalo jednání o zavedení minimálního ceníku za pracovní úkony, jak udávalo vládní nařízení č. 121/1937 Sb.

 

Před válkou

            Obci Týnec (starosta p. Zoula) a následně týnecké škole byla lékařem Hornovem z Prahy nabídnuta k převzetí jeho sbírka týnecké kameniny, nabídka byla odmítnuta a sbírka skončila v depozitáři Národního muzea v Praze.

            Za zmínku stojí významná jména předválečného týneckého ochotnického divadla: Jaroslav Rybář (herec), Jaroslav Beneš (herec a režisér), J. Kraif, J. Reitinger.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář