5. Některé německé jednotky typu Sturmgeschütz

Velitelství jednotek pro baterie Sturmgeschütz (zkrázeně StuG) nebyly formovány samostatně až po dobytí Francie, ale sloužily přesně v administrativní funkci již od poloviny války. Měly sice stejné funkce jako velitelství dělostřeleckých praporů, ale na rozdíl od velitelství obrněných praporů byly určeny k boji a ne pouze ke koordinaci svých podřízených jednotek. Postupně si Němci uvědomovali dělostřeleckou moudrost a užívali i velitelství těchto jednotek StuG.

Oddíly StuG byly zařazovány do jednotek podporujících pěchotní divize a nebyly rozdělovány dle potřeby na menší jednotky, ale pouze v závislosti na místním terénu. Bohužel velitelé pěších divizí často přidělovali jednotlivé baterie StuG na podporu každého ze svých pluků, které však neměly zabezpečenou logistickou podporu pro tyto jednotky StuG. Aby nedocházelo k omylům, jednotky StuG byly vždy v řadě s pěchotou, která jednak jim zajišťovala určitou ochranu a naopak StuG podporovaly účinně útok této pěchoty.

Vzhledem k jakémusi dědictví jednotek Sturmgeschütz k dělostřeleckým jednotkám byl kladen důraz zejména na přesnost střelby. Proto bylo mnohdy použito i 2x větších ráži kanonů než u klasických tanků. To mělo spolu s někdy extrémně nízkou siluetou StuG podstatně větší účinnost při ničení tanků, než od tanků samotných. Jejich účinnost při ničení tanků nakonec vedlo ke konci války k jejich začlenění do protitankových praporů později vzniklých divizí, a to jak mechanizovaných tak i pěchotních. Jednotka 14 vozidel Sturmgeschütz u pěší divize  byla známa jako prapor/oddíl(Bataillon/Abteilung), ale při stejné velikosti jednotky  to u Sturmgeschütz brigády bylo nazýváno jako baterie (Batterie).

Přehled některých jednotek útočných děl nejen u jednotlivých SS divizí ale i jinde, je následující:

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 1 "Leibstandarte SS Adolf Hitler"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 2 "Das Reich"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 3 "Totenkopf"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 4

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 5 "Wiking"

-         SS Sturmgeschütz Batterie 6 "Nord"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 7 "Prinz Eugen"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 8 "Florian Geyer"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 9 "Hohenstauffen"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 10 "Frundsberg"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 11 "Nordland"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 12 "Hitlerjugend"

-         SS Sturmgeschütz Batterie 15 "Lettische Nr. 1"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 16 "Reichsführer SS"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 17 "Götz von Berlichingen"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 105

-         SS Sturmgeschütz Abteilung 561 z. b. V.

-         SS Sturmgeschütz Abteilung "Skanderberg"

-         SS Sturmgeschütz Batterie "Langemark"

-         SS Sturmgeschütz Abteilung "Wallonien"

-         SS Sturmgeschütz Batterie "Rösser"

-         SS Sturmgeschütz Batterie 65

-         2. / SS Sturmgeschütz Batterie SS Panzerjäger Abt. 509

-         SS Sturmgeschütz Ausbildungs und Ersatz Abteilung

-         SS Sturmgeschütz Ersatz Batterie 5

-         SS Panzerjäger (Sturmgeschütz) Ausb. u. Ers. Abt. 3

-         SS Sturmgeschütz Ersatz und Ausbildungs Abteilung Janowitz

Například k 31. květnu 1943 byla ze SS-Sturmgeschütz-Ersatz-Batterie ve výcvikovém prostoru  Tr.Üb.Platz „Heidelager“ („Debica“) v Polsku rozšířením a doplněním zformována jednotka SS-Sturmgeschütz-Ausbildungs-und-Ersatz-Abteilung. Tato jednotka pak byla v srpnu 1944 podle některých informací již jako SS-Sturmgeschütz-Ersatz-und-Ausbildungs-Abteilung Janowitz (SS-výcvikový a záložní oddíl útočných děl Janovice) přemístěna do SS-Pz.Jg.(Stu.Gesch.) Schule Janowitz  v Protektorátu „Böhmen und Mähren“. Zde pak snad byla k 15. srpnu 1944 přejmenována na SS-Panzerjäger-Ausbildungs-und-Ersatz-Abteilung 3. 

Dále jsou dochovány například také informace o tom, že jeden důstojník z francouzské SS divize - Obersturmführer Pierre Michel z 33.Waffen Gren.Div.der SS "Charlemange" (franz.Nr.1) byl vyslán na kurz do SS-Pz.Jg. (Stu.Gesch.) Schule Janowitz, aby se naučil ovládat vozidla typu StuG a Jagdpanzer 38 ("Hetzer").

Obdobné jednotky měly vedle Waffen SS i Wehrmacht a Luftwaffe. Jednalo se například o:

Sturmgeschütz-Batterie 90

Jednotka byla zformována v prosinci 1942 z 1./Sturmgeschütz-Abt. 242 a byla vyslána bojovat do Afriky. Podle některých informací baterie ze 6  vozidel typu StuG III F/8 ztratila již dvě během transportu ze Sicílie do Tunisu. Zde byla různě začleňována do sestav například 90. lehké africké divize, nebo k výsadkovému pluku „Barenthin“ či výsadkové brigády „Ramcke“. Baterie byla zničena v Tunisu v květnu 1943.

Osud dalších z jednotek útočných děl byl například následující:

Sturmartillerie-Abteilung 191
Sturmgeschütz-Abteilung 191 (7. únor 1941)
Sturmgeschütz-Brigade 191 (28. únor 1944)
Heeres-Sturmgeschütz-Brigade 191 (?)

Jednotka byla zformována k 1. říjnu 1940 v Jüterbogu se třemi bateriemi
Dne 1. ledna 1941 začala přeprava do Ploesti (Rumunsko) a na začátku března 1941 byla přepravena do Bulharska. Zde byla na Balkáně začleněna k 5. dubnu 1941 do XVIII. Horského sboru 12. armády. 6. dubna 1941 se zúčastnila invaze do Řecka. V květnu 1941 byla snad odeslána do Olomouce k doplnění. K 22. červnu 1941 však byla již součástí III. pancéřového sboru, 1. pancéřové skupiny v Armádní skupině „Jih“. V srpnu a září 1941 bojovala jako součást 6. armády v prostoru Kijev. K 1. prosinci 1941 byla jsko součást XX. sboru 4. armády Armádní skupiny „Střed“ přesunuta do prostoru Spas –Demenskoje. Po těžkých bojích byla na konci března 1942 přesunuta do prostoru Mogiljev k doplnění. 1. června 1942 byla odeslána do Kurského prostoru. V lednu 1943 byla odeslána k 17. armádě na Kubáňské předmostí. V dubnu 1943 byla jednotka poslána do Kertče k odpočinku a doplnění.  K 4. červenci 1943 měla jako součást 17. armády Armádní skupiny „A“ 31 StuG III. K 2. lednu 1944 byla jako součást tohoto uskupení nasazena v prostoru Kertčského předmostí. K 4. březnu 1944 a dále i k 2. dubnu 1944 byla součástí  V. sboru 17. záložní armády Armádní skupiny „A“. V květnu 1944 byla jednotka evakuována z prostoru Crimea  do prostoru Constanza, Rumunsko. 6. června 1944 byla jednotka odeslána do výcvikového prostoru Schieratz ve Warthegau k doplnění. 29. července 1944 byla posílena  4./H.Sturmgeschütz-Brigade 201 na 4 baterie. V srpnu 1944 byla přemístěna do Jugoslávie do prostoru Nis. 22. září byla v Srbsku. V září 1944 byla 2. baterie odeslána do Altengrabow a byla začleněna do Lehr-Brigade II. 10. října 1944 byla jako součást 2. obrněné brigády stále v Srbsku, na začátku 1945 pak již jako součást 6. armády v Maďarsku. Konce války se dočkala jako součást Heeresgruppe „Ostmark“ Armádní skupiny „Jih“.

Že některé jednotky měly tzv. „jepičí život“, svědčí i následující příklad:

Sturmgeschütz-Lehrbrigade III
Sturmgeschütz-Brigade "Schill"

Jednotka byla zformována k 14. dubnu 1945 ze Sturmgeschützschule Burg a v prvopočátku byla nasazena proti Američanům na západní frontě. Později byla jednotka posílena a odeslána jako součást divize „Schill“ na východní frontu.

 Jednotky Sturmgeschütz  u jednotek Luftwaffe

Mezi ně patřily např. 

Sturmgeschütz-Abteilung 1 der Luftwaffe
Sturmgeschütz-Brigade 1 der Luftwaffe (duben 1944)
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 11 (červen 1944)
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 111 (28. březen 1945)

Jednotka byla zformována v lednu 1944 se 4 bateriemi pro I Fallschirm-Korps (I. výsadkový sbor). Podle záznamů válečného deníku 14. armády byl oddíl útočných děl XI. leteckého sboru připraven k boji již k 9. únoru 1944. K 1. březnu 1944 bylo k operačnímu použití připraveno již 22 útočných děl. V říjnu až prosinci 1944 byla jednotka přestavována a k 16. prosinci 1944 byla začleněna v Ardénách k 5. Fallschirmjäger-Division (5. výsadkové divize), 7. Armády s 27 útočnými děly. K 12. březnu 1945 byla jako součást 5. Fallschirmjäger-Division v Nieder-Breisig.

Další jednotkou byla:

Sturmgeschütz-Abteilung 2 der Luftwaffe
Sturmgeschütz-Brigade 2 der Luftwaffe (Mar 44)
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 12 (Jun 44)
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 121 (28 Mar 45)

Byla zformována na konci března 1944 se 4 bateriemi pro II Fallschirm-Korps (II. výsadkový sbor). K operačnímu nasazení byla připravena s 11 StuG k 27. červnu 1944. K 29. červnu 1944 měla upotřebitelných 7 StuG III a 3 kusy StuH 42. V srpnu 1944 se průběžně zapojovala do bojů u francouzského města Falaise, kde ztratila pouze 1 kus StuH 42.

V září 1944 se nedaleko Köln-Wahn přestavovala se sedmi útočnými děly. 16. září 1944 byla přesunuta do prostoru Arnhem k provádění podpory 7. Fallschirmjäger-Division (7. parašutistické divize). 4. ledna 1945 byla plně vybavená jednotka útočnými děly umístěna do prostoru Amersfoot. 8. února 1945 byla začlěněna během bojů o Říšský les (Reichswald) do 7. Fallschirmjäger-Division.

Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade Schmitz
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 21 (1 Jan 45)
Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade 210 (28 Mar 45)

Podle některých informací byla tato jednotka vytvořena v lednu 1945 v Itálii se 4 bateriemi. Podle některých informací byl velitelem této jednotky Oberstleutnant August Schmitz.Podle jiného zdroje byla však jednotka Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade Schmitz zformována již v červnu 1944 z 2./Fallschirm-Panzer-Jäger-Abteilung 2 se 4 rotami.

2. února 1945 se objevuje  tato jednotka pod názvem Fallschirm-Sturmgeschütz-Brigade v sestavě I. výsadkového sboru, 10. armády, Armádní skupiny „Ligurien“. V květnu 1945 se jméno jednotky objevuje na seznamü jednotek, které kapitulovaly v Itálii.

6. Popis vhodnosti kraje ke cvičení

Na následující kopii jednoho listu z dokumnetu týkajícího se popisu vhodnosti prostor vytvořeného cvičiště Waffen SS na Benešovsku ke cvičení vojskům je zřejmé, že cílem těchto školních cvičení mělo být kromě jiných úkolů i procvičování  útoku v jeho 3 základních fázích. Jednalo se o následující fáze útoku:

Ø      Odražení nepřátelské přední hlídky

Ø      Prolomení nepřátelské fronty

Ø      Boj v nížině (v okolí vodního toku)

Cvičení měly být situovány do nedalekého okolí obce Úročnice a následně se měly rozvíjet směrem do prostoru mezi obce Netvořice a Lešany. Jako výchozí bod (pozorovatelna) byl vybrán kopec nacházející se asi 2 km severozápadně obce Chlístov (prostor nazývaný jako „Dlouhá skála“), odkud je velmi dobrý rozhled do kraje směrem na západ.

Cvičení v tomto prostoru umožňovalo dokonalé procvičení bojů ve směru východ – západ s tím, že naopak ve směru sever-jih se nacházely velmi vhodné válce podobné podmínky pro brzdící překážky. Jednou z nich byla například řeka Sázava, která umožňovala procvičení klasického bojového úkolu - „Boj o přechod přes vodní tok“, další výhodou pak bylo hojné zalesnění daného prostoru. V dokumentu je obzvlášt vyzdvihována severní část, která umožňovala bojový výcvik rot z SS-Junkerschulen umístěné v nedalekém sanatoriu v Prosečnici.

Tyto prostory cvičiště byly vhodné například pro nácvik bojů klasické pěchoty (např. pancéřových granátníků) či pro provádění ostrých střeleb dělostřeleckých výcvikových a záložních jednotek. Rovněž byly vhodné pro nácvik útočného či obranného boje s využitím techniky, jako byly stihače tanků či samohybná děla a nácvik součinnosti takto vybavených jednotek s pěchotou.

7. Závěr

Přestože se mi zatím podařilo sehnat pouze malé množství dokumentů a informací, pokusil jsem se popsat další ze škol, která se nacházela přímo v prostoru SS cvičiště na Benešovsku v průběhu 2. světové války. Jednalo se o školu, která byla původně zřízena v obci Bukovany a která byla posléze přejmenována a přemístěna do obce Janovice.

Na úvod tohoto článku jsem udělal také stručný popis jednak vývoje druhu zbraně typu samohybné dělo, resp. stíhač tanků a jednak jsem stručně popsal některé nejznámější typy těchto zbraní. Průběh války jednoznačně ukázal velkou úlohu ve válečných bojích těchto druhů zbraní a to jak na jedné tak i na druhé nepřátelské straně.

Kromě popisu procesu zřízení školy jsem stručně informoval i o jejich dvou velitelích:  Erwin Franz Rudolf Roestel a Erich Sinn. Na závěr článku jsem pak stručně ukázal další obdobné jednotky typu stíhačů tanků/samohybných děl, které byly vytvořeny jednak v rámci Waffen SS, ale i v rámci Wehrmachtu či Luftwaffe.

Použité zdroje:

1.      www.panzer.de

2. http://www.sturmvogel.orbat.com
3. http://forum.vvpdedice.net
4. http://www.jursitzky.net/WW_II
5. http://www.die-sturmartillerie.com
6. http://airborn.webz.cz
7. Vojenský historický archiv Praha (kopie dokumentace)
8. Národní archiv Praha (kopie dokumentace)
9. Procházková Eva: Bukovany - kapitoly z dějin Posázavské vesnice 

                                                                                                                         Autor: Velč