Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 17 (3. doplněk) - rok 1928 až 1937

17. 12. 2012

1928

 

Benešov přestal být sídlem okresního zastupitelstva (byl od roku 1864) a příslušel pod župu I (Praha).

Dne 15. 1. se z Benešova do Tábora přestěhoval přídělový komisariát.

Na mimořádné valné hromadě hasičů z Úročnice odstoupilo celé vedení sboru, důvodem byla kritika sboru od obecního zastupitelstva.  Sbor věnoval 300 Kč na župní prapor. Dne 8. 3. se konala ustavující valná hromada sboru, jako členové byli zvoleni: Václav drábek, Josef Kolář, Jan Havelka, Josef Franěk, František Franěk, Jan Hlaváček, Bohumil Zdvíhal, Antonín Šmejkal, Josef Štěpán, Václav Vnouček, Josef Novák, jako funkcionáři byli zvoleni: Václav Drábek (jednatel), Josef Kolář (jednatel), Čeněk Kaprálek (náměstek), Jan Havelka (jednatel), Antonín Pohůnek (pokladník), Jan Havelka (četař) a Josef Novák (zbrojmistr). Na začátek června bylo stanoveno pořádat oslavu 20 let trvání sboru včetně hasičského cvičení. Na župní prapor bylo věnováno 25 Kč.

Dne 18. 1. se v Úročnici v hostinci Jindřicha Žaby konala valná hromada ochotnického spolku. Byli zvoleni noví funkcionáři: Jindřich Žaba (předseda), Jan Havelka (jednatel), Čeněk Kaprálek (pokladník), Jan Hlaváček (místopředseda), Josef Štěpán (režisér), Josef Franěk (místorežisér), Josef Novák (revizor účtů) a 6 členů. Dne 14. 12. Ujednáno pořádat silvestrovský večer s programem.

Někteří členové Hasičského sboru z Úročnice, Přibyšic (členové na sjezdu i cvičili) a z Mrače se zúčastnili v červnu celostátního zemského sjezdu hasičstva v Praze.

            V zahradě školy na Chlístově u silnice nechala Komise občanů dne 23. 9. z iniciativy Patky Václava, řídícího učitele, postavit Pomník obětem 1. světové války. Je to žulový balvan ze Státních lomů Požáry, černé písmo, do základů pomníku byly vloženy stručné dějiny obce, drobné peníze, místní i celostátní tisk a listina s podpisy těch, kteří se na něm podíleli. Pomník stál 3 000 Kč, sbírka mezi občany vynesla 1 645 Kč, JUDr. František Lobkowitz přispěl částkou 500 Kč, osada Zbožnice a Josef Škvor 250 Kč, Jan Párys 200 Kč, obec Konopiště 500 Kč. Na pomníku jsou vyryta jména: Karel Bartůněk, František Dráb, Josef Fulín, Josef Chlístovský, František Kopka, Jan Macháček, M.U.C. Jan Párys, Jaroslav Strnad, Antonín Škramlík, František Švimberský, Josef Zoula (abit. gymnasia). 139)

            Na škole v Benešově na Karlově došlo ke správní reorganizaci, obecná škola dívčí byla oddělena od školy měšťanské.

Dne 14. 10. byl v urnovém háji na hřbitově v Benešově odhalen z iniciativy Československé obce legionářské Pomník padlým legionářům. Pomník má tvar pylonu a je z betonu. Uvnitř je uložena prsť z bojišť 1. světové války u Doss Alta, Terčinu a Zborova. (Pomník byl zrušen ve třicátých letech.)

            Do Neveklovské hasičské župy ostromeč č. 69 byl přijat nově založený hasičský sbor z Chářovic (18. 3. v hostinci Josefa Pazdery, předseda František Štěpán, starosta obce z č. p. 12, velitel Josef Pazdera, hasičská stříkačka od firmy Holeček Praha – Smíchov za 40 tis. Kč, byla postavena nová hasičská zbrojnice).

            V Chrástu nad Sázavou proběhlo okrskové hasičské cvičení.

            V tomto roce se opět spojily hasičské sbory Konopiště – Chlistov.

            V Benešově byla pro potřeby učňovského/živnostenského školství postavena (stavba zahájena 17. 5.) v Husově ulici nová čtrnáctitřídní budova a předána do užívání dne 18. 11. (první škola v ČSR postavená pouze pro učně). Dosud škola sídlila v budově školy obecné.

            To, že se podařilo novou učňovskou školu postavit, obnovilo jednání o nové škole chlapecké. Byla vypsána veřejná soutěž na novostavbu (přišlo 32 nabídek, tři nejlepší byly oceněny cenami od 12 do 6 tisíc Kč), první cenu obdržel architekt Emanuel Tichý z Benešova a Josef Mayer z Prahy. Obecní zastupitelstvo mělo od roku 1926 v rezervě na stavbu 150 tis. Kč, do rozpočtu na rok zařadilo částku 2 850 tis. Kč (celkový náklad se odhadoval na 4 250 tis. Kčs.

Dne 1. 9. se oddělila obecná škola svou správou od měšťanské (zvané též občanské), řídícím učitelem se stal Karel Pollak (ředitelem měšťanky byl od března roku 1926 Antonín Vobořil, když na pensi odešel František Jelínek). Obecná škola měla 5 tříd a 2 definitivní a 2 zatímní odbočky (7 učeben na Karlově a 2 v koleji).

Hasičské župní jednotě Benešovské – Poloprudského č. 41 byl odevzdán za velkolepé slavnosti dne 3. 6. krásný spolkový župní prapor, vyšitý podle návrhu starosty benešovského sboru Arnošta Buriana (v současné době uložen v depozitáři Muzea okresu Benešov na zámku v Růžkových Lhoticích). Na praporu jsou uvedeny jména obcí, jejichž sbory patřily do župy, mimo jiné: Benešov, Bedrč, Bukovany, Jírovice, Konopiště, Městečko, Mrač, Pecerady, Poříčí nad Sázavou, Přibyšice, Tisem, Tvoršovice, Úročnice, Václavice a Žíňany. Pokladníkem župy se stal František Šturc, hostinský z Benešova (do roku 1939) a samaritánem, župním instruktorem (lékařem) se stal MUDr. R. Pozdníček, státní lékař z Benešova (do roku 1930).

            Lékárnu „U zlatého orla“ v Benešově koupil PhMr. Josef Ryška.

V Benešově členové Československé obce legionářské umístili do památníku na novém hřbitově prsť z legionářských bojišť – ze Zborova, Dos Alta a Teronu.

V Benešově byla postavena Městská spořitelna na Masarykově náměstí, projektoval benešovský rodák architekt Otakar Novotný. (Dnes je objekt kulturní památkou.)

Na Chvojně byla odhalena na hřbitovní brance/zdi pamětní deska obětem konopišťské rebelie v roce 1775.

K Benešovské hasičské župě č. 41 přistoupil nově založený hasičský sbor z Městečka nad Sázavou.

            Hasiči z Týnce nad Sázavou si zakoupili motorovou hasičskou stříkačku od firmy Ebert Praha za 67 779 Kč.

V Týnci nad Sázavou zahájil ing. Janeček výstavbu továrny/slévárny lehkých kovů, šedé litiny a speciálních slitin.

            Řídícím učitelem ve škole na Chlístově se stal Václav Patka, dříve učitel v Jarkovicích.

            V Tvoršovicích byl dne 2. 9. odhalen pomník obětem první světové války.

            Delegace hasičů z Bukovan se zúčastnila sjezdu československého hasičstva v Praze.

 

1929

 

             Od tohoto roku i Benešovsko zasáhla hospodářská krize, kterou se snažilo obecní zastupitelstvo řešit tzv. nouzovými pracemi (např. stavěla se silnice bedrčská a konopišťská a chlapecké školy).

            Dne 5. 1. bylo na valné hromadě hasičů z Úročnice rozhodnuto o konání plesu (konal se 20. 1.) a o účasti na plesech okolních sborů. Dne 28. 6. bylo jednáno o účasti na župním sjezdu v Soběhrdech, zúčastnilo se 7 členů.

V benešovské nemocnici byl postaven pavilón porodnický (pro 11 rodiček, malé pokoje, bez tekoucí vody a operačního sálu, jediná koupelna). Celá nemocnice byla již zastaralá včetně vybavení, např. ambulance sloužily jako přijímací kancelář, pracovna sekundářů, převazovna a septický sál.

Benešovský fotbalový klub AFK Benešov se přejmenoval na Benešovský SK, Union Benešov, Slavoj Benešov.

V Benešově vznikl družstevní lihovar.

Dne 24. 3. sehrál ochotnický spolek Komenský v Úročnici divadelní hru „Kotche a Rézi“. Dne 27. 3. na valné hromadě spolku byli za funkcionáře zvoleni: Jindřich Žaba z č. p. 15(předseda), Anna Fraňková z č. p. 29 (místopředsedkyně), Jan Havelka z č. p. 18 (jednatel), Čeněk Kaprálek z č. p. 52 (pokladník), Josef Štěpán z č. p. 48 (režisér), Josef Franěk z č. p. 29 (místorežisér). Po volbách bylo doporučeno Jindřichovi Žabovi, aby při stavbě nového sálu, ku které se připravuje, bylo pamatováno na postavení stabilního jeviště. Václav Havelka z č. p. 2 byl pověřen zakoupením několika paruk.

V Benešově byla dokončena stavba Městské spořitelny (zahájena v roce 1926). Velmi působivá je vstupní hala obložená šedým mramorem a schodiště mramorem bílým. Kámen vhodně doplňují později leptané vitráže neznámého autora.

V Benešově přestal vycházet list zemědělských korporací „Demokracie venkova“.

Benešovská tiskárna O. Nigrína vydala „Adresář okresního města Benešova“ – Benešov měl 7 828 obyvatel, 765 obytných domů, okresní úřad 25 zaměstnanců, berní úřad 13, berní správa 13, důchodkový kontrolní úřad 6, městský úřad 4 úředníků. Ve městě byl státní pivovar, dva lihovary, dvě cihelny, koželužna a továrna na hospodářské stroje. Bylo zde 22 pánských krejčovství, 30 dámských krejčovství, 28 obuvnických dílen, 16 truhlářství, 12 zámečnictví, 14 holičství a kadeřnictví, 6 čalounictví, 3 kamnáři, 7 pokrývačů, 3 knihaři, 6 hodinářů a zlatníků, 4 sklenáři, 1 barvíř látek, deštníkář, 1 dlaždič, 1 ladič pian, 2 nožíři, 1 rukavičkář, 1 puškař, 2 provazníci, 4 košíkáři, 3 hotely, 21 restaurací, 3 vinárny, 5 povoznictví, 13 autodopravců, 4 opravny aut, 4 stavební podnikatelé, 3 profesionální fotografové, 3 tiskárny, 2 pohřební ústavy, 2 vetešnictví, 12 řeznictví, 8 uzenářství, 7 pekařství, 8 obchodů s cukrovinkami, 3 cukrárny, 24 obchodů s koloniálním zbožím, 13 hokynářství, 16 trafik, 3 knihkupectví, 6 papírnictví, 4 drogerie.

Dne 8. 7. se v obci Úročnice, na schůzi svolané z  iniciativy Dr. Václava Havelky, ustanovil výbor občanů na postavení pomníku obětem (padlým) 1. světové války. Do činnosti se zapojil hasičský sbor, Čtenářsko-ochotnický spolek Komenský a občané obce. Předsedou výboru byl J. Kolář, jednatel J. Havelka, pokladník Č. Kaprálek, členové J. Štěpán, J. Novák, J. Havelka. Výstavbu podporoval i starosta obce p. Drábek. Jako vhodné místo bylo vybráno návrší nad obcí směrem k obci Chlístov resp. Benešov po levé straně silnice, pod břízami u Žabova pole. Bylo to na místě „….  tady naposledy ohlédli se a dali s Bohem naší vísce.“. Pomník byl odhalen 22. 9. 1929 a byl svěřen do správy obce Úročnice. Výstavba pomníku byla financována ze sbírky mezi občany – 790 Kč (pozůstalí 350 Kč a občané 440 Kč), půjčka od obou spolků (zřizovatelů) – 500 Kč (každý 250 Kč) a zisk ze slavnosti a zábavy při odhalení 7 186 Kč. Deska stála 950 Kč, plot 1 250 Kč, vrácení půjčky spolkům 500 Kč, jiné výlohy 5 486 Kč. Autorem desky na pomníku je Jan Tománek z Krhanic. Jedná se o žulový balvan přivezený z „Hajek“ (opracoval jej kameník z Podmračí) a černou žulovou desku se jmény a textem – „Upomínka padlým ve světové válce 1914 – 1918“. Balvan je zasazen v pyramidě kamenů, v něm je ukryta schránka s dokumenty o výstavbě pomníku, okolo je plot z krepového drátu (dodala firma F. Blumentritta z Benešova). Jména padlých: Havelka Antonín, Havelka Josef, Havelka František, Havelka Václav, Hlaváček Jan, Kohoutek Antonín, Kubec Jan, Kůstka Emanuel, Procházka Antonín, Procházka Karel, Žaba Čeněk, Žaba Jindřich, Žaba Josef. K tomuto pomníku zaslal dne 10. 10. 1929 Véna Havelka z Benešova hasičům fotografii pomníku s textem „Poutníče! ---- Balvane! Zvěstuj tam krajanům na břehu Sázavy, že my tu mrtvi ležíme, položivše životy své za nejdražší statek lidstva – za svobodu. V upomínku na společnou práci věnuje Véna Havelka. Benešov 10. října 1929.“ V pamětní knize obce je uvedeno: „Dne 13. 7. se uskutečnila společná schůze hasičů a ochotnického spolku v Úročnici, bylo jednáno o postavení pomníku padlým v I. světové válce, vhodný kámen na pomník byl nalezen v „Hajkách“, po úpravě kameníkem byl odvezen na místo. Slavnostní odhalení památníku se konalo v neděli 12. září za velké účasti občanů místních i nejširšího okolí.“

            V Peceradech na kopci u kapličky z iniciativy Komise občanů byl postaven Pomník obětem 1. světové války. Jedná se o hrubě otesaný žulový balvan na kamenné podezdívce a písmo je zlacené. Text: Upomínka padlým vojínům ve světové válce 1914 – 1918, jména: z Pecerad – Adámek Václav, Adámek Jan, Hruška Josef, Hruška Jaroslav, Hruška Josef, Kuchta Jan, Kočí Antonín, Kočí Václav, Kovář Jan, Novák Jan, Micka Jaroslav, Mrkvička Václav, Šobíšek Jan, Šobíšek Jan, Slabihoud Alois, Zahradníček Jan, Povolný Antonín, Zahradníček Emil, z Větrova – Zoula Emil, Zoula František. (pozn.: Za války bylo u jednoho ze jmen odstraněno, že byl ruský legionář.) Osada poskytla pozemek a příspěvek 500 Kč.

            V tomto roce byl stanoven zlatý obsah 1 koruny (Kč) na 0,4458 gramu zlata.

            Dne 18. 8. se v Týnci uskutečnila oslava 30 let založení sboru včetně sekyrkového cvičení.

            V říjnu prodali piaristé piaristickou kolej v Benešově i s příslušenstvím Fondu pokladny arcibiskupského konviktu studujících v Praze.

            V obci Tvoršovice byl zaveden elektrický proud.

            Delegace hasičů z Bukovan se zúčastnila župního sjezdu hasičů v Soběhrdech.

            Hasiči z Podělus si postavili novou hasičskou zbrojnici (4 440 Kč).

            SDH Benešov si zakoupil jako první hasičský sbor v okrese novou automobilovou motorovou stříkačku za 100 tis. Kč.

            Hasiči z Týnce nad Sázavou provedli sekyrkové cvičení (18. 8.) při příležitosti oslav 30 let od založení sboru.

            Byl založen hasičský sbor Nespeky, který přistoupil k Benešovské župě č. 41. 10)

Dne 31. 12. v Ostravě zemřel benešovský rodák (*2. 5. 1855) spisovatel František Sokol – Tůma.

Dne 31. 12. se v Úročnici konal hasičský ples.

Benešovský rodák profesor MUDr. Jindřich Matiegka se stal magnificencí, rektorem University Karlovy, současně v této době v holandském Naardenu exhumoval, prozkoumal a znovu uzavřel hrob Jana Ámose Komenského.

V Týnci nad Sázavou byla oddělena obecná škola od školy měšťanské.

Divadelní odbor při hasičském sboru v Bukovanech byl činný pod názvem „Kroužek divadelních ochotníků v Bukovanech“. Předseda František Morava a místopředseda Alois Kohout.

V tomto roce byl vyroben v Janečkově zbrojovce první motocykl značky JAWA 500 OHV (prodejní cena 12 - 15 000 korun, s přívěsným vozíkem 15 – 17 000 korun). Název JAWA vznikl spojením počátečních písmen jmen JAneček a WAnderer, což znamenalo, že první stroj byl vyroben v licenci německého motocyklu Wanderer (těžký, čtyřdobý půllitr s rozvodem OHV).

V tomto roce v Úročnici Jindřich Žaba, majitel č. p. 15, stavěl taneční sál u svého hostince a Matěj Kaprálek stavěl dům č. p. 55, dům č. p. 36 prodal dělníkovi Janu Zdvihalovi.

 

30. léta 20. století

 

            Benešovské gymnázium se stalo reálným gymnáziem, školu navštěvovalo cca 500 žáků.

Na benešovském gymnáziu učil akademický malíř, profesor Ladislav Šíma (*1885).

Od poloviny 30. let končila agrární krize, na vesnici se pak rozeznávaly tyto skupiny obyvatelstva; a) drobné event. chudé rolnictvo (nejpočetnější, dost často zadlužené, strádalo nedostatkem půdy, sotva uživilo svoji rodinu, občas něco prodalo na trhu), b) domkáři a chalupníci (hospodařili na nevelké ploše vlastní či pronajaté půdy, pouze pro vlastní potřebu), c) malorolníci – kovorolníci a stavo rolníci (základní příjem měli z celoročního nebo sezónního povolání, navíc výnos z malého kousku půdy), d) střední rolníci (hospodařili výlučně členové rodiny), e) sedláci (pozemky od 15 do 50 hektarů, vypomáhali jim kočí, čeledín a děvečka, měli koňské potahy, ale i lehčí traktory, secí, sklizňové či jiné mechanizmy a solidní hospodářské budovy, většina z nich měla i příslušné vzdělání z odborných rolnických škol a kurzů).

Koncem 30. let dostávali zemědělští dělníci (čeledíni a děvečky) v okolí Týnce mzdu cca 180 Kč. Nejmladší Janečkův pomocný dělník dostával více než 200 Kč.

Od této doby začala v Městečku výstavba honosných vil – letních sídel především bohatých Pražanů u řeky Sázavy. V Nespekách byl postaven urbanistický komplex čtyř budov ve stylu avantgardy těchto let, podle projektu prof. Arch. Jaroslava Fragnera (*25. 12. 1998, †3. 1. 1967; stoupenec kubismu a funkcionalismu), a další honosné vily z doby první republiky. 229)

Na návrh benešovského kronikáře Ladislav Trmala dostala ulice vedoucí od železničního nadjezdu až ke křižovatce ulic vedoucích ke konopišťskému parku název „ulice Bernarda Hodějovského“. Důvodem byl její směr ke Konopišti a jméno dostal podle vlastníka zámku Konopiště Bernarda Hodějovského (17. století). Ulice „Zámecká“ byla přejmenována na „Tyršova“ (podle dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola, a protože vedla k Sokolovně). Ulice „Pražská“ byla přejmenována na „Stará pražská“, aby se odlišila od „Nové pražské“. Ulice „Domašínská“ byla přejmenována na „Vlašimská“, ulice „Miličínská“ na „Táborská“.

Básník Josef Šlechta, českobratrsko – evangelický farář a senior, básník. Básnická sbírka „Před tvým tajemstvím“ – duchovní zasazení 20. a 30. let 20. století). Zemřel v Benešově, hrob má na novém hřbitově.

