SS Panzerjäger (Sturmgeschütz) Schule Janowitz (Bukowan) - 3. část
3. Vznik školy
Podle některých publikovaných zahraničních informací byla zřízena k 1.11.1941 při vytváření SS Truppenübungsplatz "Beneschau" (v září 1943 přejmenován na SS Truppenübungsplatz "Böhmen") „SS-Panzerjäger - (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz bei Beneschau und Chulm. Velitelem školy byl prý ustanoven SS Sturmbannführer Sinn. Dle mého názoru a na základě dochovaných originálních dokumentů z té doby (kopie uvedena níže) však vznikla v prostoru benešovského vojenského cvičiště nejdříve vojenská škola zbraní SS s názvem SS–Sturmgeschützschule Bukowan. Tato škola byla vytvořena na základě tajného rozkazu vydaného SS-Führunghauptamt, Amt. II Org.Abt.Ia/II, Tgb.Nr. II/6805/43 Geheim ze dne 17. září 1943. Rozkaz podepsal SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS Jüttner.
Tento rozkaz (viz obrázek níže) nařizuje, aby v prostoru SS Truppenübungsplatz "Beneschau" byla s okamžitou účinností vybudována tato SS škola. Velitelem školy byl jmenován SS Sturmbannführer Erwin Franz Rudolf ROESTEL. Členění školy mělo být následující:
- Kommandostab (štáb velitelství)
- Lehrgruppen I, II, III (výcvikové skupiny I, II, III)
- Geräte-Batterie (technická baterie?)
- Kraftfahr-Batterie mit Lehrwerkstat. (motorizovaná baterie s dílnami)
- 1 Lehr-batterie (1 výuková/výcviková baterie)
Tento rozkaz dále stanovil, že další velitelská místa budou obsazena nařízením vydaným SS-Führunghauptamt, Amt. V/IIa. Obdobným způsobem bude obsazeno i správní místo velitele ošetřovny. Poddůstojníci a mužstvo bude přeloženo na základě žádosti podané skrze SS-Führunghauptamt, Org.Abt.IE. Materiálové vybavení bude zabezpečeno v rámci možností skrze SS-Führunghauptamt, Amt. II Org.Abt.Ib. V rozkazu bylo kromě jiného dále stanoveno, že velitel školy obdrží pravomoci jako velitel pluku a jednoznačnou odpovědnost za vybudování školy má jmenovaný velitel školy.
Hlavička úředního papíru SS-Sturmgeschütz Schule dislokované v Bukovanech
(použito z webu „vvpdedice“)
Úřední kulaté razítko SS-Sturmgeschütz Schule Bukowan
(použito z webu „vvpdedice“)
Potvrzení skutečnosti, že dalším velitelem školy v Bukovanech byl patrně (i když asi velmi krátce) i SS-Sturmbannführer SINN, je uvedeno na dochovaném dokumentu – kopie viz následující obrázek. Jedná se o dopis z 22.července 1944, který poslal SS-Obergruppenführer a generál SS Frank do Berlína SS-Gruppenführerovi a generálporučíkovi SS Dr. Kammlerovi. V dopise se jednalo o otázku nasazení zajatců, resp. věznů cizích národností v prostoru Benešovského cvičiště vojsk SS, zejména těch, kteří byli použiti pro potřeby SS školy v Bukovanech. Dopis se odvolává na dálnopis z 8. března 1944, evidenční číslo 1073, který mu již dříve poslal. Dopis řeší jakousi „papírovou válku“ mezi úřadem sídlícím v Berlíně zastoupeným SS-Gruppenführerem a generálporučíkem SS Glückem a vedením SS v Protektorátu zastoupeným SS-Brigadeführerem a generálmajorem SS Grafen Pücklerem. Generál Frank upozorňuje na nutnost citlivého řešení této „politické otázky“ v této již složité době – tj. další nasazení vězňů cizích národností, kteří pracovali ve prospěch Bukovanské SS školy. V závěru dopisu vyjadřuje gen. Frank přání, že bude moci brzy sdělit výsledek generálovi Pücklerovi.
Dalším z velmi důležitých dokumentů je dokument (zaevidován 1. srpna 1944) vydaný SS-Führungshauptamt, Amt. II Org. Abt. Ia/II, evidenční číslo II/12707/44 GEHEIM („TAJNÉ“). a podepsaný generálem Jüttnerem. Tento dokument stanoví, aby s účinností k 15. červenci 1944 byla SS-Sturmgeschütz Schule Bukovan přejmenována na SS-Panzerjäger (Sturmgeschütz) Schule Janowitz a současně bylo provedeno její nové členění. Toto členění má být následující:
Ø Kommando Stab (štáb velitelství)
Ø Stabs-Kompanie (štábní/velitelská rota)
Ø Lehrgruppe I (učební skupina I)
Ø Lehrgruppe II (učební skupina II)
Ø Lehrgruppe II (T) mit technische Lehr-Kompanie (učební skupina III (technická) s technickou učební rotou)
Ø 1 Lehr-Kompanie (schwere Panzerjäger Kompanie) (motorisiert Z) (jedna učební rota (rota těžkých stihačů tanků)) (motorizovaná Z)
Ø 1 Lehr-Kompanie (Panzerjäger (Sturmgeschütz) Kompanie) (jedna učední rota (rota stihačů tanků (samohybných děl))
Velitelské a školící funkce budou obsazeny příslušníky SS (štábními důstojníky), učební roty budou naplněny příslušníky (v současné době používáno jako „číslo vojenské odbornosti“ – ČVO) s odborností 1140, resp. 1149.
Nové členění Lehrgruppe II a Lehr-Kompanie (Panzerjäger Kompanie) je provedeno tak, aby výuka byla zaručeně spuštěna začátkem října 1944.
V další části dokumentu je pak stanoveno, které nadřízené úřady zabezpečí doplnění chybějících důstojníků, poddůstojníků a mužstva a dále výzbroje včetně automobilů. Přidělení lehkých stihačů tanků typu Panzerjäger IV, resp. Sturmgeschütz 38t bude provedeno zvláštním rozkazem od SS-FHA. Org. Abt. Ib. Služební příkazy k převodu příslušníků SS byly dokončeny u SS-FHA, Org. Abt. Ia/II. Odpovědnost za nové členění školy má SS-FHA, In 6 (Panzer truppen).
Strana -1 –
Strana – 2 –
Bohužel se autorovi tohoto článku zatím nepodařilo získat další podrobnější informace, které by se týkaly přímo výše uváděné školy v Bukovanech, resp. v Janovicích. Ani v knize vydané bukovanským místním úřadem v nedávné době, která se týká popisu historie a současnoti obce Bukovany, nejsou v kapitole týkající se 2. světové války uvedeny detailnější informace. Jsou zde uvedeny pouze informace obecnějšího charakteru, které se týkají především způsobu vystěhování obce, odevzdávání živého i neživého inventáře, zřízení pracovního tábora ve dvou zemědělských usedlostech v prostoru obce na tzv. Vyšehradě a jeho pozdější přeměnu na pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Z hlediska umístění vojenských jednotek v obci Bukovany se kniha zmiňuje kromě jiného pouze o tom, že na sále místního hostince byla zřízena poddůstojnická škola (je otázkou, o jakou poddůstojnickou školu se však jedná, když v Bukovanech byla již zmiňovaná škola klasická, tj. pro důstojníky, poddůstojníky i mužstvo-osádky strojů) a že – cituji „Dělostřelecká posádka sídlila v Bukovanech údajně do posledních okamžiků války“. Bohužel v knize není uveden žádný údaj, který by se týkal právě mnou popisované školy - SS–Sturmgeschütz Schule Bukowan, o jejíž existenci nelze pochybovat – viz výše uvedené kopie německých dokumentů.
Ještě bych mírně upřesnil v knize o Bukovanech trochu nepřesně formulovanou záležitost a to – cituji „Vlastní území vojenského cvičiště se nacházelo v obdélníku Dunávice, Krusičany, Chrášťany, Soběšovice. Střežily je vojenské bunkry.“ Takto popisované vyčleněné území tvořilo přibližně pouze tzv. cvičný „bojový směr“ s názvem „Kampfbahn IV Chlistow“. Dalšími bojovými směry byly tzv. „Waldkampfbahn Bukowan“ a „Kampfbahn III. Chleb“. A zde průběžně budované betonové bunkry především kolem obce Úročnice a pak následně i v okolí obce Chleby nesloužily ke střežení prostoru, ale například jako pozorovatelny přesnosti zásahů při ostrých střelbách například dělostřeleckých jednotek a nebo jako strojovny s mechanismy (navijáky) určenými k tahání terčů a maket bojové techniky, na které jednotky střílely. O tom je ale podrobněji psáno již v jiných článcích na tomto webu.
Bohužel je stále více zřejmé, že toto složité období 2. světové války není dostatečně zmapováno a zadokumentováno, a proto se objevují různá historická vysvětlení této doby.
3.1 Škola útočných děl Wehrmachtu
Pouze pro ilustraci je nutné uvést, že obdobnou školu, jako byla tato SS škola nejdříve v Bukovanech a pak v Janovicích, měl i Wehrmacht. Jednalo se o tzv. Sturmgeschützschule Burg. Přesněji by se však mělo nejdříve uvést, že v roce 1943 se škola jmenovala Sturmartillerieschule a teprve v roce 1944 byla škola přejmenována na Sturmgeschützschule Burg.
Tato škola Wehrmachtu vznikla k 15. červenci 1943 v Zinna nedaleko Burgu ze školy Artillerie-Schule II v Jüterbogu. Složení školy bylo původně následující:
Ø Aufstellungsstab – štáb školy,
Ø Lehrstab – štáb pro řízení výcviku,
Ø Sturmartillerie-Lehr-Abteilung – výcvikový oddíl útočného dělostřelectva se třemi bateriemi.
V roce 1944 byla přejmenována na Sturmgeschützschule Burg a její složení bylo následující:
Ø Lehrgangen I-V – výcvikový kurz I – V,
Ø Sturmgeschutz-Lehr- Abteilung – výcvikový oddíl útočných děl.
4. Velitelé
4.1 Velitel SS–Sturmgeschütz Schule Bukowan
Velitelem školy při jejím zřízení byl jmenován Erwin Franz Rudolf Roestel. Podle dochovaných a publikovaných záznamů byl velitelem SS-Sturmgeschütz Schule Bukowan v období od 20. listopadu 1943 do 20. května 1944.
Erwin Franz Rudolf Roestel se narodil 4. květena 1902 v Görlitzu, Schlesien, Německé císařství (nyní se toto místo nachází v Polsku a jmenuje se Zgorzelec) a zemřel ve věku 72 let dne 24. listopadu 1974 v Regensburgu, Danube, Německo. Byl to německý armádní (Heer) důstojník, který se posléze jako Hauptmann (kapitán) stal příslušníkem Waffen-SS, kde dosáhl hodnosti až SS-Obersturmbannführer der Reserve (podplukovník zbraní SS v záloze). Před válkou sloužil v RAD (Reichs Arbeits Dienst – Říšská pracovní služba).
Byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání jako např. Železný kříž I. a II. stupně, Medaile za službu na východní frontě během první ruské zimy 1941/42, nebo jako velitel praporu samohybných děl (Sturmgeschütz Battalion) obdržel Německý kříž ve zlatě. Byl také držitelem Rytířského kříže Železného kříže, který obdržel 28. března 1945.
Jeho vojenská kariéra jako příslušníka pozemního vojska (Heer) před vstupem do SS byla podle některých publikovaných informací následující:
1. června 1938 Leutnant d. R. (poručík v záloze),
26. srpna 1939 povolán k Artillerie-Regiment 168 (Frankfurt/O.) (dělostřelecký pluk),
10. května 1940 následoval muniční oddíl ve II. Abteilung des Artillerie-Regiments 168,
22. května 1940 - 20. června 1940 pověřen velením 6. Batterie des Artillerie-Regiments 168,
20. června 1940 - 16. listopadu 1940 velitel 5. Batterie des Artillerie-Regiments 168 (5. baterie 168. dělostřeleckého pluku),
25. října 1940 Oberleutnant d. R. (nadporučík v záloze - zpětně s účinností již od 01. září.1940),
31. října 1940 - 15. listopadu 1940 předvoj k umístěné 340. pěší divizi (Vorkommando zur Aufstellung der 340. Infanteriedivision),
16. listopadu 1940 pověřen velením 1. Batterie des Artillerie-Regiments 340 (Bünsdorf bei Rendsburg) (1. baterie 340. dělostřeleckého pluku),
18. prosince 1940 - 9. dubna1941 velitel 1. Batterie des Artillerie-Regiments 340,
9. dubna 1941 přeložen jako velitel v záloze k hlavnímu velitelství pozemního vojska (OKH) v Jüterbogu a zároveň jako velitel Artillerie-Lehrregiment 2 (mot.) (2. motorizovaného dělostřeleckého výcvikového pluku),
10. dubna 1941 - 10. června 1941 účast ve výcvikovém kurzu pro využití jako velitele Sturmgeschütz-Batterie (mot.) (motorizovaná baterie samohybných děl),
11. června 1941 - 4. července 1941 sestavení Strumgeschütz-Abteilung 244 (mot.) v Dorf Zinna u Jüterbogu, (244. motorizovaný oddíl samohybných děl)
15. června 1941 - 1. července 1942 velitel 1. Batterie der Sturmgeschütz-Abteilung 244,
15. listopadu 1941 - 23. ledna 1942 speciální oddíl u hlavního útvaru generálního štábu pozemního vojska v Mauerwaldu u Angerburgu (Ostpreußen), (Východní Prusko)
23. ledna 1942 - 6. února 1942 speciální oddíl u štábního útvaru 6. Armee (6. armáda) v Poltawa,
27. února 1942 - 6. května 1942 zastupce velitele oddílu Sturmgeschütz-Abteilung 244 (Charkow),
1. dubna 1942 Hauptmann d. R. (kapitán v záloze)
Červenec 1942 velitel Sturmgeschütz-Abteilung 191,
5. července 1942 raněný,
14. srpna 1942 - ?. ledna 1943 Reservelazarett Hohenlychen bzw. im Reservelazarett 118 Berlin-Dahlem; (nemocnice pro záložní důstojníky)
26. září 1942 Deutsches Kreuz in Gold; (udělení Německého kříže ve zlatě)
10. března 1943 vstoupil do SS (evidenční číslo 457.995 V) a současně povolán k SS-Kraftfahr-Ersatz-Abteilung (Berlin-Lichterfelde) (11. března 1943 nástup služby). Při tom obdržel hodnost SS-Sturmbannführer der Reserve.
Podle některých publikovaných informací byl poté jako velitel 10. SS-Sturmgeschütz Battalionu v roce 1943 přeložen k 10. SS Panzer Division „Frundsberg“. A prý odtud byl jmenován do funkce velitele školy v Bukovanech, kde sloužil v období 20.11.1943 - 20.05.1944. Podle jiných informací však zůstal u Sturmgeschütz Battalionu až do té doby, dokud nepřevzal v dubnu 1945 velení 10. SS Panzerjäger Abteilung. Později ve stejném měsíci převzal velení dokonce samotné 10. SS divize a to až do kapitulace dne 8. května
Podle dalších údajů byl v září 1944 SS-Pz.Jgr.Abt. 10 oddělen od 10. SS-Pz.Dv. (ta byla poslána do prostoru Arnheim k doplnění) a byl zařazen do Kampfgruppe „Walther“. Tato bojová skupina se zúčastnila poměrně dosti známé operace na západní frontě pod názvem „Market Garden“, kde byla nasazena především k ochraně velmi důležitého mostu. Jednotka Roestela měla zajišťovat hlavní zásobovací cestu. Po ukončení této operace byla jednotka v říjnu 1944 vrácena zpět do sestavy 10. SS-Panzer Division "Frundsberg". Tato divize se posléze vrátila do bojů na východní frontě a zde se Roestel stal nakonec až jejím velitelem.
Opět podle některých (nejspíše chybných) publikovaných údajů se měl stát Roestelovým nástupcem ve vedení bukovanské školy Gustav Diesterweg, který měl být velitelem této školy v období 20. května 1944 - 25. ledna 1945. Podle jiných informací však byl Diesterweg v této době velitelem SS-Waffenmeister Schule Dachau a později také velitelem Waffentechnischen Lehranstalt Dachau. A navíc, Bukovanská škola v té době již nebyla Bukovanská, ale Janovická
Na následující fotce je Rostel zobrazen jako důchodce v unifomě Heer (pozemního vojska) a nikoli Waffen SS (členství v SS se po válce raději moc „nenosilo“).
Shrnutí jeho vojenské kariéry je následující:
SS-Obersturmbannführer der Reserve Roestel se zúčastnil v průběhu 2. světové války invaze do Polska, operace „Barbarossa“ a operace „Market Garden“. Svojí vojenskou kariéru zakončil jako velitel 10. tankové divize SS „Frundsberg“.
Dosažené hodnosti včetně data povýšení:
- Leutnant der Reserve - 1. červen 1938
- Oberleutnant der Reserve - 25. říjen 1940
- Hauptmann der Reserve - 1. duben 1942
- SS-Sturmbannführer der Reserve (z Wehrmachtu přestoupil do Waffen-SS) - 10. březen 1943
- SS-Obersturmbannführer der Reserve - 9. listopad 1943
Dosažená významná vyznamenání (srovnáno od nejvýznamnějšího k méně významnému):
- Rytířský kříž Železného kříže - 3. květen 1945
- Německý kříž ve zlatě - 26. září 1942
- Železný kříž I. třídy - 30. červenec 1941
- Železný kříž II. třídy - 15. listopad 1939
- Útočný odznak pěchoty v bronzu
- Odznak za zranění v černém
- Medaile za východní frontu
- Služební vyznamenání Wehrmachtu IV. třídy
4.2 Velitel SS– Panzerjäger - (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz
Druhým velitelem SS–Sturmgeschütz Schule Bukowan a následně pak přejmenované a přemístěné školy SS– Panzerjäger - (Sturmgeschütz-) Schule Janowitz se stal Erich Sinn.
Erich Sinn se narodil dne 5. ledna 1915, číslo v NSDAP měl 4158964, číslo v SS měl 198275. V roce 1938 ukončil studium v Junkers Schule Brunswick. Do hodnosti SS-Sturmbannführera byl povýšen dne 30. ledna 1944.
Podle zjištěné informace je k 13. dubnu 1940 SS-U'Stuf Erich Sinn evidován jako velitel zpravodajské čety (Nachrichtenzug) u II. Abteilung der SS - Artillerie-Regiment/VT (IV./SS-Art.Rgt./VT D) (Zkratka „VT D“ = SS - Verfügungstruppe – Division).
V listopadu 1942 byla do prostoru SS Truppenübungsplatz “Heidelager” („Debica“) přemístěna výcviková baterie SS-Stu.Gesch., která byla k 10. dubnu 1943 rozšířena na prapor SS-Sturmgeschütz-Ausbildungs-und-Ersatz-Abteilung) - viz zápis ve Věstníku (Verordnungsblatt der Waffen-SS, 4.Jahrgang, 1943, Nr. 9, Ziff. 157 v. 1.5.1943). A prvním velitelem této jednotky byl SS-Hstuf. Erich Sinn. V létě 1944 byla pak tato jednotka přeložena na SS-Truppenübungsplatz "Böhmen". Některé podrobnosti jsou ještě uvedeny níže v textu.
Na samém konci války byl Erich Sinn velitelem SS-Panzerjäger Abteilung "Wallenstein", který vznikl z 22. Führer-Bewerber-Lehrganges (22. učební kurz velitelů-aspirantů/čekatelů) z SS-Panzerjäger (Stug.) Schule Janowitz. Tento Abteilung se stal součástí Kampfgruppe „Wallenstein“. Tato bojová skupina byla ustanovena za účelem likvidace vypuknuvšího pražského povstání v květnu 1945. Podrobnější informace o této bojové skupině jsem již uvedl v jiném svém článku na tomto webu.
