Jdi na obsah Jdi na menu
 


Uniformy, přilby, vojenské barvy z WWII - 2.část

24. 3. 2010

Ocelové helmy / přilby

Historie:

Ocelové helmy/přilby se začaly objevovat v časech zákopových bojů na přelomu let 1915/1916. Ocelová helma (model M18) byla používána od konce 1. světové války u říšské vojenské moci (Reichswehr) a následně u jednotek Wehrmachtu. Od roku 1935 se začala používat nová, vylepšená ocelová helma s vyvíjeným lepším vnitřním vybavením helmy. Ocelová přilba z WWI byla i nadále používána především u Wehrmachtu, ale také u hasičských jednotek a u policie.

Vlevo uvnitř helmy na ochranném štítu šíje bylo číslo velikosti a kód ocele, ze které byla helma vyrobena. Razítko od hospodářské správy bylo umístěno uvnitř nejvíce nahoře v kopuli helmy.

Ocelová helma M 18*:

 Obrazek

Stahlhelm M 16

Ocelová helma M18 byla vyrobena z ocelového plechu a měla na stranách pokaždé odvětrávací otvory o průměru 6 mm a 8 mm dlouhým nýtem (vnější průměr nýtu byl 14 mm). Helma byla nastříkána matnou šedí, byla v 5 velikostech a později, s vnitřním vybavením, byla o hmotnosti kolem 1180-1380 gramů, dle velikosti.

Rozdíl mezi helmou M16 byl v uchycení čelistní obruby na vnitřních stranách helmy a ve způsobu realizace větracích nýtů na vnějších stranách helmy. 

Ocelová helma M 35*:

Obrazek

Doposud nepoužitá helma M-40 s větracími otvory

Obrazek

Helma M-35 jednotek  Luftwaffe s nýtovanými větracími otvory.

Obrazek

Helma M-35 v barvě hlíny, k tomu síťka pro maskovací materiál.
Takto byla nošena například v roce 1944 v Normandii.

Nařízením z 25. června 1935 byla zavedena ocelová helma model 35. Tato helma měla malé helmové krytky a lehce zkrácené oční a týlové štíty.Větrací nýty byly vypuštěny. Proto byla helma lehčí o 150 gramů. Nástřik helmy byl matný ve tmavé šedi. Helma byla vyráběna ve velikostech 60, 62, 64, 66 a 68. Skrze vnitřní vybavení přišly ještě k tomu mezi-velikosti Z61, Z63, Z65 a Z67.Takto helmy vyhovovaly také všem s obvodem hlavy mezi 50 a 60 cm. Bez vnitřního vybavení měla helma M35 váhu od 980 do 1180 gramů.

Jezdecká helma (Kavalleriehelm):

U jezdecké helmy, někdy také nazývané jako „Ocelová helma s ušními výstřižky“, byly od helmy M18 rozdíly pouze v maličkostech. Protože byla helmou používanou jezdectvem a zpravodajskými jednotkami, měla ušní výstřižky pro postranní ochranu.

Další příklady helmy:

Existovaly rovněž další modely, které se odlišovaly jen v malých detailech, materiálu a nebo ve způsobu výroby. Podrobnosti však v tomto článku k nim nejsou uvedeny. 

Způsob nošení :

Ocelová helma byla nošena tak, že mezi hlavou a helmou byl prostor široký tak na jeden prst, pro eventuální vyboulení od střepin. Obruba očního štítu se promítala těsně nad obočím. Helma M18 byla přitom vzadu lehce šikmá, o něco menší helma M35 byla zase vodorovně nošená. Podbradní pásky z černé kůže byly při normálním způsobu pod bradou, mohly se však také nosit na očním štítku.  

Barvy:

Rozhodnutím z 27. ledna 1940 byla helma stříkána matnou polní šedí. S novým rozhodnutím z 1. března 1940 stříkána matnou lodní šedí, přičemž byly dohromady mixované s jemným pískem z důvodu maskovacího účinku. Helmy pro vojáky nasazené v Africe byly používány barvy typu olivová, okrová a písková. Během zimního období byly helmy stříkány bílou barvou. Během války byly helmy pomalovány v zelených nebo hnědých barevných tónech. Zdravotníci měli bílé helmy s červeným křížem vpředu, občas také vzadu.

Znaky/znamení na helmách:

Od roku 1933 byly znamení říšských jednotek nahrazeny znameními Wehrmachtu a byly ihned použity na všech helmách. Od roku 1940 bylo mnoho těchto znamení skryto a z důvodu výroby odstraněno.

Říšské vojsko (Reichsheer):

Na levé straně helmy byl znak země. Znak byl ve formě zaobleného erbu s jedným vrcholem. Znak byl 3,5 cm vysoký a 3,4 cm široký. Tento znak byl od 14. března 1933 nahrazen znakem Wehrmachtu.


Wehrmacht: 

Od 17. února 1934 byl znak umístěn na pravé straně helmy a byl tvořen černým-bílým-červeným pruhem (černá vlevo nahoře, červená vpravo dole). Znak byl 3,3 cm široký a 4 cm vysoký. Nový znak byl s vespod zakulaceným přechodem.

 

Pozemní vojsko/armáda (Heer):

Nový znak armády byl nošen na levé straně přilby (vpravo byl znak Wehrmachtu). Znak byl tvořen vpravo směřující stojící orlicí s roztaženými křídly. Orlice byla stříbrná na černém podkladu. Znak byl 3,8 cm vysoký a 3,1 cm široký a byl umístěn 3 mm pod odvětrávacími nýty. 

Obrazek

Znak na přílbu – jednotky Wehrmachtu

 - levá strana - pravá strana


Námořnictvo (Marine): 

Znak byl na levé straně přilby (na pravé byl znak Wehrmachtu). Znak byl tvořen vpravo směřující orlicí s roztaženými křídly. Orlice byla zlatá/žlutá na černém pdokladě. Znak byl 3,8 cm vysoký a 3,1 cm široký a byl umístěn 3 mm pod odvětrávacími nýty.


Letectvo (Luftwaffe): 

Znak byl umístěn na levé straně přilby (na pravé byl znak Wehrmachtu). Znak byl tvořen vpravo směřující bílou letící orlicí nesoucí hákový kříž (barva podkladu byla vlsatní barva přilby). Znak byl 3,8 cm vysoký a 3,1 cm široký a byl umístěn 3 mm pod odvětrávacími nýty.

Obrazek

Znak na přílbu – jednotky Luftwaffe

 - levá strana - pravá strana


Znak hákového kříže (Hakenkreuz): 

Znak byl umístěn na pravé straně helmy. Sestával se z černého, na špici stojícího hákového kříže v bílém kruhu na červeném podkladu.

 

Jednotky SS (Waffen SS ): 

Znak byl umístěn na levé straně přilby (na pravé straně byl umístěn hákový kříž). Znak byl tvořen dvěma černými blesky (Sigrunen) na stříbrném podkladě. Existovalo také provedení bílých blesků na černém podkladu.

Obrazek

 Znak na přílbu - Waffen SS 

 - levá strana - pravá strana


 Policie (Polizei): 

Znak byl umístěn na levé straně helmy (na pravé byl znak hákového kříže). Znak byl tvořen zelenou/stříbrnou policejní orlicí s černým hákovým křížem a se zeleným/stříbrným věncem na černém podkladu.

Znak byl umístěn vždy mezi odvětrávacími nýty a lunetou (krytem ucha).

Obrazek

 

Maskování/kamufláž (Tarnung):

Během války byla kamufláž vyvíjena pro nejrůznější možnosti použití přilby. Nejčastější varianty kamufláže byly následující:

  • Helma byla v zimě natřena vápnem.
  • Další možností byla přilba se smíšenou kamufláží s pískem/zeminou, kdy byla použita písečná nebo olivovězelená barva k dosažení zvýšeného maskovacího účinku.
  • V Severní Africe a v okolí Středozemního moře byla helma nejčastěji natřena jasnou okrovou barvou.
  • Hojně používaná byla helma se síťkou, kam mohl voják nastrkat maskovací materiál.
  • Jednoduché pásky určené k upímámí přilby byly také přizpůsobeny pro používání maskovacího materiálu.
  • Daleko nejrozšířenější bylo používání maskovacího látkového návleku, na který voják mohl rovněž přichytit maskovací materiál. 
  • Jednotky SS rovněž používaly maskování s jim charakteristickým maskovacím vzorem.
  • Protože bojovníci ("pěšáci") museli   často vystačit s primitivními prostředky, upevňovali na helmu například kus drátěného plotu.

Vzhledem k těmto možnostem použití byly přilbové znaky často vynechávány nebo přetřeny, protože se stávaly dobrým zobrazovacím cílem pro odstřelovače. 

Obrazek

Přilba M-35 s „hlínovým“ nástřikem a přes to pletivo
pro zasunutí maskovacího materiálu.

Obrazek

Přilba s maskovacím návlekem jednotek SS
(Waffen-SS)

* Označování „Přilba M35/Přilba 35“ a „Přilba M18“ nebylo oficiální označení. Toto označení bylo poprvé zavedeno až v poválečné literatůře.


Přilby výsadkových jednotek

(Der Fallschirmschützen - Stahlhelm)


 Obrazek

Obrazek

Dějiny:

Jako základ přilby pro výsadkové jednotky byla použita model „Přilba 35“. Avšak celý ochranný štít na oči byl rychle vynechán a štít šíje, tj. lemová obruba, byl zkrácen na šířku 1,8 cm.  Šíjové řemínky byly pod bradou upevněny k podbradním řemínkům. Podbradní řemínky byly na spánkové vyvýšenině s karabinkovými háčky na očka pro upevnění vnitřního vybavení model 31. Šíjové řemínky byly vzadu na helmě rovněž s karabinkami pro uchycení vnitřního vybavení.

Část přileb však byla nedopatřením vybavena vnitřním vybavením nových přileb. Podobně jako u konečného prototypu bylo toto vnitřní vybavení přišroubováno na kryt helmy pomocí mnoha direk. Pak tyto původní řemínky nepostačovaly k pevnému přichycení přilby a musely být nastaveny o 2 cm. Proto levý řemínek byl prodloužen a na konci byly namontovány 3 patentky (stiskací knoflíky). Na to byl obráceně pevně přichycen ještě jeden 1,6 cm široký řemínek s trnovou přezkou.

Ocelový plech, ze kterého byly přilby vyráběny, měl tlouštku 1,15 mm a přilby pro výsadkové jednotky byly vydávány ve velikostech 66, 68 a 71. Skrze používání nastavitelného vnitřního vybavení byly možné ještě velikosti 53, 53, 55/56, 57, 58/59, 60 a 61. Váha přilby s vnitřním vybavením byla 1000 gramů.

Označování přileb:

Na levé straně přilby byl nošen znak letectva (Luftwaffe). Znak byl tvořen bílou letící orlicí (barvou pozadí byla barva helmy). Znak byl 3,8 cm vysoký a 3,1 široký a byl umístěn 3 mm pod odvětrávacími otvory. Na pravé straně přilby byl umístěn znak Wehrmachtu.

Seznam použitých zdrojů informací: 

Použité informace pro obě části článku byly získány jednak z níže uvedených knih a jednak z veřejně dostupných webovských stránek na Internetu.

1) G. Williamson: Waffen SS; Computer Press, a.s., 2007

2) James Lucas: Hitlerovi žoldnéři, Naše vojsko, 2007

3) Gordon Williamson: SS: Hitlerův nástroj teroru, Svojtka&Co. s.r.o., 2007

4) http://waffen-ss.cz

5) http://panzernet.net 

6) http://fremd.sweb.cz/

7) http://cs.wikipedia.org

8) http://forum.valka.cz/

Autor: velč