V Nespekách na břehu řeky Sázavy byla ve stylu funkcionalismu postavena celá řada obytných domů od Jaroslava Frágnera (*25. 12. 1898 Praha, †3. 1. 1967 Praha). Architekt Frágner (italský legionář, člen Puristické čtyřky, Devětsilu a Spolku výtvarných umělců Mánes) se podílel také na urbanistickém řešení celé čtvrti, v níž stojí mnohé další zajímavé stavby (Movila, letní dům JUDr. J. Moráka, 1932–1940; Letní dům se soláriem Milči Mayerové, 1936; Orvila, rekreační dům pana Orlického, 1938–1940; Domek Jiřího Fragnera, 1940). Nespeky proslavili i jejich další slavní letní obyvatelé z Prahy - tanečnice Milča Meyerová a básník Vítězslav Nezval.

V Benešově se pravidelně konaly na Masarykově náměstí (v minulosti Velkém náměstí/rynku) výroční prodejní trhy/jarmarky, které byly oznamovány v kalendáříku Okresní záložny hospodářské na rok dopředu. Na Englově náměstí (původně Malém rynku, později Malém náměstí) se konaly pravidelně hrnčířské trhy (hrnce, kastroly, nádobí, dětské hračky, …; slovenští dráteníci pak hrnce a kastroly hned obdrátovali) a každý čtvrtek pak trhy (máslo, vejce, tvaroh, kuřata, husy, brambory, ……). Nákup zde levně pořizovaly pro svoje krámy i „hokyně“. Výroční dobytčí trhy se konaly na prázdném prostranství za železniční tratí u nemocnice, vzdálenější trhovci nocovali v hostinci „Špitále“. Dobré obchody se zapíjely v mnoha hostincích, kterých bylo na „Nové“ i „Staré pražské“ bohatě. K trhu patřily i atrakce pro děti – kolotoče, houpačky, jasnovidky, kartářky, …. – bývali v ulici „Růžové“ (dříve „Na blátě“).

Ve třicátých letech hořelo ve slévárně ing. Janečka v Týnci nad Sázavou (požár uhasil Josef Havránek z Pecerad).

V Benešově proběhly oslavy Svatováclavského milénia.

V Peceradech působili živnostníci – Frišmanův obchod, obchod u Havelků (č. p. 52), kovář Skupa (později kovář Uhlík a Kočí), švec Ladislav Hruška ze Skály a Josef Drábek, truhlář Josef Kašpárek, kolář Oldřich Dřízhal, elektrikář Antonín Potůček a Václav Žáček (pečoval i o transformátor), cihelna Rabiňáka, hospodský A. Hruška (hospoda „nahoře“) a hospodský a řezník A. Hruška (shoda jmen, hospoda „dole“, působil zde i ochotnický spolek Dělnické tělocvičné jednoty z Brodců).

V benešovské radnici bylo ve 30. a 40. letech umístěno také muzeum.

Starostou hasičského sboru v Bukovanech byl Alois Kohout.

První fotbalové družstvo z Bukovan – František Rýzner, Jaroslav Vašák, Jaroslav Heřman, Miloslav Turek, Jaroslav Hauzar, František Novák a další (dresy v barvách pražské Slavie, hřiště v sousedních obcích).

Za první republiky bylo mezi Vidlákovou a Bukovou Lhotou a Chlístovem vojenské cvičiště. Benešovská posádka tam chodila cvičit, někdy tam byly i promenády s hudbou. Pamětníci uvádějí, že truhlář Votrubu z Racku, který si pořídil letadlo, z toho cvičiště lítal. Dokonce se tam konaly i letecké dny.

V Poříčí nad Sázavou pobýval na letním bytě se svojí ženou malíř, herec, spisovatel a dramatik Emil Artur Longen. Manželka Xena Longenová (rodným jménem Polyxena Marková, *3. 8. 1891 Strakonice, †23. 5. 1928 Praha, sebevražda, česká divadelní a kabaretní herečka).

Na letní byt/chatu do Poříčí nad Sázavou jezdil i Zdeněk Matěj Kuděj (vlastním jménem Zdeněk Marian Krejčí, *24. 11. 1881 Hořice, †8. 8. 1955 Litomyšl, český novinář, cestovatel, překladatel a spisovatel). Byl přítelem Jaroslava Haška.

 

 

1930

 

            Dne 16. 1. jednala valná hromada hasičů v Úročnici o účasti členů sboru na plese sboru hasičů ve Václavicích a pořádání maškarní zábavy dne 1. 2. Jako činný člen byl přijat rolník František Kudrna z č. p. 5. Jednání bylo přerušeno signálem poplachové trubky, hořel mlýn na Racku, hasiči se hned vydali k požáru. Dne 22. 3. bylo jednáno o pořádání okrskového cvičení na zahradě Františka Kudrny č. p. 5. Okrskové cvičení se konalo dne 22. 6. A bylo ukončeno zápisem: „Župní dozorce spolu s členy župní hasičské správy br. V. Patky z Chlistova a br. Fr. Šturce z Benešova vyslovují úplné uspokojení nad veřejným vystoupením sboru dobrovolných hasičů v Úročnici a vzdává mu dík za jeho námahu a přeje k další činnosti mnoho zdaru. Podepsáni: Ant. Čermák, župní dozorce, Frant. Šturc, župní pokladník a Václav Patka, župní jednatel.“ Této slavnosti se zúčastnilo 9 sborů: Benešov 17 mužů, 2 ženy, Nesvačily 1 muž, 11 žen, Tisem 5 mužů, Bukovany 10 mužů, Václavice 7 mužů, Konopiště 4 muži, Přibyšice 3 muži, Tvoršovice 7 mužů, Krusičany 11 mužů. Celkem 65 krojovaných mužů a 13 žen, 3 župní činovníci – Václav Patka, Antonín Čermáka František Šturc. Dne 13. 9. jednáno o účasti na slavnostním předání motorové stříkačky ve Václavicích dne 14. 9. Slavnosti se zúčastnil sbor o síle 10 mužů.

            Benešov měl 8 307 obyvatel (95,7% Čechů, 3,1% Němců).

Mariánovice byly v tomto roce 1930 místní část osady, katastrálního území a obce Jírovice.

Někdy okolo tohoto roku vznikl v  Chrášťanech Pomník obětem I. světové války, postaven byl před kapličkou na návsi, podstavec – kvádr ze světlé žuly, pylon také ze světlé žuly, na nich tesáním naznačeny kameny – kyklopské zdivo. Nahoře vytesán nápis Na paměť padlým ve světové válce, 1914 – 1918, bílé písmo. Uprostřed – oválná skleněná fotografie. Dole jména – Čečil Jaroslav, Čermák František, Svoboda František, Turek František, Skopec Josef, Stibůrek Antonín. 137)

Při sčítání lidu v roce 1930 měla obec Úročnice 313 obyvatel a 55 domů. V roce 1930 proběhlo v obci okrskové hasičské cvičení, uskutečnilo se na zahradě „U Kudrnů“ a nebylo to jen cvičení, ale i ukázka prostných cvičení s nářadím (holemi, žebříky a sekyrkami) a i v obsluze stříkaček na vodu. V této době hasiči z obce spolu s hasiči z Václavic uhasili požár v domě č. p. 49 u Havelků. V obci byl postaven dům č. p. 59, bylo to v části obce „Na višňovce“ (dům patřil p. Horovi, v současné době neexistuje).

            V tomto roce (27. května 1930) proběhlo v zemi sčítání zemědělských závodů. Z něho vyplynulo, že se rozšiřují nesoběstatečné usedlosti (závody), které nestačí uživit rodinu a její členové se ředí k proudu vystěhovalců z venkova. Podle pozemkového zákona z první republiky byly nesoběstatečné považována usedlosti do o výměře do 5 ha, teprve usedlosti od 6 do 10 ha byly schopné vyživit celou rodinu držitele. Úročnice patřila do bramborářsko – obilnářské oblasti Benešovska a zde byly hranice posunuty na od 5 do 10 ha nesoběstatečné, nad 10 ha soběstatečné. Zemědělskému provozu bránila rozdrobenost půdy. I drobný zemědělec měl půdu rozdělenou na několik malých od sebe vzdálených políček. Na tomto drobení je možné sledovat dělení zemědělské půdy při dělení dědictví. Dělení pozemků dálo se tak, aby všichni dědicové měli půdu stejné bonity a měli na pole stejně daleko. Obec Úročnice měla v té době rozlohu 302,47 ha a skládala se z 1096 parcel. Na jednu parcelu tak v průměru připadá 2,2760 ha, přičemž průměr na Benešovském okrese byl 0,4878 ha. Podíváme-li se na obce s největším počtem zemědělských závodů v 1930 je obec Úročnice v kategorii nad 10 ha. V té době se rozlišuje tento počet zemědělských závodů v 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích: 0,5 – 2 ha(16 obcí); 2 – 5 ha (41 obcí); 5 – 10 ha (3 obcí) a nad 10 ha (11 obcí). Podíváme-li se na počet obyvatel na jeden dům v roce 1930 je obec Úročnice v kategorii 8 - 10. V té době se rozlišuje tento počet obyvatel u 71 obce Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích: 3,49 – 4 (10 obcí); 4 - 5 (41 obcí); 5 - 6 (13 obcí); 6 – 8 (14 obcí) a 10,95 (1 obec - Benešov).

            Vyhořel Rackův mlýn a později byl přeměněn na malou továrnu.

            Parysův mlýn u Racku v Měsíčním údolí (dříve Plíhalův mlýn) prošel zásadní přestavbou na moderní mlýn.

V letech 1930 – 1940 byla postavena v Týnci nad Sázavou zděná kaplička výklenková (dnes v zahradě č. p. 36) v části obce s názvem „U Kapličky“. 140)

            V Podělusích hořel mlýn.

            V Bukovanech byla založena obecní kronika, kronikářkou se stala Albína Sobotová, odborná učitelka z Týnce nad Sázavou.

            Brodecká přádelna v této době zaměstnávala až 600 dělníků a dělnic, následně však v důsledku hospodářské krize začala masívně propouštět.

            Hasiči z Týnce nad Sázavou předali svoji ruční stříkačku hasičům do Podělus.

V Podělusích vznikla iniciativa k postavení Pomníku obětem 1. světové války. 139)

Dne 23. 6. se uskutečnil sjezd této župy v Černíkovicích, kde prvně vystoupily dva ženské odbory, a to sester hasiček z Černíkovic a Řehovic, předvedly cvičení s tlumicemi. 10)

            K benešovské hasičské župě přistoupil sbor z Nespek. Samaritánem, župním instruktorem (lékařem) benešovské župy se stal MUDr. Karel Mach, praktický lékař z Benešova (do roku 1934).

            V okrese Benešov byl od tohoto roku vydáván hasičský časopis „Věstník župy Poloprudského“.

            V tomto roce byla zprovozněna v Chrástu nad Sázavou železniční zastávka (30 let poté co zde projel první vlak).

Proběhlo sčítání lidu – Benešov měl 8 035 obyvatel a 800 domů, soudní okres Benešov měl 30 084 obyvatel.

Zemřel štábní kapitán ing. František Malkovský (*1897), vojenský pilot, letec akrobat. Letec tragického osudu, nazývaný „král vzduchu“, zřítil se svým strojem při zkušebním letu. Jeho hrobka na benešovském hřbitově je dílem Julia Pelikána.

V Peceradech a částečně v Bukovanech provedlo Vodní družstvo melioraci pozemků.

 

30. léta 20. století

 

            V Benešově v oblasti zvané „Na Sladovce“ bylo postaveno koupaliště „Na Koupadlech“. Koupaliště bylo postaveno benešovským Lázeňským družstvem, okolí sloužilo k příměstskému sportu, rekreaci a zábavě. Areál se skládal z 120m dlouhého bazénu (postavila firma p. Václava Fulína, projekt zpracoval ing. František Scharf), šaten, volejbalového hřiště a tělocvičného nářadí. Současné zde byly dva rybníka sloužící k chovu ryb. Následně (po roce) byla postavena zahradní restaurace (pořádány populární hudební koncerty) s kuželníkem.

            V Bukovanech byl v domě č. p. 37 provozován „Obchod se smíšeným zbožím“.

            Ve Vidlákově Lhotě byla založena místní organizace odborové jednoty zemědělských a lesních zaměstnanců, předseda Jan Brejla.

 

1931

 

            V lednu požádala městská rada města Benešov dva největší místní peněžní podniky (městskou spořitelnu a okresní záložnu hospodářskou) o zápůjčku na stavbu nové školy.

Dne 11. 1. se v Úročnici konal hasičský ples. Na valné hromadě dne 17. 1. bylo potvrzeno stávající vedení sboru, jako sborový vzdělavatel byl zvolen Václav Havelka z č. p. 2. Dne 14. 2. uspořádali hasiči maškarní ples. Dne 28. 5. se hasiči dohodli na účasti svých zástupců na slavnosti sjezdu rodáků ve Václavicích, zúčastnilo se 8 členů. Dne 25. 6. Jednali hasiči o účasti členů sboru v župní škole – zúčastnili se 3 členové. Dne 12. 7. Jednali o účasti na župním sjezdu hasičů v Bukovanech, zúčastnilo se 11 členů. Pro nedostatek finančních prostředků bylo upuštěno od návštěv hasičských plesů okolních sborů.

            Dne 7. 6. byl na novém hřbitově v Benešově odhalen generálem Hanákem náhrobek benešovskému občanu, mladému letci štábnímu kapitánovi Františku Malkovskému (velitel 61. Letky bombardovacích letadel, zahynul v tomto roce v troskách letadla při leteckém mítinku v Karlových varech). Autor pomníku akademický sochař Miloš Suchánek.

            V Bukovanech vypukl dne 29. 6. ve stodole v hostinci „U Kabeláčů“ (v č. p. 4 na horní návsi) požár, hospoda vyhořela do základů, hořel i dům č. p. 3 a 6. Hasilo celkem 11 sborů. Vzhledem k tomu, že bukovanská stará stříkačka nefungovala, koupila obec novou motorovou stříkačku. Opravená ruční kolová stříkačka byla předána do osad Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

V červenci byla dostavěna slévárna v Týnci. Budovy stály na 3650 m2 velkém pozemku ležícím mezi železniční tratí a řekou. Mezi Janečkovou vilou (na „Korbelově vrchu“ na levém břehu Sázavy z roku 1927) a továrnou byl postaven železobetonový most. Závod byl tvořen 3 objekty – slévárna oceli, hliníku a elektronu.  Nezaměstnanost té doby napomohla získat dělníky ze širokého okolí (i z Úročnice). 82)

Dne 12. 7. se v Bukovanech konal župní sjezd hasičské župy Poloprudského č. 41. V kronice bukovanského Sboru je zápis: „Sjezdu zúčastnily se všechny sbory v župě – vyjma Bořeňovice, Okrouhlice, postupce, Nespeky, Samechově a Přestavlky. Sjezdu zúčastnilo se celkem 233 mužů v kroji a 20 žen sboru Struhařovského a Nesvačilského. Jako hosté zúčastnili se sjezdu delegáti sborů bratrské župy Ostromeč a více: Krusičany, Chářovic, Chrášťany, bratrské sbory Jílovské – Riegrovy sbory Chrást a Jílové. Deputace dobrovolného sboru z Vinohrad.“

Obec Bukovany si půjčila 10 000 korun na nákup motorové hasičské stříkačky (splátky do roku 1940).

            Dne 20. 8. v Podělusích byl odhalen Pomník obětem 1. světové války.  Byl postaven u zvoničky poblíž návsi ve směru na Pesany a byl zřízen z iniciativy obce a protektorátu místní organizace Republikánské strany. Pomník byl vyroben p. J. Havlíkem z Břežan. Pomník je kamenný, uprostřed nízké kamenné podezdívky ve tvaru trojúhelníku stojí hrubě otesaný pylon z tmavé žuly, písmo je zlaté. Na pomníku je text Památník padlým z osady Podělus ve světové válce roku 1914 - 1918. Na pomníku jsou jména Jan Moravec, Josef Hroník, Jar. Korbel a Fr. Vaništa. 137)

Ve školním roce 1931/1932 do škol v Benešově přicházelo z 339 žáků 229 žáků z nepřiškolených obcí a 19 z přiškolených obcí, což bylo důvodem i pro půjčky na stavbu nové školy. Hypotekární zápůjčka na stavbu nové školy ve výši 1 500 000 Kč u městské spořitelny byla zajištěna na městském statku v Bedrči, zápůjčka od hospodářské záložny ve výši 1 350 000 Kč byla zajištěna obecními budovami a pozemky v katastrálním území Benešov. Když později si město od spořitelny půjčilo dalších 500 000 Kč, muselo dát do zástavy ještě své zbývající budovy, oboje kasárna a postoupit věřiteli i inkaso nájemného á konto splátek a úmoru. Z celkového nákladu na stavbu školy ve výši 4 604 776 Kč dalo město Benešov částku 4 254 968 Kč a přiškolené obce zbytek.

V tomto roce se konala v Benešově župní hasičská škola. 10)

            Při SDH Benešov vznikla hasičská hudba a na veřejnosti poprvé vystoupila v tomto roce.

Byl založen hasičský sbor ve Chvojínku (4. 1., starosta František Šabat, velitel Jan Fulín.

Začal se vyrábět motocykl Jawa 175, což byl dvoudobý motocykl s motorem Villiers, jednalo se o anglickou licenci motoru Villiers o objemu 172 ccm (do Čech jej přivezl britský konstruktér a závodník G. W. Patchett). Prodejní cena motocyklu byla 4 590 korun. Hasiči z Chářovic zakoupili od hasičského sboru v Čelákovicích divadelní jeviště pro svůj divadelní kroužek.

            V tomto roce nakreslil benešovský malíř Vladěk Antušek v perokresbě 247 domů v Benešově (navázal na práci Antonína Pinkase).

V obecních volbách v Benešově byl zvolen starostou Josef Steidler (republikánská strana, majitel dvora, cihelny a lihovaru). První náměstek Václav Blažek (národně socialistická strana, majitel domu a mistr obuvnický), druhý náměstek Viktor král (sociálně demokratická strana, strojník státních drah).

V Týnci nad Sázavou zahájil ing. Janeček provoz továrny/slévárny lehkých kovů, šedé litiny a speciálních slitin.

Ve dnech 7. a 8. 11. se konal abiturientský sraz studentů benešovského gymnázia ročník 1901 až 1910, abiturienti dali podnět k založení „Fondu ředitele Josefa R. Kůrky“ pro stavbu sirotčince.

V tomto roce pracovalo v brodecké přádelně již jen 250 zaměstnanců, provoz byl dále omezován.

Ve funkcionalistickém stylu byl vybudován rodinný dům/vila malíře Ladislava Šímy v Šímově ulici, stavitel a projektant Antonín Frič. Koncept stavby předložil projektantovi sám akademický malíř Ladislav Šíma. Jedná se o funkcionalistický styl z meziválečného období. Pozornost poutá nejen částečně krytá schodiště ze dvou stran objektu, ale také jeho vysoký hranolovitý tvar, který byl podmínkou zisku dobrého osvětlení malířova ateliéru v posledním podlaží. (Dnes je budova zařazena mezi „Pozoruhodné objekty města Benešova“.)

V Bukovanech se stal starostou Ludvík Pazdera, kovář z Bukovan, prvním náměstkem Alois kohout, rolník z Bukovan, prvním radním Josef Pazdera, rolník, druhým radním Karel Vávra, dělník.

V Bukovanech byl v dražbě prodán obchod se smíšeným zbožím pana Neumanna, koupil jej Jaroslav Růžička.

„Místní skupinu družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ měla předsedu Františka Kohoutka z Bukovan místopředsedu J. Zoula z Týnce nad Sázavou.

V Benešově v tomto roce pokračovala jednání o stavbě nové školy, při komisionelním schvalování staveniště a stavebních plánů přiškolené obce (Dlouhé Pole, Myslič a Jírovice) podaly námitky proti rozsahu výstavby a projekt byl opět redukován (byla vypuštěna velká shromažďovací síň/aula, tělocvična v středním příčném křídle a bazén na rovné střeše, zmenšena druhá tělocvična a hala a zúženo schodiště).

V Úročnici prodal Vincenc Řehák svůj dům č. p. 33 židovi Weinsteinovi z Prahy a odstěhoval se z obce.

 

1932

 

Do roku 1932 se členové Hasičských sborů oslovovali přítel, od tohoto roku bratr.

Dne 16. 1. se konal v Úročnici hasičský ples. Valná hromada sboru se konala dne 21. 1., na ní nebyla přijata rezignace předsedy Václava Drábka, ale ze sboru vystoupil František Hlaváček. Velitelem zůstal Josef Kolář z č. p. 3 a vzdělávatelem Václav Havelka z č. p. 3.  Dne 20. 4. jednáno o účasti na slavnosti předání motorové stříkačky sboru v Bukovanech dne 24. 4. Slavnosti se zúčastnilo 12 mužů. Dále bylo rozhodnuto o účasti 9 mužů na okrskovém cvičení v Bukové Lhotě, 5 mužů na slavnosti 50letého trvání sboru v Benešově dne 24. 6. a 6 členů na župním sjezdu v Postupicích dne 17. 7.

Dne 30. 3. se v Benešově uskutečnila veřejná schůze, která kritizovala stavební stav školy umístěné v piaristické koleji a urgovala zahájení výstavby nové chlapecké školy. Dne 27. 4. byly zadány stavební práce na chlapeckou školu v Benešově, bylo to sdružení stavitelů pod firmou ing. František Mařík, stavitel v Benešově, Václav Fulín, zednický mistr v Benešově, architekt Antonín Plíhal, stavitel v Praze II. za celkovou částku 2 012 039 Kč včetně prací tesařských (34 090 Kč). Ústřední topení bylo zadáno j. Štětkovi z Prahy za 314 204 Kč, elektroinstalace R. Horovi z Benešova za 62 123 Kč, vodovod a kanalizace Františku Moserovi z  Prahy a J. Moricovi z Benešova za 137 725 Kč. Technickým poradcem se stal ing. R. Dušek z Prahy. Stavební práce byly zahájeny dne 8. 6.

Dne 31. 12. byl ze služeb 11. pěšího pluku Františka Palackého propuštěn bývalý ruský legionář p. Otto Stojánek.

            Po Josefu Bambasovi převzalo dříve zmíněná kutiska na Chlumu ředitelství státních lesů a statků, ale kutací práce neprovádělo. 106)

            V tomto roce v Benešově z iniciativy Podpůrného a vzdělávacího spolku kamarádů Benešovských vznikla myšlenka postavení Mauzolea obětem 1. světové války. 139)

            Do Neveklovské župy byl přijat hasičský sbor z Chvojínku (v letech1923 až 1931 byl uváděn společně s Neštěticemi).

            Dne 26. 4. na hasičské slavnosti v Bukovanech (zahrada u Kohoutů) byla hasičskému sboru v Bukovanech předána nová motorová stříkačka. Zároveň proběhlo pořadové cvičení poříčského okrsku, sekyrkové cvičení a cvičení se stříkačkou k lesu „Hůrka“.

                K benešovské hasičské župě přistoupil nově založený hasičský sbor z Bukové Lhoty.

            SDH Jírovice zakoupil pro svůj divadelní spolek divadelní jeviště od SDH Tvoršovice.

            Hořel mlýn Františka Kulíka (pronajat p. Josefu Kudrnovi a p. Zdeňkovi Němečkovi). Hašení se zúčastnily hasičské sbory z Chrástu, Týnce nad Sázavou, Chářovic, Bukovan, Krhanic a Benešova.

V Benešově na Malém náměstí se konal každý čtvrtek trh a každý měsíc na Velkém náměstí (někdy zasahoval i na Malé náměstí a do přilehlých ulic) dobytčí trh (přesné datum stanovovala Okresní hospodářská záložna) nebo velké jarmarky. Jinak se trhy konaly na tržišti za železniční dráhou směrem k nemocnici (co dnes stojí činžáky). Současně v té době na rozšířeném plácku „Na Blátě“ stávaly střelnice a houpačky.

V Benešově začal vycházet týdeník „Čechův kraj“ (neměl nic společného s týdeníkem stejného názvu z roku 1925) a zpočátku nepolitický týdeník „Benešovské listy“ (ročník 1, 1932/1933), brzy se však změnil na fašistický.

K budově živnostenské učňovské školy v Husově ulici v Benešově byla ve dvoře přistavěna druhá budova.

V Benešově bylo založeno Komorní sdružení, působící pod patronací hudebního skladatele Josefa Suka (hudební večery, přednášky, literární večery, výstavy). Zahájil činnost i Radio klub.

            Od tohoto roku v Týnci nad Sázavou začal podnikatel ing. Janeček provozovat týneckou slévárnu.

Začal se vyrábět cestovní dvoudobý motocykl Jawa 250 a Jawa 250 Speciál.

Starostou hasičského sboru v Bukové Lhotě byl J. Havelka a jednatelem Stanislav Heřman.

Dne 1. 12. bylo v hostinci Jindřicha Žaby jednáno o obnovení činnosti ochotnického spolku, neboť z důvodu odchodu starších členů ze spolku a z důvodu výstavby nového sálu, byla činnost spolku na období let 1930 až 1932 přerušena. Bylo rozhodnuto, aby bylo opraveno jeviště a přizpůsobeno rozměrům nově postaveného sálu. Jako zahajovací hra byla sehrána veselohra „Bujná krev, a to dne 26. 12.  Dále byl dne 31. 12. pořádán Silvestrovský večer.

 

1933

 

Dne 28. 1. se konal hasičský ples v Úročnici. Dne 20. 11. v hostinci Jindřicha Žaby byla podána zpráva o účasti členů sboru na slavnostech pořádaných okolními hasičskými sbory – župního sjezdu v Bedrči se zúčastnilo 6 členů, oslavy 28. října spojenou s odhalením pomníku Mistra Jana Husa v Benešově a odhalení památníku padlých v Chrášťanech se zúčastnilo 6 členů.

            V Benešově byla založena kolej Tovaryšstva Ježíšova (s noviciátem a filosofickým studiem), namísto koleje piaristické. 220)

V Benešově byla provedena rozsáhlejší oprava bývalé piaristické koleje.

Dne 5. 3. sehrál ochotnický spolek Komenský z Úročnice na oslavu 83. narozenin presidenta republiky T. G. Masaryka a na oslavu 10 let trvání spolku divadelní hru „Diblíkova dceruška“. Na představení promluvil J. U. C. Václav Havelka z č. p. 2, který vzpomněl všech pracovníků, kteří byli u zrodu spolku. „Byli to členové Sokola ve Václavicích, hoši z naší vesnice, kteří přišli s myšlenkou a uvedli spolek v činnost“. Ve volbách činovníky byli pro další období zvoleni: Josef Kolář z č. p. 3 (předseda), Františka Žabová z č. p. 15 (místopředsedkyně), Jan Havelka z č. p. 18 (jednatel), Cyril Zouhar z č. p. 7 (režisér) a František Řehák z č. p. 17 (místorežisér). Dne 9. 4. byla hrána veselohra „Ta naše Máňa“ a dne 17. 12. veselohra „Tulácké dobrodružství“. Dne 23. 12. na valné hromadě spolek rozhodl o převedení finanční hotovosti z Městské spořitelny v Benešově do záložního spolku Kampelička ve Václavicích a na polévkový fond pro školní děti ve Václavicích spolek věnoval 30 Kč.

V Benešově byl postaven rodinný dům učitele a tajemníka okresního školského výboru Jakuba Honnera. Projektoval architekt ing. Pötzl ve funkcionalistickém slohu. V poválečném období byla fasáda pojednána matným hnědočerveným keramickým obkladem respektujícím dobový styl.

Místostarostou Benešovské župy se stal Václav Patka z Chlístova (do roku 1936).

SDH Jírovice si zakoupil dvoukolovou motorovou stříkačku od firmy Ebert Praha.

Sochař Miloš Suchánek (1908 v Benešově, 1940 v Kozmicích, studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Španiela) vytvořil sochu Jana Husa (živým modelem byl farář Zdobinský a gymnasijní ředitel Antonín Dvořák) na Husově náměstí v Benešově (socha odhalena 28. 10. 1933 na Masarykově později Vítězném a dnes opět Masarykově náměstí). Suchánkovým dílem je i bronzový reliéf (Pevná důvěra střádalů) nad vchodem do banky (nyní České spořitelny) a pamětní deska s portrétem spisovatele Františka Sokola – Tůmy, která bývala (1936) na jeho rodném domě v ulici Rudé armády a před demolicí domu byla předána do okresního muzea.

V Benešově vznikla družstevní mlékárna a sýrárna. Mlékařský závod zpracovával 10 000 litrů mléka denně.

V Benešově došlo z důvodu nedostatku finančních prostředků na stavbu nové chlapecké školy k úpravě stavebních plánů a ke snížení nákladů na 3 800 tis. Kč.

V Benešově začal vycházet časopis „Naše besedy“ jako pokračovatel listu zemědělských korporací „Demokracie venkova“.

V červenci přišla obrovská větrná bouře v Úročnici, při které vítr roztrhl velikou dutou lípu, která stála mezi hostincem Otty Stojánka č. p. 22 a hospodářstvím Václava Nováka č. p. 11.

V Benešově bylo ustaveno Lázeňské družstvo, které vystavělo v části zvané „Černý les“ největší vodní nádrž v republice zvaná Sladovka neboli „Benešovská Koupadla“ neboli „Koupadla na Sladovce“ neboli „Sluneční louka“. Základ koupadel položili vojáci zdejší posádky, kteří na jaře vykopali jámu 30x150 m, do níž se napustila voda, a vojáci se sem chodili koupat.

Obecní kroniku v Bukovanech začal vést pan Svoboda (za psaní kroniky dostával 2 koruny týdně). Obsah kroniky ovlivňovala letopisecká komise – Josef Pazdera a Josef Bakos.

Byla zřízena autobusová linka z Benešova do Břežan, přes Bukovany, po 9 měsících provozu z důvodu malého počtu cestujících byla linka zrušena.

Pravděpodobně v tomto roce byl postaven v zámeckém příkopu u Kaňkovy brány v Konopišti medvědinec. Medvědi (medvěd ušatý, himálajský) byli dováženi z Podkarpatské Rusi, Polska, Ruska i Slovenska.

Od tohoto roku žil a pracoval v Benešově v domě v Husově ulici hudební skladatel Mistr Josef Suk (až do roku 1936).

V tomto roce stavěl domek č. p. 56 dělník Jindřich Franěk a domek č. p. 57 dělník Josef Hájek. Dům č. p. 40 prodal Alois Bartůšek Bohumilovi Greifovi a odstěhoval se z vesnice.

 

1934

 

            V lednu se konal v Úročnici hasičský ples. Na valné hromadě dne 13. 1. byli zvoleni tito činovníci sboru: Václav Drábek z č. p. 34 (předseda), Jan Havelka z č. p. 18 (jednatel), Antonín Pohůnek z č. p. 5 (pokladník), František Kudrna z č. p. 5 (velitel), Čeněk Kaprálek z č. p. 52 (náměstek). Na začátku února uspořádali hasiči maškarní zábavu. Na schůzi dne 3. 3. bylo jednáno o potřebném vybavení sboru a vyslání delegátů na valnou župní hromadu a do nácvičného kurzu na sekyrkové cvičení v Bukovanech. Dne 13. 7. jednáno o účasti na župním sjezdu v Okrouhlici, namísto účasti byla částka, která měla být na sjezd použita, byla darována Františku Fraňkovi z č. p. 20, který byl těžce poraněn při požáru v Bukové Lhotě.

            Dne 11. 1. se uskutečnila před budovou okresního úřadu v Benešově demonstrace cca 150 nezaměstnaných.

            Dne 20. 2. sehráli ochotníci z Úročnice v hostinci Jindřicha Žaby divadelní hru „Rodné hnízdo“. Dne 1. 4. byla sehrána hra „Lešetínský kovář“, a to na oslavu narozenin prezidenta republiky T. G. Masaryka, dne 15. 4. byla opakována. Dne 21. 4. byla v hostinci Jindřicha Žaby valná hromada ochotnického spolku na oslavu 10 let trvání spolku „Komenský“. Za deset let spolek sehrál 23 divadelních her. Dále bylo usneseno jmenovat zakládajícími členy: Jana Havelku z č. p. 18, Čeňka Kaprálka z č. p. 52, Františka Kaprálka z č. p. 46, Emila Marka z hrusic, Josefa Nováka z č. p. 6, Františka Řeháka z č. p. 17, Josefa Štěpána a Annu Štěpánovou z č. p. 48 a Jindřicha Žabu z č. p. 15. Další pracovníci, kteří opustili Úročnici byli za zásluhy jmenováni čestnými členy: JUDr. Jan Řehák (Skuteč), Václav Klenovec (Praha), Josef Máša (Klatovy), Václav Vnouček (Říčany), Marie Kočová provdaná Žížalová (Postupice), Anna Vašáková provdaná Vorlová (Vidlákova Lhota), Bohumil Jirák (Bukovany), učitel František Novotný (Benešov), Josef Řehák (Benešov). Všichni obdrželi děkovné dopisy. Dne 30. 12. byla sehrána hra „Až vstaneme z mrtvých“.

V republice (17. 4.) proběhla devalvace, u koruny byl snížen zlatý obsah na 0,3715 gramů zlata.

Byla postavena a zprovozněna Chlapecká obecná a měšťanská škola v Jiráskově ulici, budova byla vybudována ve funkcionalistickém stylu s takovou prostorovou invencí, že by jí mohly závidět jiné školy, projektoval benešovský stavitel Emanuel Tichý a Josef Mayer. (Dnes je budova zařazena mezi „Pozoruhodné objekty města Benešova“.) Do kovového reliéfu pamětní desky na budově chlapecké školy v Jiráskově ulici byla umístěna prsť z legionářských bojišť dosud umístěná v pomníku na novém hřbitově. V nové budově chlapeckých škol se začalo učit dne 19. 2. Slavnostní otevření se konalo v neděli dne 4. 3., s projevy vystoupili profesor Josef Farka (předseda benešovské školní rady), advokát JUDr. Hugo Rindler (předseda stavební komise), dr. Hendrych (viceprezident zemské školní rady) v zastoupení ministra školství a národní osvěty dr. J. Krčmáře, Karel D. Balek (ředitel měšťanské školy), Antonín Žížala (řídící učitel obecné školy) prof. Dr. J. Růžička (předseda Komorního sdružení). Obecná škola měla v té době 10 tříd (4 ve školy na Karlově, 4 v živnostenské školy a 2 v koleji), měšťanka 9 tříd a 1 kurz. Nová škola však nebyla úplně zařízena, v v některých třídách byl starý nábytek a v některých místnostech nebyl vůbec (ředitelna, sborovna, posluchárna pro fyziku, tělocvična) a nebylo školní hřiště a zahrada.

Dne 9. 6. se v benešovské sokolovně konala slavnostní akademie k uctění památky Karla Drahotína Marie Villaniho v den 50. výročí jeho smrti.

Dne 2. 7. byla na budově tehdejších Masarykových chlapeckých škol (dnes Základní škola Jiráskova), na zdi školy v Husově ulici odhalena Pamětní deska obětem 1. světové války. Deska je bronzový reliéf znázorňující Spravedlnost s páskou přes oči a s vážkami v ruce, za ní je uložena urna s prstí od Zborova, Doss Alta a Terronu (přeneseno z pomníku v urnovém háji na hřbitově). Dále pak postava historika, který drží v ruce knihu s názvy těchto bojišť a nápisem „Pravda vítězí“. Pořízena byla z iniciativy Československé obce legionářské. Autorem byl akademický sochař Alois Bočánek. Na desce je text: Táž země, po níž vykročili vpřed, táž země, kterou zkropili svou krví, nám, vám i budoucím má vyprávět, že nikdy necouvli a vždycky byli prví. Budoucím generacím postavila Čsl. Obec legionářská v Benešově. 139)

            Ve školním roce 1934/1935 musela nová obecná škola v Benešově uvolnit kabinet pro umístění jedné gymnazijní třídy. Kabinet byl přesunut do vyprázdněné zasedací síně.

V Benešově Lázeňské družstvo, které vystavělo v části zvané „Černý les“ v roce1933 největší vodní nádrž v republice zvaná Sladovka neboli „Benešovská Koupadla“ přistavělo k nádrži i funkcionalistickou stavbu zahradní restaurace. Tuto novou restauraci nejprve spravoval hotel Nigrýn, konaly se zde zejména majálesy a setkání trampských osad. Legendární postavou byl zde po léta plavčík pan Marek.

Dne 9. 9. bylo otevřeno na novém hřbitově vpravo od vchodu v Benešově Mauzoleum obětem 1. světové války. Mauzoleum vzniklo z iniciativy Podpůrného a vzdělávacího spolku kamarádů Benešovských a stálo 15 000 Kč. Obec Benešov přispěla částkou 4 800 Kč z fondu na zřízení pomníku a udržování válečných hrobů, 3 000 Kč z fondu náhrobních čísel a část přispěl Spolek kamarádů Benešovských. Plány zpracoval J. Mareš a pomník navrhl J. Švimberský, stavbu postavil F. Huňáček a zahradní úpravu provedl K. Hönig. Mauzoleum má betonový sokl se zábradlím, mísu na věčný oheň a žulový pylon s patkou a hlavicí. Na pomníku je text: Pokoj Vám 1914 – 1919. Postůj, poutníče nad hrobem těch, z nichž vzešel nám nový život! Mauzoleum je věnováno 236 vojákům různých národností, kteří zemřeli v benešovské nemocnici, převážně příslušníků 102. pěšího pluku. 139)

            V den úročenského posvícení (první sobota v říjnu) hořelo v Bukové Lhotě, vyhořelo několik domů.

Sjezd župy Neveklovské proběhl dne 3. 6. v Chrášťanech.

            Naproti lomům v Mrači na levém břehu potoka byl později postaven pomníček, který připomíná základní nivelační bod z roku 1934.

            SDH Jírovice se rozpadl na SDH Jírovice a SDH Jarkovice, daroval mu ruční hasičskou stříkačku a pomohl při stavbě nové hasičské zbrojnice v Jarkovicích.

            SDH Mrač zakoupil motorovou hasičskou stříkačku od firmy Ebert v ceně 26 tis. Kč.

V Benešově vznikla odbočka Jawa – klubu.

V Týnci nad Sázavou začal podnikatel ing. František Janeček montovat automobily a přesunul jsem z Prahy elektronickou výrobu a zahájil stavbu válcovny a drátovny.

Zemřel malíř František Holoubek (*1879 Benešov).

V Benešově se narodil pedagog a významný malíř a grafik Mgr. Vladimír Cidlinský, absolvent benešovského gymnázia (1944 až 1952) a Pedagogické fakulty University Karlovy v Praze (1956 – 1961), obor výtvarná výchova. Učil na základní a na umělecké škole v Benešově. Maloval krajinu rodného Benešovska a květinová zátiší, později maloval vaječnou temperou a olejem a poté se věnoval grafické tvorbě/litografii, nyní převažuje v jeho tvorbě monotyp, často inspirovaný hudební tematikou.

V benešovské nemocnici skončil primář MUDr. Karel Teuner a novým primářem se stal doc. MUDr. Adolf Fürst (dříve působil na II. chirurgické klinice prof. Jedličky v Praze, byl odborný asistent na lékařské fakultě, publikoval četné odborné práce). Současně byla nemocnice prohlášena zemským zastupitelstvem za krajskou nemocnici. O zásobování léčivy se starala benešovská lékárna „U zlatého orla“.

V Benešově přestal vycházet fašistický týdeník „Benešovské listy“ (ročník 2, 1933/1934).

