K této části Tabulky válečných počtů přísluší ještě Část B, která zahrnuje počty zaměstnanců (civilních?) a dělníků. Ze zde uvedených tabulek lze vyčíst následující údaje

A) Hospodářská skupina:

Velitelství:

a. Zaměstnanec skladů/místností vozidel technické pomoci 

b. Zaměstnanec skladů/místností vozidel technické pomoci jako Zahlmeisterei (pokladník???)

c. Skladoví dělníci pro ošacení (2)

d. Skladoví dělníci pro zbraně a zařízení (2)

e. Truhlář (1)

f. Sedlář (2)

g. Pomocník pro zbraně (3)

h. Krejčí (na 110 osob – 1 krejčí)

i. Obuvník (na 110 osob – 1 obuvník)

j. Pomocník v kuchyni dle H. Dv. 43a

Jezdecký oddíl:

k. Pomocník veterináře

Oddíl motorových vozidel:

l. Řidič (8)

Oddíl přístrojů:

m. Dělník pro zařízení (5)

n. Dělník pro střelné práce (10) 

B) Štáb velitelství:

a. Zaměstnanec skladů/místností vozidel technické pomoci (18 zaměstnanců)

b. Strojmistr (1)

c. Zaměstnanec pro knihovnu zahrnující služební mapy (8)

d. Správce zařízení (1)

e. Plavčík (1)

f. Laborant (1)

g. Telegrafista (3)

h. Strojník (2)

i. Tiskař (2)

j. Dělník pro munici (10)

Jednotlivé zařazení zaměstnanců na funkce se liší dále i dle platových skupin. Pro zaměstnance byly stanoveny tři: VII, VIII, IX.

Z těchto Tabulek válečných počtů se nechá rovněž zjistit celkové složení např. baterie lehkých pancéřových houfnic (celkem 6 děl) ve výzbroji s polní spojovací jednotkou. Složení je následující: 

1. část tabulky:

2. část tabulky:

Další tabulka z tohoto dokumentu Tabulek válečných počtů k 1. květnu 1944 nám dává další pohled na složení baterie lehkých/těžkých polních houfnic (4 děla) (mot Z) a baterii 10 cm kanónů (4 děla) (mot Z). Kopie tabulky je uvedena na následujícím obrázku:

Z uvedené tabulky je například zřejmé, že v rámci Mužstva existovala funkce motospojky, funkce řidiče a druhého řidiče tahače děl, funkce čerpadláře, funkce řidiče lehkého nákladního automobilu, funkce řidiče cisterny pro pohonné hmoty. Dále je zde vidět rozdíl mezi složením baterie se 4 děly a baterie se 3 děly.

5. Učební úkoly

Jak je vidět ze složení výše uvedených jednotlivých učebních kurzů, mezi základní učební úkoly školy patřilo zejména:

· praktický výcvik ve vedení bojové činnosti a rychlého přemísťování jednotek v rámci rozsáhlého vojenského prostoru;

· nácvik spolupráce mezi jednotkami různých typů (dělostřelci, pěchota, tankové jednotky, letectvo);

· provádění cvičných a ostrých střeleb včetně nočních;

· pořádání výcvikových kurzů zejména pro:

o velitele baterie;

o zástupce velitely baterie – velitele děl????;

o důstojníků baterie a záložní/rezervní důstojníky baterie;

o FA a RFA (???);

o dělostřelce – kanonýry (miřiče);

o organizační důstojníky baterií;

o příslušníky obsluh děl;

o příslušníky se speciálním zaměřením (Speciální učební skupiny).

 6. Benešov jako posádkové město

Na úvod této kapitoly je možné uvést, že kromě jednotlivých etap vysídlování území Benešovska z důvodu vytváření velkého vojenského cvičiště vojsk SS – „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“, bylo částečně vysídleno i samotné město Benešov. To nastalo oficiálně k 15. dubnu 1943, kdy bylo vyklizení nařízeno úřední vyhláškou a na základě této vyhlášky bylo vyklizeno celkem 236 domů. Domy sloužily k ubytování vojska a důstojníků sloužících nejen ve vlastním Benešově, ale i na velitelství cvičiště se sídlem na Konopišti a i sloužícím v samotném prostoru cvičiště. Následná vyhláška z 23. června 1943 (viz následujícíobrázek) pak konstatuje, že další domy v Benešově nebudou již dále požadovány. Bohužel situace byla zcela jiná. Některé další domy v Benešově, například školy a to včetně reálného gymnázia, byly postupně zabírány pro různé německé okupační úřady a to nejen již před touto vyhláškou, ale i po ní. Prakticky již od okamžiku najetí německých vojsk do města Benešova po okupaci Československa a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava docházelo k zabírání jednotlivých budov či prostor buď pro jejich vlastní potřeby, a nebo pro potřeby zřizovaných místních německých protektorátních úřadů. Např. začátkem března 1942 byla zabrána pro vojenské účely bývalá piaristická kolej, prý pro lazaret. Ale to je zase jiná historie.

Benešov – Masarykovo náměstí 1940

S předpokládaným vznikem velkého vojenského cvičiště vojsk SS bylo k 1. listopadu 1941 v Benešově zřízeno i Posádkové velitelství SS. Toto nejdříve fungovalo do 30. září 1943 pouze jako Velitelství posádky Benešova (SS-Standortverwaltung Beneschau). Od 30. září 1943 až do 9. května 1945 bylo toto velitelství ustanoveno jako SS-Velitelství Waffen SS a výcvikového prostoru (SS-TrÜbPl.”Böhmen”). Posádkové velitelství SS nejdříve sídlilo v benešovském hotelu Pošta. Velitelství cvičiště jako takové se nastěhovalo do budovy zámeckého hotelu na Konopišti. Vlastní zámek byl Němci (především vysokými funkcionáři SS) používán pro různé oficiální a slavnostní akce.

Obsazení Posádkového velitelství SS Benešov bylo následující:

Velitelé:

SS-Obersturmbannführer Dr.Karl Graf von Baudissin 01.11. 1941 – 00.03. 1942

SS-Obersturmbannführer Fritz Veith 00.03. 1942 – (26.08. 1942)

SS-Brigadeführer Alfred Karrasch (09.11. 1942) – 30.09. 1943  

IVa:

SS-Stubaf.d.R. Hans Fiedler

(* 8.2. 1905 Bayern, číslo SS: 279 444, EK I (Čestný kříž I. stupně), 1.6. 1943 SS-Stubaf.d.R., velitel WuV-Wesen, v SS-Standortverwaltung (SS posádkové velitelství), později TrÜbPl. Beneschau)

VIa:

SS-Ustuf.d.R. Alfred Mahn 21.10. 1944 – 00.00. 1945

(* 25.7. 1918, lt. Pers. HA, Sonderveretiler v. 21.11. 1944 m.W.v. 21.10. 1944 zum SS-HA Amt C 1 (Stamm-Kp. VI) chvíli smíšené s velením pro SS-TrÜbPl .Böhmen jako funkce VIa; zemřel v Natedal dne 25.8. 1999)  

Neznámé  zařazení:

SS-Stubaf.d.R. Kurt Hanke

(* 3.2. 1899, číslo SS: 53 211, 21.6. 1942 Stubaf.d.R., 7/1944 SS-TrÜbPl. Beneschau)

SS-Stubaf.d.R. Otto Freiherr von und zu der Tann

(* 18.?. 1886, číslo SS: 228 459, 20.4. 1943 Stubaf.d.R., 7/1944 SS-TrÜbPl. Beneschau)

*********************KONEC 4. DÍLU**********************