Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 15 (5. doplněk) - rok 1900 až 1910

17. 12. 2012

Přelom 19. a 20. Století

            Toto období je významnou dobou plavby vorů na řece Sázavě, vory se v minulosti plavily od Světlé nad Sázavou až do Davle (úsek cca 140 km dlouhý). Do Čerčan plavili vory „Horňáci“ od Čerčan „Dolňáci“. V Čerčanech měl sídlo tzv. „poříčný“, úředník dozorující provoz na řece Sázavě a upravenost toku. Vaziště vorů bylo v Chrástu nad Sázavou.

 

Začátek 20. století

            Připomíná se nejstarší týnecké koupaliště v řece Sázavě, stálo zhruba uprostřed mezi dnešním mostem a ústím Janovického potoka do řeky Sázavy (stála zde přízemní dřevěná chatka).

            V Chrástu nad Sázavou byly 3 hospody – U Stárů, č. p. 54 (vedle hospody měl hostinský i vlastní porážku dobytka a vlastní výrobu uzenin); Hládečkova hospoda, č. p. 18 (měla sál a před hospodou kuželník); U Platilů č. p. 10 (měla kuželník).

Hospodu „U Zimů“ (č. p. 10) v Podělusích si pronajala Vilda Vrňáková (později se provdala za stárka z Kulíkova mlýna Emanuela Malkovského.

            V domě č. p. 11 byla kovárna, posledním kovářem byl Jan Moravec, ten však později kovařiny zanechal a stal se cestářem (padl ve válce). Prvním kovářem byl kovář Vorel.

Na přelomu století postavil továrník Kaufner mimo jiné na Brodcích i domek č. p. 19 a ubytoval v něm rodinu panského kočího Boháčka. Také postavil v Kostelci 19 typových domů pro své zaměstnance. Zakoupil též dva statky – „U Jandičků“ (Kalašovi) a „U Strnádků“ (Chocholouškovi), ubytoval v nich své formany Buriana a Holase (z Prahy vozili bavlnu a uhlí a do ní přízi) a převozníka Turka. Později přepravu ze železniční stanice v Čerčanech zajišťoval majitel statku Ledce pan Johanides. Povoznictvím se zabýval i majitel statku č. p. 11 pan Turek.

Ve Zbořeném Kostelci se připomíná hospoda a řeznictví („Breburdova hospoda“), zakladatel Prokop Breburda, v hospodě byl orchestrion.

Někdy v této době se v Týnci poprvé objevil míč jako prostředek ve hře, v této době vládly míčovým hrám pálkové hry „Pán“ a „Primas“. Hrálo se malým míčem z hadrů nebo plným gumovým, zvaným „kolomastrika“. Starší generace měla k dispozici hřiště na tenis v lese u Taranky.

 

1900

            Týnec – 30 domů, 345 obyvatel, ale jen 23 čísel popisných.

            Ještě v tomto roce měla chalupa č. p. 4 stojící na levém břehu řeky Sázavy doškovou střechu.

Dne 18. 1. se v rodině kováře brodecké přádelny narodil Ludvík Boháček (†1959), vyučil se malířem pokojů, později pracoval v týnecké slévárně Metaz a zde byl členem malířského kroužku (kroužek vedl týnecký malíř a učitel František Bučina), maloval krajinné motivy, venkovské chalupy a květiny (olej). Také vedl obecní týneckou knihovnu.

            Dne 12. 2. na schůzi SDH Týnec-Podělusy-Brodce bylo odsouhlaseno půjčování spolkových knih „všemu obyvatelstvu“. SDH v roce provedl 40 cvičení.

            V Týnci vznikl dne 30. 12. Spořitelní a záložní spolek pro Týnec a okolí, prvním starostou byl František Kulík, mlynář z Podělus.

            V Týnci byla u nové školy založena školní zahrada a letní venkovní tělocvična.

            Vznikla sokolská župa Blanická a benešovští Sokolové do ní vstoupili.

Od konopišťského panství koupil dvůr Ledce pan Vaništa.

Okolo tohoto roku byl postaven na Brodcích dům č. p. 18, postavil majitel přádelny Kuffner jako restauraci a hotel a pekárnu, později nesla název „Brodecká kantýna“.

Sbor dobrovolných hasičů v Týnci nad Sázavou si koupil za 950 zlatých první čtyřkolovou ruční dvouproudou stříkačku od firmy R. A. Smekal a 120 bm hadic. První výzbroj byla koupena u firmy Churain Hlinsko a od klempíře z Ondřejova. Stříkačka byla uložena ve stodole ve mlýně mlynáře Micky a pak ve zbořeništi u hotelu. V této době hráli hasiči i ochotnické divadlo.

Poděluský mlýn převzal od svého otce Františka Kulíka syn František Kulík. Jeho sestra Josefa Kulíková se provdala za mlynáře Jiráska z Prahy, patřily mu Staroměstské mlýny. František Kulík mlýn pronajímal. Mlýn to byl již novodobý umělý válcový mlýn, kdy klasická kamenná mlýnská kola nahradily válcové stolice s rýhovanými ocelovými válci, ta byly později nahrazeny válci porcelánovými. Byl zde i přívoz z Podělus do Chrástu nad Sázavou.

 

1901

Starostou obce krusičanské (Krusičany, Chářovice, Podělusy a Týnec) se stal Jan Korbel (do roku 1914), rolník z Podělus (do roku 1914). Obec měla 12 zastupitelů, 3 radní a starostu. Před tím byl starostou Josef Pazdera, rolník z Chářovic.

V Týnci se uskutečnil dne 6. 7. župní hasičský sjezd včetně cvičení a slavnostního svěcení stříkačky.

Od 10. 2. Vedl Benešovský cech pekařů František Novotný, mistr pekařský z Benešova, později starosta města.

Mlýn na Konopišťském potoce (dříve se nazýval Bystrý) u Poříčí nad Sázavou předali manželé Josef a Barbora Šimáčková dne 28. 1. Svému synovi Emanuelu Šimáčkovi. Ten byl posledním mlynářem na mlýně, zrušil vodní kola a instaloval Francisovu turbínu, která poháněla transmise mlýna a pily.

Dne 6. 10. byla v Peceradech otevřena druhá hospoda, Josef Hruška v č. p. 32.

Na benešovském gymnáziu se poprvé konaly maturitní zkoušky.

 

1902

            V Týnci byl opraven kostel svatého Šimona a Judy, z té doby je hlavní oltář.

Byl opraven kostel svatého Bartoloměje v Ledcích. Má zajímavý gotický hrotitý profilovaný portál s bobulkami na jižní straně lodi.

Brodečtí hasiči se osamostatnili a vznikly tak dva sbory – týnecký (pro Týnec a Podělusy) a brodecký.

 

1903

            Místní školní rada při škole v Týnci nad Sázavou – Jan Korbel (starosta), Josef Schůt (rolník v Krusičanech), Vilém Kuffler (továrník v Brodcích), František Hamáček (rolník a hostinský v Bukovanech), Jan Holeček (správce velkostatku v Týnici), byl i místním školním dozorcem. Od tohoto roku fungoval při škole i polévkový ústav. Jedna třída byla upravena na kuchyň a jídelnu.

            Od tohoto roku byl spoluvedoucím benešovské filiálky akciové pojišťovny Riunione adriatica di Sicurta Gustav Porges.

Došlo k rozdělení Sboru dobrovolných hasičů v Týnici (Týnec, Brodce, Podělusy) na SDH Týnice-Podělusy (župa neveklovská) a SDH Brodce (župa benešovská).

Do Týnce se ke své tetě Albíně přistěhoval nemocný známý operní pěvec Karel Veselý (*19. 12.1861 v Praze), zpíval – v Praze, Plzni, Brně, v divadelní společnosti Františka Pokorného, … Vedl bohémský život.

            Nad osadou Pecerady na vršku byla postavena zděná výklenková kaplička a byla zasvěcena svatému Václavovi.

Město Benešov se spojilo s Ing. Hráským, který zpracoval základní koncepci centrálního zásobování města pitnou vodou.

            V letech 1903 až 1905 byla mezi Prahou a Benešovem vybudována druhá železniční traťová kolej.

            V Benešově byla v novorenesančním slohu postavena sokolovna, průčelí budovy je ozdobeno sgrafitem a medailonky zakladatelů Sokola Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Postavena byla podle návrhu člena benešovské obce sokolské a zednického mistra Jaroslava Škouly.

Benešovské gymnázium přešlo ze správy města na státní správu.

V Benešově byla založena „Letní hospoddyňská škola pro dívky“ (jako čtvrtá v Čechách) z kruhů zemědělských z iniciativy Hospodářského spolku pro okres benešovský. První školní rok byl zahájen dne 1. 7. Existovala i škola hospodářská pro chlapce. V tomto roce byla postavena i nová školní budova pro obě školy. Školy spravovalo devítičlenné kuratorium jmenované subvencujícími činiteli.

 

1904

            Bývalá velká budova továrny na kameninu v Týnci byla upravena na arcivévodský hotel.

V Krusičanech Josef Hrstka, syn Václava Hrstky z Tvoršovic, v usedlosti č. p. 11 postavil hostinec, později hospoda „U Hrstků“. Před smrtí o něj pečoval fořt Hromádka a lékař MUDr. Maxera z Týnce. Pohřben je na hřbitově u kostela s. Šimona a Judy.

Dne 1. 4. byl v Čerčanech zřízen Poštovní úřad, vyčleněním z Poštovního úřadu Poříčí nad Sázavou (zde byl doručovací obvod pošty zřízen dne 18. 6. 1889).

Dne 1. 9. zemřel v Týnci nad Sázavou, v hájovně „Taranka“ známý operní pěvec Karel Veselý (*19. 12.1861 v Praze), zpíval – v Praze, Plzni, Brně, v divadelní společnosti Františka Pokorného, … Vedl bohémský život.

V září byla slavnostně otevřena benešovská sokolovna postavená v roce 1903.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byl přestavěn infekční pavilon na dvoupatrový pavilon pro léčbu plicní tuberkulózy a postaven infekční pavilon nový.

Do tohoto roku se hrála v Benešově pouze kopaná. O založení tenisového oddílu začal v tomto roce uvažovat poštovní inspektor Baumgartl.

Předsedou Společenstva řezníků a uzenářů v Benešově byl Karel Srba.

Velitelství 120. pěšího pluku se vrací z Tyrol do Prahy včetně prvního, druhého a čtvrtého praporu.

V tomto období putovali po okolí Benešova – kolomazníci (přiváželi kolomaz), vápeníci (přiváželi vápno), octáři (přiváželi ocet), dráteníci (drátovali puklé hliněné hrnce, spravovali plechové děravé okapy), brusič (brousil domácí nářadí a nože), flašinetáři (hráli na flašinet), harmonikáři (hráli na harmoniku), vandrovali vyučení mládenci (po světě na zkušenou).

 

1905

            Na bývalém školním pozemku za bývalou továrnou si dělníci a drobní řemeslníci postavili skupinu domků ve třech řadách, tzv. „Nová Tejnice“. Do té doby bydlely v nouzových domcích zbudovaných na troskách hradu a v jeho okolí.

Velkostatek Týnice (dnes Týnec) zřídil vodovod od myslivny Taranka k arcivévodskému hotelu v Týnici.

Majitel brodecké přádelny továrník Kuffner dostal povolení k provozování hostinské a výčepní činnosti. Stal se také prvním starostou dobrovolného hasičského sboru a jemu věnoval hasičskou výzbroj, sbor působil v oblasti Týnce, Brodců a Podělus.

SDH Týnice-Podělusy uspořádala s SDH Břežany společné cvičení a dne 10. 9. se zúčastnila okrskového, cvičení v Břežanech. SDH uskutečnil 7 pochodových cvičení, 7 cvičení se stříkačkou a 4 cvičení signálová.

V době od 5. 4. do 10. 4. stávkovali dělníci brodecké přádelny za zvýšení mezd, úpravu pracovní doby, za zákaz šikany a za vybudování hygienického zařízení.

V květnu byl dán na odpočinek řídící učitel ze školy v Týnci nad Sázavou František Kozelka, zatímním správcem byl jmenován Jan Heřman. V druhé polovině roku pak definitivním řídícím učitelem se stal František Půlpán z Vlašimi.

V Benešově se sešlo několik ochotných paní a dívek a z vlastní iniciativy se chopily práce ve prospěch chudé školní mládeže, vařily pro ně polévky a podělovaly je chlebem. Finanční prostředky získávaly sbírkami.

Několik fotbalových fandů v Benešově Jan Váňa, Frischmann a Žížala si na Čápě“ postavilo první tenisový dvorec.

Do tohoto roku spadá počátek výstavby vodovodu v Benešově, původně měla být voda přiváděna z území pod Černoleským rybníkem. Zde byla vybudována studna o hloubce 24 m s vydatností 8 litrů za sekundu a nad studnou byla vybudována čerpací stanice – vodárna. Dodavatelem byly stavební firma Dusil – Mařík, strojní zařízení dodala firma Brumovský. Současně byl vybudován výtlačný řad litina DN 200 přes město na Červené vršky, kde byl realizován vodojem.

Dělníci z Brodců, Zbořeného Kostelce a Chrástu založili sociálně demokratickou stranu.

Kostel svatého Jakuba a Filipa na Chvojně byl nově vysvěcen, svědčí o tom jeden ze tří konsekvenčních křížů z tohoto roku, kostel byl přestavěn do nové podoby architektem Josefem Mockerem, který přestavoval i Konopiště. Předchozí dva kříže namalované na zdi za oltářem, prvý pochází z roku 1217 a druhý ze sedmdesátých let 19. století, tj. z dob předchozích svěcení.

 

1906

            V Týnci začínají snahy o zřízení průmyslové školy pokračovací.

Dne 23. 12. byla založena „Tělocvičná jednota Sokol v Týnici nad Sázavou“ (ustavující schůze). Bylo to z podnětu zaměstnance brodecké přádelny Emanuela Stříbrného a rozhodlo se na schůzi občanů v říjnu. Dne 29. 11. došly stanovy. Starosta Josef Hásek, místostarosta Antonín Čermák, náčelník Emanuel Stříbrný, jednatel Vl. Černohorský, pokladník Tůma. Cvičili muži a cvičení se konalo na zahradě a v sále místního hotelu.

Ve Zbořeném Kostelci vznikla „D. T. J. Zbořený Kostelec“.

Do tohoto roku měli benešovští pekaři a cukráři společný cech s mlynáři.

Paní a dívky v Benešově, které se staraly o chudou školní mládež, se sdružily ve spolek, který nazvaly „Spolek paní a dívek“. Spolek poděloval chudé školní děti šatstvem, obuví a v zimních měsících vařil polévky a rozdával je s krajíčkem chleba. Předsedkyní byla Milada Veselá.

První tenisoví fandové v Benešově si od Živnobanky najali pilu s pozemkem (v roce 1938 tzv. Schönbaumova ohrada“), na něm si zřídilo 2 hřiště. Byl založen Lawn-tennis klub (LTK), předsedou se stal sládek Woitch, členové lékárník Dlabola, Metoděj Kačer, Oskar Baumgartl, R. Eybert, profesor Dvořák, Šulcová, dr. Teuner, Demarttini, Olga Masaryková, na hřiště přicházeli profesor Masaryk. Hrály se zde meziměstské zápasy s Vlašimí, Táborem atd. Když Živnobanka prodala pilu firmě Schönbaum, přestěhoval se LTK a postavil si hřiště vedle kasárenského parčíku v Táborské ulici, v roce 1913 bylo hřiště prodáno na skladiště dříví.

            V brodecké přádelně pracovalo již 500 zaměstnanců. Profese – dělníci pro čištění bavlny, brusiči, dělníci pro čištění bubnů, dělníci k obsluze česacích strojů, předpřednice, přádníci, přisunovači, nastrkávači, válečkáři, motáčky, mazači transmisí, kováři, zámečníci, truhláři, tesaři, baliči, topiči, strojvedoucí, dělníci k obsluze dynamo-elektrického stroje, dělníci pro barevnu a nádeníci. Byla zakázána práce dětí mladších 14 let. Byla postavena nová barvírna a odtok splaškových vod do řeky Sázavy se zvýšil ze 120 na 1503/den.

V Krusičanech týnecký stavitel Ludvík Štros postavil kovárnu.

 

1907

            Stavitel L. Štros začal ve Zbořeném Kostelci stavět dělnické domky, patřily pod správu přádelny a ta vybírala i nájemné (mistři a vrátní nájem neplatili). Jeden domek obývaly 2 až 3 rodiny.

            V brodecké přádelně byla ustanovena odborová organizace hlásící se k sociálně demokratickému Svazu textilních dělníků se sídlem v Brně.

            Dne 15. 4. se na cestě do Prahy zastavil na benešovském nádraží císař František Josef, I, aby přijal hold zdejšího obyvatelstva. Vítali jej i vojíni čestné roty 102. pěšího pluku s důstojníky a sbor 28. pluku zeměbrany. Město reprezentoval starosta František Stark, z Konopiště přijel i císařův synovec František Ferdinand d’Este. Císaře doprovázeli předseda vlády pan Beck a ministři Pacák a Prade.

Dne 26. 5. členové „Tělocvičné jednoty Sokol v Týnici nad Sázavou“ uspořádali sokolské cvičení na zahradě hotelu v Týnici, po cvičení byl koncert. 16 mužů pak cvičilo na 5. všesokolském sletu ve dnech 28. 6. až 2. 7. v Praze. Dne 22. 9. valná hromada rozhodla o zakoupení pozemku na cvičení, pozemek v Nové Týnici (dnes Lipová ulice) stál 750 K za 150 sáhů.

Benešovské vyšší gymnázium se přestěhovalo z piaristické koleje do nové budovy. V koleji pak byla otevřena I. třída chlapecké měšťanské školy. Ředitelem byl jmenován Vojtěch Fencl. První učitelé: katecheta Jaroslav Bušek, odborní učitelé Hynek Johanis, Václav Baborák a později Ludvík Šafek

a Dominik Brázda. Do roku 1910 byla postupně otevřena II. a III. třída.

Zásobování vodou z městského vodovodu (vodárnu a celé ostatní zařízení) projektoval profesor české vysoké školy technické v Praze, inženýr J. V. Hráský. Zařízení – 1 studna, 2 pístová čerpadla, pohon 2 motory na nasávaný plyn.

 

1908

            Obec krusičanská zorganizovala oslavy 60 let panování císaře Františka Josefa I. – slavnostní bohoslužby, sbírky na charitu, školní slavnost v arcivévodském hotelu v Týnci. Obec chtěla toto výročí oslavit stavbou silničního mostu v Tejnici. Měl se začít připravovat projekt, a hledalo se financování (státní subvence, dotace zemské, dotace okresní – Neveklov, Benešov, Jílové), byl zřízen výbor v čele se starostou Janem Korbelem. Jednání pokračovala až do roku 1917.

            Ve mlýně v Podělusích byla poprvé spuštěna turbína, která mlýnu sloužila jako zdroj elektrické energie. Opuštěné turbíny se později ujal Miloš Rückl z Prahy.

            SDH Týnice-Podělusy uskutečnil 12 praktických cvičení se stříkačkou a několik pochodových a signalizačních cvičení.

            Ve škole v Týnci se dne 12. 7. konala školní výstava učebních pomůcek, žákovských prací a výrobků žákyň.

            Do tohoto roku byl starostou Společenstva živností oděvních v Benešově sdružující krejčí, kožešníky, rukavičkáře, kloboučníky, modistky, barvíře a pletárny Antonín Keil, poté Josef Skopec.

V benešovské nemocnici Rudolfa a Stefanie byla rozšířena hlavní budova.

Na benešovském státním gymnáziu začaly poprvé studovat dívky. Zprvu jako hostující privatistky.

 

1909

            V Týnci byla zřízena dne 3. 10. průmyslová škola pokračovací, využila zdejší školní budovy, správcem byl řídící učitel obecné školy a vyučovali na ní i učitelé z obecní školy. Správcem byl jmenován František Půlpán.

            V Poříčí nad Sázavou byla při tzv. Císařské nebo Pražské hlavní silnici zřízena policejní stanice.

            V únoru v Benešově uspořádali místní studenti práv Jiří Burghauser a Kajetán Turek sbírky muzea tak, aby mohly být nabídnuty veřejnosti. Slavnostně se tak stalo dne 3. 10.

            SDH Týnice-Podělusy oslavil 10. výročí založení, na slavnostní valné hromadě promluvil jednatel ústřední jednoty hasičstva p. Macháček.

            Dne 6. 6. vyslala jednota sokolská z Benešova své zástupce na pohřeb dr. J. Podlipného.

            Velká povodeň na řece Sázavě způsobila velké škody.

 

1910

V březnu předvedl svůj aeroplán Pražanům František Šimůnek (*19. 5. 1878 v Kozmicích). Později, před 2. světovou válkou žil v Podělusích v domě č. p. 23, byl to jeden z průkopníků českého letectví. Aeroplán zhotovil podle aeroplánu Francouze L. Bleriota.

Okresním starostou v Neveklově se stal Jan Korbel, rolník z Podělus (současně byl starostou obce krusičanské). Dne 26. 8. v Týnci nad Sázavou v hostinci Františka Korbela se pak konalo k této příležitosti slavnostní shromáždění zastupitelstva.

            Týnec – 50 domů, 479 obyvatel. Zbořený Kostelec – 48 domů a 467 obyvatel.

            V Benešově proběhla kolaudace celého nového městského vodovodu.

V Týnci byla kovárna (Juklův dům č. p. 15) přestavěna na pekárnu, kterou provozoval Antonín Jukl, syn kováře, následně pak jeho syn Karel.

Arcivévoda František Ferdinand d’Este pronajal zámek Vysoká Lhota u Čerčan i s palírnou lihovin Vilému Langrovi. Také nechal odbahnit a opravit Zámecký rybník na Konopišti.

Mlýn Brejlov provozoval Antonín Dolejš, mlýn i cihelna mu dobře prosperovaly, později zřídil i výrobu betonových tašek.

První prapor 102. pěšího pluku se z Prahy odesílá do Bosny-Mostaru, neboť tam byla vyhlášena mimořádná opatření.

Ředitel chlapecké měšťanské školy Vojtěch Fencl se stal inspektorem a ředitelem byl jmenován František Jelínek., poté Antonín Vobořil.

V „Tělocvičné jednotě Sokol v Týnici nad Sázavou začali cvičit i dorostenci.

            V tomto roce bylo povoleno výnosem ze dne 23. 4. zřízení celoroční expozitury obecné školy Týnec v Krusičanech (1. až 3. třída). Vyučoval Stanislav Krejza, poté Jan Čížek.

Dvůr Ledce byl od školy v Týnci odškolněn a přiškolněn ke Křiváčku.

Lékárník Josef Dlabola z Benešova daroval benešovskému muzeu dřevěnou vyřezávanou sochu svatého Jana Nepomuckého, socha pochází ze Svatojánské kaple, která byla v roce 1818 zbořena a určitou dobu stála v průjezdu lékárny na Velkém rynku.

 

První desetiletí

            Brodecká přádelna bavlny se stala moderní továrnou, výkonná síla parních turbín byly 1500 HP, pracovalo 35 830 vřeten, vyrábělo se několik druhů příze a specialitou byla barvená příze (vývoz na Balkán, do Skandinávie, Jižní Ameriky a Japonska).

            Až do první světové války pořádal majitel brodecké továrny Kuffner na Brodcích poutě, vánoční nadílky a vlastivědné výlety do okolí pro svoje zaměstnance.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pomněnice

(Jiří Duchek, 30. 9. 2015 8:19)

Dobrý den, při pátrání po svých předcích jsem se dostal k obci Pomněnice. Podle zápisu v matrice byl můj praděda František Duchek arcivévodským správcem v Pomněnicích (počátek 20. stol.). Tak nyní hledám někoho, kdo se historií této oblasti zabývá a mohl by mi ev. pomoci objevit dosud neobjevené. Děkuji za pomoc ev. kontakt. Rád se zastavím nebo jakkoli jinak domluvím, děkuji i za další tipy, kde hledat. Pro další uvádím i použitelné kontakty na mne: mob.: 605 949 689 nebo mail: jiraduchek@seznam.cz