Figurální část památníku obětem první světové války v Benešově vytvořil národní umělec Břetislav Benda (1897 – 1983, žák Myslbekův a Štursův), vytvořil i reliéf na desce vlevo od sousoší. Reliéf na pravé straně vytvořil Alois Bučánek (1887 – 1945). Levá část pomníku je věnována československým legionářům a střední část památce 102. pěšího pluku.

Za pomoci půjčky 10 000 korun byla postavena cesta z Bukové Lhoty ke státní silnici Benešov – Týnec nad Sázavou.

Ve Vidlákově Lhotě zanikla „Místní skupina ústředního svazu domkářů a malorolníků.

„Místní skupinu družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ měla předsedu J. Neufuse, místopředsedu J. Bartáka.

V Jawě se zrodil vylepšený stroj Jawa 175 Speciál. Oproti předchozí verzi měl jinak umístěnou palivovou nádrž, dva výfuky a další konstrukční zlepšení. Začal se vyrábět i motocykl Jawa 350 SV (postaven byl v roce 1932 a dva roky probíhaly zkoušky), byl to čtyřdobý motocykl s ventilovým rozvodem SV, měl jednoválec o objemu 346 ccm, vrtání 70 mm, zdvih 90 mm, výkon 14 koní. Motocykl byl určen pro provoz s přívěsným vozíkem. Souběžně šel do výroby i motocykl Jawa 250, objem dvoudobého motoru 248 ccm, vrtání 63 mm, zdvih 80 mm, výkon 8,5 koně.

V Úročnici stavěl dům tesař Josef Franěk.

 

Meziválečné období

 

            Ve funkcionalistickém slohu byl postaven v Benešově na Masarykově náměstí kancelářský dům. V tradiční zástavbě náměstí malého města se lišil nejen plochou střechou, ale také výškou a podobně jako Baťovy obchodní domy působil neharmonicky. Po druhé světové válce se v něm vystřídaly sekretariát komunistické strany, ředitelství muzea, banka a úřadovna okresního národního výboru.

 

1935

 

            Dne 12. 1. se v Úročnici v hostinci „U Žabů“ pořádal hasičský ples. Na valné hromadě dne 19. 1. Jako přispívající členové přistoupili ke sboru Bohumil Greif (Kreif?) z č. p. 40 a Jaroslav Potěšil z č. p. 47. Začátkem března se konala maškarní zábava. Sbor vyslal na nácvik pořadového cvičení dle vojenského způsobu: Františka Kudrnu, Čeňka Kaprálka, Františka Hubínka a Františka Kaprálka. Silvestrovský večer uspořádali hasiči společně s ochotnickým spolkem Komenský v hostinci Jindřicha Žaby.

V obci Úročnice došlo k elektrifikaci, což sice usnadnilo občanům život, ale zvýšilo současně nebezpečí požárů z důvodů zkratů na elektrických rozvodech.

            Hasiči z Úročnice se zúčastnili cvičení v Bukovanech, které se uskutečnilo na počest 40. výročí založení sboru. Cvičily sbory z Úročnice, Bukovan, Bukové Lhoty, Krusičan, Městečka, Poříčí nad Sázavou, Chrášťan, Pecerad a žákyně a žáci z Benešova.

            V Benešově zemřel PhDr. h. c. Josef Suk (*1874, Křečovice), profesor na pražské konzervatoři, člen Českého kvarteta, hudební skladatel. 220) Houslista, žák a zeť Antonína Dvořáka. Má pamětní desku na domě č. p. 739 v Husově ulici. Na jeho počest byla pojmenována ulice „Sukova“.

            Dne 9. 6. byla v Benešově před sokolovnou v Tyršově ulici odhalena z iniciativy Podpůrného a vzdělávacího spolku kamarádů Benešovských Pamětní deska Josefu Kudrnovi.  Byla to bronzová deska na žulovém pylonu ozdobená lipovou ratolestí.  Na desce je text: Zde byl zatčen Josef Kudrna, vojín pěšího pluku č. 102. Jedna z prvých obětí rak. Vojen. Justice. 1915. 1935.139)

            Jednatelem benešovské župy se stal Jaroslav Dobruský, úředník okresního soudu v Benešově (do roku 1939).

            Od března byl pro hasičské sbory předepsán branný výcvik, pak náletový výcvik a školení v civilní ochraně.

            Ukončil svoji činnost hasičský sbor Konopiště – Chlistov.

            V továrně JAWA se začala vyrábět nová čtyřdobá 350, odvozená od Jawy 350 SV. Motor měl však ventilový rozvod OHV, objem 346 ccm, vrtání 70 mm, zdvih 90 mm a výkon 15 koní. Koncepce stroje odpovídala sportovním účelům.

Nový primář benešovské nemocnice doc. MUDr. Adolf Fürst změnil stavební záměr bývalého primáře Teunera (předseda spolku českých nemocničních lékařů, stál u kolébky lékařského domu v Praze, významný politik „v pozadí“) nastavit na hlavní budově druhé patro a nechal postavit mezi hlavní budovou a chirurgickým pavilónem nové pokoje (30 lůžek), spojení obou budov, čekárnu a laboratoř). Dále odstranil nedostatky v hlavní budově, porodnici a infekčním pavilónu. Současně byla zahájena výstavba nového chirurgického pavilónu, adaptace pavilónu tuberkulózního, rozšíření kuchyně a centralizace ústředního vytápění.

V Benešově přestal vycházet časopis „Naše besedy“.

Zemřel JUDr. František Veselý (*1863), senátor Národního shromáždění (1920), politik, ministr spravedlnosti. Hrob má na novém hřbitově v Benešově. Tento benešovský advokát, svého času ministr spravedlnosti mladého československého státu, byl rovněž senátorem a spolupracovníkem T. G. Masaryka v politické straně i v odboji.

„Místní skupina družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ měla předsedu Karla Doležala, místopředsedu J. Zoula.

V Poříčí nad Sázavou se narodil dramatik, básník, esejista a překladatel Josef Topol (*1. 4. 1935). Vystudoval na DAMU dramaturgii a literární vědu (1959), byl členem literární skupiny „Tvář“, „Divadla E. F. Buriana“ a „Divadla za branou“ (zakládající člen, lektor a režisér).

V Benešově byla založena republikánská „Národní garda 48“ a pořídila si nový prapor.

 

1936

 

            Dne 23. 1. se konala v Benešově v sále hospody „Na Knížecí“ veřejná schůze k nezaměstnanosti.

Dne 25. 1. se v Úročnici konal hasičský ples. Dne 31. 1. na valné hromadě rezignoval podvelitel hasičů Čeněk Kaprálek. Dne 8. 2. na valné hromadě konané v hostinci Otty Stojánka č. p. 22 bylo konstatováno, že sbor obdržel 300 Kč na opravu poškozených hadic při požáru domku Josefa Havelky č. p. 49 (domek shořel) a subvenci v částce 500 Kč. Dne 23. 2. uspořádali hasiči maškarní ples.

Dne 27. 1. jmenovalo městské zastupitelstvo v Benešově čestným občanem města prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše (za okupace muselo být čestné občanství zrušeno).

Dne 16. 7. Navštívil prezident dr. Edvard Beneš (včetně manželky Hany) oficiálně město Benešov jako návštěvník velké Výstavy Podblanického kraje (umístěna v budově gymnázia, ve školách Masarykových v Jiráskově ulici a v živnostenské škole v Husově ulici). Přivítal ho předseda výstavního výboru Antonín Fuksa (v roce 1942 za heydrichiády popraven) a starosta města Josef Steindler (stihl ho stejný osud jako Antonína Fuksu).

V týnecké slévárně pracovalo již cca 800 zaměstnanců a mimo výroby odlitků a magnetů se tu prováděla i montáž automobilů Jawa 700.

            Od června byl v benešovské nemocnici novým primářem interny spolu s infekcí MUDr. Ladislav Mertl.

            V obci Tisem byla zřízena komise pro postavení pomníku obětem 1. světové války, pomník však nebyl postaven.

Začal se vyrábět malý motocykl Jawa Robot 100 ccm (podle dopravních předpisů se jednalo o motokolo s pomocnými šlapadly, konstruktér Josef Jozífek), měl motor o obsahu 98 ccm, vrtání 47 mm, zdvih 57 mm, výkon 2,7 koně.

V letních měsících (28. 6. až 19. 7.)se v Benešově v prostorách nové Masarykově chlapecké škole, budově živnostenských škol a v gymnáziu konala velká Podblanická výstava (přehled toho se v kraji vyrábí a prodává), kterou navštívil prezident republiky dr. Edvard Beneš s chotí.

V červenci byla odhalena pamětní deska spisovateli Františku Sokolovi – Tůmovi na jeho rodném domě ve Vlašimské ulici č. p. 55. Autor sochař M. Suchánek. V téže době byla slavnostně svěřena do správy města pamětní deska v Husově ulici č. p. 739, kde zemřel skladatel Josef Suk. Bronzový reliéf vytvořil akademický sochař Karel Pokorný. Iniciátor akce Komorní sdružení.

            Dne 11. 10. byl v Benešově v parku před budovou gymnázia v Husově ulici odhalen Pomník obětem 1. světové války. Byl zřízen z popudu Podpůrného a vzdělávacího spolku kamarádů Benešovských za 60 000 Kč. Autorem je akademický sochař Břetislav Benda. Na betonovém soklu je pískovcová socha stojící ženy a klečícího vojáka s puškou. Na pískovcovém soklu je letopočet 1914 – 1918. Sokl je položen na dvou betonových stupních. Před pomníkem je mísa pro věčný oheň na pískovcovém podstavci. Text: Postaveno péčí Stodruháků 1936. Při betonování základů byla do nich vložena prsť z bojišť karpatské oblasti, z Dobruže, Doss Alta, Terronu, Zborova, Iridentu a Lučence. Pomník byl věnován všem obětem 1. světové války a padlým v boji za svobodu a vlasti v zahraničí i na Slovensku a Těšínsku v roce 1919.139)  

V republice proběhla druhá devalvace (9. 10.), zlatý obsah byl snížen na 0,3121 gramu.

K Benešovské hasičské župě č. 41 přistoupil nově založený hasičský sbor ze Zbořeného Kostelce (29. 1., starosta V. Roubíček, velitel Josef Holub) a z Jarkovic. Starostou župy se stal Václav Patka, řídící učitel z Chlístova (do roku 1939), místostarostou se stal Alois Kohout rolník z Bukovan (do roku 1939) a technickým náčelníkem Antonín Čermák, hostinský z Václavic (do roku 1937).

V tomto roce (31. 12.) skončila svoji činnost „brodecká textilka“ – velká strojní přádelna bavlny (bavlněné příze) v Brodcích (majitel Mautnerovy textilní závody). Některým dělníkům byla nabídnuta práce v přádelně v Náchodě a na Slovensku v Ribálpoli.

Republikánská strana v Bukovanech založila spolek „Domovina“, sdružoval žadatele o příděl půdy z pozemkové reformy. Předseda Alois Kohout a člen představenstva Josef Němec.

Národní umělec Karel Pokorný (1891 – 1962, žák Myslbekův, profesor Akademie múzických umění v Praze) vytvořil pamětní desku s portrétem Josefa Suka, deska byla umístěna na dům v Husově ulici č. p. 739/23, kde skladatel ve třicátých letech žil a také v roce 1935 zemřel.

V benešovské nemocnici zemřel herec, režisér, herec, malíř, spisovatel Emil Artur Pittermann - Longen (*1885), často pobýval v Benešově, kde byla po něm pojmenována ulice „Longenova“.

V tomto roce se Benešov rozloučil s pěším plukem „48 Jugoslavia“ a uvítal novou vojenskou posádku „telegrafní prapor č. 5“.

V Benešově proběhl „eucharistický sjezd“.

V tomto roce pracovalo v Peceradském kamenolomu na gabrodiorit 30 kameníků, kovář a střelmistr, zahájení odstřelů ohlašoval trubač p. Hlásecký.

Sochař Josef Palouš (1888 – 1952) vytvořil alegorické sochy práce a Lékařství, které zdobí vchod do budovy polikliniky na Husově náměstí.

V Benešově byl zahájen provoz v budově Městské spořitelny na rohu náměstí. Figurální výzdobu Spořitelny na rohu náměstí v Benešově vytvořil Jaroslav Plichta (1886, profesor sochařské školy v Hořicích, žák malíře Myslbeka).

Textilní Mautnerovy závody nevydržely nápor hospodářské krize a zastavily práci v brodecké přádelně.

Knihovní radu při knihovně v Bukovanech tvořili – Josef Pazdera a Ludvík Rýzner.

Letopiseckou komisi v Bukovanech tvořili Josef Pazdera a Josef Bakos (členové knihovní rady) a Ludvík Hašek (člen osvětové komise).

Hasičský dobrovolný sbor v Bukovanech a Podpůrný a vzdělávací spolek „Stodruháků“ (válečných vysloužilců, bývalých příslušníků 102. Pluku v Benešově) spolupracovaly s civilní organizací protiletecké obrany, která vznikla na příkaz Okresního výboru v Benešově, velitelem byl František Pazdera a zástupcem Josef Hauzar. Byly vytvořeny 4 čety – poplachová (měla hlásit nálet), požární, samaritánská (ošetřování raněných) a asanační (měla odklízet trosky a čistit území zamořené plynem).

„Místní skupina družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ měla předsedu V. Papeže, místopředsedu K. Hrušku.

 

1937

 

            Dne 10. 1. se konal v Úročnici hasičský ples. Dne 20. 1. na valné hromadě v hostinci Otty Stojánka č. p. 22 byli zvoleni tito funkcionáři sboru: Otto Stojánek z č. p. 22 (předseda), František Kudrna z č. p. 5 (velitel), František Kaprálek z č. p. 55 (náměstek), Jan Havelka z č. p. 18 (jednatel), Čeněk Kaprálek z č. p. 52 (pokladník), František Řehák z č. p. 17 (četař), Josef Kolář z č. p. 3 (vzdělavatel).

V tomto roce se konal dne 27. 6. v obci Úročnice župní sjezd hasičů Benešovska (župy „Poloprudský“ č. 41) s ukázkou prostných cvičení s nářadím a valná hromada OHJ 41 (župa benešovská a Neveklovská 69 „Ostromeč“, delegace z župy Votické). Na sjezdu vystoupili i mladí hasiči z obce, kteří pod vedením cvičitele Františka Kaprálka (č. p. 55) předvedli cvičení s dřevěnými sekyrkami. Za cvičení sklidili velký úspěch a tak byli pozváni i na okrskové cvičení do Zbořeného Kostelce, kde též na hasičském sjezdu cvičili. Účast na sjezdu – 400 krojovaných hasičů, 80 cvičících žactva a 8 cvičících žen. Slavnost zahájil bratr Otto Stojánek a slavnostní projev přednesl župní starosta bratr Václav Patka z Chlístova. Hasičský sbor měl tyto členy – Franěk Josef, Franěk František, Brejla Antonín, Hlaváček František (čp. 8), Řehák František, Vnouček Václav (č. p. 9), Havelka Josef, Novák Josef, Štěpán Josef, Kudrna František, Kolář Josef, Pohůnek Antonín, Havelka Jan, Hubínek František. Pohřbu presidenta osvoboditele T. G. Masaryka se zúčastnila delegace 3 členů.

V budově chlapeckých škol v Benešově v Jiráskově ulici byl svépomocí zřízen školní rozhlas a pořízen promítací přístroj na úzký film (iniciativa učitele Jana Tůmy).

Hasiči z Mrače se zúčastnili celostátního zemského sjezdu hasičů v Bratislavě.

            Hasiči ze Zbořeného Kostelce si zakoupili hasičskou motorovou stříkačku od firmy Sigmund.

V benešovské nemocnici byl slavnostně otevřen dne 13. 7. nový chirurgický pavilón (160 lůžek v novém léčebném traktu pro oba pavilóny, na střeše chirurgie otevřené lehárny pro léčení kostní tuberkulózy). Projektoval pražský architekt B. Adámek. Nebyla však dokončena adaptace bývalého tuberkulózního pavilonu, sanatorium bylo zrušeno z důvodu vzniku nových specializovaných léčeben tuberkulózy ve Vlašimi a na Prosečnici. Dvě patra budovy se měla věnovat gynekologii a porodnici. Benešovská nemocnice byla prohlášena za nemocnici krajskou.

            Ing. František Janeček neoficiálně dojednal koupi přádelny v Brodcích, oficiálně se stal vlastníkem nemovitostí a strojů v Brodcích 18. 7. 1938. V témže roce se do objektů přestěhovala ze slévárny v Týnci nad Sázavou montáž automobilů a speciální mechanické oddělení.

            Koncem srpna se uskutečnilo v Týnci nad Sázavou protiletecké cvičení s plynovými maskami a nácvik hašení požáru způsobeného zápalnými bombami.

            V tomto roce naposledy se ve Václavicích při kopání základů k domku č. p. 71 poblíž Šachova statku nalezly dvě lebky s kostmi. 109)

                Hasičský sbor Buková Lhota na návsi u rybníka nechal postavit Pomník obětem 1. světové války. Pomník je z umělého kamene, je to pylon nahoře zakončený špičkou a je oplocen. Na vrcholu pylonu je státní barevný znak, nápis Obětem 1. světové války a jména: Špala J., Šebek A., Zeman A., Kohout J., Houdek Fr., Havelka A., Havelka J., Pazdera F. Na pomník přispělo osadní zastupitelstvo částkou 100 Kč. 139)

V říjnu koupil ing. Janeček, majitel týnecké slévárny, opuštěný objekt bývalé brodecké (Brodce nad Sázavou) přádelny bavlny.

V Benešově začaly vycházet „agrární“ noviny „Napravo“ jako pokračovatel časopisu „Naše besedy“.

V Benešově zahájila provoz ve vlastních prostorách Okresní záložna hospodářská.

Textilní Mautnerovy závody právně ukončily činnost brodecké přádelny. Cca 50 rodin odešlo pracovat do dalšího jejich závodu do Náchoda.

Jednou z mále pracovních příležitostí v okolí obce byla práce v kamenolomech ve Svárově a v Peceradech, kde se těžil obzvlášť tvrdý tmavošedý gabrodiorit, černozelený amfibolit a pyrolen.

V době krize byly v Týnci organizovány pro chudé dělníky stravovací akce a nouzové práce.

V Bukovanech se stal starostou Ludvík Pazdera, kovář z Bukovan, náměstkem byl Alois Kohout, rolník z Bukovan, a Jaroslav Růžička, obchodník z Bukovan.

V Bukovanech vyhořel domek č. p. 37 pana Jaroslava Růžičky, kde byl obchod se smíšeným zbožím (dříve obchod Neumannův).

Starostou hasičského sboru v Bukovanech byl František Pazdera a místostarostou byl J. Novotný.

„Místní skupina družiny československých válečných poškozenců Bukovany“ měla předsedu Karla Doležala (do roku 1939), místopředseda J. Zoula (do roku 1940), pokladník, jednatel Josef Janoušek z Pecerad, revizor účtu Josef Vosátka z Bukovan, člen František Kočí, náhradníci Jindřich Bakos a Jiřina Bernardová. Skupina uspořádala ve výroční den vyhlášení války (25. 7.) promenádní koncert a průvod s hudbou k pomníku padlých.

Byl založen „Sportovní klub Konopiště“, členové z Konopiště, Bukovan, Bukové Lhoty, Vidlákovy Lhoty, Racku, Pomněnic, Benešova. Především jeho členové hráli kopanou.

V době těsně před II. světovou válkou byla postavena přeložka státní silnice, z Prahy do Tábora (dnešní mezinárodní silnice E55) a konopišťský park, nejenže přišel asi o jeden a čtvrt hektaru plochy, ale byl zároveň na mnoho let odříznut od města Benešova. Tehdy se stěhovala i brána s mříží až (o cca 100 m) za státní (dnes mezinárodní) silnici a „ukrojená“ část parku, vymezená zhruba dnešními ulicemi Ke Stadionu, U Parku a Spartakiádní, byla postupně zastavena městskými domy.

V Úročnici byl prodán dům č. p. 33, od majitele žida Weinsteina jej koupila Růžena Stojánková.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář