Jdi na obsah Jdi na menu
 


Díl R - Rok 1890 - 1940

24. 3. 2008

Rok 1890 až 1940

1890 - 1896      

 Při sčítání lidu v roce 1890 měla obec 285 obyvatel a 29 domů. 

       Obec pod názvem Ouročnice se stala v roce 1900 samostatnou obcí okresu Benešov (do roku 1910). V obci vznikl Obecní úřad v čele se starostou.

   V roce 1896 se od katastrálního území obce Bukovany oddělilo katastrální území obce Úročnice.

1899 - 1900

 Roku 1899 byl nad  obcí Úročnice u silnice na Chlistov vybudován kříž – sokl kámen, kříž litinový.

 V roce 1900 proběhlo v Čechách sčítání obyvatelstva. Podíváme-li se na počet obyvatel na jeden dům v roce 1900 je obec Úročnice v kategorii 8 - 10. V té době se rozlišuje tento počet obyvatel u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 4,6 – 6 (10 obcí); 6 - 8 (41 obcí); 8 - 10 (13 obcí) a 10 – 16,08 (5 obcí).

 Při sčítání lidu v roce 1900 měla obec 311 obyvatel a 35 domů.

 

1910

 

 Při sčítání lidu v roce 1910 měla obec 316 obyvatel a 43 domů.


1914 - 1918

 Do války odchází občané obce i členové Hasičského sboru, někteří z nich se stali i legionáři a někteří z nich ve válce padli.

 

1918 – 1919

 Od 11. 6. 1918 slouží u 10. československého střeleckého pluku r. 1 svobodník Otto Stojánek (ruský legionář).

         Ani školu ve Václavicích neminula první světová válka. Kronika václavické školy uvádí : Ze 200 mužů sloužících ve válečné službě bylo 44 zajatců a 16 padlých nebo zemřelých. Pokud bylo zjištěno, jsou mrtví též František Antonín Havelka, Vincenc Žaba a Antonín Frančn z Úročnice. V zajetí ruském zemřel Jan Hlaváček z Úročnice. Nejen dospělí muži našli smrt ve válce. Oběťmi se staly i děti z úročnice, které navštěvovaly václavickou školu. V Rusku padl Karel Procházka, v Jižních Tyrolích Jan Růžička a na ruské frontě Jan Hlaváček. Na seznamu lidí spojených s válkou se objevili i nezvěstní z Úročnice : Antonín Procházka, Antonín Kohoutek, Vincen Žaba, František Havelka.

 

1921

  Úročnice se stává samostatnou obcí v okrese Benešov (do roku 1950). 

 V tomto roce proběhlo v ČSR sčítání lidu. Obec Úročnice měla 1096 parcel a 24 zemědělských závodů (usedlostí) z toho : o rozloze 0,5 – 2 ha 5 závodů (tj. 20,8%), o rozloze nad 2 až 5 ha 7 závodů (tl. 29,2%), o rozloze nad 5 do 10 ha 3 závody (tj. 12,5%), o rozloze nad 10 – 20 ha 6 závodů (tj. 25%) a rozloze nad 20 – 40 ha 3 závody (tj. 12,5%).

 Při sčítání lidu v roce 1921 měla obec 296 obyvatel a 47 domů.

 

1930

 Při sčítání lidu v roce 1930 měla obec 313 obyvatel a 55 domů.

 V tomto roce (27. května 1930) proběhlo v zemi sčítání zemědělských závodů. Z něho vyplynulo, že se rozšiřují nesoběstatečné usedlosti (závody), které nestačí uživit rodinu a její členové se ředí k proudu vystěhovalců z venkova. Podle pozemkového zákona z první republiky byly nesoběstatečné považována usedlosti do o výměře do 5 ha, teprve usedlosti od 6 do 10 ha byly schopné vyživit celou rodinu držitele. Úročnice patřila do bramborářsko – obilnářské oblasti Benešovska a zde byly hranice posunuty na od 5 do 10 ha nesoběstatečné, nad 10 ha soběstatečné. Zemědělskému provozu bránila rozdrobenost půdy. I drobný zemědělec měl půdu rozdělenou na několik malých od sebe vzdálených políček. Na tomto drobení je možné sledovat dělení zemědělské půdy při dělení dědictví. Dělení pozemků dálo se tak, aby všichni dědicové měli půdu stejné bonity a měli na pole stejně daleko. Obec Úročnice měla v té době rozlohu 302,47 ha a skládala se z 1096 parcel. Na jednu parcelu tak v průměru připadá 2,2760 ha, přičemž průměr na Benešovském okrese byl 0,4878 ha. Podíváme-li se na obce s největším počtem zemědělských závodů v 1930 je obec Úročnice v kategorii nad 10 ha. V té době se rozlišuje tento počet zemědělských závodů v 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 0,5 – 2 ha(16 obcí); 2 – 5 ha (41 obcí); 5 – 10 ha (3 obcí) a nad 10 ha (11 obcí). Podíváme-li se na počet obyvatel na jeden dům v roce 1930 je obec Úročnice v kategorii 8 - 10. V té době se rozlišuje tento počet obyvatel u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 3,49 – 4 (10 obcí); 4 - 5 (41 obcí); 5 - 6 (13 obcí); 6 – 8 (14 obcí) a 10,95 (1 obec - Benešov).

 V obci byl postaven dům čp. 59, bylo to v části obce „Na višňovce“ (dům patřil p. Horovi, v současné době neexistuje).

 

1935

 V obci došlo k elektrifikaci, což sice usnadnilo občanům život, ale zvýšilo současně nebezpečí požárů z důvodů zkratů na elektrických rozvodech.

1938

 V té době  bylo fotbalové hřiště umístěno Na průhoně, kde byla později vybudována střelnice.

 U dolíka bylo nájemcem zdejšího mysliveckého revíru (přezdívka „prezident“, byl z Prahy)  vybudováno koupaliště pro občany obce. Jednalo se rozšíření stávajícího rybníčku cca o 20 m směrem po potoce, hloubka vody u hráze byla cca 2 m.

 S ohledem na blížící se nebezpečí války se obyvatelé obce začali připravovat k civilní obraně, do níž se zapojili i hasiči.

 Před válkou existovalo pekařství v domě č.p. 22, denně kromě neděle se pekl chléb a třikrát týdně housky. Pečivo rozvážel v létě v kočáře a v zimě na saních tažených koňmi p. Otto Stojánek. Pečivo vozil do Krusičan, Chrášťan, Benic, Václavic, Zbožnice, Žabovřesk, Chlístova, Lhoty a Benešova.

 ?

 Před válkou zřídil p. Novák z čp. 6 v obecní pastoušce čp. 7 kovárnu. Později ji provozoval p. Vobecký – kovář.

V té době působil v obci divadelní kroužek nazvaný „Josef Kajetán Tyl“. K dispozici měl oponu, kulisy a zadní obrazy. Působil v něm režisér, nápověda a několik herců, dospělých i dětí. Hráli například i Maryšu. Do vesnice jezdili hrát i ochotníci z Týnce nad Sázavou. Divadla z okolí dokonce soutěžily, které uvede více her. V obci se hrály i operety. Tento materiál před vystěhováním za války odvezl p. Stojánek Otto do Mokré Lhoty, kde byly v místní hasičské zbrojnici uloženy do konce války.

 Před válkou bylo velké fotbalové hřiště vpravo od odbočky do Bukové Lhoty na místě zvaném „Na place“, na tomto hřišti hráli i fotbalisté z Úročnice. Hřiště patřilo SK Konopiště. Domácí trénovali a hráli na plácku „Na průhoně“, zde bylo i tenisové hřiště.

 

1940

 V obci bylo 60 domů a 317 obyvatel. Podle mapy katastrálních území měla obec Úročnice cca 300 ha, lidnatost je vykazována v hodnotě nad 100. V té době se rozlišuje lidnatost u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 23,5 – 50 (19 obcí); 50 – 70 (24 obcí); 70 – 100 (14 obcí); nad 100 (14 obcí). Podíváme-li se na procentní rozdíl v počtu obyvatel v letech 1869 a 1940 je obec Úročnice v kategorii +25 - +50%. V té době se rozlišuje tento rozdíl v počtu obyvatel u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : -56,4 – -25% (11 obcí); -25 – -0,00% (35 obcí); +0,00 – +25% (14 obcí); +25 - +50% (6 obcí) a +50 - +286% (5 obcí). ). Podíváme-li se na počet obyvatel na jeden dům v roce 1940 je obec Úročnice v kategorii 5 - 6. V té době se rozlišuje tento počet obyvatel u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 2,67 – 4 (4 obce); 4 - 5 (34 obcí); 5 - 6 (28 obcí); 6 – 8 (4 obcí) a 8 – 8,71 (1 obec - Benešov). Podíváme-li se na podíl rolí z celkové katastrální výměra obcí má obec Úročnice podíl v kategorii 70- 84,91%.). V té době se rozlišuje tento podíl rolí z celkové výměry katastrálního území u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 19,99 – 50% (12 obcí); 50 – 60% (20 obcí); 60 – 70% (23 obcí) a 70 – 84,91% (16 obcí). Podíváme-li se na podíl lesů z celkové katastrální výměra obcí má obec Úročnice podíl v kategorii 1,63 - 10%.). V té době se rozlišuje tento podíl rolí z celkové výměry katastrálního území u 71 obcích Benešovska (v kartogramu z roku 1974) v kategoriích : 1,63 - 10% (12 obcí); 10 – 20% (21 obcí); 20 – 30% (20 obcí) a 30 – 51,76%1 (18 obcí).


 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář